ZAMĚSTNÁVÁNÍ STUDENTŮ V DOBĚ ŠKOLNÍCH PRÁZDNIN

Zde bude záležet na předpokládaném rozsahu práce. Při menším rozsahu do cca 100 hodin je vhodné uzavřít dohodu o provedení práce. Pokud bude rozsah práce větší je možno uzavřít buď pracovní poměr na dobu určitou nebo dohodu o pracovní činnosti.

   Pracovní smlouva na dobu určitou musí obsahovat stejné náležitosti jako pracovní smlouva na dobu neurčitou, tj. místo výkonu práce, den nástupu do práce a dobu trvání pracovního poměru. Rovněž se studentem je možno sjednat zkušební dobu.
   Nově je třeba i v těchto případech informovat studenty o právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru, tj. o délce dovolené, výpovědních dobách, údajích o mzdě a způsobu odměňování, splatnosti mzdy, termínu výplaty a o stanovené týdenní pracovní době, pokud tyto údaje nejsou uvedeny již v pracovní smlouvě.
   Při uzavírání pracovní smlouvy je třeba si dát pozor na rovné zacházení a diskriminaci, tzn., že by neměl brigádník dostávat nižší mzdu než tzv. „kmenový“ zaměstnanec (toto platí v případě, že vykonávají stejnou práci a za srovnatelných podmínek). Rovněž by tomuto brigádníkovi neměla být přidělována horší práce z důvodu rasy nebo sociálního původu apod. (§ 1 odst. 3) a 4) ZP).
Dobu trvání pracovního poměru je možno stanovit:
     - konkrétním datem (např. od 8. 7. do 28. 8.)
     - dobou trvání určité práce (např. do ukončení sklizně jahod, obilovin, meruněk apod.)
     - na dobu čerpání dovolené paní X. Y.
   Pracovní smlouvu doporučujeme vždy sjednat písemně, i když tato povinnost neplatí v případech, že se sjednává pracovní poměr na dobu kratší než jeden měsíc.
   Mzda (plat) může být sjednána přímo v pracovní smlouvě nebo stanovena mzdovým (platovým) výměrem. Mzda musí být minimálně ve výši minimální mzdy tj. 5700 Kč měsíčně nebo 33,90 Kč na hod. I zde musí být dodržen minimální mzdový tarif. Tzn., že student, který bude vykonávat práce odpovídající 3. tarifnímu stupni, nemůže mít méně než 6200 Kč měsíčně nebo 36,90 Kč na hod.
   Před zahájením výkonu práce by měl být student seznámen s předpisy k bezpečnosti práce, vnitřními předpisy, kolektivní smlouvou popř. s pracovním řádem.

   Mladistvým zaměstnancům, tj. do 18 let věku by mělo být
      - provedeno lékařské vyšetření
      - a zároveň je třeba souhlas rodičů (zákonného zástupce) s uzavřením smlouvy.
   Mladistvý by nás rovněž měl požádat o uzavření pracovní smlouvy na dobu určitou, protože podle § 30 ZP ji nelze sjednat s mladistvými, pokud o ni sami nepožádají.
   Pracovní doba u mladistvých do 16 let je nejvýše 30 hodin týdně s tím, že v jednotlivých dnech nesmí přesáhnout šest hodin. U mladistvých ve věku 16 až 18 let je týdenní pracovní doba stejná jako u ostatních zaměstnanců, tj. max. 40 hodin.
   POZOR: mladistvý do 16 let by měl mít ukončenu povinnou školní docházku, jinak nemůže do pracovněprávního vztahu vstoupit.
   Přestávky v práci musí být poskytnuty mladistvým vždy i u prací, které nelze přerušit (§ 89 ZP), tzn., že nejpozději po 4,5 hod. nepřetržité práce musí mít nejméně 30 minut přestávku, a to VŽDY.
   Nepřetržitý odpočinek v týdnu musí být u mladistvých nově nejméně 48 hodin a nepřetržitý odpočinek mezi dvěmi směnami nesmí být zkrácen pod 12 hodin.
   Práce přesčas a práce v noci je u mladistvých zakázána.
   Minimální mzdu a minimální mzdový tarif (nově) je možno stanovit nejméně ve výši 80% jejich výše pro dospělé zaměstnance, tj. v současné době 4560 Kč měsíčně (80% z 5700 Kč) resp. 27,10 Kč na hodinu (80% z 33,90 Kč) při 40-ti hodinové týdenní pracovní době. Minimální mzdový tarif pro vyšší tarifní stupně se vypočte jako 80% z jeho hodnoty.

Dohody mimo pracovní poměr s mladistvými lze podle § 232 odst. 2 ZP uzavřít jen pokud nebude ohrožen jejich „zdravý vývoj nebo výchova k povolání“.
Dohody mimo pracovní poměr, tj. dohoda o provedení práce a o pracovní činnosti, lze uzavírat, jestliže jde o práce, jejichž výkon v pracovním poměru by byl neúčelný nebo nehospodárný (§ 232 odst. 1).

Lze uzavřít, pokud předpokládaný rozsah prací, na který se dohoda uzavírá, není vyšší než 100 hodin. Do 100 hodin se započtou všechny doby práce konané na základě jiné dohody o provedení práce pro téhož zaměstnavatele v kalendářním roce. Může být sjednána písemně i ústně, ale při ústním sjednání musí být pořízen písemný záznam o jejím sjednání. Takže je lepší vždy písemná forma uzavření dohody. U této dohody neplatí minimální mzda ani minimální mzdový tarif a nevzniká z ní nárok na dovolenou. Z dohody o provedení práce se nesráží ani jedno pojistné, protože nezakládá účast na nemocenském pojištění.

   Nelze vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby. Dodržení nepřekročení této podmínky se sleduje za celou dobu trvání dohody, nejdéle za období 12 měsíců. Podle § 39 NV 108/94 Sb. lze vykonávat práci až do rozsahu týdenní pracovní doby, jde-li o „práce k zabezpečení naléhavých zvýšených úkolů zaměstnavatele, nepřesahujících dobu tří měsíců v kalendářním roce, jestliže splnění těchto úkolů vyžaduje dočasné nárazové hromadné výpomoci zaměstnanců“ nebo jde-li „o výpomoc občanů zabezpečovanou obcemi k zvelebování obcí a zaměstnanec není v téže době zaměstnán v jiných pracovněprávních vztazích v celkovém rozsahu přesahujícím polovinu stanovené týdenní pracovní doby“.
   Dohoda o pracovní činnosti musí být vždy sjednána písemně a neplatí u ní minimální mzda ani minimální mzdový tarif. Nárok na dovolenou vzniká jen v případě, že je to v dohodě sjednáno.
   POZOR: při sjednávání výše odměn u dohod mimo pracovní poměr nesmí po novele zákoníku práce docházet k porušování § 1 odst. 3 a 4 a § 7 odst. 2 až 6 ZP, tzn. že nikdo nesmí výkonu práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů zneužívat na újmu jiného účastníka pracovněprávního vztahu a nesmí docházet k diskriminaci a porušování rovného zacházení se všemi zaměstnanci. Z toho vyplývá, že i když u dohod neplatí minimální mzda a poskytneme zaměstnanci 10 Kč na hodinu, bude se jednat o porušení citovaných zásad.

Pojistné na sociální zabezpečení a všeobecné zdravotní pojištění se sráží ze všech příjmů ze zaměstnání, která zakládají účast na nemocenském pojištění (účast nezakládá nikdy pouze dohoda o provedení práce. Dohoda o pracovní činnosti zakládá účast pokud je příjem 400 Kč a vyšší). Kromě toho existuje ještě tzv. „příležitostné zaměstnání“ (§ 6 zákona 54/56 Sb.), z kterého se rovněž pojistné nesráží, pokud se jedná o „nahodilé jednorázové zaměstnání, které podle ujednání nemá trvat ani netrvalo déle než 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích“.
Při srážení pojistného na všeobecné zdravotní pojištění bude hrát roli, zda se bude u studenta jednat o soustavnou přípravu na budoucí povolání a tudíž o osobu, za kterou je plátcem pojistného stát. V případě, že nám prokáže studium, budeme u něho odvádět pojistné na VZP až z částky nad 3250 Kč.

   Pokud nemá student jinde podepsané prohlášení k dani, je vhodné mu jej dát podepsat, a to i v případě, že odměna bude nižší než 3000 Kč a mohla by se srazit 15% srážková daň. Jestliže bude mít podepsané prohlášení, může se u něho každý měsíc odečíst 3170 Kč základní nezdanitelná částka a pokud prokáže soustavnou přípravu na budoucí povolání, odečte se u něho ještě částka 950 Kč na studium. V případě, že jeho příjmy budou vyšší než tyto nezdaněné částky, může student požádat o roční zúčtování záloh, kde by se mu případná sražená daň vrátila.
   POZOR: odpočet na studium se od roku 2001 provádí pouze u studenta do 26 let věku (u doktorského studijního programu do 28 let). Rovněž nelze odpočet částky 950 Kč uplatnit u absolventa základní školy, který je sice přijat na střední školu, ale skutečně na ni nastoupí až od měsíce září, protože se ještě v měsíci červenci a srpnu nejedná o soustavnou přípravu na budoucí povolání.
   Pokud student má prohlášení k dani podepsané již pro jiného plátce, bude záležet na výši jeho příjmu. Při příjmu do 3000 Kč se srazí 15% srážková daň, při příjmu nad 3000 Kč se srazí daň podle tabulky, minimálně 20%. Tomuto studentovi se po skončení zaměstnání vystaví potvrzení o příjmu a on si bude muset podat daňové přiznání.
   PROČ je vhodné dát studentovi podepsat prohlášení?
   Jednak z finančních důvodů, protože ani při příjmu do 3000 Kč nemusí platit daň a dále z důvodu možného dodatečného podpisu prohlášení studentem. Protože v případě dodatečného podpisu prohlášení k dani do 15. 2. následujícího roku, se přihlédne dodatečně ke všem prokázaným nezdaněným částkám a to i v případě, byla-li daň z příjmů vybrána srážkou! Tzn., že by se musela provést oprava jednotlivých měsíců, ve kterých byla sražena srážková daň 15%, což je práce navíc a proto je lepší dát podepsat prohlášení hned.

Toto bude důležité pro uplatnění odpočtu částky 1960 Kč rodiči a částky 950 Kč na studium dítětem.
Zjednodušeně řečeno odpočet na vyživované dítě pro účely daně z příjmů bude posuzován stejně, jako nárok na odpočet částky na studium (s výjimkou dítěte, které ukončilo základní školu viz výše) a bude náležet vždy v těchto případech:

-	jestliže se jedná o dítě do 18 let věku
-	pokud se bude jednat o prázdniny mezi jednotlivými ročníky střední školy či vysoké školy
-	jestliže se bude jednat o prázdniny mezi střední a vysokou školou
-	pokud půjde o dobu od ukončení studia na vysoké škole do dne, kdy se dítě stane studentem téže nebo jiné vysoké školy, jestliže toto studium na sebe bezprostředně navazuje, nejdéle však doba tří kalendářních měsíců následujících po měsíci, v němž dítě ukončilo studium na VŠ.

V případě ukončení střední školy, po kterém již nebude student pokračovat ve studiu VŠ se jedná o vyživované dítě v případě, že není v době školních prázdnin následujících po ukončení studia po celý kalendářní měsíc v zaměstnání, které zakládá účast na NP nebo nemá nárok na hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání. Stejně by se postupovalo v případě, že ukončil střední školu a nastoupil na vyšší odbornou školu (VOŠ). Tyto VOŠ jsou postaveny na roveň střední školy a zákon prázdniny mezi SŠ a jinou SŠ nebo VOŠ neřeší. Tudíž platí to, co platí v případě ukončení studia střední školy.
POZOR: od 1. 10. 2001 se doplnilo, že se o soustavnou přípravu (při ukončení studia na střední škole) nejedná ani v případě, že student bude po část měsíce v zaměstnání, které zakládá účast na NP a po zbývající část měsíce bude mít nárok na hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání.
Např. student ukončil SŠ 10. 6. 2002. Od 1. 7. nastoupil na „brigádu“, kterou ukončil 21. 7. Od 22. 7. se přihlásil jako uchazeč o zaměstnání. V tomto případě ztrácí rodiče nárok na odpočet částky na vyživované dítě a student na studentský odpočet.

V případě ukončení vysoké školy, po kterém již student nebude pokračovat ve studiu další VŠ, se jedná o vyživované dítě ještě v měsíci následujícím po ukončení studia, pokud není dítě po celý kalendářní měsíc v zaměstnání, které zakládá účast na NP nebo nepobírá hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání.
POZOR: od 1. 10. 2001 se doplnilo, že se musí jednat o úspěšné ukončení studia!

Pro případy ukončení studia na SŠ a VŠ a následné „brigády“ je vhodné uzavírat pracovní poměr až od 2. 7. a v případě jeho ukončení, tak již k 30. 8. Ani v jednom měsíci zaměstnání netrvalo po celý kalendářní měsíc a jedná se v obou měsících o vyživované dítě. Toto ale platí pouze v případě, že dítě nenastupuje do trvalého pracovního poměru po ukončení studia, protože v tomto případě je výhodnější mít zaměstnání a nedělat zaměstnavateli „problémy“ hned při nástupu.

Studentský odpočet může být uplatněn i u studentů „doktorského“ studijního programu, a to až do 28 let. Toto je jediný rozdíl mezi odpočtem na vyživované dítě a „studentským odpočtem“

V případech, že student vykonával po dobu školních prázdnin nebo jejich část činnost zakládající účast na NP, náleží mu z této činnosti jen nemocenské, které se poskytuje nejdéle do konce školních prázdnin; po jejich skončení se poskytuje, jen pokud pracovní neschopnost brání studentovi ve studiu, popřípadě v nástupu do zaměstnání po skončení studia.