6/ ODPOVĚDI NA DOTAZY

  10/04   V minulém čísle jste uváděli průměrný počet dnů a hodin v roce 2004. My neustále používáme 21,74 dne a vy uvádíte 21,83 dne. Který údaj je pro výpočet průměrného měsíčního výdělku správný?

   Námi uváděný údaj vychází z § 17 odst. 5 zákona o mzdě, který říká, že „průměrný výdělek se přepočte na jeden měsíc podle průměrného počtu pracovních hodin (dnů) připadajících v roce na jeden měsíc. Jestliže je v roce 2004 pracovních dnů a svátků 262, vychází průměrný počet dnů 21,83. V minulém roce to bylo 261 dnů a vycházel průměrný počet dnů 21,75. Vámi používaný průměrný počet dnů je „pozůstatek z minulosti“, kdy se výpočet prováděl přes průměrný počet dnů v roce (365,25). Ten se vydělil sedmi (počet dnů v týdnu) a vyšel nám průměrný počet týdnů v roce vydělením dvanácti se získal průměrný počet týdnů v měsíci (4,348) a ten se vynásobí 5 pracovními dny v týdnu a vychází 21,74 dne. Pokud používáte tento způsob výpočtu bylo by vhodné si jej sjednat v KS nebo stanovit ve vnitřním předpisu.

  11/04   Zaměstnanec odchází dne 4. 1. 2004 do starobního důchodu. Dnem 5. 1. 2004 s ním uzavíráme novou pracovní smlouvu na dobu určitou do 31. 12. 2004. Zaměstnanec měl ke konci roku 2003 nevyčerpaných 37 dnů dovolené, z toho 12 bylo z roku 2002. Můžeme mu nějakou dovolenou převést do roku 2004 nebo ji musíme celou proplatit?

   Podle § 106 odst. 2 ZP se za nepřetržité trvání pracovního poměru považuje i skončení dosavadního a bezprostředně navazující vznik nového pracovního poměru k témuž zaměstnavateli. Nevyčerpanou dovolenou za rok 2003 je možno převést do letošního roku, ale nevyčerpanou dovolenou z roku 2002 je třeba zaměstnanci proplatit

  12/04   Můžeme proplatit náhradu mzdy za nevyčerpanou dovolenou za rok 2003 zaměstnanci, který odešel na základní vojenskou službu od 1. 10. 2003 a vrátí se až k 1. 10. 2004.? Vzhledem k tomu, že mu vznikne nárok na dovolenou i za rok 2004, tak si dovolenou z roku 2003 asi nestihne vyčerpat.

   V tomto případě není možné dovolenou proplatit, protože podle 110b odst. 2 ZP je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout náhradu mzdy za nevyčerpanou dovolenou, jestliže ji zaměstnanec nemohl vyčerpat ani do konce příštího kalendářního roku. Pokud se zaměstnanec vrátí ze základní vojenské služby, bude nejprve čerpat dovolenou za rok 2003 a teprve v případě, že by ji nestihl vyčerpat do konce roku 2004, mohla by mu být proplacena.

  13/04   Může si zaměstnanec, který je poživatelem starobního důchodu (do dvou let po vzniku nároku na důchod) vydělat za měsíc prosinec 2003 částku do 8200 Kč nebo již není v tomto měsíci jeho příjem omezen?

   Vzhledem k tomu, že novela zákona o důchodovém pojištění, která ruší omezení možného výdělku u poživatele starobního důchodu, vstupuje v platnost dnem 1. 1. 2004, nemůže si Váš zaměstnanec v měsíci prosinci vydělat více než 8200 Kč. Pokud by překročil tuto částku, bylo by Vaší povinností toto nahlásit plátci důchodu.

  14/04   Zaměstnanec měl sjednán pracovní poměr na dobu určitou do 31. 12. 2003. Od 30. 12. 2003 onemocněl a pracovní neschopnost trvá i v současné době. Jak to bude u tohoto zaměstnance se skončením pracovního poměru? Prodlouží se mu pracovní poměr o dva dny za 30. a 31. 12.?

   Pracovní poměr uzavřený na dobu určitou končí jejím uplynutím. Z toho vyplývá, že zaměstnanci bude vyplácena nemocenská po dobu podpůrčí doby, ale jeho pracovní poměr skončil dne 31. 12. 2003. Prodloužení pracovního poměru o dva dny by platilo v případě, že by zaměstnanec dostal výpověď z pracovního poměru.

  15/04   Náš zaměstnanec, kterému provádíme srážky ze mzdy a který je zároveň diabetikem, se dožaduje zvýšení nezabavitelných částek z tohoto důvodu o 800 Kč. Toto by představovalo, že by se zaměstnanci zvýšila základní nezabavitelná částka 2542 Kč o 800 Kč na 3342 Kč. Můžeme mu takto zvýšit základní nezabavitelnou částku a v případě že ano, tak podle čeho?

   V minulém roce byla vydána „vyhl. 308/2003 Sb., kterou se stanoví částky, o které se pro účely sociální potřebnosti zvyšuje životní minimum osob, jejichž zdravotní stav vyžaduje zvýšené náklady na dietní stravování“. V této vyhlášce jsou skutečně zvýšeny částky ŽM u osob, jejichž zdravotní stav podle doporučení odborného lékaře vyžaduje zvýšené náklady na dietní stravování (u diabetika se jedná o částku 800 Kč). Pro nás je důležité, že se tyto částky zvyšují „pro účely sociální potřebnosti“, tzn., že pokud je někdo podle zákona 482/91 Sb. o sociální potřebnosti „sociálně potřebný“, tak se na něho tyto částky vztahují. NV 63/98 Sb. o stanovení výše nezabavitelných částek pro účely srážek ze mzdy, se odkazuje na zákon o životním minimu, kde jsou částky bez zvýšení. Podle našeho názoru není možné aplikovat tuto vyhlášku při srážkách ze mzdy a je proto třeba vycházet z částek vypočtených ze životního minima nezvýšeného.