10/ ODPOVĚDI NA DOTAZY

  66/04   Platíme náhradu za ztrátu na výdělku bývalé zaměstnankyni. U současného zaměstnavatele ukončila pracovní poměr z organizačních důvodů a bylo ji vyplaceno odstupné spolu s náhradou za nevyčerpanou dovolenou a dosaženou mzdou za příslušný měsíc. Bude se do příjmu pro výpočet náhrady započítávat i vyplacené odstupné a náhrada za nevybranou dovolenou?

   Do příjmu pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku se odstupné ani náhrada mzdy za nevyčerpanou dovolenou nezahrnují, protože se nejedná podle § 4 odst. 2 zákona 1/92 Sb. o mzdu. Náhrada za ztrátu na výdělku se podle § 195 odst. 2 ZP poskytuje do výše průměrného výdělku, který se zjišťuje z dosažené mzdy a tou obě uvedená plnění nejsou

  67/04   Uzavřeli jsme se zaměstnancem pracovní poměr na dobu určitou do 30. 6. 2004 se zkušební dobou 3 měsíce. Od 1. 7. 2004 s ním chceme opět sjednat pracovní poměr na dobu určitou do 31. 12. 2004. Můžeme v rámci nové pracovní smlouvy sjednat i zkušební dobu?

   Protože se jedná o nový pracovní poměr na dobu určitou, bylo by možné podle § 31 ZP sjednat i zkušební dobu. Podle odst. 2 § 7 ZP se nám jeví tento postup v rozporu s dobrými mravy, což by mohlo být postiženo v rámci kontroly ze strany úřadu práce.

  68/04   Zaměstnanec má u nás od 1. 11. 2003 uzavřen vedlejší pracovní poměr a v prosinci 2003 dlouhodobě onemocněl. Jak to bude u něho s délkou podpůrčí doby když nevíme, zda ji neměl již ve svém hlavním pracovním poměru vyčerpanou?

   Podle § 30 vyhlášky 143/65 Sb. náleží zaměstnanci, který koná souběžně práci v několika zaměstnáních, nemocenské z každého takového zaměstnání. Podmínky pro poskytování nemocenského se posuzují v každém z nich samostatně s výjimkou zápočtu předchozích období pracovní neschopnosti. Tzn., že ve vašem případě je třeba se kontaktovat se zaměstnavatelem, kde je váš zaměstnanec v hlavním pracovním poměru a zjistit si skutečnosti rozhodné pro běh podpůrčí doby.

  69/04   Zaměstnanec, který zajišťoval pohřeb své matky měl volno 25. a 26. dubna 2004 a donesl nám potvrzení pohřební služby, že 26. 4. vyřizoval pohřeb a dále potvrzení pohřební služby, že se smuteční obřad konal rovněž 26. 4. 2004. Můžeme mu v tomto případě poskytnout pracovní volno s náhradou mzdy za oba dva dny?

   Podle bodu 4 písm. b) přílohy k NV č. 108/94 Sb. se poskytne pracovní volno s náhradou mzdy na jeden den k účasti na pohřbu rodiče a na další den, jestliže zaměstnanec obstarává pohřeb. Podle odst. 2 § 23 téhož NV zaměstnanec prokazuje překážku v práci a její trvání zaměstnavateli. Pokud bychom se důsledně drželi tohoto znění, poskytli bychom pouze náhradu za jeden den. Dle našeho názoru, i kdyby v jednom dni proběhlo zařízení pohřbu a samotný obřad (o čemž pochybujeme), v souvislosti s obstaráním pohřbu můžou být i jiné úkony, které nám nikdo nepotvrdí… Vzhledem k tomu, že se jedná o velice citlivý problém, doporučujeme uznat oba dva dny, popřípadě si pro tento účel rozšířit okruh překážek v práci s náhradou mzdy i bez prokázání těchto skutečností..

  70/04   Zaměstnankyni skončila dne 15. 5. 2004 doba rodičovské dovolené poskytnuté do 4 let věku dítěte. Nyní se s námi dohodla, že do zaměstnání nastoupí až od 1. 9. 2004 a do té doby bude čerpat neplacené volno. Zaměstnavatel odvede pojistné 13,5% z minimální mzdy a bude je požadovat po zaměstnankyni. Je tento postup v pořádku?

   Vámi uváděný postup je v rozporu s platnou úpravou, protože podle § 9 odst. 3 zákona 48/97 Sb. o veřejném zdravotním pojištění, musí zaměstnavatel se zaměstnancem uzavřít písemnou smlouvu, kterou se zaměstnanec zaváže zaplatit zaměstnavateli zcela nebo z části částku, kterou je povinen platit zaměstnavatel v době čerpání neplaceného volna. Pokud zaměstnankyně toto odmítne, musíte 9% z minimální mzdy hradit vy nebo ji neplacené volno neposkytnete…