AKTUALIZOVANÝ VÝKLAD MPSV K UZAVÍRÁNÍ DOBY URČITÉ NEPŘESAHUJÍCÍ DOBU JEDNOHO ROKU S POŽIVATELI STAROBNÍHO DŮCHODU

6/ AKTUALIZOVANÝ VÝKLAD MPSV K UZAVÍRÁNÍ DOBY URČITÉ NEPŘESAHUJÍCÍ DOBU JEDNOHO ROKU S POŽIVATELI STAROBNÍHO DŮCHODU

V letošním roce dochází již k druhé aktualizaci výkladu MPSV k § 37 odst. 1 zákona 155/95 Sb. o důchodovém pojištění, tj. k uzavírání doby určité nepřesahující dobu jednoho roku s poživatelem starobního důchodu. První aktualizace umožnila prodlužování doby určité vždy na další rok a změnu doby neurčité na dobu určitou nepřesahující dobu jednoho roku (viz DIS 9/2004). Z této druhé aktualizace jsou nejdůležitější tyto změny:

podmínka sjednání doby určité, nejdéle na dobu jednoho roku se nevztahuje na jakékoliv zaměstnání v cizině včetně států, s nimiž ČR uzavřela mezinárodní smlouvu na úseku sociálního zabezpečení, a členských států Evropské unie, ani na zaměstnání v ČR sjednané podle cizích právních předpisů, byť by podle těchto právních předpisů šlo o pracovní poměr.

Z toho vyplývá, že pokud uzavře starobní důchodce jakýkoliv pracovněprávní vztah v cizině (a to i na dobu neurčitou), nebude mu výplata starobního důchodu zastavena. Stejně by se postupovalo, pokud vstoupí starobní důchodce do zaměstnání v ČR sjednaného podle cizích právních předpisů.

Za sjednání pracovněprávního vztahu na dobu nejdéle jednoho roku se považuje i změna spočívající v tom, že v dohodě o změně pracovního poměru (dodatku k pracovní smlouvě ve smyslu § 36 odst. 1 ZP), jde-li o pracovní poměr sjednaný na dobu určitou, ale delší než jeden rok, bude uvedeno, že tento pracovní poměr se od určitého dne mění tak, že
a) se změní datum, do kterého byl pracovní poměr původně sjednán

b) doba ode dne, od kterého taková dohoda, resp. dodatek, byly uzavřeny, do nově sjednaného skončení pracovního poměru nečiní více než jeden rok.

Takovouto změnou se ovšem nic nemění na datu, od něhož daný pracovní poměr vznikl, ani na charakteru pracovněprávního vztahu v období přede dnem obsaženým v dohodě nebo dodatku jako počátek změny tohoto charakteru.
Zde se doplnilo, jak by se mělo postupovat u změny pracovního poměru sjednaného na dobu určitou delší než jeden rok na pracovní poměr na dobu určitou, aby byla dodržena podmínka doby nejdéle jednoho roku.

Zvláštním právním předpisem vylučujícím možnost sjednání pracovněprávního vztahu na dobu určitou, nejdéle na dobu jednoho roku, není ani § 27 odst. 4 ZP. Jmenování do funkce lze proto pro účely § 37 odst. 1 realizovat tak, že ve jmenovacím aktu bude vymezena doba, jejímž uplynutím pracovní poměr založený jmenováním končí; nebude-li tato doba delší než jeden rok, je podmínka splněna. Dále lze postupovat přiměřeně způsobem podle bodu 1 pátého odstavce (tj. možnost prodloužení pracovního poměru - poznámka redakce) s tím, že zde nejde o dodatek k pracovní smlouvě, nýbrž ke jmenovacímu aktu a obdobně způsobem podle bodu 1, šestého odstavce (tj. možnost opakovaného jmenování do funkce na dobu nepřesahující dobu jednoho roku).

Tzn., že i jmenování do funkce musí být nejdéle na dobu jednoho roku a dodatkem k jmenovacímu aktu lze toto jmenování prodlužovat na dobu jednoho roku.