8/ ODPOVĚDI NA DOTAZY

Oprava dotazu 70/04 - odpověď na tento dotaz by platila pouze v případě, že by se nejednalo o ženu pečující o dítě mladší než 7 let. Jelikož se však o ni jedná pojistné na VZP by se neplatilo, protože je za ni plátcem pojistného stát (§ 7 odst. 1 písm. l) zákona 48/97 Sb. o veřejném zdravotním pojištění). Tímto se všem čtenářům za chybu omlouváme.

  71/04   V naší organizaci srážíme odborové příspěvky zaměstnancům při zúčtování mzdy. Jde nám o to, jestli se příspěvek sražený ze mzdy za prosinec 2003 a odvedený na účet odborů dne 10. 1. 2004 zahrne do potvrzení o zaplacených členských příspěvcích za rok 2004?

   Podle § 15 odst. 14 zákona 586/92 Sb. o daních z příjmů je možno „odečíst zaplacené členské příspěvky člena odborové organizace……Takto lze odečíst částku do výše 1,5% zdanitelných příjmů, maximálně však do výše 3000 Kč za zdaňovací období“. Vzhledem k tomu, že zdaňovacím obdobím je kalendářní rok, jedná se tudíž o příspěvky zaplacené v kal. roce, který začíná měsícem lednem a končí prosincem. Tzn., že se zahrnou až příspěvky sražené ze mzdy za měsíc leden 2004.

  72/04   Zaměstnanec byl v pracovní neschopnosti do 8. 6. 2004. Tento den měl nastoupit ve 22,00 hod. na noční směnu, která byla již první směnou dne 9. 6. (tudíž středeční), protože v naší organizaci nastupuje v týdnu jako první směna v neděli ve 22,00 hod. Je nám jasné, že kdyby zaměstnanec nastoupil již dne 8. 6. došlo by k porušení léčebného řádu. Jak máme ale vyřešit problém s tím, že zaměstnanci budou chybět hodiny k naplnění fondu pracovní doby?

   Vaše úvaha je zcela správná, zaměstnanec by mohl opustit místo, kde je v pracovní neschopnosti až po půlnoci. Pokud by se nemohl na své pracoviště dostat (což je díky dopravní obslužnosti v této době velice pravděpodobné), bude se jednat o překážku v práci na straně zaměstnance (§ 128 odst. 1 ZP a § 21 odst. 2 NV 108/94 Sb.). V tomto případě se může zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodnout, že takto zameškanou dobu napracuje, nebo si za tuto dobu může vyčerpat náhradní volno za práci přesčas nebo za práci ve svátek.

  73/04   04 Zaměstnanec utrpěl pracovní úraz dne 14. 5. 2004 a pracovní neschopnost trvala do 28. 5. 2004. Jaké bude rozhodné období pro výpočet nemocenské a jaké pro výpočet průměrného výdělku před vznikem škody? Slyšeli jsme, že v obou případech se vychází ze stejného rozhodného období.

   Pro výpočet nemocenských dávek bude podle § 18 odst. 2 zákona 54/56 Sb. o nemocenském pojištění rozhodným obdobím období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla pracovní neschopnost, tj. od 1. 5. 2003 do 30. 4. 2004. Pro výpočet průměrného výdělku před vznikem škody je třeba postupovat podle § 17 zákona 1/92 Sb. o mzdě. Jestliže zaměstnavatel nemá v KS nebo ve vnitřním předpisu stanoveno, že rozhodným obdobím je předchozí kalendářní rok, je-li to pro zaměstnance výhodnější, je rozhodným obdobím předchozí kalendářní čtvrtletí.

  74/04   Uzavíráme se zaměstnancem dohodu o provedení práce na dobu 3 měsíců a předpokládaná odměna bude 12 tis. Kč. Máme dotaz, zda je výhodnější vyplácet zaměstnanci odměnu po částech dle postupu prací (např. 4000 Kč měsíčně) nebo ji vyplatit až po skončení prací a využít § 38h odst. 6 zákona o daních z příjmů - tj. vypočíst zálohu tak, jako by byla vyplacena v jednotlivých měsících?

   V případě, že v dohodě bude sjednáno, že část odměny je splatná již po provedení určité části pracovního úkolu a tento zaměstnanec nemá u zaměstnavatele podepsáno prohlášení k dani, je výhodnější vyplácet průběžně části odměny, u kterých bude možné použít způsob zdanění do 5000 Kč 15% srážková daň. V případě výplaty až po skončení prací, nelze použít způsob zdanění 15% srážkovou daní u příjmů do 5000 Kč. Jestliže zaměstnanec nemůže na tuto dohodu podepsat prohlášení k dani, je výhodnější vyplácet průběžně části odměny.

  75/04   Zaměstnanec byl vyslán vlastním vozidlem na pracovní cestu od 7. 6. do 9. 6. 2004. Po jejím skončení nám předložil doklad o čerpání PHM ze dne 8. 6. Jakým způsobem mu máme proplatit náhradu za PHM?

   Podle § 7 odst. 5 se při výpočtu výše náhrady vychází z ceny PHM zaměstnancem prokázané. Jestliže zaměstnanec na den 7. 6. neprokázal cenu PHM, náleží mu náhrada vypočtená z průměrné ceny PHM stanovené vyhláškou MPSV. Za den 8. 6. je možno použít již cenu prokázanou a pokud mu takto načerpané PHM stačily i na den 9. 6., použila se tato cena i na tento den.

  76/04   Zaměstnanec měl u nás uzavřen pracovní poměr na dobu určitou a utrpěl pracovní úraz. Jakým způsobem a po jak dlouhou dobu bude tento pracovní úraz odškodňován?

   Podle § 34 NV 108/94 Sb., kterým se provádí ZP, náleží zaměstnancům, kteří utrpěli pracovní úraz v pracovním poměru sjednaném na dobu určitou, náhrada za ztrátu na výdělku vždy jen do doby, kdy měl tento pracovněprávní vztah skončit. Po této době přísluší náhrada jen, lze-li podle okolností důvodně předpokládat, že postižený by byl i nadále zaměstnán.

  77/04   Zaměstnankyně je těhotná a má rizikové těhotenství, od měsíce února pobírá nemocenské dávky. Předpokládaný den porodu je v září a zaměstnankyně by si chtěla přes největší vedra vybrat řádnou dovolenou. V organizaci se propouští. Mohlo by u ní dojít ke skončení pracovního poměru v době čerpání dovolené na zotavenou?

   Podle § 48 odst. 1 písm. d) ZP nelze dát zaměstnankyni výpověď v době, kdy je zaměstnankyně těhotná. Z toho vyplývá, že si zaměstnankyně může vyčerpat řádnou dovolenou bez jakýchkoliv negativních důsledků.

  78/04   Zaměstnanec pracoval dne 8. 5. v sobotu. Jelikož je u nás rovnoměrně rozvržená pracovní doba na pondělí až pátek, jednalo se u něho o práci přesčas. Kromě toho poskytujeme za práci v sobotu a neděli příplatek ve výši 30% průměrného výdělku. Kolik zaplatíme tomuto zaměstnanci?

   Zaměstnanci náleží za práci dne 8. 5. dosažená mzda a náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek (pokud se nedohodnete na příplatku ve výši průměrného výdělku místo NV), kromě toho mu náleží příplatek nejméně ve výši 25% průměrného výdělku za práci přesčas (pokud se nedohodnete na čerpání NV místo příplatku) a příplatek za práci v sobotu, který máte uveden ve vnitřním mzdovém předpisu (pokud jeho poskytnutí není podmíněno tím, že se nejedná o práci ve svátek nebo přesčas).

  79/04   Jsme organizace, která odměňuje zaměstnance podle zákona o platu a naše zaměstnankyně dostala výpověď pro nadbytečnost, která měla skončit dne 30. 4. 2004. Tato zaměstnankyně je ale od 30. 4. v pracovní neschopnosti, která dosud neskočila (dotaz ze dne 7. 6. 2004). Bude mít zaměstnankyně nárok na další plat?

   Podle § 11 NV 330/2003 Sb. náleží další plat zaměstnanci, který odpracuje v příslušném pololetí alespoň 65 dnů, neskončí-li pracovní poměr před 31. 5. Vzhledem k tomu, že Vaší zaměstnankyni skončí pracovní poměr podle § 48 odst. 2 ZP až uplynutím zbývající části výpovědní doby po skončení pracovní neschopnosti, bude podmínka skončení pracovního poměru po 31. 5. splněna. Rozhodující pro výplatu dalšího platu bude skutečnost, zda odpracovala 65 dnů, pokud ano, má nárok na výplatu dalšího platu.

  80/04   Náš zaměstnanec pracuje na hlavní pracovní poměr, jeho pracovní doba je od 6 do 14 hodin. Může tento zaměstnanec u nás ještě pracovat ve vedlejším pracovním poměru s pracovní dobou od 14.30 do 18.30 hod.?

   S tímto zaměstnancem můžete uzavřít tzv. vedlejší činnost dle § 71 ZP, pokud se bude jednat o práce jiného druhu než byly sjednány pro hlavní pracovní poměr a doba na kterou byly sjednány bude kratší než stanovená týdenní pracovní doba. Práva a povinnosti vyplývající z několika pracovních poměrů se podle § 69 ZP posuzují samostatně.

  81/04   Naše zaměstnankyně nastoupila do zaměstnání při pobírání rodičovského příspěvku. Má nárok na dávky při ošetřování člena rodiny na dítě, na které pobírá rodičovský příspěvek?

   Vzhledem k tomu, že této zaměstnankyni nástup do zaměstnání zakládá účast na nemocenském pojištění, má nárok na uplatnění podpory při ošetřování člena rodiny. Rodičovský příspěvek není dávkou plynoucí z nemocenského pojištění, ale dávkou státní sociální podpory.