9/ ODPOVĚDI NA DOTAZY

  112/02   O zaměstnání se u nás uchází poživatel předčasného starobního důchodu. Můžeme jej zaměstnat? V případě, že ano, v jakém pracovněprávním vztahu, aby nepřišel o výplatu důchodu?

    Podle § 37 odst. 2 zákona 155/95 Sb. o důchodovém pojištění nenáleží výplata starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 30 nebo § 31, do dosažení důchodového věku, pokud je vykonávána výdělečná činnost nebo je poskytováno hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání. Výdělečná činnost je vymezena v § 27 téhož zákona takto: „výdělečnou činností se rozumí činnost osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. a) až l) vykonávaná v rozsahu, který zakládá účast na pojištění“. V § 5 najdeme mimo jiné zaměstnance, členy družstva, společníky, jednatele, zaměstnance na dohody o pracovní činnosti, ale i osoby samostatně výdělečně činné. Účast na pojištění nezakládá pouze dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti, pokud měsíční odměna je nižší než 400 Kč. U dohod o provedení práce je třeba si dát pozor na judikát (viz bod 6), protože pokud by byla uzavřená dohoda posouzena jako pracovní poměr, přišel by poživatel předčasného důchodu o jeho výplatu!

  113/02   Je možné uhradit našim zaměstnancům, kteří využívají k pracovním cestám služeb Českých drah, tzv. „zákaznické karty“, které opravňují jejich majitele ke slevám na jízdném?

    Podle § 4 písm. a) zákona 119/92 Sb. o cestovních náhradách, přísluší zaměstnanci i náhrada nutných vedlejších výdajů, které mu vzniknou v souvislosti s pracovní cestou. Jestliže zaměstnanec často využívá vlakovou přepravu na pracovních cestách, bude pro zaměstnavatele hospodárné, aby si zaměstnanec tuto zákaznickou kartu pořídil. Zaměstnavatel by měl o uznání nákladů rozhodnout na základě četnosti jízd vlakem a porovnáním obyčejného jízdného se zákaznickým. Pokud je prokázána „hospodárnost“, zahrnou se výdaje spojené s jejím pořízením mezi nutné vedlejší výdaje. Toto vyplývá i ze stanovisek MF a MPSV.

  114/02   Naše zaměstnankyně byla na mateřské dovolené (peněžité pomoci) do 20. února 2002. Po této peněžité pomoci nás požádala o vyčerpání 15-ti dnů dovolené za rok 2001 a 20-ti dnů dovolené za rok 2002. Bylo možné ji toto umožnit? Domníváme se, že nesplnila podmínku odpracování 60 dnů v kalendářním roce, aby jí vznikl nárok na dovolenou za kalendářní rok.

    Podle § 40 NV 108/94 Sb. se pro účely dovolené na zotavenou považuje jako výkon práce doba mateřské dovolené podle § 157 odst. 1 ZP. Podle § 108 odst. 4 může zaměstnankyně požádat o poskytnutí dovolené tak, aby bezprostředně navazovala na skončení mateřské dovolené a zaměstnavatel je povinen ji vyhovět. Jelikož i dovolená na zotavenou se považuje za výkon práce, splnila tato zaměstnankyně podmínku konání práce u zaměstnavatele alespoň 60 dnů v kalendářním roce. Podle § 11 NV 108/94 Sb. nelze dovolenou vyčerpanou před nástupem rodičovské dovolené krátit z důvodu čerpání rodičovské dovolené.

  115/02   Zaměstnanec odchází do předčasného starobního důchodu. U příležitosti prvního odchodu do starobního důchodu poskytujeme odměnu ve výši 25 tis. Kč. Je třeba z této odměny odvést pojistné na SZ a VZP?

    V tomto případě bude rozhodující, zda odchází do předčasného starobního důchodu podle § 30 nebo § 31 zákona 155/95 Sb. o důchodovém pojištění. V případě odchodu podle § 30 se bude z vyplacené odměny obojí pojistné srážet, protože tento zaměstnanec neodchází zatím do předčasného starobního důchodu, ale na úřad práce, kde musí být zaevidován nejméně 180 kalendářních dnů jako uchazeč. V případě odchodu do předčasného důchodu podle § 31 se pojistné nesráží.

  116/02   Které složky mzdy se zahrnují do minimální mzdy? Může být základní mzda nižší než minimální mzda?

    Podle odst. 3 § 111 ZP nesmí být mzda nižší než minimální. Do mzdy se pro tyto účely nezahrnuje mzda za práci přesčas, příplatek za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí, za práci v noci a za práci ve svátek(dále se nezahrnuje náhrada mzdy a odměna za pracovní pohotovost, protože nejsou mzdou). Ostatní vyplácené složky (prémie, osobní ohodnocení, mimořádné odměny apod.) se do mzdy pro účely posouzení dodržení minimální mzdy zahrnují. Tzn., jestliže má zaměstnanec základní mzdu 7000 Kč a k tomu pevně stanovenou 30% odměnu, obě tyto složky se do minimální mzdy zahrnují.
   Pojem základní mzda už náš právní řád nezná. Tzn., že zaměstnanec může mít základní mzdu stanovenu v jakékoliv výši, ale rozhodující bude dodržení tzv. minimálního mzdového tarifu (§ 14 zákona 1/92 Sb. o mzdě a NV 333/93 Sb. o stanovení minimálních mzdových tarifů). Při posuzování dodržení minimálního mzdového tarifu se do mzdy nezahrnuje mzda za práci přesčas, příplatek za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí, za práci v noci a za práci ve svátek. Takže jestliže má zaměstnanec ve 2. tarifním stupni základní mzdu 4000 Kč, k tomu se mu může vyplatit prémie až do výše 150% základní mzdy, jsou v případě výplaty pohyblivé složky minimální mzda i minimální mzdový tarif dodrženy.

  117/02   Můžeme uplatňovat odpočet na vyživované dítě v případě, že syn našeho zaměstnance přestoupil v průběhu roku na kombinovanou formu vysokoškolského studia a při studiu pracuje? Může si nějakou slevu uplatnit i syn?

    Podle § 12 odst. 1 písm. a) bodu 2 zákona 117/95 Sb. o státní sociální podpoře se za studium na SŠ nebo VŠ nepovažuje „studium při zaměstnání nebo kombinované studium na středních školách, je-li dítě v době takového studia výdělečně činno“. Jestliže se jedná o vysokoškoláka, může být odpočet na vyživované dítě uplatněn a stejně tak si může uplatnit studentský odpočet student u svého zaměstnavatele.