7/ ODPOVĚDI NA DOTAZY

  41/04   Setkali jsme se s názorem, že starobním důchodcům není možné prodlužovat uzavřené pracovní poměry, které byly sjednány na dobu kratší než jeden rok. V případě, že sjednáme pracovní poměr na dobu kratší, nelze jej již prodlužovat, ale musí se uzavřít nový pracovní poměr. Jak je to s uzavírám pracovních poměrů se starobními důchodci po novele zákona o důchodovém pojištění od 1. 1. 2004?

   Podle novelizovaného odst. 1 § 37 zákona 155/95 Sb. o důchodovém pojištění náleží výplata starobního důchodu osobám vykonávajícím výdělečnou činnost na základě pracovněprávního vztahu, pokud byl tento vztah sjednán na dobu určitou, nejdéle na dobu jednoho roku. Tzn., že pokud byl uzavřen pracovní poměr od 1. 1. 2004 do 30. 6. 2004, je možno jej prodlužovat tak, aby doba prodlužování nepřekročila 31. 12. 2004.

  42/04   Přispíváme všem našim zaměstnancům na životní pojištění tak, že dostávají 3% z dosažené hrubé mzdy. Vzhledem k tomu, že se příspěvek vztahuje i na vedoucí pracovníky, překračují u nich výše příspěvku částku 1000 Kč měsíčně. Jakým způsobem máme sledovat daňové osvobození příspěvku? Zatím postupujeme tak, že příspěvek do 1000 Kč nezdaníme a to, co přesáhne tuto částku přičteme k ostatním příjmům.

   Podle § 6 odst. 9 písm. w) zákona 586/92 Sb. o daních z příjmů je od daně osvobozen příspěvek do výše 12 tis. Kč ročně od téhož zaměstnavatele. Z tohoto vyplývá, že částka 12 tis. Kč je osvobozena i v případě, že zaměstnanec pracuje u zaměstnavatele pouze po část roku. Proto by bylo vhodné zvolit způsob zdanění takový, že po dobu, než bude zaměstnanci poskytnut příspěvek ve výši 12 tis. Kč nebudeme danit nic a až v měsíci, kdy překročí 12 tis., zdaníme plně částku nad 12 tis. Kč a v dalších měsících budeme již danit vše. Tímto způsobem zdanění předejdete případným opravám v případě, že by zaměstnanec skončil v průběhu roku a výše jeho příspěvků nepřesáhla 12 tis. Kč.

  43/04   V rámci snižování stavu zaměstnanců bychom měli propustit zaměstnance, který trvale pečuje o jedno dítě mladší než tři roky. O dítě ale fakticky pečuje jeho manželka, která je na rodičovské dovolené. Vztahuje se i na tohoto zaměstnance zákaz výpovědi podle § 48 ZP?

   Touto velice složitou a citlivou problematikou se zabýval i Nejvyšší soud, který ve svém judikátu 21 Cdo 2078/2002 rozhodl tak, že se zákaz výpovědi vztahuje pouze na toho zaměstnance, který se dítěti skutečně věnuje, tzn. že čerpá mateřskou nebo rodičovskou dovolenou. Vzhledem k tomu, že se soudy nižších instancí většinou řídí rozhodnutími nejvyššího soudu, dá se brát tento rozsudek jako „výklad“ pro použití § 48 odst. 1 písm. d) ZP.

  44/04   Zaměstnanec, který uplatňoval v letech 2001 až 2002 odpočet na životní pojištění, nám oznámil, že v měsíci březnu 2004 zrušil smlouvu o životním pojištění a nechal si vyplatit odbytné. Můžeme mu uplatnit odpočet ještě za rok 2003, když víme, že podmínky životního pojištění již v roce 2004 nesplnil?

   Odpočet za rok 2003 je možné provést bez jakýchkoliv následků, protože zaměstnanec v tomto roce podmínky soukromého životního pojištění splnil. Otázkou je, zda nebude muset za rok 2004 podat daňové přiznání a odpočty za roky 2001 až 2003 uvést jako příjem podle § 10. Zde bude záležet na výši odpočtů v jednotlivých letech, protože od roku 2004 je povinnost podat daňové přiznání, pokud výše odpočtů za všechny roky, v kterých odpočet uplatňoval přesáhne částku uvedenou v § 38g, tj. 6000 Kč. Např. při výši odpočtu 1500 Kč za kalendářní rok by mu povinnost podat daňové přiznání nevznikla.

  45/04   Zaměstnanec byl vyslán na pracovní cestu vlakem. Odjezd byl stanoven na den 27. 2. 2004 a návrat tentýž den. Zaměstnanec na tuto cestu odjel ze soukromých důvodů již dne 26. 2. Zakoupil si zlevněnou zpáteční jízdenku. Na cestovní příkaz uvedl datum odjezdu tak, jak mu byl stanoven zaměstnavatelem, čímž mu ale nesouhlasí datum dokladu s datem na cestovním příkazu. Můžeme tomuto zaměstnanci uznat jízdní výdaje i za cestu tam? Budou daňově uznatelné? Co kdyby zaměstnanec doklad nepředložil vůbec?

   Podle § 4 zákona 119/92 Sb. o cestovních náhradách lze zaměstnanci uznat náhradu prokázaných jízdních výdajů. Jestliže však datum vystavení dokladu nesouhlasí s datem určení nástupu na pracovní cestu, není možno tento výdaj uznat jako daňově uznatelný, tzn., že se bude jednat o náhradu nad rámec zákona (§ 9). Zaměstnanci by se o tuto částku zvýšily základy pro obě pojistné a daň. Pokud zaměstnanec nepředloží jízdenku vůbec, může mu zaměstnavatel podle § 20 odst. 1 zákona 119/92 Sb. poskytnout náhrady v jím uznané výši s přihlédnutím k určeným podmínkám pracovní cesty. Toto řešení by asi bylo pro obě strany přijatelnější…

  46/04   Zaměstnanec uplatňuje odpočet úroků z poskytnutého úvěru na výstavbu rodinného domku. Smlouva byla uzavřena 23. 8. 1999, ale zaměstnanec nám v roce 2003 nepředložil kolaudační rozhodnutí, které by mělo být předloženo do čtyř let od uzavření smlouvy. Můžeme uplatnit odpočet úroků za rok 2003?

   Novelou zákona o daních z příjmů byla povinnost kolaudace při výstavbě zrušena již v roce 2000, takže odpočet úroků za rok 2003 je možno provést. Podmínka čtyř let zůstala zachována pouze u koupě pozemku, kde musí být zahájena výstavba do čtyř let od okamžiku uzavření úvěrové smlouvy.

  47/04   Žena po ukončení rodičovské dovolené nastoupila do zaměstnání dne 2. 2. 2004. Pracovala do 3. 2. a od 4. 2. 2004 onemocněla a do zaměstnání už nenastoupí (má rizikové těhotenství). Jakým způsobem máme stanovit denní vyměřovací základ pro nemocenské?

   V tomto případě je rozhodným obdobím pro výpočet nemocenské období od února 2003 do ledna 2004. Jestliže v tomto období neměla zaměstnankyně započitatelný příjem a žádný kalendářní den, jímž se dělí vyměřovací základ, prodlužuje se rozhodné období vždy o tři kalendářní měsíce tak, aby v takto prodlouženém období byl započitatelný příjem a alespoň jeden den, jímž se dělí vyměřovací základ. Z toho vyplývá, že se v tomto případě vrátíme pravděpodobně až do období před nástupem na mateřskou dovolenou. Pokud by zaměstnankyně čerpala po skončení mateřské dovolené dovolenou na zotavenou, stačilo by se vrátit pouze do tohoto období.

  48/04   Manželka našeho zaměstnance se stará o postižené dítě s průkazem ZTP/P a pobírá pouze příspěvek při péči o osobu blízkou, který ji vyplácí sociální odbor města. Lze zaměstnanci snížit základ daně na vyživovanou manželku?

   Podle § 15 odst. 1 písm. c) se do vlastních příjmů manželky nezapočítávají mimo jiné i dávky a služby sociální péče. Příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu je podle zákona 100/88 Sb. dávkou sociální peče, takže je možné roční zúčtování provést.

  49/04   Jak máme posuzovat případ, když nám zaměstnankyně předložila doklad na ošetřování člena rodiny, kde je uvedena její matka, která s ní ale nežije v domácnosti? Zajímá nás tento případ především z pohledu zdravotního pojištění?

   V tomto případě nelze ošetřování člena rodiny proplatit, protože není splněna podmínka domácnosti a doklad od lékaře bude sloužit jako „omluvenka“ nepřítomnosti v práci. Ze strany zaměstnankyně se jedná o překážku v práci podle § 128 odst. 1, při které ji zaměstnavatel poskytne pracovní volno. Jestliže nemá zaměstnavatel rozšířen okruh nároků na volno s náhradou mzdy o tento případ, bude poskytnuto volno bez náhrady mzdy. Za dobu takto poskytnutého neplaceného volna se zaměstnankyni zvýší její vyměřovací základ pro VZP o poměrnou část minimální mzdy za kalendářní dny tohoto volna.

  50/04   Někteří naši zaměstnanci nedosahují při čerpání dovolené náhradu mzdy alespoň ve výši minimální mzdy. Je to způsobeno tím, že v roce 2003 byla minimální mzda nižší a průměrný výdělek zjišťujeme ze IV. čtvrtletí 2003. Jsme povinni provést doplatek i u náhrady mzdy? V zákonu o mzdě se říká, že mzda nesmí být nižší než minimální mzda a také to, že náhrada mzdy není mzdou.

   Vámi uváděná citace zákona 1/92 Sb. o mzdě je sice pravdivá, ale v zákonu o mzdě je i § 17, ve kterém najdeme v odst. 6 toto „jestliže je průměrný výdělek nižší než minimální mzda, na níž by zaměstnanci vznikl nárok v měsíci, v němž vznikla potřeba průměrný výdělek použít, zvýší se průměrný výdělek na výši odpovídající této minimální mzdě. Toto platí obdobně při používání pravděpodobného výdělku“. Z tohoto vyplývá, že se zaměstnanci musí zvýšit průměrný výdělek na výši, která odpovídá minimální mzdě.

  51/04   Má zaměstnanec nárok na pracovní volno s náhradou mzdy při účasti na pohřbu syna své družky? Dítě i družka žily se zaměstnancem v době úmrtí ve společné domácnosti, ale nejednalo se o jeho vlastní dítě.

   Podle bodu 4 písm. c) přílohy k NV 108/94 Sb. se poskytne pracovní volno s náhradou mzdy na „nezbytně nutnou dobu, nejvýše na jeden den, k účasti na pohřbu …… jiné osoby, která sice nepatří k uvedeným nejbližším příbuzným, ale žila se zaměstnancem v době úmrtí v domácnosti a na další den, jestliže zaměstnanec obstarával pohřeb této osoby“. Jelikož podmínka domácnosti splněna byla, náleží volno s náhradou mzdy.

  52/04   V měsíci prosinci 2002 jsme omylem zdanili zaměstnanci příspěvek zaměstnavatele na soukromé životní pojištění ve výši 8000 Kč. Existuje ještě nějaký způsob, jak tuto chybu opravit?

   Podle § 38i odst. 1 zákona 586/92 Sb. o daních z příjmů se poplatníkovi, kterému byla sražena daň vyšší než je stanoveno, vrátí přeplatek daně, pokud neuplynuly tři roky od konce zdaňovacího období, v němž přeplatek vznikl. V tomto případě bude třeba provést opravu v nejbližším termínu výplaty mzdy.

  53/04   V naší organizaci chceme zavést k snížení přesčasové práce pracovní pohotovost. Jaké povinnosti a úkoly z toho pro naši s. r. o. vyplývají?

   Podle § 95 ZP se rozlišuje pracovní pohotovost na pohotovost na pracovišti, která lze se zaměstnancem dohodnout v rozsahu nejvýše 400 hodin za kalendářní rok a dále pracovní pohotovost na jiném dohodnutém místě, která není nijak limitována. Pokud byla pracovní pohotovost dohodnuta, lze v dohodnutém rámci pracovní pohotovost nařídit. V případě, že by došlo k výkonu práce v rámci pohotovosti přísluší zaměstnanci mzda. Výkon práce v rámci pohotovosti nad stanovenou týdenní pracovní dobu je prací přesčas, která se zahrnuje do limitu práce přesčas. Odměňování pracovní pohotovosti řeší § 15 zákona o mzdě. Za hodinu pracovní pohotovosti na pracovišti je to nejméně 20% průměrného výdělku a za pohotovost mimo pracoviště je to 10% průměrného výdělku.

  54/04   Zaměstnanec u nás pracuje na dohodu o pracovní činnosti a pobírá za ni měsíční odměnu 3500 Kč. Jak to bude u tohoto zaměstnance s dodržením minimální mzdy a jak to bude s odvodem na zdravotní pojištění? Žádného jiného zaměstnavatele již nemá.

   Podle odst. 3 § 111 ZP nesmí být mzda nižší než minimální mzda, která je uvedena v NV 303/95 Sb. o minimální mzdě. Vzhledem k tomu, že zaměstnanci pracujícímu na dohodu o pracovní činnosti náleží odměna a nikoliv mzda, nevztahují se na něho ustanovení o minimální mzdě. Co se týče odvodu pojistného na VZP, zde musí zaměstnanec odvést prostřednictvím svého zaměstnavatele pojistné minimálně z minimální mzdy, tj. z 6700 Kč. Takže v tomto případě se odvede pojistné ve výši 905 Kč. Z této částky zaplatí zaměstnanec 158 Kč (4,5% z 3500) a 432 Kč (13,5% z 3200), tj. celkem 590 Kč a zaměstnavatel odvede 315 Kč (9% z 3500).