U zaměstnanců s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou se roční fond pracovní doby vypočte tak, že se celkový počet pracovních dnů vč. svátků vynásobí 7,5 hodinami. Takže celkový roční fond pracovní doby bude v roce 2002 činit 1957,5 hodiny, tj. 252 pracovních dnů + 9 svátků = 261 x 7,5.

  23/02 Můžeme vybavit zaměstnance na pracovní cestu do Německa markami, které nám zůstaly v pokladně?

   Podle § 21 odst. 2 zákona 119/92 Sb. o cestovních náhradách je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci zálohu v cizí měně na zahraniční pracovní cestu. U stravného lze dohodnout poskytnutí zálohy v jiné měně než určuje vyhl. MF. Z tohoto vymezení vyplývá, že zaměstnance můžu vybavit markami na výdaje na ubytování, pohonné hmoty a ostatní výdaje. Zálohu na stravné v markách by bylo možné se zaměstnancem dohodnout. Toto vše ale platí pouze do 28. 2. 2002, kdy končí platnost většiny měn zemí, které přešly od 1. 1. t.r. na euro. Po tomto datu musíme tohoto zaměstnance vybavit pouze eurem.

   24/02 Přispíváme zaměstnancům na penzijní připojištění a na soukromé životní pojištění. Je třeba tyto příspěvky zahrnovat do příjmů pro účely výplaty dávek státní sociální podpory?

   Vzhledem k tomu, že se jedná o příjmy od daně osvobozené a nejsou uvedeny v § 5 zákona 117/95 Sb. o státní sociální podpoře, není třeba je do příjmů pro zjištění nároku na dávky SSP zahrnout. Kdyby ovšem Vaše příspěvky překročily 5% z měsíčního vyměřovacího základu pro SZ u penzijního připojištění nebo 12 tis. Kč za rok u soukromého životního pojištění, je třeba částky nad tyto hranice zahrnout do příjmů.

   25/02 Jak často je třeba předkládat zaměstnavateli potvrzení zaměstnavatele druhého z manželů, že neuplatňuje odpočet na vyživované dítě?

   Podle § 38l odst. 1 písm. a) je třeba předložit potvrzení od zaměstnavatele druhého z manželů, že neuplatňuje současně odpočet na vyživované dítě. Tento doklad platí trvale, pokud jej ovšem zaměstnavatel časově neomezil např. tím, že uvedl ……pan x.y. neuplatňuje ve zdaňovacím období roku 2002 nezdaněnou částku na své dítě r. č……. V případě, že dojde ke změně zaměstnavatele druhého z manželů, je třeba přinést nové potvrzení o tom, že odpočet neuplatňuje.

   26/02 Co je třeba udělat, abychom mohli zaměstnancům při skončení pracovního poměru vyplatit odstupné ve výši pětinásobku průměrného výdělku?

   Podle § 60a odst. 1 je možné v kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpisu zvýšit „povinné odstupné“ (dvojnásobek průměrného výdělku) o další násobky průměrného výdělku. Pokud zvýšení odstupného nebude vyplývat z těchto předpisů můžou vzniknout problémy s FÚ, OSSZ apod.

   27/02 Zaměstnanec na nás požaduje proplacení doby strávené na pracovní cestě. Jedná se o dobu cesty a pobytu v místě pracovní cesty. Jaké jsou možnosti podle zákona o cestovních náhradách?

   Zákon 119/92 Sb. o cestovních náhradách neobsahuje žádnou možnost proplácet zaměstnanci dobu strávenou na pracovní cestě jinak než výkonem práce s výjimkou doby, která spadá do pracovní doby zaměstnance. Za tuto dobu se mzda nekrátí. Pokud budeme chtít zaměstnance nějakou formou zvýhodnit, bude se jednat o cestovní náhrady nad rámec zákona a tudíž budou daňově neuznatelné a musí se o ně zaměstnanci zvýšit základ daně a základy pro výpočet pojistného.

   28/02 Vzhledem k tomu, že se zaměstnanci chodí stravovat do restaurace a půlhodinová doba přestávky na jídlo a oddech je nedostačující, rozhodli jsme se prodloužit dobu této přestávky na hodinu. Co musíme udělat, aby toto rozhodnutí bylo platné?

   V případě, že u Vás působí odborová organizace, je třeba prodloužení přestávky na jídlo a oddech projednat s odbory. Pokud u Vás odbory nepůsob,í rozhoduje o tomto prodloužení sám zaměstnavatel, který by s ním měl zaměstnance vhodným způsobem seznámit.

   29/02 Zaměstnanec skončil pracovní poměr a požaduje po nás veškeré písemnosti týkající se jeho osoby. Jsme povinni mu tyto písemnosti vydat?

   Zákoník práce v § 60 odst. 2 stanoví, že při skončení pracovního poměru je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání ……a další písemnosti týkající se osobních údajů o zaměstnanci. Z toho by vyplývalo, že zaměstnanci musíme vydat veškeré písemnosti. Vzhledem k tomu, že některé doklady jsou potřebné pro případné kontroly FÚ, OSSZ, VZP není možné je zaměstnanci vydat bez rizika postihu ze strany těchto orgánů. Jestliže zaměstnanec bude trvat na vydání např. Prohlášení k dani, vydáme mu jej, ale nejprve provedeme opravu všech měsíců, kdy mu byly uplatňovány nezdanitelné částky a rozdíly v dani u něho srazíme. Zde bude třeba zaměstnanci vysvětlit dopad jeho rozhodnutí na jeho finanční situaci.

   30/02 Je výhodnější s poživatelem starobního důchodu sjednávat každoročně nový pracovní poměr na dobu určitou od 1. 1. do 31. 12. nebo je lepší stávající pracovní poměr prodloužit o další rok?

   V případě nového pracovního poměru se bude měnit rozhodné období pro výpočet dávek nemocenského pojištění a průměrného výdělku (jako nový nástup). Jeví se nám výhodnější volit prodloužení stávající pracovní smlouvy formou dodatku.

   31/02 Jakou částku si může v roce 2002 vydělat poživatel částečného invalidního důchodu, aniž by se u něho muselo sledovat 66% resp. 80% srovnatelného vyměřovacího základu?

   Podle § 46 odst. 4 zákona 155/95 Sb. o důchodovém pojištění se částečný invalidní důchod vyplatí v plné výši, jestliže úhrnný příjem z výdělečné činnosti za kalendářní rok nepřesáhne dvanáctinásobek částky životního minima platné pro jednotlivce, který je poživatelem starobního důchodu k 1. 1. Výše životního minima k 1. 1. 2002 činí 4100 Kč (2320+1780), dvanáctinásobek této částky je 49200 Kč. Z toho vyplývá, že jestliže příjem částečně invalidního důchodce nepřesáhne za rok 2002 částku 49200 Kč, nepřijde v žádném případě o výplatu ČID v následujícím kalendářním roce.