• DAŇ Z PŘÍJMŮ

   Zákonem 438/2003 Sb. byl do zákona 586/92 Sb. doplněn § 7c - „minimální základ daně“. Podle odst. 1 tohoto paragrafu musí základ daně podle § 5 u poplatníků uvedených v § 7 odst. 1 písm. a), b) nebo c) činit alespoň 50% částky, která se stanoví jako součin všeobecného vyměřovacího základu (dále jen VVZ) podle zákona o důchodovém pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází zdaňovacímu období, přepočítacího koeficientu (dále jen PK) pro úpravu tohoto VVZ a počtu kalendářních měsíců, v jejichž průběhu poplatník provozoval podnikatelskou činnost nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost. Tato částka se zaokrouhluje na celé stokoruny dolů.

   Výše minimálního základu daně za rok 2004
VVZ za rok 2002 byl 15711 Kč a PK k VVZ byl 1,0717. V roce 2004 bude minimální základ daně činit 101 tis. Kč (tj. 15711x0,5x1,0717x12=101025, zaokrouhleno na stovky směrem dolu).

   Z textu odst. 1 dále vyplývá, že u poplatníků, kterým plyne více druhů příjmů podle § 6 až 10, musí být součet všech jejich základů daně vyšší než minimální základ daně, aby se na ně minimální základ nevztahoval. Tzn., že pokud má někdo současně příjmy podle § 6 a § 7, porovnává se s částkou 101 tis. Kč teprve součet těchto dílčích základů daně. Např. zaměstnanec má základ daně u příjmů podle § 6 (hrubý příjem snížený o pojistné) 86 tis. Kč a příjmy z podnikání (§ 7) snížené o výdaje jsou 20 tis. Kč. Tento zaměstnanec bude mít základ daně 106 tis. Kč a tudíž nemusí uplatnit minimální základ daně.

   I od minimálního základu daně si každý poplatník odečte všechny prokázané nezdanitelné částky uvedené v § 15. Tzn., že u každého poplatníka se částka 101 tis. sníží o 38040 Kč, protože tuto částku nemůžou odečíst pouze poživatelé starobního důchodu, na které se minimální základ daně nevztahuje. Jestliže má někdo více nezdaněných částek, může být jeho daňová povinnost nulová i při použití minimální daně.

   CO Z TÉTO ZMĚNY VYPLÝVÁ PRO ZAMĚSTNANCE, KTEŘÍ ZÁROVEŇ PODNIKAJÍ?
   Jestliže má zaměstnanec základ daně ze zaměstnání vyšší než 101 tis. Kč (což představuje hrubý příjem necelých 10 tis. Kč měsíčně), může mít z podnikání příjmy nulové (nebo i ztrátu) a minimální základ daně se na něho vztahovat nebude.
   Pokud má zaměstnanec základ daně u příjmů ze zaměstnání 70 tis. Kč (tzn., že je mu vyplácena minimální mzda) a jeho příjmy z podnikání snížené o výdaje budou nižší než 31 tis. Kč, bude muset uplatnit minimální základ daně, tj. 101 tis. Kč.
   ZÁVĚR: z důvodu zavedení minimálního základu daně si zaměstnanci-podnikatelé nemusí odhlašovat svoji živnost, pokud ovšem pracují u zaměstnavatele, který jim vyplácí alespoň 10 tis. Kč měsíčně a nepracují na zkrácený pracovní úvazek.

• POJISTNÉ NA SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ A STÁTNÍ POLITIKU ZAMĚSTNANOSTI

   Od 1. ledna 2004 se v zákonu o důchodovém pojištění vymezila tzv. hlavní a vedlejší výdělečná činnost. Aby se jednalo o pro zaměstnance „výhodnější“ vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, musí Váš zaměstnanec vykonávat zaměstnání (zakládající účast na nemocenském pojištění) a příjem ze zaměstnání, kterého dosáhne za rok 2004 přesáhne dvanáctinásobek měsíční minimální mzdy (tj. 6700 Kč krát dvanáct je 80 400 Kč). Musí se jednat o příjmy ze zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění a příjmem je vyměřovací základ pro pojistné na SZ.
   Pokud splní podmínku příjmu ze zaměstnání 80400 Kč, bude se jednat o vedlejší samostatnou výdělečnou činnost a minimální vyměřovací základ je 10% z částky stanovené jako součin všeobecného vyměřovacího základu, který o dva roky předchází zdaňovacímu období a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Takže z toho by byl minimální vyměřovací základ 1684 Kč (15711x1,0717x0,1). Minimální měsíční pojistné na důchodové pojištění by bylo 499 Kč (29,6% z 1684 Kč).
   POZOR: zaměstnanec, který vykonává vedlejší samostatnou výdělečnou činnost je účasten pojištění, pokud jeho příjem z podnikání snížený o výdaje přesáhne částku 2,4 násobku částky 16838 Kč (15711 x 1,0717), tj. 40410 Kč. Např. zaměstnanec ve vedlejší samostatné výdělečné činnosti má příjmy ve výši 155 tis. Kč a výdaje 121 tis. Kč. V tomto případě není účasten pojištění a nemusí platit vůbec žádné pojistné na SZ, protože příjem snížený o výdaje je nižší než 40410 Kč.

   Pokud by zaměstnanec, který zároveň podniká, nedosáhl příjmu ze zaměstnání 80 400 Kč, jednalo by se u něho o hlavní výdělečnou činnost. V tomto případě by si zaměstnanec musel platit pojistné na důchodové pojištění a SPZ ve výši 997 Kč (tj. 29,6% z 3368). K částce 3368 se dojde tak, že se vyjde z poloviny VVZ a PK k VVZ za rok 2002 (15711x0,5x1,0717) a z toho 40% v roce 2004. V dalších letech se bude vycházet z 45% (rok 2005) a 50% (rok 2006) z VVZ a PK za roky 2003 a 2004.

   CO Z TÉTO ZMĚNY VYPLÝVÁ PRO ZAMĚSTNANCE, KTEŘÍ ZÁROVEŇ PODNIKAJÍ?
   Jestliže zaměstnanec dosahuje příjmů ze zaměstnání, které přesahují částku 80400 Kč a příjmy z podnikání snížené o výdaje nepřesáhnou částku 40410 Kč, nemusí se žádného nárůstu plateb na SZ obávat a může svoji živnost i nadále provozovat.
   Pokud příjmy snížené o výdaje překračují hranici 40410 Kč a vzniká povinnost odvádět pojistné na SZ z vedlejší samostatné výdělečné činnosti, je třeba propočíst výhodnost resp. nevýhodnost tohoto podnikání.
   Pokud příjmy ze zaměstnání nedosahují dvanáctinásobku minimální mzdy (80400 Kč) je třeba zvážit, zda se budu živit svoji prací nebo se nechám „výhodně vyživovat státem“ a budu si „načerno přivydělávat“……

• POJISTNÉ NA VŠEOBECNÉ ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ

   Od 1. ledna 2004 dochází i zde k nárůstu minimálního pojistného na VZP. Vycházet se při jeho výpočtu bude z 50% průměrné měsíční mzdy, která byla vyhlášena za rok 2002 ve výši 15857 Kč (Sdělení MZ 485/2003 Sb.). Tzn., že bude v roce 2004 minimální pojistné 1071 Kč za měsíc (15857x0,5 a z toho 13,5%). Toto minimální pojistné neplatí pro osobu, „která současně vedle samostatné výdělečné činnosti je zaměstnancem a odvádí pojistné z tohoto zaměstnání vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro zaměstnance, pokud tyto skutečnosti trvají po celé rozhodné období.“ Tzn., že pokud bude Váš zaměstnanec zároveň podnikat a příjmy ze zaměstnání jsou odváděny z minimální mzdy (6700 Kč), nebude se na něho vztahovat minimální pojistné na VZP. Pojistné (13,5%) by odváděl z příjmů z podnikání snížených o výdaje a z toho v roce 2004 40%.
   CO Z TOHO VYPLÝVÁ PRO ZAMĚSTNANCE - PODNIKATELE
   Pokud si v zaměstnání vydělává více než minimální mzdu, dojde u něho ke zvýšení plateb pojistného u podnikání, protože se zvýší započitatelnost příjmů minus výdajů na 40% (dosud 35%). Zvýšení nebude ale nijak výrazné, protože při 40 tis. Kč příjmů snížených o výdaje, bude nárůst pojistného o 270 Kč za kalendářní rok.