U KOHO JE MOŽNÉ PROVÉST ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ

   U KOHO NELZE ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ PROVÉST

   CO MUSÍ POPLATNÍK UDĚLAT, ABY SE MU MOHLO ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ PROVÉST?

• do 15. 2. požádat o provedení ročního zúčtování

   Žádat bude vždy svého posledního plátce ve zdaňovacím období, u kterého pobíral příjmy ze závislé činnosti a měl u něho podepsáno nebo dodatečně podepsal prohlášení k dani.
   Např. jestliže někdo skončil zaměstnání dne 30. 6. 2003 a od té doby byl přihlášen jako uchazeč o zaměstnání, provede roční zúčtování tento poslední plátce. Stejný postup by se uplatnil i u studenta, který u plátce pracoval pouze v období školních prázdnin.
   Pokud zaměstnavatel zanikl bez právního nástupce - může poplatník požádat místně příslušný finanční úřad o provedení ročního zúčtování. Jestliže došlo pouze ke změně právní formy organizace (sloučení, rozdělení), provede roční zúčtování ta organizace, na kterou byla mzdová agenda převedena.

   Pokud poplatník nepožádá do 15. února o provedení ročního zúčtování, je u něho daňová povinnost splněna srážením záloh na daň. Bylo by vhodné kdyby do prohlášení k dani napsal „pro rok 2003 nežádám“.
   POZOR: JEDINOU VÝJIMKOU JE POPLATNÍK, KTERÝ UPLATŇOVAL ODPOČET ÚROKŮ Z ÚVĚRU ZE STAVEBNÍHO SPOŘENÍ A JEDNA DVANÁCTINA PŘEDPOKLÁDANÉ VÝŠE ÚROKŮ BYLA VYŠŠÍ NEŽ SKUTEČNÁ O VÍCE NEŽ 100 KČ. ZDE JE PLÁTCE POVINEN PŘEPOČÍTAT VÝŠI SRAŽENÝCH ZÁLOH PODLE ODST. 9 § 38h), A TO I V PŘÍPADĚ, ŽE POPLATNÍK NEPOŽÁDÁ O ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ. Toto je ochrana proti spekulantům, kteří by neplatili splátky úvěru a potom nepožádali o roční zúčtování…

• do 15. 2. může poplatník dodatečně prokázat nárok na nezdaněné částky ze základu daně, které v průběhu roku neuplatnil.
  Např. předloží doklad o přiznání částečného invalidního důchodu či o studiu.
  V tomto případě jsme povinni k těmto nezdaněným částkám přihlédnout.

• do 15. 2. musí předložit potvrzení o zdanitelných příjmech od předchozích plátců mzdy.
  Pokud potvrzení od těchto plátců nepředloží, nelze u něho roční zúčtování provést. Mohl by si ale podat do 31. 3. daňové přiznání.

• do 15. 2. může poplatník dodatečně podepsat prohlášení k dani
  Pokud nám prohlášení dodatečně podepíše a předloží všechny požadované náležitosti, můžeme u něho rovněž roční zúčtování provést. Pokud by uvedl, že podepisuje prohlášení pouze za měsíce, ve kterých mu byl vyplácen příjem nad 3000 Kč, nemusela by se opravovat srážková daň na zálohovou. Jestliže by poplatník prohlášení zpětně podepsal i za měsíce, kdy měl příjem do 3000 Kč, zdaněný 15% srážkovou daní, bude třeba využít sloupce 7 tiskopisu „vyúčtování daně vybírané srážkou“, který by měl sloužit k uvedení částek, jež se díky dodatečnému podpisu mění ze srážkové daně na zálohovou.

   TERMÍN PRO PROVEDENÍ ROČNÍHO ZÚČTOVÁNÍ A VRÁCENÍ PŘEPLATKU NA DANI

   Roční zúčtování je třeba provést nejpozději do 31. března 2004.
   Přeplatek na dani z ročního zúčtování vyšší než 50 Kč, který vznikne jako rozdíl vypočtené daně a daně sražené formou záloh, vrátí plátce daně poplatníkovi nejpozději při vyúčtování mzdy za březen.
   O vrácený přeplatek si plátce sníží nejbližší odvod zálohy finančnímu úřadu. Je-li celková částka přeplatků z ročního zúčtování daňových záloh vyšší než nejbližší odvod záloh sražených z běžných mezd, může si plátce snižovat odvody daňových záloh i v dalších měsících, ale nejdéle do konce roku 2004. Plátce by mohl využít i možnosti vrácení přeplatku na dani finančním úřadem podle § 64 zákona 337/92 Sb. o správě daní a poplatků.

   Případný nedoplatek na dani, který vznikne z ročního zúčtování se nesráží. Vzhledem ke způsobu zaokrouhlování při výpočtu měsíčních záloh by ani vzniknout neměl. Doporučujeme při nedoplatku daně zkontrolovat správnost srážených záloh na daň.

   DO KDY LZE OPRAVIT NESPRÁVNĚ SRAŽENÉ ZÁLOHY NA DAŇ V ROCE 2003?

   Pokud plátce daně srazil poplatníkovi zálohy vyšší než měl, vrátí poplatníkovi přeplatek na zálohách nejpozději do 15. února 2004. Např. jsme zapomněli uplatnit odpočet na studium, který nám poplatník řádně prokázal.
   V případě, že nebyla v průběhu roku 2003 sražena záloha na daň ve stanovené výši, může ji plátce daně dodatečně srazit nejpozději do 31. března 2004. Např. jsme uplatňovali odpočet na částečnou invaliditu u zaměstnance, který nám oznámil, že mu výplata ČID byla zastavena, ale my jsme toto neprovedli.
   O vrácený přeplatek se sníží nejbližší odvod daně FÚ a sražený nedoplatek na zálohách se odvede v nejbližším termínu pro odvod záloh.

   ODPOČET JEDNOTLIVÝCH NEZDANITELNÝCH ČÁSTEK ZE ZÁKLADU DANĚ

• základní nezdanitelná částka 38040 Kč se odečte u všech poplatníků v plné výši, i když tento poplatník nepobíral zdanitelné příjmy po celé zdaňovací období. Výjimkou jsou poživatelé starobního důchodu, kteří tento důchod pobírali k 1. 1. 2003. U nich se může při ročním zúčtování odečíst rozdíl mezi částkou 38040 Kč a skutečně vyplaceným starobním důchodem

   Tzn., že celou nezdanitelnou částku 38040 Kč odečteme u absolventa VŠ, který vstoupil do zaměstnání od 1. 7. 2003, stejně jako u uchazeče o zaměstnání, který měl příjmy ze zaměstnání pouze ve třech měsících minulého roku.
   Nejvíce problémů bude s odpočtem u poživatelů starobních důchodů do dvou let po vzniku nároku na tento důchod, kde se můžeme setkat s případem, kdy je výplata důchodu zastavena v průběhu roku. Zde by bylo možné odečíst rozdíl mezi částkou 38040 Kč a skutečně vyplaceným starobním důchodem.
  Např. výplata starobního důchodu (výše 7200 Kč) byla zastavena k 30. 4. 2003 a do konce roku již nebyla obnovena. Při ročním zúčtování odečteme částku 38040 - 28800 (4x7200), tj. 9240 Kč.

• odpočet nezdanitelné částky na vyživované dítě 23520 Kč se uplatní podle počtu měsíců, po které trvaly podmínky - tj. buď se jedná o nezletilé dítě nebo o dítě soustavně se připravující na budoucí povolání studiem, které žilo v domácnosti s poplatníkem. V případě, že je dítě držitelem průkazky ZTP/P, může se odečíst dvojnásobek tj. 47040 Kč.

   Odpočet této částky se provede již v těch měsících, kdy jsou tyto podmínky splněny v průběhu měsíce (tzn., že se dítě narodí nebo začne soustavnou přípravu na budoucí povolání), nemusí být splněny na začátku měsíce. Při ukončení soustavné přípravy se může odpočet uplatnit i v době následujících prázdnin (u SŠ) nebo v měsíci následujícím po řádném ukončení studia (u VŠ), pokud ovšem dítě v této době nevykonává po celý kalendářní měsíc zaměstnání zakládající účast na nemocenském pojištění nebo nemá nárok na hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání. Nárok na odpočet rovněž není v případě, pokud na sebe výdělečná činnost a hmotné zabezpečení bezprostředně navazují a trvají po celý měsíc.
  Např. student ukončil SŠ 7. 6. 2003 a v zaměstnání zakládajícím účast na NP pracoval od 2. července 2003 do 15. 8. 2003. Od 16. 8. 2003 se přihlásil jako uchazeč o zaměstnání. V tomto případě se jednalo o vyživované dítě v měsících lednu až červenci a odečteme 7/12 z roční částky.

• odpočet 21720 Kč na manžela/lku, kteří neměli vlastní příjmy vyšší než 38040 Kč (u držitele průkazky ZTP/P se odpočet zvyšuje na dvojnásobek, tj. 43440 Kč).

   Pokud manželství netrvalo po celý rok, krátí se nezdaněná částka podle počtu měsíců, po které manželství trvalo na začátku měsíce.

   KTERÉ PŘÍJMY NEPATŘÍ DO VLASTNÍCH PŘÍJMŮ MANŽELA/LKY

   KTERÉ PŘÍJMY NAOPAK PATŘÍ DO VLASTNÍCH PŘÍJMŮ MANŽELA/LKY

   Prokazování příjmů druhého z manželů se provede čestným prohlášením - tzn., že v Prohlášení k dani uvede, že příjem nepřesáhl hranici 38040 Kč. Zaměstnavatel nemá právo ani povinnost požadovat jakékoliv potvrzení o výši těchto příjmů, ale může zaměstnance upozornit na důsledky nepravdivosti údajů!

• odpočet nezdanitelných částek u poživatele částečného invalidního důchodu (7140 Kč), plného invalidního důchodu (14280 Kč) a u držitele průkazu ZTP/P (50040 Kč) se při ročním zúčtování provede podle počtu měsíců, po které byly podmínky pro jejich odpočet splněny na začátku měsíce. V případě souběhu ČID nebo ID a průkazu ZTP/P, se obě částky sečtou.

   Např. pokud byl plný invalidní důchod přiznán od 12. 9. 2003, odečteme při ročním zúčtování 3/12 z částky 14280 Kč.
   POZOR: podmínkou pro odpočet částky u poživatele ČID nebo ID je to, že je jim důchod skutečně vyplácen! V případě zastavení výplaty důchodu, končí nárok na odpočet, i když invalidita nebo částečná invalidita může trvat i nadále.

• odpočet nezdanitelné částky 11400 Kč u poplatníků, kteří se soustavně připravují na budoucí povolání studiem.

   Tento odpočet se uplatní podle počtu měsíců, po které soustavná příprava v roce 2002 skutečně trvala. Posuzování soustavné přípravy je stejné jako u odpočtu na vyživované dítě (tj. do 26 let) s tím rozdílem, že odpočet uplatníme jen za měsíce, ve kterých byla soustavná příprava splněna na počátku měsíce. Odpočet na studium bylo možno provést i u poplatníka po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním programu, který poskytuje VŠ vzdělání až do dovršení 28 let.

   ODPČTY NA VYŽIVOVANÉ DÍTĚ, MANŽELA/LKU, INVALIDITY A U STUDENTŮ SE PROVEDOU BEZ OHLEDU NA TO, KOLIK MĚSÍCŮ V ROCE BYL POPLATNÍK ZAMĚSTNÁN NEBO MĚL ZDANITELNÉ PŘÍJMY, POKUD BYLY PODMÍNKY PRO JEJICH UPLATNĚNÍ SPLNĚNY.
Např. poplatník byl poživatelem ČID po celý rok 2003. V zaměstnání byl ale pouze od měsíce ledna do září. Potom byl přihlášen jako uchazeč o zaměstnání. Při ročním zúčtování se odečte celá částka na ČID, protože podmínky splňoval po celé zdaňovací období.

• odpočet hodnoty darů, které byly poskytnuty
  1.    obcím, krajům, organizačním složkám státu, právnickým osobám se sídlem na území ČR, jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek na financování vědy a vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, kultury, školství, na policii, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat, na účely sociální, zdravotnické a ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní a politickým stranám a politickým hnutím na jejich činnost.
  2.    fyzickým osobám s bydlištěm na území ČR provozujícím školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat na financování těchto zařízení.
        Jako dar na zdravotnické účely se hodnota jednoho odběru krve bezpříspěvkového dárce oceňuje částkou 2000 Kč. Jedním odběrem krve se rozumí odběr krve a jejich složek (např. plasmy, krevních destiček, kostní dřeně a jiných složek) provedený v jednom dni, a to i v případě odběru více složek krve (pokyn D-190) .

   PODMÍNKY PRO UZNÁNÍ DARU:

• úhrnná hodnota darů (tzn., že všechny dary sečteme) přesáhne 2% ze základu daně (hrubý příjem - pojistné = základ daně) anebo činí alespoň 1000 Kč

Pokud je dar 1000 Kč a vyšší, nemusí se podmínka 2% ze základu daně sledovat. Pouze u darů do 1000 Kč je třeba porovnat 2% ze základu daně s výší daru.

• v úhrnu lze odečíst nejvýše 10% ze základu daně a v případě poskytnutí daru na odstraňování následků povodní, které byly v ČR v roce 2002, dalších 10% ze základu daně. Při uplatňování odpočtu darů a dodržování horní hranice daru mohou nastat tyto případy:

   Např. poplatníkovi se základem daně 150 tis. Kč, který prokázal 8 odběrů krve a přinesl útržek poštovní poukázky, jímž poukázal na povodňové konto částku 5000 Kč, můžeme odečíst celkem 20 tis. Kč (tj. 15 tis. Kč za dárcovství krve a 5 tis. Kč za dar na odstranění následků povodní).

• poskytnuté dary prokáže dárce dokladem, ze kterého musí být zřejmé, kdo je příjemcem daru, hodnota daru, účel, na který byl dar poskytnut a datum darování (pokyn D-190).

   POZOR: podle pokynu MF D-240 může FÚ i bez potvrzení konečného příjemce uznat poskytnutí peněžního daru na odstraňování následků povodní a záplav v srpnu 2002, pokud poplatník doloží (např. příkazem k úhradě a výpisem z bankovního účtu, podacím potvrzením poštovní poukázky, příjmovým dokladem apod.), že finanční prostředky byly poukázány na povodňový bankovní účet, zřízený k účelu veřejné sbírky, která je zaevidována v centrální evidenci sbírek Ministerstvem vnitra. Informace o veřejných sbírkách byly zveřejněny ve finančním zpravodaji č. 1/2003.

• hodnotu poskytnutých darů lze odečíst v tom zdaňovacím období, ve kterém byly prokazatelně poskytnuty (pokyn D-190).

• odpočet částky, která se rovná úrokům zaplaceným ve zdaňovacím období z úvěru ze stavebního spoření, popř. jiného úvěru poskytnutého stavební spořitelnou v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření (např. překlenovací úvěr)

   Maximálně lze takto odečíst 300 tis. Kč ze všech úvěrů v rámci domácnosti.
   Prokázat nám tuto nezdanitelnou částku musí poplatník potvrzením stavební spořitelny o skutečné výši zaplacených úroků v roce 2003. Pokud poplatník změnil v průběhu roku zaměstnavatele, měl by potvrzení o skutečné výši úroků předložit i předchozímu zaměstnavateli pro případnou kontrolu FÚ.

   JAK POSTUPOVAT V PŘÍPADĚ, ŽE SE SKUTEČNÁ A PŘEDPOKLÁDANÁ VÝŠE ÚROKŮ LIŠÍ?

• pokud je skutečnost vyšší nebo stejná jako předpoklad, odečteme při ročním zúčtování skutečnost a je vše v pořádku,
• pokud je sice skutečnost nižší, ale při výpočtu nové jedné dvanáctiny, zaokrouhlené na 100 Kč směrem dolů, vyjde stejná částka pro odpočet, není rovněž třeba nic opravovat,
• pokud bude nová jedna dvanáctina nižší než předpokládaná, je třeba provést opravu jednotlivých měsíců, kdy byl zálohový odpočet uplatňován a teprve potom provést roční zúčtování.

   POZOR: pokud by ale rozdíl ve skutečné výši úroků a předpokládané výši byl nižší než poplatníkem uplatňované další nezdanitelné částky (manželka, dar, penzijní připojištění nebo pojistné), nemusí se oprava záloh provádět, protože stejně vyjde zaměstnanci přeplatek na dani.
   Např. předpokládaná výše úroků činila 28 tis. Kč a skutečná výše byla 24 tis. Kč. Dále tento zaměstnanec předložil potvrzení penzijního fondu, že za rok 2003 zaplatil částku 18 tis. Kč. Vzhledem k tomu, že odpočet na penzijní připojištění je 12 tis. Kč, což je více než rozdíl mezi předpokládanou a skutečnou výší úroků o 8 tis. Kč, není třeba provádět opravy měsíčních záloh.

• § odpočet částky, kterou zaplatil poplatník na penzijní připojištění se státním příspěvkem nad 6000 Kč, maximálně lze odečíst částku 12 tis. Kč.

   Tuto nezdanitelnou částku nám musí zaměstnanec prokázat

• smlouvou o penzijním připojištění a všemi případnými dodatky k této smlouvě a
• potvrzením penzijního fondu o skutečné výši zaplacených příspěvků na penzijní připojištění na zdaňovací období

   Penzijní fondy by měly potvrzení rozesílat bez žádosti všem, kteří si za rok 2003 zaplatili více než 6000 Kč.
   Pokud si zaměstnanec zvýšil platbu za měsíc prosinec tak, aby výše jeho příspěvků dosáhla za rok částky 18 tis. Kč, bude vhodné si od zaměstnance vyžádat penzijní plán, z kterého vyplývá, že toto zvýšení je možné bez dodatku ke smlouvě. Jestliže máte oprávněnou pochybnost, že výše nesouhlasí (např. to vypadá, že byly zahrnuty příspěvky zaměstnavatele), lze vyzvat poplatníka, aby si od penzijního fondu vyžádal výpis o výši a skladbě zaplacených příspěvků za minulý rok.

   Pokud zaměstnanec změnil v průběhu roku penzijní fond, je třeba, aby předložil obě smlouvy o penzijním připojištění a potvrzení o výši zaplacených příspěvků od obou fondů. Při ročním zúčtování tyto částky sečteme, odečteme 6000 Kč a vyjde nám odpočitatelná částka, kterou zaměstnanci odečteme.

• §odpočet poplatníkem zaplaceného pojistného na zdaňovací období na „soukromé životní pojištění“. Maximální částka, kterou lze odečíst činí 12 tis. Kč, a to i v případě, že má poplatník uzavřeno více smluv s více pojišťovnami.

   Tuto nezdanitelnou částku nám musí zaměstnanec prokázat

• smlouvou o soukromém životním pojištění vč. případných dodatků ke smlouvě a
• potvrzením pojišťovny o skutečné výši zaplaceného pojistného na zdaňovací období

   NA CO JE TŘEBA SI DÁT POZOR PŘI UPLATŇOVÁNÍ ODPOČTU TÉTO ČÁSTKY:

1.    jestli pojistná smlouva obsahuje všechny náležitosti, které musí splňovat podle § 6 odst. 9 písm. y), tj. individuální smlouva uzavřená zaměstnancem a pojišťovnou za předpokladu, že výplata pojistného plnění je sjednána až po 60 měsících od uzavření smlouvy a současně nejdříve, kdy dosáhne věku 60 let.
2.    ve smlouvě by právo na plnění měl mít pouze pojištěný zaměstnanec (v případě jeho smrti osoby určené podle § 817 občanského zákoníku - tj. manžel, děti, rodiče apod.). Nikdy nesmí mít právo na plnění zaměstnavatel, který hradí pojistné.
3.    jestli je smlouva uzavřena pro případ dožití, smrti nebo dožití nebo na důchodové pojištění. V žádném případě nelze uznat jakékoliv „rizikové pojištění“.
4.    v případě kombinované pojistné smlouvy (životní a rizikové pojištění) musí být ze smlouvy patrné, jaká výše částky pojistného se platí na soukromé životní pojištění a jaká na rizikové pojištění.
5.   odečíst lze pouze platby zaplacené poplatníkem a nikoliv příspěvky zaměstnavatele.
6.    aby potvrzení od pojišťovny bylo v intencích vydaného VZORU
7.    v případě, že v potvrzení pojišťovny bude i částka na rizikové pojištění, poslat zaměstnance zpět do pojišťovny, aby potvrzení opravila.
8.   upozornit zaměstnance na důsledky nedodržení podmínek - např. dřívější výplata pojistného - musí podat daňové přiznání a jako příjem podle § 10 uvede odečtené částky v předchozích zdaňovacích obdobích.
     POZOR: v případě, že zaměstnanec uplatnil odpočet pojistného již za roky 2001 a 2002, měl by nám předložit v každém případě potvrzení o skutečné výši zaplaceného pojistného za rok 2003, jinak mu nemůžeme provést roční zúčtování za tento rok. Důvodem je to, že mohl smlouvu vypovědět, nechat si vyplatit odbytné a potom je povinen podat daňové přiznání. Pokud by se zaměstnanec pouze dohodl s pojišťovnou na odkladu placení pojistného a smlouva by nebyla vypovězena, měl by nám předložit dodatek ke smlouvě nebo žádost o odklad splátek nebo její akceptaci pojišťovnou.

VLASTNÍ VÝPOČET ROČNÍ DANĚ Z PŘÍJMŮ SE PROVEDE TAKTO:

   V případě přeplatku na dani jej vrátíme zaměstnanci nejpozději v zúčtování za měsíc březen, pokud je ovšem výsledná částka vyšší než 50 Kč. Případný nedoplatek zaměstnanci nesrážíme.

ROČNÍ DAŇ se vypočte podle § 16 takto:

JAK BUDE VYPADAT ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ U NĚKTERÝCH SPECIFICKÝCH PŘÍJMŮ NEBO SKUPIN ZAMĚSTNANCŮ:

• CIZINCI

   Zde je třeba rozlišit, zda se jedná o daňového rezidenta (tj. ten, kdo má daňovou povinnost z celosvětových příjmů v ČR) nebo o daňového nerezidenta, který má daňovou povinnost pouze z příjmů ze zdrojů v ČR. Mzda za práci vykonávaná na našem území má vždy zdroj na území ČR.

   Cizinec, daňový rezident by u nás měl mít bydliště nebo se zde obvykle zdržovat a měl by mít pouze příjmy ze závislé činnosti u nás - může v případě, že měl podepsané prohlášení k dani, požádat o roční zúčtování a uplatnit všechny nezdanitelné částky, které řádně prokáže. Pokud má i jiné příjmy (§§ 7 - 10), musí si podat daňové přiznání.

   Cizinec, daňový nerezident pokud by u nás měl pouze příjmy ze závislé činnosti, mohl by si požádat o provedení ročního zúčtování (předpokladem je podpis prohlášení k dani). U něho by se mohla odečíst pouze základní nezdanitelná částka 38040 Kč, částka 11400 Kč u studenta a případně poskytnutý dar podle § 15 odst. 8. K příjmům dosaženým v zahraničí se u něho nepřihlíží.

   POZOR - při posuzování, zda se jedná o rezidenta v ČR nebo ve státě, odkud tento cizinec pochází, je třeba postupovat podle smluv o zamezení dvojího zdanění s tímto státem.
   PŘEHLED platných smluv o zamezení dvojího zdanění najdete v příloze dnešního čísla. V případě, že máte jakoukoliv pochybnost o rezidenci či nerezidenci, považujte cizince zanerezidenta a uplatněte u něho pouze odpočet základní nezdanitelné částky, případně částky na studium. Pokud nebude souhlasit, může si podat daňové přiznání..

• ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ U ČLENŮ STATUTÁRNÍCH ORGÁNŮ

Rozhodující je, zda má tento poplatník podepsané prohlášení k dani u nás, či nikoliv. Při podpisu prohlášení a splnění ostatních podmínek pro provedení ročního zúčtování jej provedeme, protože vyplácené odměny byly přičítány k ostatním příjmům. Členovi statutárního orgánu, který prohlášení k dani podepsané nemá, vystavíme potvrzení o příjmech a on bude muset vždy podat daňové přiznání, protože i při příjmu do 3000 Kč mu musela být sražena zálohová daň. V případě cizince-daňového nerezidenta, použijeme srážkovou daň 25%, která nevstupuje do daňového základu.

• ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ U POPLATNÍKŮ, KTEŘÍ POBÍRAJÍ NÁHRADU ZA ZTRÁTU NA VÝDĚLKU

   Rozhodující je, kde má tento poplatník podepsané prohlášení k dani (u nás nebo u pojišťovny) a zda příjmy od případného dalšího plátce jsou do 3000 Kč nebo vyšší.
   Např. u nás podepsal prohlášení a náhradu vyplácí pojišťovna. Náhrada v měsíci červnu činila 3050 Kč. Musí podat daňové přiznání.

• PŘÍJMY Z PODNIKOVÉ SPOŘITELNY

   Podle stanoviska pracovníků MF se jedná o příjem podle § 10. V případě, že zaměstnanec má příjem z podnikové spořitelny do 4000 Kč, můžeme roční zúčtování provést. Jestliže příjem z podnikové spořitelny přesáhne 4000 Kč, musí podat daňové přiznání typu B.

   V příštím čísle informačního servisu se k ročnímu zúčtování vrátíme tím, že budeme reagovat na Vaše konkrétní dotazy.