7/ ODPOVĚDI NA DOTAZY


  118/02   Zaměstnáváme starobního důchodce na zkrácený pracovní úvazek 30 hodin týdně. Můžeme s ním uzavřít ještě dohodu o provedení práce na jinou činnost, než u nás vykonává v pracovním poměru? Nepřijde v tomto případě o výplatu starobního důchodu? Jedná se o důchodce do dvou let po vzniku nároku na důchod a když se obě částky sečtou, překročí 8200 Kč hrubého.

    Podle § 27 zákona 155/95 Sb. o důchodovém pojištění se „výdělečnou činností“ rozumí činnost, která zakládá účast na pojištění. Vzhledem k tomu, že dohoda o provedení práce nezakládá účast na nemocenském ani důchodovém pojištění, bude pro posouzení splnění podmínky dvojnásobku ŽM rozhodující pouze příjem ze zaměstnání. POZOR, aby nebyla dohoda o provedení práce posouzena jako pracovní poměr (viz judikát v DIS 12/02).


  119/02   Všem našim zaměstnancům jsme v měsíci listopadu poskytli ze sociálního fondu vitaminové balíčky v hodnotě 400 Kč. Je třeba z této částky srážet pojistné na SZ a VZP a odvádět daň z příjmů?

    V tomto případě se jedná o plnění od daně z příjmů osvobozené (§ 6 odst. 9 písm. d) zákona 586/92 Sb. o daních z příjmů). Z toho důvodu se nebude srážet ani pojistné. Doufáme, že tyto balíčky jsou poskytovány opravdu všem zaměstnancům, protože jinak by Vám tam mohla OSSZ najít vazbu na „trvání zaměstnání po určitou dobu nebo k určitému dni“ a pojistné by se muselo odvádět…


  120/02   Zaměstnanec požádal o předčasný starobní důchod podle § 31. Ten mu byl sice přiznán, ale nikdy nezapočala jeho výplata, neboť vykonával výdělečnou činnost v rozsahu, která zakládá účast na nemocenském pojištění. Jak je to s odpočtem částky 3250 Kč na zdravotní pojištění a s odpočtem základní nezdanitelné částky 3170 Kč?

    Pokud byl zaměstnanci přiznán starobní důchod (nerozhoduje zda předčasný), odpočet na zdravotní pojištění se podle § 7 odst. 1 zákona 48/97 Sb. provede. Vzhledem k tomu, že zaměstnanci není starobní důchod podle § 31 vyplácen, bude pro účely daně z příjmů rozhodující, zda mu byl důchod vyplácen k 1. 1. 2002. Jestliže mu k tomuto datu výplata důchodu nenáležela, je možno uplatnit měsíční odpočet částky 3170 Kč a po skončení roku se mu odečte celých 38040 Kč.


  121/02   Zaměstnanec v pracovním poměru na dobu neurčitou přesluhuje více než dva roky. K 1. 12 2002 odchází do starobního důchodu, ale pracovní poměr chce ukončit až k 30. 4. 2003. Nevyčerpanou dovolenou si chce převést do roku 2003 a tam si ji vyčerpat spolu s nárokem, který mu vznikne za 4 měsíce roku 2003. Musí tento zaměstnanec ukončit pracovní poměr ke dni odchodu do starobního důchodu?

    Zjednodušeně řečeno, nemusí ukončit pracovní poměr na dobu neurčitou, ale v tomto případě je povinností zaměstnavatele jej nahlásit na OSSZ a nebude mu vyplácen starobní důchod. Takže v tomto případě by bylo vhodné s ním k 1. 12. ukončit pracovní poměr na dobu neurčitou a navázat nový na dobu určitou do 30. 4. 2003.


  122/02   Zaměstnanec má u nás vedle svého hlavního pracovního poměru uzavřenou ještě dohodu o pracovní činnosti. Jak je to se zdaněním a odvody pojistného u tohoto zaměstnance? Jak se u něho vypočte průměrný výdělek, je třeba přičíst příjem z dohody k hlavnímu pracovnímu poměru?

    Pro odvod pojistného na SZ a VZP bude rozhodující, zda dohoda o pracovní činnosti zakládá účast na nemocenském pojištění (tzn., že příjem v měsíci je 400 Kč nebo vyšší). Pro účely daně z příjmů se příjmy z obou vztahů sčítají a daní dle měsíční tabulky (předpokládáme, že zaměstnanec podepsal prohlášení k dani). Průměrný výdělek se podle § 17 odst. 12 zákona 1/92 Sb. o mzdě zjišťuje v každém pracovněprávním vztahu samostatně.


  123/02   Naše organizace se k 31. 12. letošního roku ruší. Podle § 46 odst. 1 písm. a) dostává výpověď i žena na rodičovské dovolené. Nevíme si rady jak správně vypočíst odstupné v případě, že zaměstnankyně pobírala v den nástupu na MD minimální mzdu. Z jakého průměrného výdělku máme vycházet?

    Podle § 17 odst. 4 zákona 1/92 Sb. o mzdě se v případě, že zaměstnanec neodpracoval v rozhodném období alespoň 22 dnů, použije pravděpodobný výdělek. V tomto případě by bylo vhodné vycházet z příjmu, kterého dosahovaly ostatní zaměstnankyně vykonávající stejnou práci. V žádném případě by však neměl být průměrný výdělek nižší než v současné době platná minimální mzda, tj. 5700 Kč.