4/ ODPOVĚDI NA DOTAZY

  1/04   Naší zaměstnankyni měla uplynout výpovědní doba dne 30. 11. 2003. Dne 12. 11. 2003 však onemocněla a pracovní neschopnost potrvá pravděpodobně ještě v roce 2004. U nás nemá vyčerpaných 7 dní dovolené za rok 2003. Kdy skončí této zaměstnankyni pracovní poměr? Můžeme ji odstupné a náhradu za nevyčerpanou dovolenou proplatit v listopadové výplatě?

Ve Vašem případě je třeba postupovat podle § 48 odst. 2 ZP, kde se říká, že „byla-li dána zaměstnanci výpověď před počátkem ochranné doby tak, že by výpovědní doba měla uplynout v této době, ochranná doba se do výpovědní doby nezapočítává; pracovní poměr skončí teprve uplynutím zbývající části výpovědní doby po skončení ochranné doby, ledaže zaměstnanec prohlásí, že na prodloužení pracovního poměru netrvá“. Z toho vyplývá, že Vaší zaměstnankyni skončí pracovní poměr až 19 kalendářních dnů po skončení pracovní neschopnosti (30 - 11). Náhradu za nevyčerpanou dovolenou a odstupné je jí možno vyplatit až při skončení pracovního poměru, tj. někdy v příštím roce.

  2/04   Náš zaměstnanec odešel v průběhu směny k lékaři, do zaměstnání se již nevrátil a nenastoupil na směnu další den bez omluvy. Dokdy by měl tento zaměstnanec oznámit zaměstnavateli důvod nenastoupení na směnu a podle jakého předpisu?

V odst. 1 § 23 NV 108/94 Sb., kterým se provádí ZP se stanoví, že zaměstnanec včas požádá zaměstnavatele o poskytnutí pracovního volna, je-li mu překážka v práci předem známa. Jinak uvědomí zaměstnavatele o překážce a jejím předpokládaném rozsahu bez zbytečného průtahu. Obdoba tohoto ustanovení týkající se pracovní neschopnosti zaměstnance je obsažena v § 46 zák. č. 54/56 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, kde se uvádí, že hlášení o vzniku a ukončení pracovní neschopnosti je povinen zaměstnanec podat zaměstnavateli bez zbytečného odkladu.

  3/04   Lišíme se s kolegyní z personálního útvaru v tom, jak správně odměňovat zaměstnance, který se zúčastnil školení (např. řidičů motorových vozidel, mzdových účetních apod.). Náleží zaměstnanci za tuto dobu mzda nebo náhrada mzdy a podle kterého předpisu?

Podle odst. 2 § 126 ZP je účast na školení a studiu při zaměstnání za účelem prohloubení kvalifikace k výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě výkonem práce, za který náleží zaměstnanci mzda. Ve Vámi uváděných příkladech se jedná o prohloubení kvalifikace a tudíž musí být zaměstnanci poskytnuta mzda.

  4/04   Se zaměstnancem na hlavní pracovní poměr jsme uzavřeli v měsíci dubnu 2003 ještě dohodu o pracovní činnosti. V měsíci listopadu měl z této dohody příjem pouze 300 Kč. Jedná se v tomto měsíci o tzv. příležitostné zaměstnání, z kterého se neodvádí pojistné?

Podle našeho názoru se nejedná o tzv. příležitostné zaměstnání vymezené v § 6 zákona 54/56 Sb. o nemocenském pojištění, ale o dohodu o pracovní činnosti, která rovněž nezakládá účast na nemocenském pojištění v případě, že příjem není alespoň 400 Kč (§68-69 vyhl. 165/79 Sb.). Dopad tohoto rozdílu ale není žádný, protože pojistné se nesráží ani v jednom případě.

  5/04   Zaměstnanec, který je poživatelem starobního důchodu u nás pracuje na dohodu o pracovní činnosti uzavřenou od 1. 1. do 31. 12. 2003. Měsíční příjem činí cca 8 tis. Kč. Od 4. 11. je v pracovní neschopnosti (pravděpodobně bude dlouhodobá). Náleží i tomuto důchodci nemocenské dávky po dobu 84 kalendářních dnů, nebo pouze do konce roku, tj. do ukončení dohody o pracovní činnosti?

Podle § 21 zákona 54/56 Sb. o nemocenském pojištění se poživateli starobního důchodu poskytuje při téže pracovní neschopnosti nemocenské nejdéle po dobu 84 kal. dnů a při více pracovních neschopnostech po dobu 84 kalendářních dnů v jednom kal. roce.V tomto případě bude rozhodující, zda zaměstnanec již pobíral v tomto roce nemocenské dávky. Jestliže ne, budou mu nemocenské dávky poskytovány po dobu celých 84 kalendářních dnů, protože neschopnost začala ještě za trvání dohody. Pokud by mu už v roce 2003 nemocenská vyplácena byla, snížilo by se 84 kalendářních dnů o dny dřívějších neschopností.