10/ ODPOVĚDI NA DOTAZY

  6/04   Zaměstnanec dostal dne 18. 9. 2003 výpověď podle § 46 odst. 1 písm. c) pro nadbytečnost. Dne 22. 9. onemocněl a pracovní neschopnost mu lékař ukončil 16. 12. 2003. O kolik dnů se tomuto zaměstnanci prodlouží výpovědní doba z důvodu běhu ochranné doby?

   Zjednodušeně řečeno o žádné. V § 48 odst. 2 ZP se totiž říká, že „byla-li dána zaměstnanci výpověď před počátkem ochranné doby tak, že by výpovědní doba měla uplynout v této době, ochranná doba se do výpovědní nezapočítává a pracovní poměr skončí teprve uplynutím zbývající části výpovědní doby po skončení ochranné doby…“ Vzhledem k tomu, že Vašemu zaměstnanci neuplyne výpovědní doba v době nemoci, skončí pracovní poměr zaměstnance k 31. 12. 2003, ledaže by do konce letošního roku zaměstnanec znovu onemocněl a tato druhá nemoc překročila poslední den výpovědní lhůty (31. 12.). Pracovní poměr by se ale prodloužil pouze o kalendářní dny od vzniku prosincové pracovní neschopnosti do konce roku.

  7/04   Pracuje u nás zaměstnankyně, která pečuje o dítě do 3 let. Rodičovský příspěvek nepobírá, protože její příjem překračuje částku 3480 Kč čistého. Jak to bude od ledna příštího roku, údajně má být zrušena podmínka nepřekročení 1,5 násobku životního minima?

   Novela zákona 117/95 Sb. o státní sociální podpoře toto ustanovení opravdu obsahuje, ale osud zákona se zkomplikoval tím, že jej prezident nepodepsal a musel se vrátit do poslanecké sněmovny. Ta jej sice již znovu schválila, ale ve Sbírce zákonů zatím nevyšel a proto jsme jej ještě nekomentovali. Pokud bude zákon platit od 1. 1. 2004, mohla by Vaše zaměstnankyně začít od ledna pobírat rodičovský příspěvek a vydělávat si neomezeně. Podmínkou pro jeho pobírání je, že dítě nebude umístěno v předškolním zařízení více než 5 dnů v měsíci.

  8/04   Zaměstnanec byl na pracovní cestě v Itálii. Naší hranici s Rakouskem překročil v 7,00 hod., hranici mezi Rakouskem a Itálií překročil v 15,30 hod. Stravné kterého státu máme tomuto zaměstnanci poskytnout, když v Rakousku i Itálii strávil stejně dlouhou dobu?

   Váš zaměstnanec skutečně strávil 8,5 hod. jak v Rakousku, tak v Itálii. Podle § 12 odst. 1 zákona 119/92 Sb. určí výši stravného v cizí měně zaměstnavatel ze základní sazby stravného, stanovené pro stát, ve kterém stráví v kalendářním dni nejvíce času. Jelikož doba strávená v obou státech je stejná, bude záležet na zaměstnavateli, pro stravné kterého státu se rozhodne. V tomto případě je situace jednoduchá, protože stravné pro oba státy činní 45 EURO.

  9/04   Máme problémy s některými zaměstnanci, kteří požadují, abychom jim započetli dobu potřebnou na umytí apod. po skončení práce, jako výkon práce. Ukládá nám tuto povinnost nějaký předpis?

   V § 88 odst. 2 ZP k této problematice najdeme toto: „v KS lze sjednat, nebo ve vnitřním předpisu stanovit, jakou dobu z doby potřebné k osobní očistě po skončení práce lze započítat do pracovní doby“. Z toho vyplývá, že žádná povinnost pro zaměstnavatele nevyplývá, ale pokud mám provoz „čištění kanalizací“ nebo „hubení potkanů“, tak by bylo vhodné část doby započíst jako výkon práce.