ZMĚNY VE VÝŠI MINIMÁLNÍ MZDY

1/ ZMĚNY VE VÝŠI MINIMÁLNÍ MZDY

   Nařízením vlády č. …/2004 Sb. se s účinností od 1. 1. 2005 mění NV 303/95 Sb. o minimální mzdě. Výše měsíční minimální mzdy se zvyšuje na 7185 Kč (dosud 6700 Kč). Z toho vyplývá, že mzda nebo náhrada mzdy nesmí být nižší než tato částka. Minimální mzda 7185 Kč je platná u zaměstnanců s měsíční mzdou pro jakoukoliv délku týdenní pracovní doby v organizaci. Pokud je týdenní pracovní doba zaměstnance zkrácena oproti stanovené délce pracovní doby v organizaci, snižuje se u něho výše minimální mzdy.
   Např. týdenní pracovní doba v organizaci je 40 hodin. Zaměstnanec požádal o její zkrácení na 30 hodin. Minimální mzda se u něho vypočte takto: (7185x30):40. U tohoto zaměstnance bude od 1. 1. 2005 minimální mzda ve výši 5389 Kč.
   U zaměstnanců s hodinovou mzdou je minimální mzda stanovena na 42,50 Kč (dosud 39,60 Kč). Tato částka je platná pro týdenní pracovní dobu 40 hodin. Pokud bude týdenní pracovní doba v organizaci kratší, je třeba hodinovou minimální mzdu přepočíst. Sazby pro některé jiné délky týdenní pracovní doby jsou uvedeny v tabulce:

týdenní pracovní doba	minimální mzda na hodinu/měsíc	90% minimální mzdy	80% minimální mzdy	75% minimální mzdy	50% minimální mzdy
40	42,50	38,30	34,00	31,90	21,30
38,75	43,90	39,50	35,10	33,00	22,00
37,50	45,40	40,80	36,30	34,00	22,70
35	48,60	43,80	38,90	36,50	24,30
40 (37,5 i 35)	7185	6467	5748	5389	3593

Výpočty jsou vždy zaokrouhlovány směrem nahoru.

Při jinak stanovené délce týdenní pracovní doby ve firmě je třeba provést přepočet dle vzorce:
40 : stanovená týdenní pracovní doba x 42,50 Kč.

V tabulce jsou uvedeny rovněž sazby, které budou platit u těchto skupin zaměstnanců:

při prvním pracovním poměru zaměstnance ve věku 18 – 21 let, a to po dobu 6 měsíců od vzniku pracovního poměru – 90% minimální mzdy
u mladistvých zaměstnanců do 18 let – 80% minimální mzdy
u poživatele částečného invalidního důchodu – 75% minimální mzdy
u poživatele plného invalidního důchodu, nebo u mladistvého zaměstnance, který je plně invalidní a nepobírá ID – 50% minimální mzdy.

Ostatní ustanovení nařízení vlády 303/95 Sb. zůstávají beze změn, tzn., že do mzdy se nezahrnuje mzda za práci přesčas, příplatek za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí a za práci v noci a příplatek za práci ve svátek.

Protože se jedná o „minimální mzdu“, nevztahuje se toto NV na dohody mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce nebo dohoda o pracovní činnosti), kde se poskytuje zaměstnancům za vykonanou práci odměna, která může být stanovena i v částce nižší.

Změny v zákonu 592/92 Sb. o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění

Díky úpravě minimální mzdy dochází ke změně v zákonu 592/92 Sb. o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, kde se z minimální mzdy vychází při stanovení vyměřovacího základu u osob bez zdanitelných příjmů (§ 3b).

Tj., např. dítě po ukončení studia na SŠ, které nikam nenastoupilo, ani se nepřihlásilo na úřad práce nebo bezdětná žena v domácnosti. U těchto osob bude od 1. 1. 2005 záloha na VZP činit 970 Kč. (dosud 905 Kč).

Minimální mzda se dále používá u zdravotního pojištění v případech, že zaměstnanci bylo poskytnuto neplacené volno nebo měl neomluvenou absenci. Pokud toto neplacené volno nebo neomluvená absence trvaly celý kalendářní měsíc, je vyměřovacím základem minimální mzda za měsíc (7185 Kč) a pojistné by za tento měsíc činilo 970 Kč. Pokud neplacené volno nebo neomluvená absence trvaly po část měsíce, připočte se k ostatním započitatelným příjmům poměrná část minimální mzdy připadající na kalendářní den v daném měsíci.

Např. v měsíci únoru 2005 bude zaměstnanec čerpat sedm dnů neplaceného volna. Jeho vyměřovací základ pro všeobecné zdravotní pojištění se v tomto měsíci zvýší o 1797 Kč (7185:28x7).