3/ JAKÉ JE POSTAVENÍ SRÁŽEK ZE MZDY PROVÁDĚNÝCH PODLE § 551 OBČANSKÉHO ZÁKONÍKU K OSTATNÍM SRÁŽKÁM ZE MZDY?


   V současné době se množí dotazy, jak postupovat v případech, kdy je zaměstnanci prováděna srážka ze mzdy na základě předložené dohody o srážkách ze mzdy (§ 551 občanského zákoníku) a následně došel výkon rozhodnutí od soudu nebo soudní či úřední exekuce. Dotazy se týkají toho, jak postupovat při doručení rozhodnutí soudu nebo při nařízení exekuce, zda zastavit srážky ze mzdy dosud prováděné podle § 551 OZ, nebo zda rozdělit sráženou částku mezi oprávněné?

   Řešení této problematiky najdeme v § 280 občanského soudního řádu, kde se říká: „pořadí pohledávek se řídí dnem, kdy bylo plátci mzdy doručeno nařízení výkonu rozhodnutí“… a “jsou-li srážky ze mzdy prováděny k vydobytí několika pohledávek, uspokojí se jednotlivé pohledávky z první třetiny zbytku čisté mzdy podle svého pořadí bez ohledu na to, zda jde o přednostní pohledávky nebo o pohledávky ostatní“.
   Vzhledem k tomu, že srážky ze mzdy prováděné podle občanského zákoníku jsou postaveny na roveň ostatních srážek ze mzdy prováděných podle § 12 zákona 1/92 Sb. o mzdě nebo § 18 zákona 143/92 Sb. o platu, řídí se pořadí pohledávek vždy datem jejich doručení. U dohod o srážkách ze mzdy se podle § 13 NV 108/94 Sb. řídí pořadí srážek rovněž dnem doručení dohody zaměstnavateli.
   Z toho vyplývá, že v případě doručení dohody o srážkách ze mzdy dříve, než bylo doručeno např. soudní rozhodnutí, exekuční výměr, či rozhodnutí finančního úřadu, je nutno srážet z první třetiny pohledávky dle pořadí, v jakém byly doručeny. Teprve z druhé třetiny, tzn. té, která se používá k uspokojování přednostních pohledávek, se budou uspokojovat později došlé výměry FÚ, výživné apod.
   Např. 10. ledna 2004 byla zaměstnancem předložena dohoda o srážkách ze mzdy od firmy poskytující spotřebitelské úvěry na částku 850 Kč měsíčně. 15. března 2004 obdržel zaměstnavatel výměr FÚ na nedoplatek daně v částce 84 tis. Kč.
   Postup zaměstnavatele by měl být tento: z první třetiny se uspokojí pohledávky podle pořadí, v jakém byly doručeny, tzn., že nejprve se uhradí pohledávka na spotřebitelský úvěr v částce 850 Kč, pokud zbude ještě nějaká částka, použije se na pokrytí pohledávky FÚ. Druhá třetina se použije celá na uspokojení pohledávky FÚ.
  Např. pokud je čistý příjem zaměstnance 10651 Kč a tento zaměstnanec je ženatý s jedním dítětem, vypadal výpočet srážek ze mzdy ve výše uvedeném příkladu takto:

- čistý příjem snížený o nezabavitelné částky 6059 Kč (tj. 10651 - 2542 - (2x1025))
- jedna třetina z této částky je 2019 Kč
- z první třetiny se nejprve uhradí částka 850 Kč na spotřebitelský úvěr a zbývajících 1169 Kč se použije na úhradu pohledávky FÚ
- druhá třetina, tj. 2019 Kč se použije celá na úhradu pohledávky FÚ
- třetí třetina, tj. 2019 Kč zůstává zaměstnanci.
Takže z celkové čisté mzdy 10651 Kč by zaměstnanec obdržel 6611 Kč, na spotřebitelský úvěr by bylo odesláno 850 Kč a finančnímu úřadu by se odeslalo 3188 Kč.

   ZÁVĚR: Při provádění srážek ze mzdy se z první třetiny provádí vždy srážky podle pořadí došlých pohledávek bez ohledu na to, z jakého důvodu jsou tyto srážky prováděnyb>

   NA POKRYTÍ KTERÉ TŘETINY LZE POUŽÍT ČÁSTKU, KTERÁ SE SRÁŽÍ BEZ OMEZENÍ?

   V souvislostí s prováděním srážek ze mzdy se objevily i dotazy, jak naložit s částkou, kterou lze oprávněnému srazit bez omezení (tj. nad 6150 Kč)? Vyskytl se názor, že nejprve by se měly uspokojit přednostní pohledávky a teprve z toho, co by zbylo, se uspokojí pohledávky dle pořadí. Zdůvodnění tohoto postupu je takové, že občanský soudní řád nikde neupravuje, ke které třetině tuto částku přiřadit a tudíž by měla být „v souladu s dobrými mravy“ použita na úhradu přednostních pohledávek…
   Tento výklad je ale spíše přáním autora protože podle našeho názoru z § 279 občanského soudního řádu vyplývá, „že z čisté mzdy, která zbude po odpočtu nezabavitelných částek lze srazit k vydobytí pohledávek jednu třetinu. Pro přednostní pohledávky se srážejí dvě třetiny. Přednostní pohledávky se uspokojují nejprve z druhé třetiny a teprve nestačí-li tato třetina k jejich úhradě, uspokojují se spolu s ostatními pohledávkami z první třetiny“.
   Z tohoto textu vyplývá, že na přednostní pohledávky se použije pouze druhá třetina a teprve nestačí-li tato třetina, uspokojí se přednostní pohledávka spolu s ostatními pohledávkami z první třetiny. Částka, která se sráží bez omezení, by logicky měla zvýšit první třetinu, tzn. pohledávky dle jejich pořadí…

   V praxi se ovšem s tímto případem téměř vůbec nesetkáme, protože částky srážené na základě dohody o srážkách ze mzdy (především spotřebitelské úvěry) jsou nižší než maximální jedna třetina, tj. 2050 Kč a tudíž stejně vše, co bude nad 6150 Kč, půjde na uspokojení přednostní pohledávky.
  Např. svobodný zaměstnanec s čistým příjmem 18672 Kč předložil v prosinci 2003 dohodu o srážkách ze mzdy uzavřenou s firmou, která poskytuje spotřebitelské úvěry. Podle této dohody je třeba měsíčně srážet 1500 Kč, což bylo až do měsíce března prováděno. V měsíci dubnu 2004 došlo zaměstnavateli rozhodnutí okresní správy sociálního zabezpečení na dlužné pojistné v částce 152238 Kč. Postup provedení srážek ze mzdy za měsíc duben 2004:

- čistý příjem snížený o nezabavitelné částky 16130 Kč (tj. 18672 - 2542)
- částka přesahující 6150 Kč je 9980 Kč
- z první třetiny, tj. 2050 Kč se nejprve uhradí částka 1500 Kč na spotřebitelský úvěr a zbývajících 550 Kč se použije na úhradu pohledávky OSSZ
- druhá třetina, tj. 2050 Kč se použije celá na úhradu pohledávky OSZZ
- třetí třetina, tj. 2050 Kč zůstává zaměstnanci
- celá částka 9980 Kč se rovněž odešle na OSSZ.
Takže z celkové čisté mzdy 18672 Kč by zaměstnanec obdržel 4592 Kč, na spotřebitelský úvěr by bylo odesláno 1500 Kč a OSSZ by se odeslalo 12580 Kč.

   UPOZORNĚNÍ: pokud by jste měli případ, kdy by na nepřednostní pohledávku měla být použita celá částka nad 6150 Kč na úkor např. výživného, doporučujeme využít odst. 1 § 291 občanského soudního řádu a zaslat vypočtenou částku soudu, který ji rozvrhne mezi oprávněné a sám provede výplatu.