3/ ZMĚNY V ZÁKONECH PŘIJATÉ V SOUVISLOSTI SE ŠKOLSKÝM ZÁKONEM
Zákonem 562/2004 Sb. se mění některé zákony v souvislosti s přijetím nového „školského zákona (561/2004 Sb.)“. Tyto změny vyplývají především z nových definic povinné školní docházky a studia, které byly přijaty ve školském zákonu. Změny se týkají zákoníku práce, zákona o důchodovém pojištění, zákona o státní sociální podpoře, zákona o platu a zákona o daních z příjmů. Nejdůležitější změny byly provedeny v zákonu o státní sociální podpoře, kde se mění posuzování soustavné přípravy na budoucí povolání. Tato definice se přebírá i do zákona o daních z příjmů a do zákona o zdravotním pojištění.
V § 12 odst. 1 písm. a) bod 2
se změnil text tak, že za soustavnou přípravu na budoucí povolání se nepovažuje
doba „dálkového, distančního, večerního nebo kombinovaného studia na středních
školách, je-li dítě v době takového studia výdělečně činno……“.
Dosud bylo v zákonu pouze „doba studia při zaměstnání“. Tímto zpřesněním
by mělo dojít k odstranění výkladových nejasností, co je myšleno studiem
při zaměstnání… Toto se i nadále netýká studia na
vysoké škole, které je možné uskutečnit i formou dálkového, distančního nebo
večerního studia a být při něm výdělečně činný. „(2) Studiem na středních
školách podle odstavce 1 se pro účely tohoto zákona rozumí studium a)
na středních školách a konzervatořích,
zapsaných do rejstříku škol a školských zařízení b)
na středních školách zřizovaných
ministerstvy obrany, vnitra a spravedlnosti, c)
na vyšších odborných školách zapsaných do
rejstříku škol a školských zařízení. (3) Studiem na vysokých
školách podle odstavce 1 se pro účely tohoto zákona rozumí studium na vysokých
školách v bakalářském, magisterském a doktorském studijním programu.“ Tímto novým vymezením dochází ke změně podle nové
terminologie ve školském zákonu. Dále se za studium na střední škole považuje i
studium na konzervatoři, která v zákonu doposud chyběla. „(1) Za povinnou školní
docházku se pro účely tohoto zákona považuje též a)
pokračování žáků, kteří po splnění
povinné školní docházky nezískali základní vzdělání, v základním
vzdělávání b)
desátý ročník základního vzdělávání
v základní škole speciální, c)
pokračování žáků se zdravotním postižením
v základní škole speciální, d)
kurz pro získání základního vzdělání
organizovaný základní nebo střední školou ve formě denní výuky, který
navštěvují osoby mladší 26 let, které nezískaly základní vzdělání. (2) Za povinnou školní
docházku se považuje též období školních prázdnin bezprostředně navazující na
ukončení období školního vyučování školního roku, v němž dítě dovrší
poslední rok povinné školní docházky. Dobu školních prázdnin uvedenou ve větě
první nelze považovat za povinnou školní docházku, jestliže dítě v této
době vykonávalo výdělečnou činnost nebo mělo nárok na podporu
v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci v rozsahu uvedeném v
§ 13 odst. 3 písm. a) až c). Věta druhá neplatí, pokračuje-li dítě po skončení
výuky v uvedeném školním roce v soustavné přípravě na budoucí
povolání.“ Pro naši práci je důležitá
poslední věta odstavce 2, podle které si bude moci dítě v době prázdnin
navazujících na skončení povinné školní docházky přivydělávat, pokud bude
v tomtéž roce pokračovat ve studiu a bude se pořád jednat o povinnou
školní docházku a tudíž o nezaopatřené dítě a o osobu, za kterou je plátcem
pojistného na VZP stát. „školské právnické osoby
zřízené MŠMT, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí podle školského
zákona.“ Z toho vyplývá, že tyto
školy budou své zaměstnance odměňovat podle zákona o platu. Soukromé školy
budou moci odměňovat podle zákona o mzdě. V § 21 odst. 2 a 3 se
rovněž v návaznosti na změnu provedenou ve školském zákonu změnila
definice soustavné přípravy dítěte na budoucí povolání (viz výklad u změn
v zákonu o státní sociální podpoře). Tzn., že i stipendia poskytovaná z rozpočtů těchto
škol budou od daně osvobozena.