5/ ZVÝŠENÝ PLATOVÝ TARIF ZAMĚSTNANCŮ ORGÁNŮ STÁTNÍ SPRÁVY
Novelou ZP se zaměstnanci územních samosprávných celků (tj. obcí, krajů a hl. města Prahy) zařadili do kategorie, které by měl náležet zvýšený platový tarif o 25% podle § 6 odst. 2 NV 253/92 Sb. o platových poměrech zaměstnanců orgánů státní správy, některých dalších orgánů a obcí. Ministerstvo práce ve svých výkladech toto zvýšení zpochybnilo a nyní k této problematice vydalo výklad, který v plném znění otiskujeme.
„Dnem 1. ledna 2001 nabylo účinnosti NV č.
454/2000 Sb., kterým se mění NV 253/92 Sb. o platových poměrech zaměstnanců
orgánů státní správy, některých dalších orgánů a obcí, ve znění
pozdějších předpisů. Toto NV mimo jiné novelizovalo § 6 odst. 2 NV 253/92 Sb.,
podle kterého přísluší zaměstnanci zaměstnavatele uvedeného v § 73 odst. 2 ZP,
zaměstnanci státu ve správním úřadu nebo v jiné organizační složce státu
uvedené v § 73 odst. 2 ZP a zaměstnanci územního samosprávného celku v orgánu
nebo organizační složce územního samosprávného celku uvedených v § 73 odst. 2 ZP,
platový tarif zvýšený o částku, která odpovídá 25% platového tarifu
nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen.
Nová úprava poskytování zvýšeného platového tarifu některým
zaměstnancům směřuje k zachování koncepce, podle níž mají být zvýšené
platové tarify zaměstnancům poskytovány jako kompenzace většího rozsahu
základních povinností a omezení. Okruh zaměstnanců, kterým zvýšený platový
tarif přísluší je proto vymezen vazbou na § 73 odst. 2 ZP a v tomto kontextu je
třeba jej vždy vykládat.
Protože v platném znění § 73 odst. 2 ZP jsou uvedeny pouze orgány
územních samosprávných celků, přísluší zvýšený platový tarif pouze těm
zaměstnancům územních samosprávných celků, kteří jsou zařazeni v orgánech
těchto celků. Protože pojem „orgán územního samosprávného celku“ je třeba
vykládat podle příslušných ustanovení zákona 128/2000 Sb. o obcích (obecní
zřízení), zákona 129/2000 Sb. o krajích (krajské zřízení) a zákona 131/2000 Sb.
o hlavním městě Praze, jedná se o zaměstnance zařazené v obecních a městských
úřadech, magistrátech, úřadech městských obvodů a městských částí,
Magistrátu hlavního města Prahy a úřadech městských částí hlavního města
Prahy.
Zaměstnancům územních samosprávných celků zařazených v
organizačních složkách územního samosprávného celku zvýšený platový tarif
nepřísluší, neboť v § 73 odst. 2 není žádná organizační složka územního
samosprávného celku uvedena, a to ani obecně (organizační složka územního
samosprávného celku), ani konkrétním vymezením (např. obecní, městská policie).
Pokud je v § 6 odst. 2 NV 253/92 Sb. pojem „organizační složka
územního samosprávného celku“ uveden, je tomu tak s vědomím, že zaměstnancům
zařazeným v těchto složkách sice v současné době nárok na zvýšený platový
tarif nevzniká, avšak s ohledem na připravovanou novelu § 73 ZP, je tímto způsobem
zajištěno poskytování zvýšeného platového tarifu rovněž zaměstnancům
územních samosprávných celků zařazeným v organizačních složkách těchto celků,
pokud jim novelou § 73 ZP bude uložen větší rozsah základních povinností a
omezení“.
Tento dopis s čj. 631-1267/2001 ze dne 10. ledna 2001 podepsal ing.
Luděk Merta, ředitel odboru mzdové politiky.
NÁŠ NÁZOR: i když můžeme s tímto krkolomným zdůvodněním souhlasit, přesto zde zůstává ležet nezodpovězená otázka „PROČ zaměstnanci obcí, krajů a hlavního města Prahy nemusí rozhodovat nestranně, nemusí zachovávat mlčenlivost, mohou přijímat dary či jiné výhody a dále mohou zneužívat informací nabytých v souvislosti s výkonem zaměstnání ve prospěch vlastní?“ A pozor zaměstnancem obce nebo města je i obecní strážník, tajemník starosty apod.…….