5/ ZVÝŠENÝ PLATOVÝ TARIF ZAMĚSTNANCŮ ORGÁNŮ STÁTNÍ SPRÁVY


   Novelou ZP se zaměstnanci územních samosprávných celků (tj. obcí, krajů a hl. města Prahy) zařadili do kategorie, které by měl náležet zvýšený platový tarif o 25% podle § 6 odst. 2 NV 253/92 Sb. o platových poměrech zaměstnanců orgánů státní správy, některých dalších orgánů a obcí. Ministerstvo práce ve svých výkladech toto zvýšení zpochybnilo a nyní k této problematice vydalo výklad, který v plném znění otiskujeme.

   „Dnem 1. ledna 2001 nabylo účinnosti NV č. 454/2000 Sb., kterým se mění NV 253/92 Sb. o platových poměrech zaměstnanců orgánů státní správy, některých dalších orgánů a obcí, ve znění pozdějších předpisů. Toto NV mimo jiné novelizovalo § 6 odst. 2 NV 253/92 Sb., podle kterého přísluší zaměstnanci zaměstnavatele uvedeného v § 73 odst. 2 ZP, zaměstnanci státu ve správním úřadu nebo v jiné organizační složce státu uvedené v § 73 odst. 2 ZP a zaměstnanci územního samosprávného celku v orgánu nebo organizační složce územního samosprávného celku uvedených v § 73 odst. 2 ZP, platový tarif zvýšený o částku, která odpovídá 25% platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen.
   Nová úprava poskytování zvýšeného platového tarifu některým zaměstnancům směřuje k zachování koncepce, podle níž mají být zvýšené platové tarify zaměstnancům poskytovány jako kompenzace většího rozsahu základních povinností a omezení. Okruh zaměstnanců, kterým zvýšený platový tarif přísluší je proto vymezen vazbou na § 73 odst. 2 ZP a v tomto kontextu je třeba jej vždy vykládat.
    Protože v platném znění § 73 odst. 2 ZP jsou uvedeny pouze orgány územních samosprávných celků, přísluší zvýšený platový tarif pouze těm zaměstnancům územních samosprávných celků, kteří jsou zařazeni v orgánech těchto celků. Protože pojem „orgán územního samosprávného celku“ je třeba vykládat podle příslušných ustanovení zákona 128/2000 Sb. o obcích (obecní zřízení), zákona 129/2000 Sb. o krajích (krajské zřízení) a zákona 131/2000 Sb. o hlavním městě Praze, jedná se o zaměstnance zařazené v obecních a městských úřadech, magistrátech, úřadech městských obvodů a městských částí, Magistrátu hlavního města Prahy a úřadech městských částí hlavního města Prahy.
    Zaměstnancům územních samosprávných celků zařazených v organizačních složkách územního samosprávného celku zvýšený platový tarif nepřísluší, neboť v § 73 odst. 2 není žádná organizační složka územního samosprávného celku uvedena, a to ani obecně (organizační složka územního samosprávného celku), ani konkrétním vymezením (např. obecní, městská policie).
    Pokud je v § 6 odst. 2 NV 253/92 Sb. pojem „organizační složka územního samosprávného celku“ uveden, je tomu tak s vědomím, že zaměstnancům zařazeným v těchto složkách sice v současné době nárok na zvýšený platový tarif nevzniká, avšak s ohledem na připravovanou novelu § 73 ZP, je tímto způsobem zajištěno poskytování zvýšeného platového tarifu rovněž zaměstnancům územních samosprávných celků zařazeným v organizačních složkách těchto celků, pokud jim novelou § 73 ZP bude uložen větší rozsah základních povinností a omezení“.
   Tento dopis s čj. 631-1267/2001 ze dne 10. ledna 2001 podepsal ing. Luděk Merta, ředitel odboru mzdové politiky.

   NÁŠ NÁZOR: i když můžeme s tímto krkolomným zdůvodněním souhlasit, přesto zde zůstává ležet nezodpovězená otázka „PROČ zaměstnanci obcí, krajů a hlavního města Prahy nemusí rozhodovat nestranně, nemusí zachovávat mlčenlivost, mohou přijímat dary či jiné výhody a dále mohou zneužívat informací nabytých v souvislosti s výkonem zaměstnání ve prospěch vlastní?“ A pozor zaměstnancem obce nebo města je i obecní strážník, tajemník starosty apod.…….