Podle § 24 zákona 1/91 Sb. o zaměstnanosti je povinností organizací s více než 25 zaměstnanci (dříve s více než 20 zaměstnanci) zaměstnávat občany se změněnou pracovní schopností ve výši povinného podílu, který je nově stanoven přímo v zákonu ve výši 4% (dříve 5%) osob se ZPS.

   Při posuzování, zda je třeba povinný podíl plnit či nikoliv, je rozhodující průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců. Výpočet průměrného přepočteného počtu zaměstnanců se proti roku 2001 nemění a provede se přes hodiny takto:
   „odpracované hodiny všemi zaměstnanci + neodpracované hodiny v důsledku čerpání dovolené na zotavenou + překážky v práci a pracovní neschopnosti, za níž jsou poskytovány dávky nemocenského pojištění (u každého zaměstnance se započte max. roční fond pracovní doby) děleno ročním fondem pracovní doby připadajícím na jednoho zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu. Výsledek se zaokrouhlí na celé číslo od poloviny směrem nahoru“.
   POZOR: fond pracovní doby se podle metodiky MPSV k vyplnění výkazu bere bez svátků, tzn., že musíme odečíst tyto hodiny jak v čitateli tak ve jmenovateli. Roční fond pracovní doby při 37,5 hod. týdenní pracovní době by měl být 1890 hodin (252x7,5).
   Např. u zaměstnavatele s týdenní pracovní dobou 37,5 hodiny odpracovalo 29 zaměstnanců 42654 hodin + 3240 hodin dovolené + 180 hodin překážek v práci + 420 hodin pracovní neschopnosti = celkový počet hodin 46494 hodin děleno ročním fondem pracovní doby tj. 1890 hodin (252 prac. dnů x 7,5) = 24,6 zaměstnance, zaokrouhleno na 25 zaměstnanců. V tomto případě není povinností zaměstnávat občany se ZPS.
   Do počtu hodin se pro výpočet průměrného přepočteného počtu nezahrnují podle § 28 zákona 1/91 Sb. o zaměstnanosti hodiny odpracované osobami, které jsou do funkce voleny nebo jmenovány. Dále se nezapočítávají hodiny odpracované na základě dohod mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti).

   Plnění povinného podílu občanů se ZPS je možno podle odst. 3 § 24 zákona 1/91 Sb. o zaměstnanosti realizovat těmito třemi způsoby:

• zaměstnáním občanů se ZPS ve výši povinného podílu,
  
• odebíráním výrobků od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50% zaměstnanců se ZPS nebo zadáváním výrobních programů těmto zaměstnavatelům nebo odebíráním výrobků chráněných dílen provozovaných občanským sdružením, státem registrovanou církví nebo náboženskou společností nebo církevní právnickou osobou nebo obecně prospěšnou společností nebo zadáváním výrobních programů těmto subjektům,
  
• odvodem do státního rozpočtu - výše odvodu činí ročně za každého občana se ZPS, o kterého zaměstnavatel nesplnil povinný podíl 1,5 násobku průměrné mzdy v národním hospodářství vyhlašované a zveřejněné MPSV ve Sbírce zákonů za 1. až 3. čtvrtletí roku, v němž nebyl povinný podíl naplněn.

   ad 1/ fyzické zaměstnávání občanů se ZPS
   Tato forma je nejvhodnější z hlediska zákonodárců, ale v některých firmách ji nelze použít, protože předmět podnikání to neumožňuje.
   Za občana se ZPS se považují jak občané se změněnou pracovní schopností, tak občané se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením nejdéle však do 65 let.. Vymezení těchto občanů je provedeno v § 21 zákona o zaměstnanosti takto:

• občanem se ZPS je vždy občan, který je poživatelem částečně invalidního důchodu nebo je částečně invalidní, ale výplata důchodu je mu zastavena z důvodu překročení ekonomické podmínky, v ostatních případech jen na základě rozhodnutí příslušné OSSZ
• občanem se ZPS s těžším zdravotním pojištěním je vždy občan invalidní, který je schopen vykonávat soustavné zaměstnání jen za zcela mimořádných podmínek a v ostatních případech jen na základě rozhodnutí OSSZ.

   Výpočet, jaký počet občanů se ZPS byl naplněn, se provede stejným způsobem, jako se vypočte průměrný přepočtený stav pracovníků s tím rozdílem, že se započtou pouze hodiny ZPS a samostatně hodiny ZPS s těžším zdravotním postižením. Vypočtený počet zaměstnanců ZPS s těžším zdravotním postižením se vynásobí třemi a teprve potom zaokrouhlí.