6/ ODPOVĚDI NA DOTAZY

  82/04   Zaměstnanec má mzdu ve výši 80 Kč na hodinu, průměrný výdělek je 92,26 Kč na hodinu. Měsíční fond v květnu byl 21 dnů, tj. 168 hodin. Zaměstnanec odpracoval 188 hodin, tzn. 20 hodin přesčas, tyto hodiny si bude čerpat v červnu jako náhradní volno. Jak má být správně zaměstnanci proplacen měsíc květen a červen? Máme zde dva různé názory, které se velmi výrazně liší.

   Podle § 5 zákona 1/92 Sb. o mzdě náleží za dobu práce přesčas dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši 25% průměrného výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku. Z toho vyplývá, že zaměstnanci se v měsíci květnu zaplatí všech 188 odpracovaných hodin, tj. 15040 Kč (188x80), příplatek za přesčas nenáleží, protože se dohodli na čerpání NV. V měsíci červnu, který měl fond pracovní doby 176 hodin a zaměstnanec si čerpal 20 hodin NV za práci přesčas z měsíce května, obdrží 12480 Kč (156x80). Jiný způsob proplácení není možný.

  83/04   Zaměstnankyně pracuje u nás na dva souběžné pracovní poměry. Jako účetní pracuje na 50% úvazku a jako uklizečka rovněž na 50% úvazku. Výpověď dostala dle § 46 odst. 1 písm. c) na funkci uklizečky. Má v tomto případě nárok na odstupné, když u zaměstnavatele fakticky pracuje i nadále?

   Podle § 60a odst. 1 náleží odstupné zaměstnanci, u kterého dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí z důvodů uvedených v § 46 odst. 1 písm. a) až c) nebo dohodou z týchž důvodů. Podle § 60c písm. b) odstupné nenáleží zaměstnanci, který koná u zaměstnavatele práci ve vedlejším pracovním poměru. U Vaší zaměstnankyně se nejedná o vedlejší pracovní poměr podle § 70, ale o tzv. souběžný pracovní poměr podle § 69 ZP a tudíž ji náleží odstupné.

  84/04   Posíláme zaměstnancům na jejich žádost mzdu na účet. Doslechli jsme se, že se ale musí jednat přímo o účet zaměstnance a nikoliv o účet jeho manželky apod. Jak nám musí zaměstnanec tuto skutečnost prokazovat?

   Podle § 11 odst. 6 zákona 1/92 Sb. o mzdě je zaměstnavatel povinen na žádost zaměstnance poukázat částku určenou zaměstnancem na jeden účet zaměstnance u banky nebo pobočky zahraniční banky… Z toho vyplývá, že by se mělo skutečně jednat o účet zaměstnance. Pro tento případ doporučujeme, aby Vás zaměstnanec písemně požádal o zasílání mzdy na účet číslo XYZ. Tímto přebírá odpovědnost za případné následky, které by pro něho vyplynuly z toho, že se nejedná o jeho účet a že mu s ním někdo znemožnil disponovat.

  85/04   Výplatní termín v naší organizaci je stanoven na 10-tého v kalendářním měsíci. Mzda je zasílána zaměstnancům na účet až v tento výplatní termín. Od 1. 5. 2004 jsme převzali jednu provozovnu, kde byl výplatní termín stejný, ale mzda jim byla na účet poukazována již osmého dne v měsíci. Tito zaměstnanci se nyní domáhají toho, aby jim byla mzda na účet zasílána i nadále o dva dny dříve. Jsme podnikatelská organizace (a. s.) a nevíme, zda jim musíme vyhovět? Narušilo by nám to jednotnost při výplatě mezd.

   Podle odst. 6 § 11 zákona o mzdě je zaměstnavatel povinen poukázat částku určenou zaměstnancem na jeden jeho účet u banky…, a to nejpozději v pravidelném termínu výplaty mzdy, pokud se zaměstnancem nebyl sjednán písemně termín jiný. Z toho vyplývá, že pokud nemáte sjednán písemně jiný termín zasílání na účet, je dnem odeslání pravidelný termín výplaty mzdy. V tomto případě by bylo vhodné nově převzatým zaměstnancům vysvětit, že se jedná pouze o jednorázový posun termínu výplaty a v dalším období už mu bude mzda docházet v pravidelných měsíčních intervalech. Někteří si možná budou muset posunout opět jednorázově termín některých trvalých plateb ze svého účtu.

  86/04   Máme zaměstnankyni, která je poživatelkou plně invalidního důchodu. Pracuje u nás na zkrácený pracovní úvazek s měsíčním čistým příjmem cca 2000 Kč. Nyní na tuto zaměstnankyni přišel exekuční příkaz - nepřednostní pohledávka. Lze této zaměstnankyni srážet nepřednostní pohledávku, když výše jejího čistého příjmu činí méně než základní nezabavitelná částka?

   V tomto případě je třeba exekuční příkaz vrátit tomu, kdo Vám jej zaslal s tím, že nelze srážky ze mzdy provádět z důvodu nízkého příjmu. Je ale možné, že se Vám tato exekuce zanedlouho vrátí a bude v ní uvedeno kolik ze základní nezabavitelné částky můžete odečítat (zbytek bude odečítat ČSSZ z důchodu). Potom už by nebylo vyhnutí a museli byste toto brát jako výkon rozhodnutí při více plátcích.

  87/04   Zaměstnanec z úřadu práce k nám nastoupil dne 16. 6. 2004 do pracovního poměru na dobu určitou do 30. 9. 2004. Jaký nárok na dovolenou mu vznikne, když u nás je dovolená v délce 5 týdnů? Domníváme se, že to budou 4 dvanáctiny, protože se jednalo o bezprostřední nástup z úřadu práce.

   Tomuto zaměstnanci vznikne nárok na dovolenou za rok 2004 pouze v délce tří dvanáctin, protože § 10 odst. 1 NV 108/94 Sb. lze použít pouze v případě skončení zaměstnání u jednoho zaměstnavatele a bezprostřední nástup k u nového zaměstnavatele. Ve Vašem případě se jedná o zaměstnance, který přišel z úřadu práce, což není pro tento účel jako zaměstnavatel, takže odst. 1. § 10 nelze použít. V naší odpovědi předpokládáme, že tento zaměstnanec splní podmínku odpracování 60 dnů v kalendářním roce, aby mu vůbec nárok na dovolenou za kalendářní rok vznikl.