5/ ODPOVĚDI NA DOTAZY

  16/04   Zaměstnanec nám přinesl rozhodnutí ČSSZ, z kterého vyplývá, že výplata ČID mu od 10. 7. 2003 nenáleží z důvodu překročení 80% srovnatelného vyměřovacího základu. Bude tento zaměstnanec i nadále osobou, za kterou je plátcem pojistného stát pro účely zdravotního pojištění? Jaký dopad bude mít rozhodnutí do zdaňování tohoto zaměstnance?

   Podle § 7 odst. 1 písm. b) zákona 48/97 Sb. o veřejném zdravotním pojištění je stát plátcem pojistného za „poživatele důchodů z důchodového pojištění……Za poživatele důchodu se považuje i v měsících, kdy jim výplata nenáleží…“. Takže odpočet by nenáležel pouze v případě, že by zaměstnanci byla „zrušena částečná invalidita“. U zdanění je situace jiná, protože odpočet nezdanitelné částky na částečnou invaliditu je vázán na výplatu tohoto důchodu. Tento odpočet tudíž bude náležet naposledy za měsíc červenec 2003, protože podmínky pro odpočet byly splněny na začátku tohoto měsíce.

  17/04   Zaměstnanec používá svůj vlastní automobil pro pracovní cesty. Jelikož nepředkládá doklady o čerpání PHM, používáme průměrné ceny vyhlášené MPSV. Při průměrné spotřebě 5,4 litru na 100 km a ceně 21,30 Kč za litr nám vychází 1,1502 Kč/km. Jak máme zaokrouhlit tuto částku na 1,10 Kč nebo 1,20 Kč?

   Ani jeden z Vámi uváděných způsobů zaokrouhlení není správný, protože výpočet je třeba provést tak, že celkem ujeté km se vynásobí nezaokrouhlenou cenou za jeden litr a teprve celkovou částku zaokrouhlujeme na padesátihaléře tak, že do padesátihaléře se zaokrouhlí na celý padesátník a nad padesátihaléř se zaokrouhlí na celé Kč. Toto vyplývá z výkladu MPSV a MF, který byl vydán po zrušení deseti a dvaceti haléřových mincí.

  18/04   Zaměstnanec uplatňoval při ročním zúčtování za rok 2001 odpočet částky 590 Kč na „soukromé životní pojištění“. V roce 2002 si sám podával daňové přiznání a nevím jestli si odpočet v tomto roce uplatnil. Nyní požádal o roční zúčtování za rok 2003, potvrzení od pojišťovny mi nepředložil s tím, že pojistku zrušil a částku, kterou uplatnil v roce 2001 si uvedl do daňového přiznání za rok 2002. Mohu mu provést roční zúčtování záloh za tento rok? Čím mi má případně tuto skutečnost prokázat?

   Jestli jsou údaje uváděné zaměstnancem pravdivé, tak je možné roční zúčtování za rok 2003 provést. Zaměstnanec nemá povinnost Vám předkládat kopii daňového přiznání za minulý rok, takže budete muset jeho prohlášení věřit.

  19/04   U našich zaměstnanců odměňovaných hodinovou mzdou přecházíme na měsíční mzdu. Výpočet měsíčních částek byl proveden přes jejich základní mzdu a přes průměrný počet hodin v roce. Obáváme se však, že dojde k poklesu výdělků, protože těmto zaměstnancům nebude za svátek poskytována náhrada mzdy. Jak můžeme tuto situaci řešit?

   Průměrný počet hodin v roce se bere nejen za odpracované dny, ale i za svátky, které připadnou na zaměstnancův obvyklý pracovní den. V roce 2004 vychází při 40 hodinové týdenní pracovní době 174,67 hodiny na měsíc (viz bod 7 DIS 2/04). Zaměstnanci s měsíční mzdou v důsledku svátku mzda neuchází, tzn., že měsíční mzda se u něho nekrátí. Jelikož zaměstnanci odměňovaní hodinovou mzdou, obdrželi za svátek náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku, mohlo by dojít k mírnému poklesu jejich mzdy při přechodu na měsíční způsob odměňování. Řešením by bylo zvýšení měsíční mzdy nebo některé pohyblivé částky o částku vypočtenou jako rozdíl průměrného výdělku a základní mzdy, vynásobený počtem hodin svátků (8 svátků x 8 hod.) a případně vydělený počtem měsíců. Např. průměrný hodinový výdělek za rok 2003 byl 110 Kč a základní tarif 80 Kč. Výpočet zvýšení měsíční mzdy by se provedl takto: 64 hod. x (110-80) : 12 = 160 Kč.

  20/04   Zaměstnanci byl v roce 1997 vypočten invalidní důchod z osobního vyměřovacího základu (OVZ) 9572 Kč. V roce 2002 mu byl tento důchod změněn na částečný invalidní důchod. Kolik si mohl tento zaměstnanec vydělat v roce 2003, aby nepřišel o výplatu ČID?

   V tomto případě je rozhodující, zda byl ČID vyměřen ze stejného OVZ jako invalidní důchod. Pokud ano, výpočet se provede takto: 9572 x 2,0603 (tj. koeficient pro přepočet) = 19721 Kč, z toho 80% činí 15776 Kč a 66% 13015 Kč. Jestliže průměrný měsíční příjem nepřekročí částku 13015 Kč, bude důchod vyplácen i nadále bez omezení, pokud by průměrný příjem byl v pásmu 13015 až 15776 Kč, vyplácel by se ČID v poloviční výši. Při překročení hranice 15776 Kč by byla výplata zastavena. Pokud nebyl ČID vyměřen ze stejného OVZ jako ID, musí se při výpočtu vycházet z tohoto nového OVZ. Podrobný výklad k této problematice najdete v DIS 12/03.

  21/04   Jsme podnikatelská organizace, která vytváří zisk. Můžeme zaměstnancům poskytovat nepeněžní dary k pracovním a životním jubileím a účtovat je na vrub „výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmu“, nebo je musíme uhrazovat pouze ze zisku? Setkali jsme se s názorem, že pokud vytváříme zisk, nelze tyto dary účtovat na vrub výdajů, které nejsou výdaji na dosažení, zajištění a udržení příjmu, ale musíme je uhradit ze zisku.

   Podle znění § 6 odst. 9 písm. i) zákona 586/92 Sb. o daních z příjmů platného k 31.12. 2003 bylo skutečně třeba výplatu nepeněžních darů hradit ze zisku, pokud jej zaměstnavatel vytvářel, protože možnost účtování na vrub výdajů, které nejsou výdaji na dosažení, zajištění a udržení příjmu se vztahovala pouze na zaměstnavatele, kteří netvořili zisk. Po novele zákona o daních z příjmů, která vstoupila v platnost dnem 1. 1. 2004, je možné si způsob úhrady nepeněžních darů zvolit, protože se bývalé písm. i), nyní ch) změnilo takto: „…ze zisku po jeho zdanění anebo na vrub výdajů, které nejsou výdaji na dosažení, zajištění a udržení příjmu. Tzn., že pokud se zaměstnavatel, který tvoří zisk, rozhodne účtovat nepeněžní dary na vrub výdajů, které nejsou výdaji na dosažení, zajištění a udržení příjmu, bude tento postup v souladu se zákonem. Nejsme ovšem schopni posoudit, jestli je tento způsob i daňově výhodnější.

  22/04   Náš zaměstnanec, který zároveň podniká, dostal od zdravotní pojišťovny přípis, že musí od ledna 2004 platit pojistné na VZP ve výši 1071 Kč (tj. minimálně z 50% průměrné mzdy za rok 2002). Jak se týká podnikatele, který je zároveň i zaměstnancem minimální vyměřovací základ pro VZP?

   Podle novelizovaného zákona 592/92 Sb. o VZP minimální vyměřovací základ neplatí pro osobu, „která současně vedle samostatné výdělečné činnosti je zaměstnancem a odvádí pojistné z tohoto zaměstnání vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro zaměstnance, pokud tyto skutečnosti trvají po celé rozhodné období“. Z toho vyplývá, že pokud tento zaměstnanec platí pojistné, alespoň z dvanáctinásobku minimální mzdy, minimální vyměřovací základ se na něho nevztahuje.

  23/04   Jakou částku by si v zaměstnání nebo při podnikání mohl v roce 2004 vydělat poživatel předčasného starobního důchodu přiznaného podle § 31, který ještě nedosáhl důchodového věku podle § 32 zákona 155/95 Sb. o důchodovém pojištění?

   Podle odst. 2 § 37 zákona o důchodovém pojištění nenáleží výplata starobního důchodu přiznaného podle § 30 nebo 31 do dosažení důchodového věku, pokud vykonává výdělečnou činnost. Výdělečná činnost je definována v § 27 zákona, jako činnost vykonávaná v rozsahu, který zakládá účast na pojištění. V případě výkonu zaměstnání nezakládá účast na pojištění dohoda o provedení práce, příležitostné zaměstnání (§ 6 zákona 54/56 Sb.) nebo dohoda o pracovní činnosti, pokud je příjem z této dohody nižší než 400 Kč za měsíc. Pokud by poživatel předčasného důchodu podnikal, nesměly by jeho příjmy snížené o výdaje přesáhnout 40410 Kč (výpočet této částky viz DIS 13/03), protože do této výše nezakládá samostatná výdělečná činnost účast na pojištění.