• Změny v zákoníku práce

   Za § 29a, který řeší dohodu o zdržení se výkonu výdělečné činnosti, která byla předmětem činnosti zaměstnavatele, se vložil nový § 29b, který zní:

   „Ustanovení o dohodě podle § 29a na pedagogické pracovníky škol a školských zařízení zřizovaných ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí a dobrovolným svazkem obcí, jehož předmětem činnosti jsou úkoly v oblasti školství (dále jen „svazek obcí“), a na pedagogické pracovníky v zařízeních sociální péče nelze použít“.

  Z této změny vyplývá, že v případě skončení pracovního poměru pedagogického pracovníka nelze po něm požadovat, aby uzavřel dohodu o tom, že se zdrží výkonu výdělečné činnosti. Je to celkem logické, protože co by ze „státní školy“ mohl vynést za informace a ještě by ze státních peněz pobíral peněžité vyrovnání…

   Toto ustanovení § 29b se ale nebude vztahovat na pedagogické pracovníky, kteří tuto činnost vykonávají v soukromých školách! Zde se bude moci tato dohoda sjednat, ale pochopitelně jen v případě, že je zároveň poskytnuto peněžité vyrovnání.

  Rovněž se § 29b nebude vztahovat na další zaměstnance školy, např. na ekonoma, mzdovou účetní, školníka apod.

   Kdo je „pedagogický pracovník“, najdeme v § 2 zákona 563/2004 Sb.

   „Pedagogickým pracovníkem je ten, kdo koná přímou vyučovací, přímou výchovnou, přímou speciálně pedagogickou nebo přímou pedagogicko-psychologickou činnost přímým působením na vzdělávaného, kterým uskutečňuje výchovu a vzdělávání na základě zvláštního právního předpisu (dále jen „přímá pedagogická činnost“)…… Přímou pedagogickou činnost vykonává učitel, vychovatel, speciální pedagog, psycholog, pedagog volného času, asistent pedagoga, trenér a vedoucí pedagogický pracovník.

   Na tento okruh zaměstnanců se novela ZP vztahuje, tzn., že s nimi nelze sjednat dohodu o zdržení se výkonu učitelské činnosti apod.

     V § 82 se vložil nový odstavec 4, který zní:

   „Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) vydá vyhlášku, kterou stanoví pro zaměstnance škol a školských zařízení zřizovaných MŠMT, krajem, obcí a svazkem obcí pracovní řád.“

   Z toho vyplývá, že MŠMT by mělo vyhláškou vydat pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení zřizovaných státem nebo organizačními složkami státu. Zde se dá opět očekávat, že kraje a obce si budou stěžovat, protože proč jim má někdo z ministerstva stanovit pracovní řád (obzvlášť v případě, že jim na činnost nedává peníze…).

   Podle přechodného ustanovení zákona 563/2004 Sb. se do vydání pracovního řádu postupuje podle § 58 písm. b) zákona 29/84 Sb. (školský zákon).

• Změny v zákonu o platu

   V zákonu 143/92 Sb. o platu se vkládá nový § 8a, který ukládá povinnost poskytovat příplatek za přímou pedagogickou činnost nad stanovený rozsah. Tento příplatek se poskytne pouze pedagogickým pracovníkům (viz výše - § 2 zákona 563/2004 Sb.). Výše příplatku je stanovena na dvojnásobek průměrného hodinového výdělku.

   Tzn., že pokud bude např. učitel učit nad rozsah stanovený NV, bude mu náležet příplatek ve výši dvojnásobku průměrného výdělku. Tzn., pokud bude učitel zatupovat nepřítomného kolegu a jeho hodinový výdělek činí 220 Kč, obdrží za každou hodinu kromě své mzdy ještě příplatek ve výši 440 Kč.

    Za § 9 se vkládá nový § 9a, který umožňuje poskytnutí příplatku ve výši 1000 Kč až 2000 Kč měsíčně pedagogickému pracovníku, , který vedle přímé pedagogické činnosti vykonává také specializované činnosti, k jejichž výkonu jsou nezbytné další kvalifikační předpoklady.

   Toto se asi dotkne učitelů ve školách zřízených pro žáky se speciálními vzdělávacími programy.

   Účinnost tohoto zákona je stanovena na 1. leden 2005. Bohužel se jedná o velice specifickou oblast, takže po nás nechtějte, abychom Vám posuzovali konkrétní případy zařazení učitelů, vychovatelů apod. Zde bude třeba se obrátit na MŠMT nebo na svého zřizovatele.