4/ ODPOVĚDI NA DOTAZY

  100/04   Dcera naší zaměstnankyně ukončila první ročník odborného učiliště a rozhodla se, že se již dále učit nebude. V listopadu jí bude 17 let. Můžeme zaměstnankyni uplatňovat odpočet na dítě, když dcera nepobírá ani podporu v nezaměstnanosti, ani žádné sociální dávky?

   Podle § odst. 4 § 15 zákona 586/92 Sb. o daních z příjmů se za vyživované dítě považuje nezletilé dítě (nezletilé dítě je do 18 let věku, pokud není zplnoletněno z důvodu sňatku dříve). Tzn., že Vaší zaměstnankyni budete odpočet uplatňovat až do listopadu 2005 bez ohledu na to, zda dcera studuje, pracuje nebo je doma.

  101/04   Pracovnice ukončila MD dne 30. 3. 2003. Dovolenou v délce 5 týdnů si ihned po skončení MD nevyčerpala, takže jsme ji zkrátili na 15 dnů. Na další MD nastoupila dne 15. 4. 2004 a měla by ji ukončit 27. 10. 2004. Jaký by byl v jejím případě nejvhodnější postup při čerpání dovolené za rok 2003 a 2004, aby ji nepropadla?

   Vaší zaměstnankyni vznikne nárok na dovolenou za rok 2004 v nezkrácené výši, pokud si ji vyčerpá ihned po skončení MD. Z toho vyplývá, že by bylo nejlepší, aby si od 28. 10. začala čerpat dovolenou za rok 2003 a poté i dovolenou za rok 2004 a teprve po skončení čerpání řádné dovolené si zažádala o rodičovskou dovolenou. Rodičovský příspěvek může již nyní pobírat i při čerpání řádné dovolené.

  102/04   Zletilé dítě dokončilo v červnu 2004 střední školu a dále studovat nebude. Od 2. 8. 2004 je vedeno na úřadu práce a pobírá hmotné zabezpečení. Má jeho otec nárok na odpočet nezdanitelné částky na dítě za měsíc srpen, když 1. srpen připadá na neděli?

   Podle § 13 odst. 3 písm. b) zákona 117/95 Sb. o státní sociální podpoře se doba školních prázdnin bezprostředně navazujících na skončení studia nepovažuje za soustavnou přípravu na budoucí povolání, jestliže dítě mělo po celý kalendářní měsíc nárok na hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání. Z toho vyplývá, že odpočet na dítě náleží, protože nárok na hmotné zabezpečení netrval po celý kalendářní měsíc.

  103/04   Chtěli bychom vědět, zda do vyměřovacího základu pro pojistné na SZ a VZP patří vyplacená odměna při prvním odchodu do starobního důchodu, jestliže byla vyplacena v zúčtování za měsíc červen 2004? Starobní důchod byl přiznán od 1. 6. 2004. Pracovní smlouva sjednaná na dobu neurčitou byla od 1. 6. změněna na dobu určitou, která nepřesahuje dobu jednoho roku.

   Podmínka pro výplatu starobního důchodu při souběhu s příjmem je sice splněna (pracovní poměr změněn na dobu určitou nepřesahující jeden rok), ale podmínka pro osvobození od placení pojistného z této odměny nikoliv, protože od pojistného je osvobozena odměna poskytnutá při prvním skončení zaměstnání po nabytí nároku na starobní nebo invalidní důchod. Ve Vašem případě měl být pracovní poměr na dobu neurčitou ukončen a od 1. 6. navázán nový pracovní poměr na dobu určitou nepřesahující dobu jednoho roku. V tomto případě by se pojistné neodvádělo.

  104/04   Naše zaměstnankyně byla na svatbě své sestře a zároveň jako svědek. Má nárok na placenou překážku v práci za tento den?

   Podle bodu 5 přílohy k NV 108/94 Sb. patří mezi důležité osobní překážky v práci, při nichž se poskytuje pracovní volno, vlastní svatba, svatba dětí a rodičů. V těchto případech by se poskytlo pracovní volno, ale u svatby sestry se nejedná o důležitou překážku v práci, pokud nemá zaměstnavatel rozšířen okruh překážek podle § 128 odst. 3 ZP o svatbu sourozence a je třeba si požádat o pracovní volno (§ 128 odst. 1) nebo čerpat dovolenou na zotavenou.

 105/04   V naší akciové společnosti je členem představenstva i náš generální ředitel. Jak to bude u něho s odvodem pojistného na SZ a VZP z odměny člena statutárního orgánu? Setkala jsem se s názorem, že by se v jeho případě mělo pojistné odvádět.

   V tomto případě bude záležet na tom, co má vaše a. s. uvedeno ve stanovách. Jestliže přímo ze stanov vyplývá, že ředitel a. s. je povinně členem představenstva, pojistné by se odvádělo, protože vyplácená odměna je v souvislosti s výkonem zaměstnání. Pokud ve stanovách toto uvedeno není a ředitel by byl řádně zvolen valnou hromadou, pojistné na SZ a VZP by se neodvádělo.

  106/04   Zaměstnanci, který je následkem pracovního úrazu plně invalidní, vyplácíme náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti. V měsíci červnu obdržel od státu jednorázový příspěvek ve výši 1000 Kč. Máme tento příspěvek zahrnout do příjmu zaměstnance po pracovním úrazu?

   Jednorázový příspěvek důchodci poskytnutý podle zákona 237/2004 Sb. se do příjmu zaměstnance nezahrne, protože podle části 29 tohoto zákona se v případě zjišťování výše příjmu k příspěvku důchodci nepřihlíží a ani nemůže být postižen výkonem rozhodnutí (viz komentář v DIS 8/04 bod 2).

  107/04   Zaměstnankyně pracuje na zkrácený pracovní úvazek 30 hodin týdně. Jakým způsobem ji máme zkrátit nárok na dovolenou na zotavenou, když délka dovolené je v naší organizaci 5 týdnů? Její pracovní doba je rozvržena rovnoměrně.

   Jestliže tato zaměstnankyně odpracuje v letošním roce alespoň 60 dnů, vznikne jí nárok na dovolenou v délce 5 týdnů. Podle § 110b odst. 1 ZP přísluší za dobu čerpání dovolené náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Vzhledem k tomu, že zaměstnankyni pracuje na 30 hodin týdně, obdrží náhradu pouze za tyto hodiny (tzn. za to, co jí uchází).

  108/04   Je třeba si i při sjednání dohody o provedení práce s nezletilým (šestnáctiletým) pracovníkem vyžádat souhlas jeho zákonného zástupce k jejímu uzavření?

   Podle odst. 1 § 164 ZP je zaměstnavatel povinen si k uzavření pracovní smlouvy vyžádat vyjádření zákonného zástupce, jde-li o mladistvého zaměstnance (tj. do 18 let věku). Vzhledem k tomu, že se nejedná o uzavření pracovního poměru, není toto vyjádření u dohod mimo pracovní poměr třeba.

  109/04   Náš zaměstnanec byl na pracovní cestě v Rakousku a předložil nám doklad o ubytování, na kterém bylo vyznačeno, že k ceně za ubytování je připočtena ještě částka za snídani. Máme tomuto zaměstnanci krátit stravné? V zákonu o cestovních náhradách je krácení uvedeno pouze u pracovních cest v tuzemsku.

   Odpověď na Váš dotaz najdeme v § 10 zákona 119/92 Sb. o cestovních náhradách, kde se říká, že „na poskytování náhrad při zahraničních pracovních cestách, včetně jiných a vyšších náhrad, se vztahuje úprava stanovená v § 2 až 9, pokud není dále stanoveno jinak“. A jelikož dále není stanoveno nic o krácení stravného v cizí měně, platí to, co je uvedeno v § 5 odst. 5 a 6 u tuzemských pracovních cest. Takže ve Vašem případě je třeba zkrátit cizí stravné o 20 až 40%. Pokud jste ovšem míru krácení před vysláním na pracovní cestu zaměstnanci neoznámili, stravné se nekrátí (§ 5 odst. 6 zákona o cestovních náhradách).

  110/04   Máme zaměstnance, kteří pracují ve dvou směnách. Ranní směna nastupuje od 4,00 hod. do 12,00 hod. a odpolední směna nastupuje od 12,00 hod. do 20,00 hod. Chceme zaměstnance pracující v odpolední směně nějak zvýhodnit, ale nejsme si jisti zda se jedná vůbec o odpolední směnu, protože nepracují od 14,00 do 22,00 hod. Můžeme jim poskytnout nějaký příplatek?

   Vzhledem k tomu, že nevíme, zda se jedná o podnikatelskou nebo rozpočtovou sféru musíme odpovědět takto:
   - pokud jste podnikatelská sféra, můžete si v KS sjednat nebo vnitřním předpisu stanovit příplatek za práci v odpolední směně, která bude definována prací v době od 12,00 do 20,00 hod. To, že odpolední směna „kdysi dávno“ začínala ve 14,00 a končila ve 22,00 hod. Vás nemusí zajímat, protože zákon o mzdě žádný takovýto příplatek nezná a záleží na zaměstnavateli jek si jej upraví.
   - pokud jste organizací, která odměňuje podle zákona 143/92 Sb. o platu, můžete zaměstnancům poskytnout zvláštní příplatek podle § 9 odst. 2 NV 330/2003 Sb. ve výši 100 až 500 Kč měsíčně za to, že střídavě vykonává práci v ranní a odpolední směně. Ani zde není odpolední směna nijak definována. Důležitě je, že se jedná o dvousměnný provoz (tzn., že se zaměstnanci vzájemně střídají ve dvou směnách v rámci 24 hod. po sobě jdoucích)..