Vzhledem k častým dotazům jsme se rozhodli zrekapitulovat povinnosti, které platí při dvanáctihodinových směnách v nepřetržitých provozech.

• délka pracovní doby

podle odst. 2 písm. b) § 83a) je délka pracovní doby v nepřetržitých pracovních režimech nejvýše 37,5 hod. týdně. Z toho vyplývá, že roční fond pracovní doby v roce 2001 bude u těchto zaměstnanců 1957,5 hodiny. Z tohoto počtu hodin by se měl odvíjet počet hodin zapracovaných do celoročního harmonogramu směn.

• harmonogram směn

podle odst. 3 § 85 je zaměstnavatel povinen vypracovat písemný rozvrh stanovené pracovní doby a seznámit s ním zaměstnance nejpozději dva týdny před začátkem období, na něž je pracovní doba nerovnoměrně rozvržena. Z toho vyplývá, že jestliže rozvrhnu pracovní dobu nerovnoměrně na období dvanácti kalendářních měsíců po sobě jdoucích, měl bych mít vypracovaný harmonogram na těchto dvanáct měsíců. Za toto období by také neměla pracovní doba v průměru překročit 37,5 hod. týdně.

• § přestávky v práci

zaměstnanec pracující ve dvanáctihodinových směnách by měl mít dvě přestávky na jídlo a oddech, a to vždy nejpozději po 4,5 hod. nepřetržité práce. Tzn., že zaměstnanec, který nastoupil do práce v 6,00 hod a odcházel v 18,00 hod. by odpracoval 11 hodin, pokud se nebude jednat o práce, které nelze přerušit (viz bod 5 dnešního čísla) a kde by zaměstnanci započetlo 12 hodin

• fond pracovní doby v měsíci

pro zaměstnance, pracující v nerovnoměrném rozvržení pracovní doby, je měsíčním fondem pracovní doby počet hodin, který na tento měsíc připadl dle harmonogramu Např. zaměstnanec má rozepsáno na měsíc duben 14 směn po 11 hodinách. Fond pracovní doby tohoto zaměstnance je 154 hodin bez ohledu na to, kolik hodin je v plánovacím kalendáři nebo kolik musí odpracovat zaměstnanci s rovnoměrným rozvržením pracovní doby.

• práce přesčas

posuzování, zda jde o práci přesčas se odvíjí od fondu pracovní doby konkrétního zaměstnance v příslušném měsíci.. Např. výše uvedený zaměstnanec by pracoval přesčas pokud by překročil 154 hodin v tomto měsíci. To bude přicházet v úvahu v případě, že někdo v jiné směně onemocní nebo má jinou překážku v práci a ostatní zaměstnanci za něho musí zaskočit.

• práce v sobotu a neděli

za práci v sobotu a neděli nálež

• u rozpočtových organizací příplatek ve výši 25% průměrného výdělku
• v podnikatelské sféře příplatek jen v tom případě, pokud jej má sjednaný v kolektivní smlouvě nebo stanovený ve mzdovém předpisu.

• svátek a práce ve svátek

pokud zaměstnanci připadne svátek na den, který není dle rozpisu směn jeho pracovním dnem, nenáleží tomuto zaměstnanci náhrada za svátek, protože mu nic neuchází. Pokud směna zaměstnance připadne na svátek, náleží mu dosažená mzda nebo plat a příplatek ve výši nejméně průměrného výdělku.

• kdy začíná a končí směna ve svátek nebo v sobotu a neděli

podle § 6 NV 108/94 Sb., kterým se provádí ZP, začíná den pracovního klidu hodinou odpovídající nástupu směny, která v pracovním týdnu nastupuje podle rozvrhu směn jako první. Tzn., že by zaměstnavatel měl mít stanoveno, která směna začíná jako první jestli směna od 18,00 hod. v neděli nebo směna od 6,00 hod. v pondělí (toto je používanější).
Např. pokud bude nástup první směny v pondělí v 6,00 hod., obdrží příplatek za sobotu a neděli vždy směna, která nastoupí v sobotu ráno a poslední jej obdrží směna nastupující v neděli v 18,00 hod. Zaměstnanci, kteří nastoupí v pátek v 18,00 hod. a skončí v sobotu ráno mají smůlu. Stejný postup je i v případě svátku, tzn., že příplatek za svátek dne 1. 5. obdrží směna, která nastoupí 1. 5. v 6,00 hod. a ještě směna, která nastoupí 1. 5. v 18,00 hod. Směna, která nastupovala 30. 4. v 18,00 hod. a končí 1. 5. v 6,00 hod. žádný příplatek nedostane.

• dovolená u nerovnoměrného rozvržení

podle odst. 5 § 102 ZP se u zaměstnanců s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou vypočte předpokládaný nárok na dovolenou tak, že se počet směn dle harmonogramu vydělí počtem týdnů v roce a vynásobí počtem týdnů dovolené, který je u zaměstnavatele.
Např. zaměstnanec pracující v 11 hod. směnách jich měl podle harmonogramu v roce 2001 odpracovat 178. U zaměstnavatele je nárok na 5 týdnů dovolené. Výpočet dnů dovolené by se provedl takto 178 : 52 x 5 = 17,12 pracovních dnů. Zaokrouhlování dovolené není nikde stanoveno, takže se přikláníme k matematickému způsobu tj. do poloviny vč. směrem dolů a nad polovinu směrem nahoru, i když by asi nikdo nemohl nic namítat proti zaokrouhlení na 18 dnů nebo na 17,5 dne.
Problémy jsou i u některých zaměstnavatelů, kteří neprovedou přepočet dovolené na 11-ti hodinové směny a snaží se zaměstnanci odepsat za jeden den dovolené jeden a půl dne dovolené resp. poměrnou část vypočtenou takto 11 : 7,5 = 1,47 dne (dříve 12 : 8 = 1,5). Tento postup je v rozporu s výše uvedeným odst. 5 § 102 ZP.

• jak bude vypadat vlastní čerpání dovolené?

pokud zaměstnanec čerpá dovolenou po týdnech nebo po dnech, odepíše se mu vždy počet přepočtených dnů dovolené (17 dnů viz výše), na které má v době dovolené rozepsanou směnu. Za den dovolené mu náleží náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku za 11 hodin.