1/ POVODNĚ - JEJICH DOPAD DO PRACOVNĚPRÁVNÍCH VZTAHŮ A DO OBLASTI ODMĚŇOVÁNÍ

zde bude důležité, proč vlastně zaměstnanci nemůžou práci vykonávat, jestli to je pro

ad a) při přerušení práce z důvodu nepříznivých povětrnostních vlivů náleží zaměstnanci náhrada mzdy ve výši 60% průměrného výdělku. V kolektivní smlouvě lze dohodnout nebo ve vnitřním předpisu stanovit náhradu mzdy nad uvedenou výši, nejvýše však do výše průměrného výdělku. Toto platí i pro rozpočtovou a příspěvkovou sféru.
Např. zaměstnavatel má ve vnitřním předpisu stanoveno, že v případě přerušení práce z důvodu nepříznivých povětrnostních vlivů náleží zaměstnanci náhrada mzdy ve výši 75% průměrného výdělku, obdrží zaměstnanec tuto výši.

ad b) při přerušení práce z důvodu prostoje (prostojem se rozumí přechodné závady způsobené poruchou na strojním zařízení, přerušením dodávky surovin nebo pohonné síly nebo jinými podobnými provozními příčinami) přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši 80% průměrného výdělku. V kolektivní smlouvě lze dohodnout nebo ve vnitřním předpisu stanovit náhradu mzdy nad uvedenou výši, nejvýše však do výše průměrného výdělku. Toto platí i pro rozpočtovou a příspěvkovou sféru.

ad c) pokud nebude zaměstnanec vykonávat práci z důvodu jiných překážek na straně zaměstnavatele vyplatí se mu náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku - toto by přicházelo v úvahu v případě, že by se nejednalo o nepříznivé povětrnostní vlivy nebo o prostoj. To můžou být např. i přechodné odbytové potíže způsobené sníženým odběrem některého zboží v důsledku povodní. V tomto případě lze sjednat v kolektivní smlouvě náhradu mzdy ve výši 60 až 80% průměrného výdělku.

V případě nepříznivých povětrnostních vlivů nebo prostojů lze zaměstnance i bez jeho souhlasu převést na dobu nezbytně nutné potřeby na jinou práci než byla sjednána (§ 37 odst. 4 písm. a) ZP). V případě, že jeho dosažená mzda při převedení je nižší, náleží mu za tuto dobu podle § 8 zákona 1/92 Sb. o mzdě a § 15 zákona 143/92 Sb. o platu doplatek do průměrného výdělku. Pokud by zaměstnanec s převedením nesouhlasil, je třeba převedení projednat s odborovým orgánem. Projednání není třeba, pokud celková doba převedení nepřesáhne 22 pracovních dnů v kalendářním roce.

Pokud by byl předpoklad, že přerušení práce z důvodu nepříznivých povětrnostních vlivů nebo prostoje potrvá delší dobu, je možné zaměstnance s jeho souhlasem dočasně převést k výkonu práce k jinému zaměstnavateli (§ 38 odst. 4 ZP a § 2 NV 108/94 Sb.).

v tomto případě mají zaměstnanci nárok na pracovní volno bez náhrady mzdy na nezbytně nutnou dobu, nemohli-li dosáhnout místa pracoviště jiným přiměřeným způsobem (příloha k NV 108/94 Sb.). Pokud by zaměstnanec přeci jen dosáhl místa pracoviště a firma nefungovala, platí pro něho to, co bylo uvedeno v předchozím textu.
Aby zaměstnavatel mohl poskytnout náhradu mzdy, musel by rozšířit kolektivní smlouvu nebo vydat vnitřní předpis, kde by se podle odst. 3 § 128 ZP rozšířil nároky zaměstnanců na náhradu mzdy, popřípadě další pracovní volno. U rozpočtových organizací se může rozšířit pouze nárok na pracovní volno bez náhrady mzdy. Tato rozšířená náhrada mzdy je daňově uznatelným výdajem zaměstnavatele (§ 24 odst. 2 písm. j) bod 5 zákona o daních z příjmů).
Např. zaměstnavatel má vydán vnitřní předpis, kde je uvedeno, že „v případě kalamitní situace bude zaměstnanci poskytnuto pracovní volno s náhradou mzdy v délce tří dnů“.

v tomto případě platí bez výjimky to, co bylo uvedeno v předchozím odstavci. Co je myšleno „dosažením pracoviště jiným přiměřeným způsobem“? Zde by se mělo jednat např. o případ, že zaměstnanec se nemohl dostat do zaměstnání autobusem MHD, ale vlakové spojení fungovalo.

v tomto případě se jedná o jiné důležité důvody týkající se zaměstnance, při kterých mu zaměstnavatel poskytne pracovní volno (§ 128 odst. 1 ZP). Náhrada mzdy by v tomto případě náležela jen v případě, že by toto měl zaměstnavatel provozující podnikatelskou činnost v KS nebo vnitřním předpisu. U rozpočtových organizací náhradu přiznat nelze.

zde se bude jednat především o příslušníky dobrovolných hasičských sborů, kteří se zúčastnili akcí v zaplavených oblastech. Podle odst. 2 § 124 ZP poskytne zaměstnavatel, u něhož je zaměstnanec v pracovním poměru, náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku. Podle § 17 odst. 1 NV 108/94 Sb. má právo uvolňující zaměstnavatel požadovat od organizace, pro kterou byl zaměstnanec uvolněn, refundaci náhrady mzdy za dobu uvolnění. Zde by však bylo z lidského hlediska vhodné od refundace ustoupit……

kromě poskytnutí pracovního volna a případné náhrady mzdy za dobu tohoto volna může zaměstnavatel poskytnout zaměstnanci ze sociálního fondu nebo ze zisku po zdanění jakoukoliv částku (u rozpočtových organizací jsou částky z FKSP limitovány), ale z hlediska srážení pojistného a daně z příjmů doporučujeme tyto výpomoci:

-	sociální výpomoc poskytnutá zaměstnanci v přímé souvislosti s překlenutím jeho mimořádně obtížných poměrů v důsledku živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie. Tato výpomoc je do 10 tis. Kč od daně z příjmů osvobozena (§ 6 odst. 9 písm. v) a pojistné na sociální a zdravotní pojištění se nesráží z jakékoliv výše. U organizací, na které se vztahuje vyhl. o FKSP je výše výpomoci limitována částkou 15 tis. Kč.
-	návratná půjčka 20 tis. Kč na překlenutí tíživé finanční situace - nepodléhá ani srážení pojistného ani dani z příjmů. Pokud by půjčka na tento účel byla vyšší než 20 tis. Kč, je z toho, co je nad 20 tis. Kč vypočítáván úrok, který obvykle používají peněžní ústavy u půjček obdobného charakteru. Takto vypočtený úrok podléhá srážení obojího pojistného a zahrne se i do základu pro výpočet daně.
-	návratná půjčka 100 tis. Kč na bytové účely (výstavba, opravy nebo zařízení bytu) - nepodléhá ani srážení pojistného ani dani z příjmů. Pokud by půjčka na tento účel byla vyšší než 100 tis. Kč, je z toho, co je nad 100 tis. Kč vypočítáván úrok, který obvykle používají peněžní ústavy u půjček obdobného charakteru. Takto vypočtený úrok podléhá srážení obojího pojistného a zahrne se i do základu pro výpočet daně.

Tyto výpomoci lze kumulovat tzn., že je možno poskytnout jednomu zaměstnanci např. nevratnou sociální výpomoc 50 tis. Kč + návratnou půjčku 20 tis. Kč na překlenutí tíživé finanční situace + návratnou půjčku 100 tis. Kč na bytové účely. Zaměstnanec by dostal celkem 170 tis. Kč a pouze ze sociální výpomoci 40 tis. Kč by zaplatil daň.
POZOR na vyplácení různých odměn ze mzdových nákladů (daňově uznatelných výdajů), protože pokud to nebude poskytováno za práci, tak to finanční úřad neuzná jako daňový výdaj.

vzhledem k tomu, že se opět zřizuje spousta kont a účtů na humanitární pomoc, předpokládáme že nebude ani letos třeba prokazovat odeslání částky na toto konto darovací listinou a bude stačit převodní příkaz nebo poštovní poukázka. Tuto problematiku ještě prověříme a zařadíme do některého z dalších čísel. Výše daru ovšem musí pro odpočet splňovat podmínku minimálně 1000 Kč nebo 2% ze základu daně u darů nižších.

a)	přerušení práce z důvodu nepříznivých povětrnostních vlivů (odst. 2 § 129 ZP)
b)	prostoj (odst. 1 § 129 ZP)
c)	ostatní překážky na straně zaměstnavatele (§ 130 ZP)