4/ ODPOVĚDI NA DOTAZY
32/02 Zaměstnanec se v červenci 2001 oženil. Jeho manželce ještě není 26 let a studuje vysokou školu. Můžu u něho uplatnit odpočet na studium manželky za dobu trvání manželství a jaké potvrzení k tomu potřebuji?
Odpočet podle § 15 odst. 1 písm. g) zákona 586/92 Sb. o daních z příjmů je možno odečíst u poplatníka po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem….. Z toho vyplývá, že by si tento odpočet mohla uplatnit manželka Vašeho zaměstnance, pokud by v době studia byla výdělečně činná. Váš zaměstnanec by si mohl uplatnit pouze odpočet na manželku podle § 15 odst. 1 písm. c), pokud by její příjmy za celý rok 2001 nepřesáhly 38040 Kč.
33/02 Započítává se do plnění povinného podílu občanů se ZPS i zaměstnanec v řádném pracovním poměru, který je ale poživatelem starobního důchodu? Nikde v zákonu jsem omezení nenašla.
Ve Vašem případě bude rozhodující věk poživatele starobního důchodu (předpokládáme, že Vám řádně prokázal svoji ZPS potvrzením OSSZ), protože podle odst. 6 § 21 zákona 1/91 Sb. o zaměstnanosti se u občanů starších 65 let nejedná již o občana se změněnou pracovní schopností. Zápočet na plnění povinného podílu je možný, pokud Váš zaměstnanec nedosáhl věku 65 let.
34/02 Člen družstva byl zvolen členskou schůzí za člena představenstva. Členská schůze mu zároveň určila výši odměny za činnost člena představenstva ve výši 1000 Kč měsíčně. Podléhá odměna placení pojistného?
Podle § 29 vyhl. 165/79 Sb. nesmí být výše odměny za činnost v orgánu družstva stanovena předem, aby se nejednalo o započitatelný příjem pro účast na nemocenském pojištění. V tomto případě byla výše odměny stanovena předem a částka je vyšší než 400 Kč, takže odměna zakládá účast na nemocenském pojištění a tudíž je třeba srazit obojí pojistné.
35/02 Členská schůze družstva rozhodla, že členům družstva, kteří vykonávají činnost v orgánech družstva, bude vyplacena odměna za minulý rok ve výši 500 až 5000 Kč podle toho, ve kterém orgánu pracují. Bude tato odměna podléhat srážce pojistného na SZ a VZP?
Vzhledem k tomu, že v tomto případě nebyla odměna za výkon v orgánu družstva stanovena předem, nezakládá tato odměna účast na nemocenském pojištění a nesráží se z ní ani jedno pojistné.
36/02 Jak postupovat při proplácení dávek nemocenského pojištění v případě, že nejprve šlo o ošetřování člena rodiny a bezprostředně poté následovala nemoc? Bude to stejné jako když druhá nemoc bezprostředně navazuje na první? Např. nemoc od 12. 9. do 20. 9. a další nemoc od 21. 9. do 29. 9. U této druhé nemoci se bere vyměřovací základ x 69% a nikoliv první tři dny 50%.
Pokud je zaměstnanec po ukončení pracovní neschopnosti v následujícím kalendářním dni uznán znovu práce neschopným z důvodu zhoršení zdravotního stavu nebo nové nemoci, považuje se tato pracovní neschopnost za pokračování předcházející pracovní neschopnosti, tzn., že se přizná procentní sazba ve výši 69%. Pokud však pracovní neschopnost navazuje na podporu při ošetřování člena rodiny, bude třeba postupovat podle odst. 2 § 17 zákona 54/56 Sb. a nemocenské přiznat nejprve za první tři kalendářní dny ve výši 50% a od čtvrtého dne ve výši 69% denního vyměřovacího základu.
37/02 Zaměstnanec skončil pracovní poměr dohodou ke dni 28. 2. 2002. Jaký mu vznikne nárok na dovolenou?
Tento zaměstnanec nesplnil podmínku odpracování 60 dnů v kalendářním roce u tohoto zaměstnavatele a nebude mít tudíž nárok na dovolenou za kalendářní rok. Vznikne mu tedy nárok na dovolenou za odpracované dny podle § 104 ZP, tj. za každých 22 odpracovaných dnů na jednu dvanáctinu z celoročního nároku. Za předpokladu, že odpracoval všechny dny je to 1/12 (leden 23 + únor 20 dnů).
38/02 Zaměstnanci byla vyplacena roční odměna ke mzdě. Tuto odměnu jsme rozdělili na čtyři díly a pro výpočet průměru pro pracovněprávní účely používáme jednu čtvrtinu v následujících čtvrtletích. Pokud zaměstnanec neodpracuje plný fond pracovní doby ve čtvrtletí odměna se krátí. Je povinností ji krátit i v případě překážek v práci v obecném zájmu nebo z důvodu čerpání řádné dovolené?
Vzhledem k tomu, že zaměstnanci nenáleží za dobu překážek v práci z důvodu obecného zájmu nebo za dobu čerpání dovolené mzda, ale náhrada mzdy, bude třeba poměrnou část roční odměny krátit i z těchto důvodů.
39/02 Je povinností zaměstnance, který vlastní živnostenský list s předmětem podnikání odlišným než je předmět podnikání jeho zaměstnavatele, oznámit tuto skutečnost svému zaměstnavateli a požádat ho o povolení vykonávat tuto činnost?
Z Vašeho dotazu je zřejmé, že se jedná o zaměstnavatele, který provozuje podnikatelskou činnost. Ten musí dávat souhlas podle odst. 1 § 75 ZP s výkonem jiné výdělečné činnosti jen v případě, že je výdělečná činnost zaměstnance shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, což ve Vašem případě splněno není.
40/02 Jaké nezdaněné částky je možné odečíst zaměstnankyni samoživitelce, která u nás nastoupila od 1. 11. 2001? Předtím byla u jiné organizace na rodičovském příspěvku a dva měsíce byla přihlášená na úřadu práce.
Této zaměstnankyni je možno odečíst celou základní nezdanitelnou částku a celou částku na vyživované dítě, protože podmínky pro její odpočet byly splněny po celý rok - dítě existovalo a žilo v domácnosti s poplatníkem.
41/02 Je možné uzavřít se zaměstnankyní, která pracuje jako mzdová účetní konkurenční doložku v tom smyslu, že nebude po dobu trvání pracovního poměru a ještě půl roku po jeho skončení vyvíjet podnikatelskou činnost, která by byla shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele? Za porušení tohoto závazku je stanovena pokuta ve výši 20 tis. Kč. Předmětem činnosti zaměstnavatele je výrobní činnost.
V odst. 2 § 29 ZP se říká, že v pracovní smlouvě lze písemně dohodnout, že zaměstnanec nesmí po ustanovenou dobu, nejdéle však jeden rok po skončení pracovního poměru, vykonávat pro jiného zaměstnavatele nebo na vlastní účet činnost, která je předmětem činnosti zaměstnavatele nebo jinou činnost, která by měla soutěžní povahu vůči podnikání zaměstnavatele, a to za podmínek, za nichž to lze od zaměstnance spravedlivě požadovat. Podle našeho názoru je nesmysl, aby se mzdovou účetní uzavíral zaměstnavatel konkurenční doložku, protože ona ani nemá možnost se s předmětnou činností seznámit. Doporučujeme tuto doložku nepodepisovat. Konkurenční doložka pro mzdovou účetní by teoreticky mohla mít své opodstatnění u firmy zabývající se vedením mzdové a personální agendy. I když by podle našeho názoru mělo být dostačující zachování mlčenlivosti o skutečnostech, o kterých se dozvěděla.
42/02 42/02 U IPB pojišťovny jsme se setkali s ujednáním, že pojištění končí nejpozději k určitému datu. K tomuto datu dosáhne zaměstnanec vždy nejméně 60 let. Může se provést u těchto smluv roční zúčtování? Co když si zaměstnanec nechá vyplatit pojistné plnění již v 55 letech?
Podle našeho názoru nesplňují smlouvy uzavírané IPB pojišťovnou náležitosti „soukromého životního pojištění“, protože jednou z podmínek je, že „ve smlouvě byla sjednána výplata pojistného plnění ….. nejdříve v roce dosažení 60 let…“. Tato podmínka splněna není a proto doporučujeme neprovádět roční zúčtování. Ať si zkusí podat daňové přiznání a mezitím požádá IPB pojišťovnu o změnu smlouvy.
43/02 Podle čeho je třeba posuzovat dobu peněžité pomoci v mateřství jako výkon práce pro účely dovolené na zotavenou? Našli jsme pouze § 108 odst. 4 ZP, podle kterého je zaměstnavatel povinen poskytnout dovolenou po skončení mateřské dovolené, pokud o to zaměstnankyně nebo zaměstnanec požádá.
Posuzování, co je výkonem práce řeší § 40 NV 108/94 Sb., kde se v odst. 2 říká, že doba mateřské dovolené podle § 157 odst. 1 ZP (podle předpisů o nemocenském pojištění, tzv. doba peněžité pomoci) se posuzuje jako výkon práce. Stejně se posuzuje i doba, po kterou čerpá zaměstnanec rodičovskou dovolenou do doby, po kterou je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou. Z toho vyplývá, že doba 28 resp. 37 týdnů se považuje pro účely dovolené na zotavenou jako výkon práce. Vámi uváděné ustanovení odst. 4 § 108 se týká povinnosti zaměstnavatele vyhovět zaměstnankyni, pokud si bude chtít vyčerpat dovolenou po peněžité pomoci.