JUDIKÁT K DOHODÁM O PROVEDENÍ PRÁCE

Problém vznikl kontrolou okresní správy sociálního zabezpečení ve firmě, která se zabývala vzdělávací činností. Ta uzavřela dne 4. 1. 1999 dohodu o provedení práce s učitelkou angličtiny. V dohodě bylo výslovně sjednáno:

sjednaný pracovní úkol: výuka v kurzech angličtiny; kurzy budou vedeny dle požadavků pořadatele kurzu
sjednaná odměna byla 80 až 100 Kč za hodinu práce
zahájení práce od 4. 1. 1999, dokončení a odevzdání práce 30. 12. 1999
potom tam byly obligátní věci, jako že bude konat práci osobně a zaměstnavatel jí vytvoří přiměřené pracovní podmínky……

Okresní správa SZ v rámci kontroly posoudila vztah založený touto dohodou jako PRACOVNÍ POMĚR a rozhodla, že zaměstnankyni vznikla účast na nemocenském pojištění a tudíž mělo být odváděno pojistné na SZ. V odůvodnění uvedla OSSZ, že

-	v době uzavření dohody o provedení práce bylo oběma stranám zřejmé, že se bude jednat o činnost dlouhodobého charakteru
-	pracovní úkol byl vymezen pouze druhově jako „výuka v kursech angličtiny“ (tím není vymezen pracovní úkol určitě).
-	výuka v kursu předpokládá, že se bude jednat o činnost opakovanou - tu by bylo možno zajistit zaměstnancem v pracovním poměru nebo na dohodu o pracovní činnosti

Zaměstnavatel se proti rozhodnutí odvolal k České správě sociálního zabezpečení a argumentoval tímto:

-	práce nemohla být zajištěna svými zaměstnanci, neboť byli již plně vytíženi…
-	protože rozsah práce nepřesáhl 100 hodin, byla z hlediska hospodárnosti uzavřena dohoda o provedení práce (zdůvodnění nižší cenou kursu a vyšší dostupností i pro rodiny s nižšími příjmy)

Česká správa sociálního zabezpečení potvrdila původní rozhodnutí OSSZ a mimo jiné uvedla:

-	že dohoda byla uzavřena na činnost, kterou zaměstnavatel běžně zajišťuje v rámci své činnosti zaměstnanci v pracovním poměru
-	s ohledem na to, že mezi zaměstnankyní a zaměstnavatelem byl sjednán druh práce, místo výkonu práce i den nástupu do práce a zaměstnankyně tuto činnost pro zaměstnavatele skutečně vykonávala, došlo zde ke vzniku PRACOVNÍHO POMĚRU.

Zaměstnavatel toto rozhodnutí napadl žalobou u soudu. V žalobě opakoval argumenty, které uvedl již v odvolání na ČSSZ.

Krajský soud POTVRDIL ROZHODNUTÍ České správy SZ a v odůvodnění uvedl:

-	v dohodě je pracovní úkol definován jako výuka v kursech angličtiny, jedná se tudíž o druhově vymezenou práci, nikoliv o pracovní úkol
-	v dohodě musí být podle § 236 odst. 2 vymezen pracovní úkol, sjednána odměna a uveden má být i předpokládaný rozsah práce tak, aby bylo zřejmé, že nepřesáhne 100 hodin v kalendářním roce
-	sjednaná odměna formou hodinové mzdy neodpovídá podmínkám ust. § 236 odst. 2 ZP, tj. odměna by měla být spojena se splněním pracovního úkolu a je zcela nerozhodné, kolik hodin k jeho splnění zaměstnanec potřebuje (nepřekročí-li hranici 100 hodin).

PROČ zaměstnavatel prohrál tento spor a na čem to vše ztroskotalo?
Vše způsobila špatně uzavřená dohoda, protože

neobsahovala předpokládaný rozsah práce do 100 hodin v kal. roce
špatné vymezení pracovního úkolu - „výuka v kursech angličtiny“
odměna měla být stanovena pevnou částkou za provedení úkolu a ne na hodinu

Co z toho pro zaměstnavatele vyplyne?
Velké problémy při kontrolách ze strany OSSZ, které tohoto judikátu můžou využít v rámci kontrolní činnosti a zejména u dohod, které nebudou splňovat všechny předepsané náležitosti, si přijdou na „pěkné peníze“ z nedoplatků na pojistném. Pokud se přidají ještě zdravotní pojišťovny ve výběru pojistného na VZP, tak……

Co bychom měli při uzavírání dohod o provedení práce dodržovat?

a)	neměla by se uzavírat na práce, které jsou předmětem činnosti zaměstnavatele, protože podle odst. 1 § 232 ZP jsou zaměstnavatelé povinni zajišťovat plnění svých úkolů především zaměstnanci v pracovním poměru……
b)	v dohodě by se vždy mělo jednat o pracovní úkol,
c)	dále by tam měla být odměna za jeho provedení a
d)	předpokládaný rozsah práce