6/ ODPOVĚDI NA DOTAZY
13/02 Ve kterém zákonu najdeme termín plátcova pokladna a co z tohoto termínu pro nás vyplývá?
Termín plátcova pokladna najdeme v § 4 odst. 9 zákona 337/92 Sb. o správě daní a poplatků, kde se říká: „Má-li plátce daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků organizační jednotku, kde dochází k vybírání nebo srážení daně nebo záloh na ni a kde jsou k tomu uloženy potřebné doklady, je tato organizační jednotka plátcovou pokladnou. Místně příslušným správcem daně plátcovy pokladny je finanční úřad v místě plátcovy pokladny. Plátcova pokladna má stejná oprávnění a povinnosti jako plátce daně. Majetková odpovědnost plátce za jeho pokladny tím zůstává nedotčena“.
14/02 Zaměstnankyně dostala zaplacenou odměnu za tlumočení ve výši 13 tis. Kč. Tato odměna jí nebyla zdaněna. Je možné u této zaměstnankyně provést roční zúčtování záloh za rok 2001?
Příjmy znalců, tlumočníků, rozhodců apod. patří do příjmů podle § 7 odst. 2 písm. c) zákona o daních z příjmů. Vzhledem k tomu, že tato částka je vyšší než 4000 Kč, je povinností této zaměstnankyně podat daňové přiznání typ B.
15/02 Proplácíme zaměstnankyni, která pobírá rodičovský příspěvek, náhradu za nevyčerpanou dovolenou za rok 2000. Ovlivní tento příjem výplatu rodičovského příspěvku v daném měsíci?
Podle § 30 odst. 3 zákona 117/95 Sb. o státní sociální podpoře se do příjmů rozhodných pro posouzení nároku na rodičovský příspěvek nezahrnuje náhrada mzdy za nevyčerpanou dovolenou.
16/02 Bylo by možné proplatit nevyčerpanou dovolenou za rok 2000 až po návratu zaměstnankyně z rodičovské dovolené, tj. 17. 6. 2002?
Podle § 110b odst. 2 ZP je zaměstnavatel povinen poskytnout náhradu mzdy tehdy, jestliže zaměstnanec nemohl vyčerpat dovolenou ani do konce příštího kalendářního roku z důvodu překážky v práci na straně zaměstnance. Z toho vyplývá, že pokud se jedná o nevyčerpanou dovolenou za rok 2000, měla by být proplacena po skončení roku 2001.
17/02 Zaměstnanec měl po celý kalendářní měsíc absence. Zaměstnavatel za něho zaplatil celých 13,5% na zdravotní pojištění. Máme možnost tuto částku po zaměstnanci požadovat? Jak máme postupovat, pokud by zaměstnanec už u nás vůbec nenastoupil?
Podle § 9 odst. 3 zákona 48/97 Sb. o veřejném zdravotním pojištění je zaměstnanec při neomluvené nepřítomnosti v práci povinen zaplatit zaměstnavateli částku odpovídající pojistnému, které zaměstnavatel za zaměstnance za tuto dobu uhradil. V případě, že tento zaměstnanec „zmizel beze stop“ bude nutno tuto částku vymáhat soudní cestou, což může být někdy dražší než činí částka, kterou jsem zaplatil.
18/02 Podnikatel ve stavebnictví zaplatil na zákonné pojištění odpovědnosti za škodu …. částku, která se rovná 7 promile z úhrnu vyměřovacích základů na SZ za IV. čtvrtletí 2001. Protože se jedná o fyzickou osobu, účtující v jednoduchém účetnictví, zaplatil tuto částku v prosinci 2001. Jak máme postupovat, když se částky pojistného zvýšily?
Podle přechodného ustanovení vyhlášky 487/2001 Sb. je třeba v případě, že bylo na pojistném za I. čtvrtletí zaplaceno méně přede dnem 1. 1. 2002, pojistné doplatit. Tzn., že se musí ze stejného vyměřovacího základu vypočíst 9,8 promile a rozdíl oproti částce, kterou jste zaplatili v prosinci, doplatit.
19/02 Zaměstnankyně si z důvodu péče o dítě zkrátila úvazek na 25 hodin týdně. Vzhledem k tomu, že je vysoká nemocnost, dohodli jsme se s touto zaměstnankyní na tom, že bude pracovat opět na plný fond pracovní doby, tj. 40 hodin týdně. Bude se u ní jednat o práci přesčas?
Podle § 83 odst. 6 ZP u zaměstnanců s kratší pracovní dobou je prací přesčas práce přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu. Tzn., že se u Vaší zaměstnankyně o práci přesčas nejedná. Této zaměstnankyni nelze podle téhož odstavce ZP práci přesčas ani nařídit, ale pouze sjednat.
20/02 Je třeba, aby nám zaměstnanec, který uplatňoval odpočet úroků z hypotečního úvěru předložil potvrzení o skutečné výši úroků?
Počínaje zdaňovacím obdobím r. 2001 již nemusí zaměstnanec tento doklad zaměstnavateli předkládat. /viz. DIS č. 8/2001 str. 5)
21/02 Poživatel předčasného starobního důchodu dosáhl věku potřebného pro nárok na starobní důchod a uzavřel pracovní poměr na dobu neurčitou s výdělkem 8000 Kč měsíčně. Splňuje tento zaměstnanec všechny podmínky pro výplatu důchodu?
Podle § 37 odst. 5 zákona 155/95 Sb. o důchodovém pojištění náleží výplata starobního důchodu osobám vykonávajícím výdělečnou činnost, které mají uzavřen pracovní poměr na dobu určitou. Podle odst. 2 téhož paragrafu se toto vztahuje i na poživatele předčasného starobního důchodu, který dosáhl důchodového věku. Jestliže nebude pracovní poměr změněn na dobu určitou (např. do 31. 12. 2010), bude třeba zaměstnance nahlásit a výplata důchodu bude zastavena.