6/ ODPOVĚDI NA DOTAZY

  111/04   Pracoval u nás starobní důchodce v době od 17. 5. do 10. 9. 2004. Dne 15. 9. 2004 nám předložil neschopenku s datem vystavení 15. 9. Má nárok na výplatu nemocenských dávek?

   Podle § 73 odst. 1 písm. c) vyhl. 143/65 Sb. neplyne ochranná doba mimo jiné „ze zaměstnání poživatele starobního důchodu, při kterém se mu podle zvláštních předpisů poskytuje důchod v nezměněné výši“. Vzhledem k tomu, že se nejedná o poživatele předčasného starobního důchodu (tomu by byl důchod odejmut při zaměstnání, které zakládá účast na NP), nemá tento zaměstnanec nárok na výplatu nemocenských dávek, protože u něho ochranná lhůta neplyne.

  112/04   Zaměstnankyně prodělala ortopedickou operaci a lékař doporučil zhotovení ortopedické pomůcky (vložka do boty). Zaměstnankyně jela v pracovní době do jiného města, neboť zde Protetika není. Má tato zaměstnankyně nárok na pracovní volno s náhradou mzdy? Máme zjištěno, že v Protetice mají otevřeno i odpoledne po pracovní době.

   Problematiku pracovního volna u důležitých osobních překážek v práci řeší příloha k NV 108/94 Sb., kterým se provádí zákoník práce. V bodě 1. se říká, že „pracovní volno s náhradou mzdy se poskytne na nezbytně nutnou dobu, bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno ve zdravotnickém zařízení, které je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, kterou si zaměstnanec zvolil a které je nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance a je schopné potřebnou zdravotní péči poskytnout, pokud vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu“. Podle našeho názoru se v tomto případě již nejedná o vyšetření nebo ošetření ve zdravotnickém zařízení a zaměstnanec nemá tudíž nárok na pracovní volno. Mimo to, bylo možno tento úkon provést mimo pracovní dobu. V tomto případě bychom doporučovali využít § 21 odst. 2 téhož NV a zaměstnankyni poskytnout pracovní volno bez náhrady mzdy a umožnit jí jeho napracování.

  113/04   Zaměstnanci, který zemřel na následek pracovního úrazu, jsme vyplatili veškeré jeho mzdové nároky z pracovního poměru a odškodnění pozůstalým. Nyní se na nás obrátila jeho manželka s tím, že má ještě nárok na výplatu třech měsíčních platů na základě článku v regionálním tisku. Podle jakého zákona je možno tyto tři platy poskytnout?

   Po přečtení článku, který je dost nešťastně formulován, musíme zklamat pozůstalé, protože článek se týká § 260 odst. 2 ZP. Podle tohoto odstavce peněžité nároky zaměstnance smrtí nezanikají a do výše trojnásobku průměrného měsíčního výdělku přecházejí mzdové nároky postupně přímo na jeho manžela, děti a rodiče, jestliže s ním žili v době smrti ve společné domácnosti. A jelikož veškeré mzdové nároky zemřelého byly uspokojeny, nemají pozůstalí již na nic dalšího nárok. Trojnásobek průměrného měsíčního výdělku se týká horní hranice, kterou můžete na těchto nárocích vyplatit.

  114/04   Dne 1. 3. 2004 nastoupil do našeho podniku občan Slovenské republiky, který má trvalé bydliště na Slovensku. Je ženatý a má dvě děti, které žijí s manželkou v místě trvalého bydliště. Manželka je v domácnosti a on bydlí u nás na ubytovně. Chtěl by si uplatňovat zálohový odpočet na vyživované děti a v ročním zúčtování odpočet na manželku. Splňuje rezidenci v ČR, abychom mohli tyto odpočty uplatňovat?

   Podle našeho názoru nesplňuje tento zaměstnanec podmínku rezidence v ČR, protože zde nemá „stálý byt“, který je mu kdykoliv k dispozici a ani úmysl „zdržovat se trvale ve stálém bytě“ není splněn, protože zde nemá ani manželku nebo děti (podrobný výklad k rezidenci v DIS 10/2004). V tomto případě by přicházelo v úvahu podání daňového přiznání podle § 38g odst. 2 a pokud prokáže FÚ, že 90% všech jeho příjmů pochází ze zdrojů na území ČR, může si v daňovém přiznání odečíst jak částku na vyživované děti, tak na manželku. Roční zúčtování v tomto případě ale provést nelze.

  115/04   Od měsíce září u nás vykonávají odborný výcvik učni z odborného učiliště. Střídají se po týdnech tak, že v jednom měsíci odpracují 5 nebo 10 dnů. Jak je to s jejich odměňováním, srážením pojistného na SZ a VZP a daní z příjmů?

   Hmotné zabezpečení učňů upravuje vyhláška MŠMT 315/91 Sb. v platném znění. Podle této vyhlášky náleží učňům vykonávajícím odborný výcvik na produktivních činnostech odměna v rozpětí 20 až 150% minimální mzdy mladistvého zaměstnance. Minimální mzda mladistvého je v současné době 80% z 6700 Kč, tj. 5360 Kč, z toho 20% činí 1072 Kč a 150% činí 8040 Kč. Pojistné z těchto odměn se neodvádí, protože nejsou v pojišťovacích zákonech vyjmenování jako plátci pojistného. Způsob zdanění záleží na tom, zda u Vás učni podepíší prohlášení k dani. Pokud ano, budou u nich uplatněny nezdaněné částky (základní, případně na studium) a daň podle tabulky. Jestliže nepodepíší prohlášení, bude u příjmu do 5000 Kč srážková daň 15% a při příjmu nad 5000 Kč zálohová daň, minimálně 20%.

  116/04   Zaměstnancům, které vysíláme na pracovní cesty do zahraničí, hradíme v rámci cestovního účtu také „pojištění léčebných výloh“ na těchto cestách. Je tento výdaj v rámci zákona a tudíž daňově uznatelný? Nemusíme o tuto částku zaměstnancům zvyšovat jejich základ daně?

   Podle § 24 odst. 2 písm. zh) zákona 586/92 Sb. o daních z příjmů patří mezi výdaje daňově uznatelné také „pojištění léčebných výloh zaměstnanců při zahraničních pracovních cestách“. V tomto případě se jedná o náhradu prokázaných nutných vedlejších výdajů (§ 4 písm. d) zákona 119/92 Sb. o cestovních náhradách). Z toho vyplývá, že Vámi uhrazené pojistné je daňovým výdajem zaměstnavatele a u zaměstnance se nejedná o cestovní náhradu nad rámec zákona 119/92 Sb. o cestovních náhradách a tudíž nepodléhá odvodu pojistného a daně z příjmu.

  117/04   Náš zaměstnanec (muž) nastoupil rodičovskou dovolenou od 1. 7. 2004 (porod 28. června). Od počátku roku odpracoval více než 60 dnů. Jaký bude jeho nárok na dovolenou za rok 2004, když v organizaci máme dovolenou v délce 5 týdnů?

   Podle § 40 odst. 2 NV 108/94 Sb., kterým se provádí ZP se „doba, po kterou zaměstnanec čerpá rodičovskou dovolenou do doby, po kterou je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, posuzuje jako výkon práce“. Z toho vyplývá, že Vašemu zaměstnanci vznikne nárok na dovolenou v rozsahu 5 týdnů. Musíme se smířit s tím, že i muži budou stále více pečovat o děti.

  118/04   Máme provozovnu, která bude od 1. 1. 2005 zrušena. Zaměstnanci obdrží výpověď z pracovního poměru před 30. 9. 2004 tak, aby jim výpovědní doba uplynula do 31. 12. 2004. Mezi zaměstnanci provozovny je i jedna pracovnice, která je v současné době těhotná. Můžeme dát výpověď i této zaměstnankyni?

   V tomto případě předpokládáme, že s Vašimi zaměstnanci končíte pracovní poměr podle § 46 odst. 1 písm. a) zákoníku práce. Na výpověď z tohoto důvodu se nevztahuje zákaz výpovědi (§ 49 písm. a) ZP). V tomto případě můžete dát výpověď všem zaměstnancům rušené provozovny, tj. i těhotným zaměstnankyním, zaměstnancům v pracovní neschopnosti, na mateřské nebo rodičovské dovolené apod.

  119/04   Do pracovního poměru k nám nastoupil 1. 8. 2004 zaměstnanec, který byl po dobu 7 měsíců veden na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání. V zápočtovém listu neměl uvedeny žádné doby pracovní neschopnosti v tomto období. V měsíci září onemocněl a nevíme, jak je to u něho s podpůrčí dobou. Můžeme na něho pohlížet jako na zaměstnance, u kterého zaměstnání trvalo alespoň 6 měsíců od poslední pracovní neschopnosti?

   Podle odst. 4 § 15 zákona 54/56 Sb. o nemocenském pojištění zaměstnanců se při nové pracovní neschopnosti do podpůrčí doby započítávají také předchozí období pracovní neschopnosti, pokud spadají do doby jednoho roku před vznikem nové pracovní neschopnosti. Tato období se nezapočtou, jestliže zaměstnání trvalo aspoň 6 měsíců od skončení poslední pracovní neschopnosti. Vzhledem k tomu, že dobu, kdy byl Váš zaměstnanec na úřadu práce nelze považovat za zaměstnání, protože nezakládá účast na NP, je u tohoto zaměstnance podpůrčí doba jeden rok.

  120/04   Naší zaměstnankyni byla v pracovní době odcizena peněženka z kabelky, kterou si odložila u sebe v kanceláři. Když odešla na WC a nechala kancelář odemčenou, zloděj peněženku odcizil. Zajímá nás, jestli má zaměstnankyně nárok na náhradu škody a v jaké výši? V peněžence měla 2000 Kč a veškeré osobní doklady.

   Podle § 204 ZP odpovídá zaměstnavatel za škodu na věcech, které u tohoto zaměstnavatele zaměstnanec odložil při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním na místě k tomu určeném nebo na místě, kam se obvykle odkládají. Za věci, které do zaměstnání obvykle zaměstnanci nenosí (větší částky peněz, klenoty a jiné cennosti) a které zaměstnavatel nepřevzal do zvláštní úschovy, odpovídá zaměstnavatel jen do částky 5000 Kč. Z toho vyplývá, že by zaměstnankyně měla nárok na náhradu částky 2000 Kč (případně na náhradu nákladů na pořízení nových dokladů), pokud by ovšem šlo o ztrátu např. ze zamčené kanceláře. Bylo by vhodné, aby zaměstnavatel měl pro tyto případy vydanou vnitřní směrnici, která by určovala bližší podmínky.