7/ ODPOVĚDI NA DOTAZY

  55/04   Jsme bytové družstvo a členům představenstva vyplácíme jedenkrát ročně odměnu za výkon funkce. Tyto osoby nejsou v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou družstvem odměňováni.Výše této odměny je ve smlouvě o výkonu funkce předem určena. Zajímá nás, jak je to s odvodem pojistného na SZ a na VZP z této odměny a zda podléhá dani z příjmů?

   Odměna za výkon práce pro družstvo, která vyplývá pouze z výkonu působnosti orgánu družstva podle stanov podléhá podle § 29 vyhl. 165/79 Sb. odvodu pojistného na sociální zabezpečení a pojistného na VZP jen v případě, že odměna je předem určena. Pokud je ve Vašem družstvu odměna předem určena, je třeba z této odměny odvést obojí pojistné. Dani z příjmů tato odměna podléhá vždy a v případě, že je do 5000 Kč, nelze z ní srazit patnácti procentní srážkovou daň, ale musí být sražena daň zálohová, minimálně 20%. Ve Vašem případě by bylo vhodné odměnu za výkon funkce předem nestanovovat, aby se z ní nemuselo odvádět pojistné.

  56/04   Zaměstnáváme starobního důchodce, který tento důchod do konce roku 2003 nepobíral, protože překračoval hranici 8200 Kč. Dne 29. 12. 2003 jsme mu prodloužili pracovní poměr na dobu určitou do 31. 12. 2004. Od ledna 2004 požádal o uvolnění důchodu a ten mu byl vyplácen za měsíce leden, únor a březen. Od měsíce dubna je mu výplata důchodu zastavena z důvodu, že je překročena sjednaná doba jednoho roku. Je toto možné, vždyť pracovní poměr skončí podle přechodného ustanovení do 31. 12. 2004?

   Přechodné ustanovení k zákonu 425/2003 Sb., kterým se měnil zákon 155/95 Sb. o důchodovém pojištění lze podle výkladu pracovníků MPSV aplikovat pouze na poživatele starobního důchodu, kteří tento důchod pobírali k 31. 12. 2003. Vzhledem k tomu, že Váš zaměstnanec tento důchod nepobíral v prosinci 2003, nelze na něho přechodné ustanovení aplikovat. V tomto případě je třeba s ním sjednat novou pracovní smlouvu na dobu nepřesahující jeden rok a výplata důchodu mu bude opět obnovena.

  57/04   Je nárok na odpočet na vyživované dítě v případě, že dítě ukončilo 30. 6. odborné učiliště, od 1. 7. nastoupilo do trvalého pracovního poměru a od měsíce září začalo studovat vyšší odbornou školu v řádném denním studiu? Lze toto považovat za soustavnou přípravu na budoucí povolání? Jak se budou posuzovat prázdniny navazující na ukončení studia?

   Posuzování soustavné přípravy na budoucí povolání se řídí §§ 11 až 16 zákona 117/95 Sb.o státní sociální podpoře. Podle § 12 odst. 1 písm. a) bodu 2 se za soustavnou přípravu považuje studium na středních školách (za studium na středních školách se považuje i studium na vyšších odborných školách) s výjimkou studia při zaměstnání nebo kombinovaného studia na středních školách. Vzhledem k tomu, že ve Vašem případě se jedná o denní studium, jde tudíž o soustavnou přípravu na budoucí povolání. Pokud dítě žije v domácnosti s rodiči, je možno jim uplatnit odpočet na vyživované dítě. Dítě samo si může uplatnit odpočet částky „na studium“. Protože dítě pokračuje podle § 13 odst. 2 písm. a) bez přerušení v dalším studiu, je možné uplatnit odpočet i za měsíce červenec a srpen,

  58/04   Zaměstnankyně nám skončila peněžitou pomoc v mateřství dne 23. 2. 2004 a od 24. 2. si požádala o čerpání dovolené na zotavenou, přičemž z roku 2003 měla zůstatek nevyčerpané dovolené 8 dnů a dále ji zbývá čerpat dovolená za rok 2004. My jsme ji poskytli 4 dny dovolené (tj. pouze 2/12 z 25 dnů nároku za 46 „odpracovaných směn“). Je tento postup v souladu s platnou úpravou?

   Ve Vašem případě došlo k nesprávné interpretaci odst. 4 § 108 ZP, podle kterého jste měli zaměstnankyni umožnit vyčerpání celých 25 dnů dovolené na zotavenou za rok 2004. Takto vyčerpaná dovolená na zotavenou před nástupem rodičovské dovolené nelze z důvodu čerpání rodičovské dovolené krátit (§ 11 odst. 1 NV 108/94 Sb). Podmínka odpracování 60 dnů v roce 2004 je splněna, protože do odpracovaných dnů se zahrnuje jak doba mateřské dovolené, tak doba čerpání dovolené na zotavené.

  59/04   Zaměstnanec utrpěl pracovní úraz a je mu vyplácena náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti. Současně mu bylo vyplaceno bolestné a náhrada nákladů spojených s léčením. Náhradu za ztrátu na výdělku pouze zdaníme, ale není nám jasné, jak naložit s bolestným a náhradou nákladů na léčení?

   Podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona 586/92 Sb. o daních z příjmů jsou od daně osvobozeny přijaté náhrady škody, náhrady nemajetkové újmy… s výjimkou náhrady za ztrátu příjmu… Z toho vyplývá, že z vámi uváděných plnění, která jsou podle § 193 odst. 1 náhradou škody, podléhá dani z příjmů pouze náhrada za ztrátu na výdělku. Bolestné a náhrada nákladů na léčení jsou od daně osvobozeny. Tím, že tyto náhrady nepodléhají dani z příjmů, nesráží se z nich ani pojistné na SZ a VZP.

  60/04   Dcera našeho zaměstnance začala studoval v Austrálii školu „WINDSOR INSTITUTE of Commerce and Languages“. Potvrzení od této školy nám zaměstnanec předložil. Je možné uplatňovat odpočet na vyživované dítě? V případě, že ano, co budu od zaměstnance potřebovat k prokázání této skutečnosti?

   Podle § 12 odst. 1 písm. c) zákona 117/95 Sb. o státní sociální podpoře se za soustavnou přípravu na budoucí povolání považuje studium na středních nebo vysokých školách v cizině, pokud jsou podle rozhodnutí MŠMT postaveny na roveň studia těchto škol v ČR. V tomto případě Vám musí zaměstnanec přinést rozhodnutí ministerstva školství, že tato škola je postavena na roveň studia ČR. Každoročně by měl předkládat potvrzení školy (nejlépe úředně přeložené do češtiny) o tom, že dcera i nadále studuje.

  61/04   V současné době zaměstnáváme studenta, který má u nás podepsané prohlášení k dani a uplatňuje nezdanitelné částky, které ale vyčerpá jen z části. Kromě toho uzavřel ještě další pracovněprávní vztah u jiného zaměstnavatele a chtěl by u něho rovněž podepsat prohlášení k dani s tím, že by nezdanitelné částky neuplatňoval. Je tento způsob možný?

   Podle § 38k odst. 6 zákona 586/92 Sb. může poplatník podepsat prohlášení k dani na stejné období pouze u jednoho plátce. Tzn., že váš zaměstnanec již nemůže pro druhého zaměstnavatele prohlášení podepsat a musí být u něho sražena do 5000 Kč srážková daň 15% a při příjmu nad 5000 Kč by to byla daň podle tabulky minimálně 20%. Je nám jasné, že tomuto zaměstnanci propadnou některé u vás nevyčerpané nezdaněné částky…

  62/04   Zaměstnanec dostal předvolání od vojenské správy. Má nárok na placené nebo neplacené volno? V případě, že bude volno placené, je třeba odvádět z případné náhrady mzdy pojistné na SZ a pojistné na VZP?

   Odpověď najdeme v § 18 NV 108/94 Sb., kterým se provádí ZP, kde se říká, je-li zaměstnanec povinen se dostavit osobně v souvislosti s plněním branné povinnosti k orgánu vojenské právy, přísluší mu volno v nezbytně nutném rozsahu s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku. Odvody ani jednoho pojistného se neprovedou, protože v obou zákonech je uvedeno, že do vyměřovacího základu patří náhrady mzdy s výjimkou náhrady mzdy při výkonu služby v ozbrojených silách (odkaz na § 125 ZP).

  63/04   Náš zaměstnanec, občan Slovenské republiky, který u nás pracuje se oženil s Češkou a narodilo se jim v dubnu 2004 dítě. Můžeme mu uplatňovat od měsíce dubna t.r. odpočet na vyživované dítě?

   Pro posouzení, zda je možno odpočet provést již zálohově je rozhodující, jestli je váš zaměstnanec rezidentem v ČR. Pokud splňuje tuto podmínku, je možné u něho zálohový odpočet za měsíc duben provést. Pokud by ovšem nebyl rezidentem v ČR, měl by možnost si odpočet na vyživované dítě uplatnit v rámci daňového přiznání po skončení letošního roku. Podmínkou uplatnění odpočtu je, že měl 90% veškerých příjmů ze zdrojů v ČR. Jestli je nebo není rezidentem v ČR, je třeba určit podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění, která byla publikována pod č. 100/2003 ve Sbírce mezinárodních smluv.

  64/04   Při vyúčtování pracovní cesty zaměstnance by se zahraniční stravné mělo počítat dle letového řádu. Bohužel letový řád nemám k dispozici a zaměstnanec mi přiložil k vyúčtování pracovní cesty pouze letenky. Jaké hodiny mám vzít pro správné určení stravného v cizí měně?

   Znění § 15 odst. 2 zákona 119/92 Sb. o cestovních náhradách říká, že při letecké přepravě je rozhodující odlet a přílet letadla dle letového řádu. Doba odletu a příletu uvedená na letence by měla být stanovena dle letového řádu, tzn., že údaj uvedený na letence je dobou odletu resp. příletu. Jestliže je na letence uveden odlet ve 14,30 hod., bude tento čas rozhodující pro určení výše stravného, i když letadlo odletělo z důvodu zpoždění až v 17,00 hod.

  65/04   Našim zaměstnancům vyplácíme v prosinci mimořádné odměny v případě, že je předpoklad dobrých hospodářských výsledků a zbývají finanční prostředky. Odměny dostávají pouze někteří zaměstnanci a jejich výše se pohybuje od 5 do 30 tis. Kč. Důvodem pro výplatu odměny je dlouhodobé dosahování velmi dobrých pracovních výsledků v průběhu roku. Jak to bude se zahrnováním těchto odměn do průměrného výdělku? Jsou takto vyplácené odměny mzdou podle zákona o mzdě?

   Podle odst. 9 § 17 zákona 1/92 Sb. o mzdě se složka mzdy, která je poskytována za delší období než kalendářní čtvrtletí, zahrnuje poměrnou částí do tolika následujících čtvrtletí, za která se tato odměna poskytuje. Tzn., že vámi poskytovaná odměna se týká celého kalendářního roku a měla by být poměrná část této odměny použita při zjišťování průměrného výdělku v prvním až čtvrtém čtvrtletí následujícího kalendářního roku. Ze znění důvodu pro poskytování odměny je zřejmé, že tato odměna je poskytována za práci a tudíž se jedná o mzdu, která je daňově uznatelným výdajem.