ODMĚŇOVÁNÍ PRÁCE VE SVÁTEK PŘI NEROVNOMĚRNÉM ROZVRŽENÍ PRACOVNÍ DOBY

1/ ODMĚŇOVÁNÍ PRÁCE VE SVÁTEK PŘI NEROVNOMĚRNÉM ROZVRŽENÍ PRACOVNÍ DOBY

V současné době je „zažitá praxe“ při odměňování práce ve svátek u zaměstnanců pracujících v nerovnoměrném rozvržení pracovní doby, kterým připadla směna na svátek taková, že těmto zaměstnancům se neposkytuje náhradní volno, ale dosažená mzda a příplatek ve výši minimálně průměrného výdělku. Takto se postupovalo vždy, tak proč a podle čeho by se toto mělo měnit?
Od novely zákona 1/92 Sb. o mzdě provedené zákonem 217/2000 Sb., která vstoupila v platnost dne 1. 1. 2001 je ovšem podle § 6 zákona na prvním místě poskytnutí náhradního volna a teprve v případě dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem se poskytne k dosažené mzdě příplatek minimálně ve výši průměrného výdělku. Toto platí obecně, tzn., že se to vztahuje i na zaměstnance, kteří pracují v nerovnoměrně rozvržených směnách.

CO Z TOHO VYPLÝVÁ?

Pokud zaměstnanec pracující v nerovnoměrně rozvržených směnách bude trvat na poskytnutí náhradního volna za práci ve svátek (i když mu směna na tento den připadla!), jsme povinni mu jej poskytnout. Za dobu čerpání náhradního volna mu přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Takže tento zaměstnanec nám způsobí problém v tom, že za den čerpání náhradního volna (předpokládáme, že si jej bude čerpat v den, na který mu připadla směna), budeme muset za něho sehnat náhradu… Při dvanácti svátcích v roce je pravděpodobnost, že tato situace nastane v průměru u třech svátků na jednoho zaměstnance (pochopitelně pokud zaměstnanec bude na poskytnutí náhradního volna trvat). Z toho by vyplývalo, že tento zaměstnanec nám v roce odpracuje pouze 175,63 směny místo současných 178,63 směny (zde vycházíme z 254 pracovních dnů a 8 svátků v roce 2004). Takže abychom zabezpečili plynulý chod pracoviště, budeme muset přijmout dalšího zaměstnance (střídače) nebo budou muset stávající zaměstnanci pracovat přesčas.

ZÁVĚR

Doposud používaný způsob odměňování práce ve svátek u pracovníků v nerovnoměrně rozvržené pracovní době (tj. proplacení svátku), který jsme „obhajovali“ i my, není možné již používat. Pokud budou zaměstnanci s touto skutečností seznámeni (zatím nejsou!), bude nás tato skutečnost stát několik desítek tisíc korun navíc… Při deseti zaměstnancích pracujících v nerovnoměrně rozvržené pracovní době by to při průměrné mzdě 18 tis. Kč představovalo zvýšení mzdových nákladů cca 40 tis. Kč. Výpočet je kalkulován tak, že nebude přijat další zaměstnanec, ale bude to řešeno prací přesčas stávajících zaměstnanců a předpokládáme, že zaměstnanec odpracuje ročně v průměru 3 svátky.
I když je otázkou, zda pro zaměstnance není výhodnější si nechat práci ve svátek zaplatit, protože jejich příjem je potom vyšší.