47/01 Zaměstnanec nejmenované pojišťovny nás přesvědčoval o výhodnosti uzavření „životního pojištění“ u jejich ústavu. V rámci výhod uváděl, že zaměstnanec si může odečíst i částku, kterou za něho platí zaměstnavatel a že tuto skutečnost bude jejich pojišťovna i potvrzovat. Jedná se prý o mezeru v zákonu. Nám se tento postup nezdá a proto se ptáme, co si vlastně bude moci zaměstnanec po skončení roku odečíst?

   Podle odst. 13 § 15 zákona 586/92 Sb. o daních z příjmů si mohou zaměstnanci odečíst částku, kterou sami zaplatili na své „životní pojištění“. Podle § 38l) odst. … se možnost odpočtu prokazuje smlouvou o životním pojištění a potvrzením pojišťovny o skutečné výši zaplaceného pojistného zaměstnancem. Z toho vyplývá, že agent pojišťovny se Vás snažil přesvědčit o něčem, co by Vám nikdy nemohl splnit (jestli z neznalosti nebo úmyslně ponecháme na Vaši úvaze). Výklad k životnímu pojištění bude proveden na květnových seminářích, jejichž nabídka je v příloze dnešního čísla.

   48/01 Uzavřeli jsme se zaměstnancem v roce 2000 šest dohod o provedení práce, vždy na jinou činnost. Ani jedna tato dohoda nepřekročila 100 hodin. V současné době máme kontrolu z OSSZ, která nám tyto dohody napadla a tvrdí, že jsme porušili zákoník práce, protože jsme překročili u zaměstnance stovku hodin v roce. Jakým způsobem se můžeme bránit?

   V tomto případě neexistuje žádný způsob obrany, protože kontrolní orgán má pravdu. Podle odst. 1 § 236 ZP nesmí předpokládaný ani skutečný počet hodin odpracovaných u jednoho zaměstnavatele překročit sto hodin v kalendářním roce. Vláda stanovila v § 38 nařízení vlády 108/94 Sb., že se do tohoto limitu nezapočítávají hodiny odpracované na základě jiné dohody o provedení práce pokud jde o
      a) příležitostné komparzové a příležitostné pomocné manuální práce pro film, televizi a rozhlas
      b) spolupráce původce při rozpracování, zkoušení nebo zavádění jeho vynálezu, zlepšovacího návrhu a průmyslového vzoru.
Pokud se nejedná o tyto případy je možno uzavřít se zaměstnancem i více dohod o provedení práce, ale předpokládaný rozsah práce nesmí v součtu překročit 100 hodin u téhož zaměstnavatele.

   49/01 Zaměstnanec u nás skončil pracovní poměr k 19. 3. 2001. Mzdová účetní se ale toto dozvěděla až po zpracování mezd za měsíc březen a spočetla mu mzdu, jako by pracoval celý tento měsíc. Jakým způsobem můžeme od tohoto zaměstnance požadovat vrácení přeplacené mzdy?

   Podle § 243 odst. 3 může zaměstnavatel požadovat vrácení neprávem vyplacených částek jen jestliže zaměstnanec musel z okolností předpokládat, že jde o částky nesprávně určené nebo omylem vyplacené, a to ve lhůtě tří let od jejich výplaty. V tomto případě je zřejmé, že zaměstnanec obdržel mzdu i za dobu, kdy nepracoval a měl by proto Vámi vyčíslený přeplatek vydat. Pokud tak zaměstnanec neučiní dobrovolně, budete muset přeplatek vymáhat soudní cestou.

   50/01 V době školních prázdnin k nám chce chodit na brigádu syn našeho zaměstnance, který dokončí v měsíci červnu základní školu a od 1. 9. 2001 bude studentem SŠ. Může si kromě základní nezdanitelné částky uplatnit i odpočet na studium?

   Podle § 15 odst. 1 písm. g) zákona 586/92 Sb. o daních z příjmů je možno odečíst částku 11400 Kč u poplatníka, který se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem… Soustavná příprava je definována v zákonu 117/95 Sb. o státní sociální podpoře. Podle § 12 se za soustavnou přípravu považuje studium na středních a vysokých školách…. Jelikož v době školních prázdnin se nebude u Vašeho brigádníka ještě jednat o studenta SŠ (až od 1. 9.), není možné za měsíce červenec a srpen odpočet na studium uplatnit. Teoreticky by mohl tento student požádat po skončení roku o roční zúčtování, kde by se mu odečetla kromě celé základní nezdanitelné částky i poměrná část na studium (čtyři dvanáctiny).