4/02 Je možno provést odpočet částky 3250 Kč na zdravotní pojištění u poživatele starobního důchodu, který nemá uzavřen žádný pracovní poměr a pobírá pouze odměny z titulu člena představenstva bytového družstva?
Podle § 29 vyhlášky ÚRO 165/79 Sb. se za započitatelný příjem člena družstva považuje odměna za práci, která vyplývá pouze z výkonu působnosti orgánu družstva podle stanov, pokud je výše odměny určena předem. Z Vašeho dotazu předpokládáme, že tato odměna je stanovena předem a tudíž je tento zaměstnanec považován podle § 5 odst. a) bod 3 zákona 48/97 Sb. za pojištěnce. Z těchto důvodů je u něho možné odečíst částku 3250 Kč. Pokud by výše odměny nebyla stanovena předem, pojistné by se nesráželo.
5/02 Jakým způsobem budou zdaňovány úroky z podnikových spořitelen u starobních důchodců, kteří již nemají žádný pracovněprávní vztah ani u nás, ani v jiné organizaci?
Podle zákona o daních z příjmů se jedná o ostatní příjem podle § 10. U zaměstnanců, kteří nemají příjmy ze závislé činnosti platí, že nejsou povinni podávat daňové přiznání, pokud jejich příjmy (§ 7 až 10) nepřesáhnou částku 10 tis. Kč. Podle našeho názoru bude tato podmínka u Vašeho bývalého zaměstnance splněna a tudíž nebude muset platit žádnou daň, jestliže neměl ještě další příjmy (např. za pronájem pozemků).
6/02 Náš zaměstnanec si nevyčerpal dovolenou za rok 2001. Je možné mu ji ještě po novele zákoníku práce proplatit? V případě, že ano, můžeme to provést v zúčtování za měsíc leden 2002?
Zákoník práce se v 110b odst. 2 doplnil o slova, že zaměstnavatel je povinen náhradu za nevyčerpanou dovolenou poskytnout. Takže proplacení nevyčerpané dovolené je i nadále možné. Váš další postup je ale v rozporu s úpravou ZP, protože v platnosti zůstává „že zaměstnanec nemohl dovolenou vyčerpat ani do konce příštího kalendářního roku“. Takže k druhé části dotazu je možno říci, že proplatit nevyčerpanou dovolenou za rok 2001 můžeme, ale až po skončení roku 2002 a nikoliv již po skončení roku 2001.
7/02 Podle jakého předpisu může úřad práce provádět kontrolu dodržování mzdových předpisů v naší organizaci?
Podle § 26 odst. 1 zákona 1/91 Sb. o zaměstnanosti můžou úřady práce kontrolovat dodržování pracovněprávních předpisů. Pro účely kontrolní činnosti se za pracovněprávní předpisy považují mimo jiné „zákony upravující mzdy, platy a cestovní náhrady……a právní předpisy vydané k provedení těchto zákonů“. Takže zde není žádného úniku a je třeba předložit všechny požadované doklady k zatřídění zaměstnanců apod.
8/02 Je možné, aby úřad práce prováděl i kontrolu dodržování podmínek vyplývajících z předpisů o bezpečnosti práce?
Podle stejného § 26 odst. 1 zákona 1/91 Sb. o zaměstnanosti můžou úřady práce kontrolovat dodržování pracovněprávních předpisů s výjimkou pracovních podmínek vyplývajících z předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Tzn., že tato problematika není v jejich kompetenci, ale je možné, že pokud narazí v rámci své kontrolní činnosti na nesrovnalosti v dodržování bezpečnosti při práci, upozorní příslušný inspektorát bezpečnosti práce, který už oprávnění ke kontrole má.
9/02 Náš zaměstnanec s hodinovou mzdou odpracoval dne 22. 12. 2001 8 hodin. Jednalo se u něho o práci v sobotu (příplatek 50% tarifu) a o práci přesčas v den pracovního klidu (příplatek 75% tarifu). Co tento zaměstnanec obdrží v případě, že si bude čerpat náhradní volno za práci přesčas?
Tomuto zaměstnanci vznikne nárok na dosaženou mzdu a rovněž obdrží příplatek za práci v sobotu. Pokud ovšem nemáte v KS nebo ve vnitřním mzdovém předpisu uvedeno, že příplatek za práci v sobotu nenáleží v případě, že si zaměstnanec vyčerpá náhradní volno za práci v tento den.
10/02 Od ledna 2002 chceme zkrátit zaměstnancům pracovní dobu ze 40 na 35 hodin, ale nechtěli bychom jim zvyšovat mzdu. Jak máme v tomto případě postupovat?
Podle odst. 3 § 83a ZP lze další zkrácení pracovní doby bez snížení mzdy dohodnout v kolektivní smlouvě nebo stanovit ve vnitřním předpise. Ve Vašem případě by toto ustanovení představovalo to, že zaměstnanci s měsíční mzdou by se nic nezměnilo. U zaměstnanců s hodinovou mzdou by bylo třeba provést přepočet jejich hodinových tarifů tak, že tarif vynásobíme 40 a vydělíme 35. Ani v jednom z případů nedojde u zaměstnanců ke zvýšení mzdy, ale pouze k jejímu zachování na původní výši, která byla před zkrácením pracovní doby.
11/02 Jakým způsobem máme se zaměstnanci sjednat, že souhlasí s výkonem práce přesčas nad povolený limit 150 hodin? Bylo by možné přednostně čerpat práci přesčas sjednanou a na konec roku si ponechat práci přesčas, kterou můžeme zaměstnanci nařídit?
Forma souhlasu zaměstnance v ZP není předepsána. Pro případné spory je výhodnější ovšem písemná forma. Co se týče čerpání práce přesčas sjednané nad rámec 150 hodin přednostně před hodinami, které lze nařídit, je to možné, ale musela by být zavedena samostatná evidence hodin práce přesčas do limitu a nad limit a zaměstnanec by se u každé práce přesčas podepsal.
12/01 V kterém zákoně bychom našli vymezení toho, kdo je osobou se změněnou pracovní schopností a kdo je osobou se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením?
Vymezení, kdo je občanem se změněnou pracovní schopností, najdeme v § 21 zákona 1/91 Sb. o zaměstnanosti v platném znění. Prokazování ZPS se provádí rozhodnutím orgánu státní správy (OSSZ) u ČID to může být rozhodnutím o přiznání ČID. Nikdy nelze tato rozhodnutí nahradit průkazy TP a ZTP nebo ZTP-P.