4/ ODPOVĚDI NA DOTAZY

K ROČNÍMU ZÚČTOVÁNÍ ZÁLOH:

  24/04   Zaměstnankyni bylo pojišťovnou vystaveno potvrzení o zaplaceném pojistném za rok 2003 na soukromé životní pojištění v částce 12 tis. Kč. Z předložené smlouvy vyplývá, že na příslušný kalendářní rok by měla platit pouze částku 6000 Kč. Pojišťovna nám sdělila, že se jedná o zaplacené pojistné za roky 2002 a 2003. V roce 2002 se zaměstnankyně zdržovala v cizině a nemohla si pojistné uplatnit. Můžeme této zaměstnankyni uplatnit odpočet částky 12 tis. Kč?

   Podle § 15 odst. 13 zákona 586/92 Sb. o daních z příjmů je možno od základu daně odečíst poplatníkem zaplacené pojistné na zdaňovací období… Vzhledem k tomu, že v tomto případě bylo potvrzeno pojistné na rok 2002 a 2003, není možno odečíst celou potvrzenou částku (tj. 12 tis. Kč). Zde by se nabízel postup takový, že pojišťovna potvrdí pouze to, co bylo skutečně zaplaceno v roce 2003 a Vy provedete roční zúčtování. To, co zaplatila zaměstnankyně v roce 2002 by si mohla uplatnit pouze v rámci daňového přiznání nebo opravného daňového přiznání za rok 2002.

  25/04   Zaměstnanec nám předložil smlouvu s pojišťovnou, ve které je on pojistníkem i pojištěnou osobou na soukromé životní pojištění a dále je v téže smlouvě pojistníkem na úrazové pojištění, ale pojištěnou osobou na úrazové pojištění je jeho manželka a nezletilá dcera. Můžeme provést roční zúčtování, pokud je v potvrzení pojišťovny uvedena pouze částka na soukromé životní pojištění?

   Jestliže tato „kombinovaná“ smlouva splňuje ostatní podmínky uvedené v § 15 odst. 13 zákona 586/92 Sb. o daních z příjmů, je možné odečíst částku, uhrazenou na soukromé životní pojištění. Ze smlouvy by mělo být ale zřejmé, jaká výše zaplaceného pojistného se váže na životní pojištění a jaká na úrazové pojištění. Pokud by v potvrzení byla uvedena částka vč. úrazového pojištění, není možné roční zúčtování provést.

  26/04   Zaměstnanec předložil smlouvu na životní pojištění s IPB pojišťovnou, která obsahuje ustanovení, že pojistné plnění bude poskytnuto nejpozději v roce, kdy dosáhne pojištěný věku uvedeného ve smlouvě. Můžeme tyto pojistné smlouvy uznat?

   Podle odst. 13 § 15 zákona by měla být výplata pojistného plnění provedena „nejdříve“ v roce, v jehož průběhu dosáhne věku 60 let. Vzhledem k tomu, že MF na smlouvy, které toto ustanovení nesplňují, pohlíží jako na „nezávadné“ (zdůvodňují to tím, že podle pojistných podmínek náleží dřívější výplata pouze v případě smrti nebo přiznání invalidního důchodu), bude třeba je uznat. Doporučujeme ale v tomto případě mít ofoceny i pojistné podmínky, z kterých toto vyplývá. Správce daně se totiž nemusí řídit výkladem MF.

  27/04   Zaměstnanec uplatňoval v roce 2003 zálohový odpočet jedné dvanáctiny předpokládané výše úroků z hypotečního úvěru. Měsíčně jsme mu odečítali částku 4500 Kč. Po skončení roku nám předložil skutečnou výši zaplacených úroků, která je podstatně nižší než předpokládaná výše. Musíme tomuto zaměstnanci provést opravu záloh a vyčíslenou částku mu srazit a odvést na FÚ?

   Vzhledem k tomu, že tento zaměstnanec nám není povinen po skončení roku předkládat potvrzení o skutečné výši zaplacených úroků z hypotečního úvěru (§ 38l odst. 2) a zároveň je povinen podat za rok 2003 daňové přiznání, není třeba u něho žádnou opravu provádět. Případný nedoplatek daně od něho vybere finanční úřad.

  28/04   Pracovnice předložila potvrzení o zaplacených úrocích v roce 2003. Zároveň předložila smlouvu o úvěru na stavební úpravy bytu. Ve smlouvě je uvedena ona jako dlužník a jako spoludlužník její manžel. Povolení k provedení oprav je obecním úřadem adresováno na jejího manžela, který je také ve výpisu z katastru nemovitostí uveden jako vlastník bytu.

   V tomto případě se jedná o bytovou potřebu uvedenou v § 15 odst. 10 pod písm. e). U tohoto druhu bytové potřeby nemusí být splněna podmínka vlastnictví bytu. Zde stačí, že se jedná o byt v užívání. Zaměstnankyně by toto měla doložit dokladem o trvalém bydlišti. Povolení k provedení oprav není k prokázání vůbec třeba.

  29/04   Zaměstnanec si zapomněl uplatnit odpočet úroků z hypotečního úvěru za rok 2002. My jsme mu za tento rok provedli roční zúčtování záloh. Může si tuto poměrně vysokou částku nějakým způsobem uplatnit dodatečně?

   Tento zaměstnanec by si mohl dodatečně podat daňové přiznání za rok 2002, kde by tuto částku uplatnil. V tomto případě musí ale počítat s tím, že mu může FÚ zvýšit daň až o 10% podle § 68 zákona 337/92 Sb. o správě daní a poplatků, protože on byl povinen podat daňové přiznání a do termínu (31. 3. 2003) jej nepodal.

  30/04   Zaměstnanec nám předložil novou smlouvu, kterou uzavřel s penzijním fondem v průběhu roku 2003. Zároveň přinesl potvrzení o zaplacených příspěvcích na starou smlouvu, kterou uplatňoval v předchozích letech a také na nově uzavřenou smlouvu. Jak máme postupovat, když starou smlouvu vypověděl?

   V tomto případě se asi jedná o zaměstnance, který měl smlouvu o penzijním připojištění sjednanou podle původního znění zákona, kde bylo podmínkou pro výplatu plnění z této smlouvy 60 měsíců placení a dosažení věku 50 let. Jestliže již dosáhl 50 let, mohl si nechat vyplatit celou částku a nic v tomto případě neporušil. Vy budete postupovat tak, že sečtete obě potvrzení, od součtu odečtete 6000 Kč a zbytek uplatníte jako nezdanitelnou částku podle § 15 odst. 12.

  31/04   Máme zaměstnance, který by si chtěl uplatnit odpočet úroků ze stavebního spoření i na smlouvu své manželky, která odešla v roce 2003 na mateřskou dovolenou. Je toto možné, když mají každý svou smlouvu o úvěru?

   Tento postup je možný v tom případě, že manžel je na smlouvě (dodatku ke smlouvě) uveden jako spoludlužník nebo přistupitel k závazku. Pokud toto splněno není, možnost odpočtu za rok 2003 zanikne. Zde by bylo vhodné, aby co nejdříve zašli do stavební spořitelny a smlouvu manželky změnili tak, že by se stal účastníkem smlouvy. Pokud bude manželka na mateřské nebo rodičovské dovolené do třech resp. čtyř let věku dítěte, částky úroků budou propadat i v letech následujících.

  32/04   Zaměstnanec chce uplatnit odpočet úroků z meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření. Předložil nám smlouvu o meziúvěru, smlouvu o úvěru na modernizaci bytu a potvrzení stavební spořitelny o zaplacených úrocích z meziúvěru a úvěru v roce 2003. Je možné mu odečíst i úroky z meziúvěru, v zákonu uveden není?

   V § 15 odst. 10 se říká, že od základu daně se odečte částka, která se rovná úrokům zaplaceným ve zdaňovacím období z úvěru ze stavebního spoření a dále je uvedeno „…jakož i úvěru poskytnutého stavební spořitelnou v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření a použitým na financování bytových potřeb…“. V pokynu MF D-190 najdeme k § 15 odst. 10 „za jiné úvěry poskytnuté stavební spořitelnou v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření se považují např. tzv. překlenovací úvěry (meziúvěry)“. Z toho vyplývá, že je možné odečíst jak úroky z úvěru, tak meziúvěru.

  33/04   Máme několik smluv na soukromé životní pojištění, které podle našeho názoru nesplňují některou z podmínek pro uznání odpočtu. Zaměstnanci však trvají na uplatnění odpočtu této částky, jak máme dále postupovat?

   Jestliže smlouvy nesplňují některou z podmínek uvedenou v § 15 odst. 13 zákona 586/92 Sb. o daních z příjmů, nemůžete tuto částku v rámci ročního zúčtování uplatnit, protože tím byste na sebe vzali odpovědnost za nesprávně uplatněný odpočet této částky ve vztahu k FÚ. Pokud si bude zaměstnanec chtít odpočet uplatnit, může si podat sám daňové přiznání „typu A“, kde si odpočet uplatní. Musí však počítat s tím, že mu FÚ vrátí přeplatek na dani z titulu uplatnění této nezdaněné částky, ale za rok nebo za dva k němu může přijít na kontrolu a zjistit, že uplatnění bylo provedeno neoprávněně…

DALŠÍ DOTAZY:

  34/04   Zaměstnancům poskytujeme kromě jiných složek mzdy také příplatek za odpolední směnu ve výši 3 Kč za každou hodinu odpracovanou v době mezi 14,00 až 22,00 hod. Zajímalo by nás, jak to se zahrnováním tohoto příplatku při posuzování, zda byla dodržena minimální mzda a minimální mzdový tarif?

   NV, která řeší minimální mzdu a minimální mzdový tarif, upravují pouze to, co se do mzdy při posouzení těchto veličin nezahrnuje, tj. mzda za přesčas, příplatek za práci ve svátek, příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v noci. Vše ostatní by se při posuzování minimální mzdy a minimálních mzdových tarifů mělo do mzdy zahrnovat, tedy i příplatek za odpolední směnu.

  35/04   Zaměstnanci byl nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy pro přednostní pohledávku. Počítá se mu jako vyživovaná osoba družka a jejich nezletilé dítě? My ani nevíme, že dítě má, protože odpočet uplatňuje jeho matka, která má vyšší příjmy.

   Vzhledem k tomu, že v občanském soudním řádu se hovoří pouze o manželce povinného, nebude možné odečíst částku 1025 Kč na jeho družku. Naopak odečíst bude možné tuto částku na jeho vlastní dítě. Pokud neuplatňuje odpočet na vyživované dítě, tak by nám jeho existenci měl prokázat rodným listem dítěte, kde by měl být uveden jako otec.

  36/04   Jakým způsobem se správně zaokrouhluje denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenských dávek do 480 Kč? Program, na kterém zpracováváme mzdy zaokrouhluje tuto částku dvakrát směrem nahoru. Nejprve zaokrouhlí neredukovaný vyměřovací základ a potom znovu 90% z již zaokrouhleného základu.

   V odst. 9 § 18 zákona 54/56 Sb. o nemocenském pojištění se říká, že „částka denního vyměřovacího základu upravená podle odst. 8 se zaokrouhluje na celé koruny nahoru“. V odst. 8 je řešena redukce denního vyměřovacího základu na 90% resp. 60%. Jediný správný postup je ten, že nejprve spočítáme 90% z neredukovaného denního vyměřovacího základu a teprve potom zaokrouhlíme na celé Kč směrem nahoru. Je třeba upozornit programátory na chybu, která by mohla způsobit přeplatek na dávkách nemocenského pojištění.

  37/04   Zaměstnankyně na rodičovském příspěvku pracuje na zkrácenou pracovní dobu 25 hodin týdně, její příjem činí cca 8000 Kč. Pokud pracovala na plný úvazek byl její příjem cca 12 tis. Kč. V současné době onemocněla a žádá, abychom vycházeli při výpočtu nemocenské z příjmu před nástupem na mateřskou dovolenou. Je toto možné? V případě, že ano, podle kterého zákona?

   Zaměstnankyně má pravdu, protože v odst. 7 § 18 zákona 54/56 Sb. o nemocenském pojištění zůstalo v platnosti toto: „u poživatele rodičovského příspěvku, který vykonává zaměstnání v rozsahu stanoveném v zákoně o státní sociální podpoře se při zjištění rozhodného období nepřihlíží k době takového zaměstnání, pokud o to požádá“.

  38/04   Zaměstnancům poskytujeme stravenky v hodnotě 70 Kč. Do nákladů zahrnujeme 55% její ceny, zaměstnanec platí 5 Kč a zbytek je hrazen ze sociálního fondu. Musíme příspěvek poskytovaný ze sociálního fondu u zaměstnanců přidanit jako nepeněžní plnění?

   Podle § 6 odst. 9 písm. b) zákona o daních z příjmů je od daně osvobozena „hodnota stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci závodního stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů“. Z toho vyplývá, že i kdyby zaměstnanec neplatil vůbec nic, nebudou u něho částky hrazené ze sociálního fondu podléhat zdanění.

  39/04   Zaměstnanec nám přinesl rozhodnutí soudu o tom, že jeho dítě bylo po rozvodu svěřeno do střídavé péče rodičů. Jakým způsobem máme uplatňovat odpočet na dítě, když po část roku je u otce a po část u matky?

   Při odpočtu nezdanitelných částek je vždy rozhodný stav na začátku měsíce. Z toho vyplývá, že odpočet za příslušný měsíc by uplatnil ten z rodičů, u kterého bylo dítě první den v měsíci. Kontrola tohoto stavu by byla velice složitá, takže by bylo nejvhodnější, kdyby se rodiče dohodli, že odpočet bude uplatňovat pouze jeden z nich nebo každý polovinu roku. Pokud k dohodě nedojde, měli by si oba rodiče podat daňové přiznání.

  40/04   Zaměstnanec dostal výpověď podle § 46 odst. 1 písm. c). V průběhu výpovědní doby onemocněl a v rámci dlouhodobé neschopnosti se stal poživatelem částečného invalidního důchodu (ZPS). Musí se tomuto zaměstnanci také zajistit vhodné zaměstnání, i když výpověď mu byla doručena před získáním ZPS?

   V tomto případě je rozhodující stav, který byl v den, kdy byla zaměstnanci výpověď doručena, tzn., jestliže nebyl v den doručení výpovědi osobou se ZPS, nevztahuje se na něho ustanovení § 47 odst. 2 ZP. V tomto případě skončí pracovní poměr uplynutím zbývající části výpovědní doby po skončení ochranné doby, ledaže by zaměstnanec prohlásil, že na prodloužení pracovního poměru netrvá.