ODPOVĚDI NA DOTAZY

6/ ODPOVĚDI NA DOTAZY

68/02 Kolik si může vydělat v roce 2002 poživatel starobního důchodu do dvou let po vzniku nároku na tento důchod v případě, že podniká jako osoba samostatně výdělečně činná?

Podle § 37 odst. 1 písm. b) zákona 155/95 Sb. o důchodovém pojištění nenáleží výplata starobního důchodu v těch kalendářních měsících, ve kterých je povinen platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění z měsíčního vyměřovacího základu, který je vyšší než dvojnásobek částky ŽM platné k 1. 1. příslušného kalendářního roku. Vzhledem k tomu, že dvojnásobek ŽM je v současné době 8200 Kč, bude výše možného ročního příjmu 281140 Kč (8200 : 0,35 x 12). Tzn., že příjmy z podnikání snížené o výdaje by v roce 2002 neměly překročit tuto částku, aby výplata důchodu náležela.

69/02 V naší firmě se uchází o zaměstnání vysokoškolák, o kterého máme zájem. U bývalého zaměstnavatele ale měl sjednanou dohodu o zvýšení kvalifikace, podle které měl u něho setrvat čtyři roky nebo zaplatit sankci 90 tis. Kč. Můžeme tento závazek nějakým způsobem převzít tak, aby bylo i u nás možné částku po zaměstnanci vymáhat v případě jeho odchodu?

Podle § 143 odst. 6 zákoníku práce může nový zaměstnavatel převzít za zaměstnance zcela nebo zčásti náklady spojené se zvýšením kvalifikace, jestliže se zaměstnanec zaváže po odpovídající dobu setrvat u něho v pracovním poměru nebo vrátit příslušnou část nákladů, které za něj zaměstnavatel uhradil.

70/02 Zaměstnáváme ženu na rodičovské dovolené, která má uzavřen „hlavní pracovní poměr“ u jiného zaměstnavatele. Její příjem nepřesahuje částku, kterou si může vydělat, aniž by přišla o rodičovský příspěvek. S kolegyní se dohadujeme, zda se může i v tomto případě podepsat prohlášení k dani?

V případě, že tato zaměstnankyně nemá prohlášení k dani podepsané u svého hlavního zaměstnavatele (což v tomto případě předpokládáme), může jej podepsat u Vás. V tomto případě by jí náležel odpočet základní nezdanitelné částky a případně dalších prokázaných nezdanitelných částek (asi by je ale stejně nezúročila, protože její čistý příjem nesmí překročit 3480 Kč).

71/02 Zaměstnanec ukončil pracovní poměr k 31. 5. 2002. Do naší organizace nastoupil dne 3. 6. 2002. Je povinen zaplatit sociální a zdravotní pojištění za 1. a 2. června, i když tyto dny připadly na sobotu a neděli?

Sociální pojištění se v tomto případě neplatí, ale zdravotní pojištění si musí zaměstnanec za dny 1. a 2. června zaplatit (5700:30x2)x0,135. Po novele zákonů o zdravotním pojištění, která vstoupí v platnost dne 1. 7. 2002, se již nebude pojistné na VZP odvádět, protože se nebude jednat o osobu bez zdanitelných příjmů po celý kalendářní měsíc.

72/02 Je třeba vyjádření zákonného zástupce u mladistvého i při sjednávání dohod mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti)?

Vzhledem k tomu, že se v odst. 1 § 164 ZP říká „K uzavření pracovní smlouvy je zaměstnavatel povinen si vyžádat vyjádření zákonného zástupce, jde-li o mladistvého zaměstnance“, domníváme se, že souhlas není třeba, protože se nejedná o pracovní smlouvu, ale o dohodu.

73/02 V minulém čísle jste přinesli stanovisko Judr. Štíchové k nepravidelné výpomoci. Na závěr doporučila uzavírat dohody o pracovní činnosti namísto nepravidelné výpomoci. Kdy je ale možné uzavřít dohodu o pracovní činnosti na dobu delší než polovina týdenní pracovní doby?

    Podle § 39 NV 108/94 Sb., kterým se provádí zákoník práce je možno na základě dohody o pracovní činnosti vykonávat práci až do rozsahu stanovené týdenní pracovní doby, jde-li o
    a) práce k zabezpečení naléhavých zvýšených úkolů zaměstnavatele, nepřesahující dobu tří měsíců v kalendářním roce, jestliže splnění těchto úkolů vyžaduje dočasné nárazové hromadné výpomoci zaměstnanců
    b) výpomoc občanů zabezpečovanou obcemi k zvelebování obcí a zaměstnanec není v téže době zaměstnán v jiných pracovněprávních nebo obdobných vztazích v celkovém rozsahu přesahujícím polovinu týdenní pracovní doby.
V ostatních případech je třeba dodržet v průměru za dobu trvání dohody polovinu týdenní pracovní doby nejdéle však za období 12 měsíců (§ 237 odst. 3 ZP). Tzn., že pokud je dohoda uzavřena od 1. 7. 2002 do 31. 12. 2003, nesmí být polovina týdenní pracovní doby překročena v žádném období 12 měsíců. Pokud by zaměstnanec pracoval 9 měsíců na plnou týdenní pracovní dobu a zbývajících 9 měsíců nepracoval vůbec, došlo by k překročení této podmínky a mohl by následovat postih ze strany úřadu práce.

74/02 Musíme poskytovat příplatek za práci v noci zaměstnancům, kteří pracují z důvodu dopravy do zaměstnání ve směnách od 5,30 do 13,30 hod.? Jestliže ano, podle jakého předpisu?

Podle § 5 Nařízení vlády 333/93 Sb. činí příplatek za hodinu práce v noci nejméně 5,40 Kč. Z tohoto vyplývá, že příplatek náleží za celou hodinu práce v noci. Vzhledem k tomu, že v žádném předpisu není stanoveno, že odpracované části hodin práce v noci se sčítají, není na poskytnutí příplatku v těchto případech právní nárok. Pokud by si však zaměstnavatel ve mzdovém předpisu stanovil, že odpracované části směn bude sčítat, mohl by příplatek poskytnout.

75/02 V naší firmě je 5 společníků, ani jeden z nás nemá uzavřen pracovní poměr, ale pobíráme odměny za výkon práce pro společnost. Z odměn se sráží pojistné na sociální zabezpečení a na zdravotní pojištění (částka 400 Kč a vyšší) a odvádí se daň z příjmů. Jsme povinni odvádět z těchto příjmů také zákonné pojištění odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu?

Podle odst. 1 § 12 vyhlášky MF 125/93 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti za škodu……, má povinnost platit zákonné pojištění zaměstnavatel, který zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance. V tomto případě není tato podmínka splněna a zákonné pojištění se neplatí, i když podle § 6 odst. 2 zákona 586/92 Sb. o daních z příjmů se i poplatník s příjmem za práci společníků považuje za „zaměstnance“. Toto se podle našeho názoru vztahuje pouze k zákonu o daních z příjmů.

76/02 Zaměstnáváme starobního důchodce, jeho zdanitelný příjem dosahuje cca částky 9 tis. Kč. Z této částky odvádíme zálohovou daň 20%. Mohl by podepsat prohlášení k dani, i když nemůže uplatnit žádnou nezdanitelnou částku?

Podpis prohlášení k dani není v zákonu o daních z příjmů vázán na uplatnění odpočtu nezdanitelných částek. Tzn., že v tomto případě může starobní důchodce prohlášení podepsat, zdanění bude probíhat podle tabulky a po skončení roku nebude muset podávat daňové přiznání. Jestliže prohlášení doposud nepodepsal, může tak učinit i nyní.