Podle § 23 odst. 3 zákona 589/92 Sb. o pojistném na sociální zabezpečení, § 26b odst. 3 zákona 592/92 Sb. o zdravotním pojištění a § 14 odst. 8 zákona 337/92 Sb. o správě daní a poplatků platí, že v případě, že připadne poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Z toho vyplývá, že pojistné a daň je třeba zaplatit nejpozději v pondělí 22. 4. 2002.

  45/02   Pracovala u nás žena na dohodu o pracovní činnosti. Dohodu ukončila k 31. 3. 2002 a požaduje po nás zápočtový list. Je povinností zaměstnavatele vydávat zápočtový list i u dohod mimo pracovní poměr?

    Podle § 60 odst. 2 ZP je povinností zaměstnavatele vydat při skončení pracovního poměru potvrzení o zaměstnání……Stejný text najdeme i v § 3 NV 108/94 Sb., kterým se provádí zákoník práce „v potvrzení o zaměstnání vydaném ……při skončení pracovního poměru …“. Z toho je zřejmé, že potvrzení o zaměstnání se vydává pouze při skončení pracovního poměru a nikoliv při skončení dohod mimo pracovní poměr. Zápočtový list by však bylo vhodné vydat v případě, že zaměstnanec na dohodu o pracovní činnosti by byl práce neschopen.

  46/02   Jak se vypočte spotřeba pohonných hmot vozidla pro účely cestovních náhrad v případě, že v technickém průkazu jsou uvedeny tři údaje o spotřebě podle emisních předpisů EHK 93/116? Doslechli jsme se, že v případě odkazu na tuto normu lze použít tzv. kombinovanou spotřebu.

    Tento „poslední výkladový hit“ byl publikován v několika časopisech, ale bohužel nemá oporu v zákonu. V § 7 odst. 6 zákona 119/92 Sb. o cestovních náhradách se říká, že „spotřeba pohonných hmot silničního motorového vozidla se vypočte aritmetickým průměrem z údajů uvedených v technickém průkazu“. Aritmetický průměr se zjistí tak, že sečteme všechny hodnoty uvedené v technickém průkazu a vydělíme počtem hodnot. Jestliže tedy byly v TP vozidla Vašeho zaměstnance tři údaje, je třeba je sečíst a vydělit třemi. Jiný způsob výpočtu nám současné znění zákona neumožňuje. Ať „naši vykladači“ místo publikování článků, navrhnou novelu zákona o cestovních náhradách, která by toto umožnila.

  47/02   Jakým způsobem máme zjistit průměrný čistý měsíční výdělek u zaměstnance pro úřad práce? V § 17 zákona 1/92 Sb. o mzdě se o výpočtu čistého průměrného výdělku nehovoří.

    Zjišťování čistého průměrného výdělku řeší odst. 3 § 275 ZP tak, že se od průměrného měsíčního hrubého výdělku odečte záloha na daň z příjmů, pojistné na SZ a pojistné na zdravotní pojištění. Záloha na daň a pojistné se vypočtou podle podmínek a sazeb platných pro zaměstnance v měsíci, v němž se výdělek zjišťuje.

  48/02   Podle jakého předpisu jsou organizace povinny poskytovat zaměstnancům závodní preventivní péči? Co taková povinnost pro zaměstnavatele znamená a jaké jsou sankce v případě jejího nesplnění?

    Povinnost poskytovat závodní preventivní péči obsahuje § 40 zákona 20/66 Sb. o péči o zdraví lidu. V tomto paragrafu je ale ještě uvedeno, že bližší podmínky poskytování závodní preventivní péče stanoví Ministerstvo zdravotnictví vyhláškou. Tato vyhláška však nebyla do současné doby vydána, takže celý § 40 je podle našeho názoru neúčinný. I přesto je v zákonu 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví v § 92 odst. 1 za nesplnění povinností k zajištění a výkonu závodní preventivní péče stanovena pokuta až do výše 2 milionů Kč……

  49/02   V jedné publikaci je uvedeno u mzdy za delší časové období, že se do průměru v příslušném čtvrtletí započte nejvýše čtvrtina (polovina, apod.) příslušné mzdové složky, aby nebylo celkově započteno více, než bylo vyplaceno. Z čeho toto vyplývá? V zákonu jsme nic bližšího nenašli.

    V § 17 odst. 9 zákona 1/92 Sb. o mzdě se v poslední větě říká, že se „do hrubé mzdy zahrne v rozhodném období poměrná část mzdy odpovídající odpracované době“. Jestliže máme zahrnout poměrnou část mzdové složky a zaměstnanec v rozhodném čtvrtletí odpracoval více hodin, než je fond pracovní doby v tomto období (díky práci přesčas), je třeba provést přepočet poměrné části a navýšit ji. Pokud budete chtít opačný výklad než jste četla, můžeme Vám jej nabídnout od autora přímo z MPSV.

  50/02   Jak se vypočte záloha na daň z příjmů u zaměstnance, který má u nás hlavní pracovní poměr (vč. podepsaného prohlášení k dani) a kromě toho ještě uzavřel dohodu o pracovní činnosti, kde částka nepřekročí měsíčně 3000 Kč?

    Jelikož se jedná o příjmy ze závislé činnosti, je třeba je pro účely výpočtu daně z příjmů sečíst a vypočíst daň dle měsíční tabulky. Srážkovou daň (15% do 3000 Kč) lze použít pouze u poplatníka, který u plátce nepodepsal prohlášení k dani!

  51/02   Zaměstnávali jsme na dobu určitou do 31. 12. 2001 starobního důchodce, kterému bylo 66 let. Dne 27. 12. 2001 onemocněl a lékař mu vystavil neschopenku z důvodu nemoci z povolání (nemoc vznikla v roce 1983, ale z důvodu této nemoci nedošlo k poklesu výdělku po jejím skončení). Má tento zaměstnanec nárok na výplatu náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti?

    Toto je velice zajímavý dotaz, protože s takovýmto případem zákoník práce nepočítá. Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti je podle § 195 odst. 4 omezena dovršením věku 65 let. Ve Vašem případě se ale jedná o výplatu náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti, kterou řeší § 194 ZP. V tomto paragrafu však žádné omezení věkem nenajdeme a tudíž je podle našeho názoru možné vyplatit rozdíl mezi průměrným výdělkem a plnou výší nemocenského. Podle § 34 NV 108/94 Sb., kterým se provádí zákoník práce, náleží náhrada za ztrátu na výdělku v pracovním poměru sjednaném na dobu určitou vždy jen do doby, kdy měl tento pracovní poměr skončit. Po této době náleží jen, lze-li podle okolností důvodně předpokládat, že postižený by byl i nadále zaměstnán. Jestliže jste s tímto pracovníkem již nechtěli pracovní poměr po 31. 12. 2001 obnovit, náležela by mu náhrada po dobu pracovní neschopnosti pouze do 31. 12. 2001.

  52/02   Podle § 66 odst. 2 Obchodního zákoníku jsme uzavřeli smlouvu s jednatelem naší s.r.o. Tento jednatel je zároveň zaměstnancem této s.r.o. Z obou těchto činností mu vyplácíme měsíčně částky vysoko přesahující 3000 Kč. Jakým způsobem máme tyto příjmy danit?

   V tomto případě je třeba příjmy ze zaměstnání i za výkon funkce jednatele sečíst a danit dle měsíční tabulky, protože se v obou případech jedná o příjmy ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 zákona 586/92 Sb. o daních z příjmů.

  53/02   Je možné nakupovat z FKSP sportovní potřeby (např. lyže, horská kola apod.) a tyto půjčovat zaměstnancům?

    Podle § 4 odst. 2 vyhl. 310/95 Sb. o FKSP i podle § 4 odst. 3 nové vyhl. o FKSP 114/2002 Sb. je možno půjčovat zaměstnancům sportovní potřeby pořízené z FKSP a u zaměstnanců se nejedná o zdanitelný příjem.

  54/02   Jak je to s poskytováním náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti u zaměstnanců, kteří si sami požádali o starobní důchod? Je možné jim tuto náhradu i nadále poskytovat? Podle názoru „právního poradce“ je toto možné, kde najdeme pravdu?

    Odpověď na tyto otázky najdeme jednak v § 195a ZP, který říká, že škodou není případná ztráta na důchodu. V zákonu 155/95 Sb. o důchodovém pojištění je v § 16 odst. 3 řečeno, že do vyměřovacího základu pojištěnce se započtou do příjmů i vyplácené náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti. Jestliže byly zaměstnanci náhrady za ztrátu na výdělku promítnuty do výše důchodu, není třeba mu již provádět doplatek. To, co uvádí „právní poradce platilo do doby, než vstoupil v platnost zákon 155/95 Sb. o důchodovém pojištění.

  55/02   Uzavřeli jsme se všemi zaměstnanci v souvislosti se změnami zákoníku práce včetně přepočtu hodinových sazeb nové pracovní smlouvy. Někteří zaměstnanci odmítají novou smlouvu podepsat. Jak máme v takovém případě postupovat?

    Pracovní smlouvu zaměstnavatel nepředkládá pouze zaměstnanci k podpisu, ale jde o „sjednání pracovních podmínek“, tzn. je to dvoustranný akt, založený na dohodě obou stran. Pokud zaměstnanec má již se zaměstnavatelem uzavřenou pracovní smlouvu a dojde ke změně sjednaných podmínek, jedná se o změnu nebo doplnění již uzavřené pracovní smlouvy. Po dobu pracovního poměru není důvod k sepisování „nových pracovní smluv“. Změny vyplývající ze zákonů (např. nezapočítávání přestávek v práci do pracovní doby) není třeba řešit změnou smlouvy, ale jde o jednostrannou informaci ze strany zaměstnavatele. Důvodem k uzavření písemného dodatku k pracovní smlouvě v souvislosti s novelou zákoníku práce může být např. souhlas zaměstnance s vysíláním na pracovní cestu.

  56/02   Zaměstnanec má u zaměstnavatele uzavřeny dva pracovní poměry, z toho jeden na 4 hodiny denně a druhý na 2 hodiny denně. Jaký bude mít nárok na odstupné při skončení pracovního poměru podle § 46 odst. 1. písm. a).

    Odstupné bude náležet z obou pracovních poměrů, neboť se nejedná o hlavní a vedlejší, nýbrž o souběžné pracovní poměry, z nichž náleží nárok na odstupné samostatně. Pouze koná-li zaměstnanec za trvání pracovního poměru, v němž je zaměstnán po stanovenou týdenní pracovní dobu ještě práce v dalším pracovním poměru, jde o hlavní a vedlejší pracovní poměr.