• v § 6 odst. 4 se nahrazuje částka 3000 Kč částkou 5000 Kč.

   Z této změny vyplývá, že pokud u Vás zaměstnanec nepodepíše prohlášení k dani, uplatní se u něho 15% srážková daň, jestliže příjem nepřekročí 5000 Kč.
Pokud by byl příjem 5001 Kč a vyšší, byla by daň dle tabulky, minimálně 20%.
   Tento způsob zdanění lze použít i nadále pouze u příjmů podle § 6 odst. 1 písm. a) a d), tj. příjmy z pracovněprávního, služebního nebo členského poměru nebo příjmy plynoucí v souvislosti s výkonem zaměstnání - např. doplatek prémií nebo náhrada za ztrátu na výdělku.
   Tento režim zdanění nelze použít u členů družstev, společníků a jednatelů s.r.o. a u komanditistů komanditních společností a u odměn členů statutárního orgánu - zde musí být vždy daň dle tabulky, minimálně 20%.

• v § 6 odst 6 se doplnil tento text: „poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně v průběhu kalendářního měsíce postupně za sebou více motorových vozidel k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1% z nejvyšší vstupní ceny motorového vozidla. Poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně v průběhu kalendářního měsíce více motorových vozidel současně, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1% z úhrnu vstupních cen všech motorových vozidel používaných pro služební i soukromé účely“.

   Tzn., že pokud poskytne zaměstnavatel v průběhu kal. měsíce více vozidel postupně, považuje se za příjem 1% z nejvyšší vstupní ceny poskytnutého vozidla. Pokud poskytne zaměstnavatel více vozidel v měsíci současně, považuje se za příjem 1% ze součtu vstupních cen všech poskytnutých vozidel.

• v § 6 odst. 9 písm. d), který řeší příjmy od daně osvobozené, se u rekreací a zájezdů poskytnutých jako nepeněžních plnění z FKSP, sociálního fondu nebo ze zisku po zdanění upravil text tak, že po novele zní: „jde-li však o poskytnutí rekreace vč. zájezdů, je u zaměstnance z hodnoty nepeněžního plnění od daně osvobozena v úhrnu nejvýše částka 20 tis. Kč za kalendářní rok“.

   Z této změny vyplývá, že pokud poskytne zaměstnavatel zaměstnanci poukaz na zahraniční rekreaci v hodnotě 20 tis. Kč, bude od daně z příjmů osvobozen. Dosud byla osvobozena pouze částka 10 tis. Kč. Stejná pravidla platí při poskytování tuzemské rekreace, kde dosud nebylo omezení žádné.
   Aby se jednalo o příjem od daně osvobozený, musí být poskytnut jako nepeněžní plnění, tj. zaměstnavatel uhradí celý poukaz a zaměstnanci jej předá. O nepeněžní plnění se jedná i v případě, že zaměstnanec zaměstnavateli část poukazu zaplatí.

• v § 6 odst. 9 písm. e) se mezi příjmy od daně osvobozené (částky pojistného na SZ a VZP, které platí zaměstnavatel za zaměstnance) doplnilo, že u zaměstnanců, na které se vztahuje povinné zahraniční pojištění stejného druhu, jsou osvobozeny příspěvky na toto zahraniční pojištění.
• ve stávajícím § 6 odst. 9 se ruší písm. h) a n), která daňově zvýhodňovala nabytí a vrácení zaměstnaneckých akcií.
• ve stávajícím § 6 odst. 9 písm. y) se ve větě první doplnilo slůvko „jeho“, takže nový text zní: „od daně jsou osvobozeny částky pojistného, které hradí zaměstnavatel pojišťovně za zaměstnance na JEHO pojištění pro případ dožití nebo……“. Nově se bude v zákonu o daních z příjmů jednat o písm. w).

   Z této změny vyplývá, že od daně osvobozeny budou pouze částky pojistného, které zaměstnavatel přispěje na zaměstnancovo pojištění - nelze tudíž daňově osvobodit příspěvek rodinným příslušníkům apod.

• v tomtéž písm. y) se doplnilo, že se musí jednat o pojišťovnu, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území ČR podle zákona o pojišťovnictví.

   Z toho vyplývá, že bude třeba sledovat, zda pojišťovna, u které je zaměstnanec pojištěn, má oprávnění k činnosti na území ČR. Seznam pojišťoven najdete v některém z dalších čísel a na internetové adrese Ministerstva financí.

• na konci odst. 13 v § 6 se doplnila slova: „a sražených nebo zaměstnancem uhrazených příspěvků na pojištění povinně placené podle věty první“.

   Tato změna se bude týkat tuzemských daňových rezidentů, kteří budou pracovat ve státě, s nímž nemá ČR uzavřenu smlouvu o zamezení dvojího zdanění. Od měsíce ledna 2004 bude jejich základem daně příjem snížený nejen o zaplacenou daň, ale i o uhrazené příspěvky na pojištění, které budou v tomto státě povinně platit.

• v nově vloženém § 7c je řešen minimální základ daně

   Tento minimální základ daně se vztahuje na poplatníky s příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a) až c), tj. na příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, příjmy ze živnosti a na příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů. Podle odst. 3 a 4 § 7c se minimální základ daně nevztahuje na toho, kdo zahájil nebo ukončil podnikatelskou činnost, na toho komu je stanovena daň paušální částkou, komu náležel rodičovský příspěvek nebo příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu, na poživatele starobního nebo plného invalidního důchodu a na studenty do 26 let, kteří se soustavně připravují na budoucí povolání - u těchto osob se bude vycházet ze skutečně dosažených příjmů a výdajů.

   Základ daně podle § 5 musí činit alespoň 50% částky, která se stanoví jako součin všeobecného vyměřovacího základu (VVZ) za kalendářní rok, který o 2 roky předchází zdaňovacímu období a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto VVZ a počtu měsíců, v jejichž průběhu poplatník provozoval výdělečnou činnost.
   KOLIK BUDE MINIMÁLNÍ ZÁKLAD DANĚ V ROCE 2004?
   VVZ za rok 2002 byl 15711 Kč a přepočítací koeficient byl 1,0717. Z těchto údajů vychází u poplatníka, který podnikal celý rok 2004 minimální základ daně ve výši 101 tis. Kč (15711x0,5x1,0717x12=101025, zaokrouhleno na stovky směrem dolů).
   Od takto zjištěného minimálního základu daně se odečtou veškeré poplatníkem prokázané nezdaněné částky uvedené v § 15, tzn., že každému se odečte částka 38040 Kč a dále na děti, invalidity, dary, bytové potřeby, penzijní připojištění či soukromé životní pojištění.

   JAK SE TENTO MINIMÁLNÍ ZÁKLAD DANĚ DOTKNE ZAMĚSTNANCE, KTERÝ ZÁROVEŇ PODNIKÁ?
   Pokud by měl Váš zaměstnanec součet všech příjmů podle §§ 6 až 10 nižší než 101 tis. Kč, musel by se u něho uplatnit minimální základ daně. Jestliže jeho příjmy ze zaměstnání a z podnikání překročí částku 101 tis. Kč, bude jeho základ daně součet příjmů skutečně dosažených ze zaměstnání, z podnikání popř. z kapitálového majetku nebo pronájmu.
   Tzn. že pokud má zaměstnanec příjem ze zaměstnání 101 tis. Kč a vyšší, nebude se na něho minimální základ daně vztahovat ani v případě, že dosáhl ztráty z podnikání!
   POZOR: tento § 7c se netýká poplatníků, kteří mají pouze příjmy podle § 6, tj. ze zaměstnání!!! U nich žádný minimální základ daně platit nebude.

• v § 10 odst. 3 se zvýšil příjem od daně osvobozený z částky 10 tis. Kč na 20 tis. Kč.

   Toto se bude týkat příjmů podle § 10 odst. 1 písm. a), tj. „příjmů z příležitostných činností nebo z příležitostného pronájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby, která není provozována samostatně hospodařícím rolníkem“. Tzn., že pokud příjmy z prodeje zeleniny, sběru lesních plodů apod. nepřekročí v roce 2004 částku 20 tis. Kč, nebude se již muset podávat daňové přiznání.

• v § 15 odst. 1 písm. b) se zvyšuje částka 23520 Kč na 25560 Kč

   Tzn., že od zúčtování mzdy za měsíc leden 2004 se bude na každé vyživované dítě odečítat částka 2130 Kč místo současných 1960 Kč.

• v § 15 odst. 3 se změnila první věta takto: „U poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 se základ daně sníží za zdaňovací období o částky uvedené v odst. 1 písm. b) až f), pokud úhrn jeho příjmů ze zdrojů na území ČR činí nejméně 90% všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3, nebo jsou od daně osvobozeny podle § 4, 6, 8 a 10“.

   Tzn., že si daňový nerezident bude moci, při splnění podmínky příjmu na území ČR, odečíst nezdaněné částky na dítě, manželku a invalidity. Toto ale nebude možné provést při měsíčním zálohovém srážení, ale až v rámci daňového přiznání - viz komentář k §§ 38g a 38h.

• v § 15 odst. 11, který řeší bytovou potřebu, se změnil celý text. Podstatou je, že by „bytová potřeba“ měla být ve vlastnictví po celé zdaňovací období a používána k vlastnímu trvalému bydlení nebo trvalému bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů obou z manželů. Dosud bylo v tomto odstavci uvedeno „svých potomků, rodičů nebo prarodičů“. Po této novele bude možno uznat splnění podmínek i v případě, že bytovou potřebu užívají ke svému trvalému bydlení potomci, rodiče nebo prarodiče druhého z manželů.
• v § 15 odst. 12 se u penzijního připojištění doplnilo, že lze odečíst „platbu příspěvků zaplacených poplatníkem na JEHO penzijní připojištění“ a věta druhá se změnila takto: „Částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem na zdaňovací období sníženému o 6000 Kč“. Maximální výše odpočtu, tj. 12 tis. Kč platí i nadále.

   Z této změny vyplývá, že odečíst lze pouze platby zaplacené zaměstnancem na své penzijní připojištění. Žádné platby za rodinné příslušníky odečíst nelze.

• v § 15 odst. 13 se změnila první věta takto: „Od základu daně za zdaňovací období lze odečíst poplatníkem zaplacené běžné pojistné ve zdaňovacím období na jeho soukromé životní pojištění podle pojistné smlouvy uzavřené mezi poplatníkem jako pojistníkem a pojištěným v jedné osobě a pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území ČR za předpokladu, že výplata pojistného plnění důchodu nebo jednorázového plnění je ve smlouvě sjednána až po 60 měsících od uzavření smlouvy a současně nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne poplatník věku 60 let. Jednorázově zaplacené pojistné se poměrně rozpočítá na zdaňovací období podle délky trvání pojištění s přesností na dny.“.

   Z této změny vyplývá, že poplatník, pojistník a pojištěná osoba musí být jeden a tentýž. Tzn., že odpadnou problémy s pojišťovnami, které potvrzovaly zaměstnancům zaplacené pojistné i v případě, že pojištěnou osobou byla manželka, dcera nebo syn poplatníka. Tímto by měla být „zacelena díra v zákonu“, která tento postup pojišťovnám umožňovala.
   POZOR: tato změna ale platí až od 1. 1. 2004, takže při ročním zúčtování za rok 2003 se budeme ještě potýkat s uzavřenými smlouvami, kde poplatník, pojistník a pojištěná osoba nejsou jeden a tentýž. Zde platí naše doporučení, aby si podali tito poplatníci daňové přiznání a „zkusili si“ uplatnit odpočet prostřednictvím finančního úřadu. Nikdy neprovádějte roční zúčtování v případě, že Váš zaměstnanec chce uplatnit odpočet ze smlouvy, kde pojištěnou osobou je např. jeho manželka nebo on a jeho dcera apod.
   Co se týká rozpočtu pojistného v případě platby pojistného na několik let dopředu, bude asi největší problém v prvním a posledním roce placení. Např. někdo zaplatí pojistné v červnu 2004 na 5 let dopředu - kolik mu má pojišťovna potvrdit na rok 2004? Zde by měla pojišťovna provést přepočet výše zaplacené od června do konce roku 2004 a potvrdit pouze poměrnou část a nikoliv jednu pětinu (asi to bude muset spočítat přes kalendářní dny, tj. celkovou částku pojistného vydělit počtem kal. dnů, na které bylo pojistné zaplaceno a vynásobit počtem kal. dnů v jednotlivých letech).

• ve stejném odst. 13 § 15 se doplnila i nová poslední věta, která zní: „Při nedodržení těchto podmínek z důvodu zániku pojištění nebo dodatečné změny doby trvání pojištění, nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu daně zaniká a příjmem podle § 10 ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, jsou částky, o které byl poplatníkovi v příslušných letech z důvodu zaplaceného pojistného základ daně snížen“.

   Zde nebudeme tuto změnu zatím komentovat (není to ani v současné době aktuální), protože jsme se setkali s několika možnými výklady už v současné době…

• v § 15 se doplnil nový odst. 14, který zní: „Od základu daně lze odečíst zaplacené členské příspěvky člena odborové organizace této organizaci podle jejich stanov, která uskutečňuje činnosti spočívající v obhajobě hospodářských a sociálních zájmů zaměstnanců v rozsahu vymezeném zvláštním právním předpisem. Takto lze odečíst částku do výše 1,5 % zdanitelných příjmů, s výjimkou příjmů zdaněných srážkou podle zvláštní sazby daně, maximálně však do výše 3000 Kč za zdaňovací období“.

   Tato nová odpočitatelná částka přinese opět spoustu problémů, protože při jejím uplatnění bude třeba sledovat nepřekročení 1,5% zdanitelných příjmů. Co když zaměstnanec změní zaměstnání a přinese si k novému zaměstnavateli potvrzení odborové organizace od předchozího zaměstnavatele, že na členské příspěvky zaplatil částku ve výši x Kč? Jakým způsobem bude možno kontrolovat dodržení podmínky 1,5% a 3000 Kč za rok, pokud skončil zaměstnání např. k 30. 9.? Vzhledem k tomu, že ročního zúčtování za rok 2003 se toto netýká, budeme tuto problematiku sledovat a až bude aktuální (tj. při ročním zúčtování za rok 2004), budeme Vás informovat.
   Jaký bude efekt pro zaměstnance z této nezdaněné částky?
   Pokud si zaměstnanec s příjmem 10 tis. Kč měsíčně bude platit 1% z hrubé mzdy, měl by mít po skončení roku potvrzeno 1200 Kč. Jelikož je v pásmu daně 15%, tak se mu z tohoto důvodu v rámci ročního zúčtování vrátí 180 Kč. Efekt při odpočtu maximální možné částky 3000 Kč by byl 960 Kč (to by zaměstnanec musel mít příjem nad 30 tis. Kč, ale tito zaměstnanci zase nejsou většinou členy odborové organizace…).

• v § 24 odst. 2 písm. zh) se u daňové uznatelnosti cestovních náhrad změnil text takto: „náhrady cestovních výdajů do maximální výše stanovené v zákonu o cestovních náhradách, s výjimkou náhrad při přijetí zaměstnance do zaměstnání a při přeložení na žádost zaměstnance. Náhradami cestovních výdajů se rozumí též stravné při tuzemských pracovních cestách do výše horní hranice stravného a stravné dohodnuté v KS ve spojitosti s odchylně sjednanými podmínkami pro poskytování stravného u zaměstnanců, u nichž častá změna pracoviště vyplývá ze zvláštní povahy povolání, a při zahraničních pracovních cestách též kapesné do výše 40% stravného, zvýšení stravného až do výše 15% u zaměstnanců vymezených v odst. 5 § 12 zákona 119/92 Sb. o cestovních náhradách a dále úhrada jednorázového havarijního pojištění pro pracovní cestu nebo úměrná část ročního havarijního pojištění soukromých silničních motorových vozidel při pracovních cestách a pojištění léčebných výloh zaměstnanců při zahraničních pracovních cestách“.

   Z toho vyplývá, že daňově uznatelná bude i poměrná část ročního havarijního pojištění, pokud zaměstnanec použije při pracovní cestě své vozidlo, které je havarijně pojištěné. Výpočet poměrné části by se provedl přes kalendářní dny. Např. zaměstnanec má zaplaceno havarijní pojištění na rok 2004 v částce 24 tis. Kč a na pracovní cestu odjel 2. 2. 2004. V tomto případě by mohl dostat poměrnou část svého havarijního pojištění, tj. 65,50 Kč (24000:366) a tato částka by byla daňově uznatelným výdajem.

• v § 24 odst. 2 písm. zo) se u daňové uznatelnosti příspěvků zaměstnavatele na „soukromé životní pojištění“ doplnilo, že se musí jednat o pojišťovnu, která má oprávnění k podnikání na území ČR a maximální výše daňově uznatelného příspěvku v úhrnu za jednoho zaměstnance nesmí překročit 8000 Kč za zdaňovací období.

   Toto je spíš zpřesnění zákona pro případy, kdy by měl zaměstnanec více smluv na soukromé životní pojištění a zaměstnavatel mu chtěl přispívat na všechny smlouvy. V tomto případě by byl daňově uznatelný příspěvek max. 8000 Kč za zdaňovací období.

• v § 35, který řeší slevy na dani, se změnil výpočet slevy tak, že průměrný roční přepočtený stav pro výpočet slevy na dani za zaměstnávání občana se změněnou pracovní schopností (18000 Kč) nebo na zaměstnávání občana se ZPS s těžším zdravotním postižením (60000 Kč) se vypočte takto: „průměrný přepočtený počet zaměstnanců se vypočítá samostatně za každou skupinu zaměstnanců jako podíl celkového počtu hodin, který těmto zaměstnancům vyplývá z rozvržení pracovní doby (§ 84 a 85 ZP) nebo z individuálně sjednané pracovní doby (§ 86 ZP) a z délky trvání pracovního poměru v období, za které se podává daňové přiznání, sníženého o neodpracované hodiny v důsledku neomluvené nepřítomnosti v práci, nenapracovaného pracovního volna bez náhrady mzdy, pokud zaměstnanec nemohl konat práci z jiných důvodů týkajících se jeho osoby (§ 128 ZP) a pracovní neschopnosti, za kterou nejsou poskytovány dávky nemocenského pojištění, a celkového ročního fondu pracovní doby připadajícího na jednoho zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu (§ 83 ZP). Do trvání pracovního poměru se nezapočítává mateřská nebo rodičovská dovolená, služba v ozbrojených silách, výkon civilní služby a dlouhodobé uvolnění pro výkon veřejné funkce. Vypočtený podíl se zaokrouhluje na dvě desetinná místa podle § 46a zákona 337/92 Sb“.

   Nově koncipovaný výpočet se liší od současného tím, že se od fondu pracovní doby budou odečítat výše uvedené hodiny (absence, neplacené volno MD a RD) a nikoliv, že se budou odpracované hodiny zvyšovat o dobu dovolené apod. jako dosud. Takto vypočtený průměrný přepočtený počet zaměstnanců bude ale nižší, protože se vylučují absence a neplacená volna!

• v § 38g se v odst. 1 zvyšuje částka 10 tis. Kč na 15 tis. Kč

   Z toho vyplývá, že daňové přiznání bude povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně přesáhly 15 tis. Kč.

• v § 38g odst. 2 se zvyšuje částka 4000 Kč na 6000 Kč

   Z toho vyplývá, že pokud bude mít poplatník s příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků (§ 6) ještě ostatní příjmy podle § 7 až 10 nižší než 6000 Kč, nebude muset podat za rok 2004 daňové přiznání.

• v § 38g odst. 2 byla provedena ještě jedna změna, a to vložením nové věty na konec odstavce, který nyní zní: „Daňové přiznání za zdaňovací období je však povinen podat poplatník uvedený v § 2 odst. 3, který uplatňuje nezdanitelné částky podle § 15 odst. 1 písm. b) až f)“.

   Toto se týká daňových nerezidentů, kteří pokud splní podmínku, že 90% příjmů je ze zdrojů v ČR, si budou moci uplatnit odpočet na děti, manželku a invalidity. Pokud bude chtít tyto nezdanitelné částky uplatnit, musí si podat daňové přiznání.

• v § 38h se doplnil odst. 14, který se týká rovněž daňových nerezidentů a zní: „U poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 se při stanovení záloh a při ročním zúčtování záloh nepřihlédne k nezdanitelným částkám podle § 15 odst. 1 písm. b) až f)“.

   Daňovému nerezidentovi nebude podle tohoto odstavce možné zálohově odečítat nezdanitelnou částku na vyživované dítě ani na invalidity a dále se u něho nemůže provést roční zúčtování, pokud by chtěl tyto nezdanitelné částky uplatnit.
   Tzn., že daňovému nerezidentovi se může provést roční zúčtování pouze v případě, že bude chtít uplatnit jen základní odpočet, případně ještě odpočet na studium. Jestliže bude chtít uplatnit odpočet na děti, manželku nebo invaliditu, musí si vždy podat DAŇOVÉ PŘIZNÁNÍ.

• § v § 38l odst. 1 písm. h), který říká, čím se prokazuje nezdanitelná částka „bytová potřeba“ se změnil text takto:

• v § 38l odst. 1 písm. ch) se u prokazování plateb na penzijní připojištění doplnilo slůvko „jeho“. Tzn., že toto bude poplatník prokazovat „Smlouvou o penzijním připojištění se státním příspěvkem a potvrzením penzijního fondu o příspěvcích zaplacených poplatníkem na JEHO penzijní připojištění……“

   Tzn., že penzijní fondy by neměly potvrzovat příspěvky, které poplatník zaplatil za jiné osoby.

• v § 38l odst. 1 písm. i) se změnil u prokazování soukromého životního pojištění celý text takto: „Smlouvou o soukromém životním pojištění nebo pojistkou a potvrzením pojišťovny o pojistném zaplaceném poplatníkem na jeho soukromé životní pojištění na uplynulé zdaňovací období“.

   Z tohoto vyplývá, že lze (již bez problémů) uplatnit odpočet na základě pojistky a rovněž pojišťovna by neměla potvrzovat pojistné zaplacené za jiné osoby.

• v § 38l odst. 1 se doplnilo nové písm. j), které zní: „Potvrzením odborové organizace o výši zaplaceného členského příspěvku podle § 15 odst. 14“.

   Tímto dokladem se bude prokazovat nová nezdanitelná částka. Jak bude toto realizováno v praxi? Pokud sráží příspěvky zaměstnavatel, tak asi přes počítačovou sestavu, kterou odboráři potvrdí a podepíší. Jinak bude muset vystavit potvrzení odborová organizace na každého zaměstnance zvlášť.

• Z přechodných ustanovení vyplývá, že pro daňové povinnosti za léta 1993 až 2003 platí dosavadní právní předpisy.

   Tzn., že roční zúčtování za rok 2003 se provede dle znění zákona platného k 31. 12. 2003.

• Účinnost pro nás důležitých změn je stanovena na 1. leden 2004.