9/ ODPOVĚDI NA DOTAZY

1/05    Od měsíce srpna u nás pracuje poživatelka rodičovského příspěvku na dohodu o pracovní činnosti. V každém měsíci dosáhla příjmu vyššího než 400 Kč. V měsíci listopadu nás požádala o proplacení ošetřování na své starší dítě. Má na toto nárok? Pokud ano, jaké bude rozhodné období?

   Podle § 75 vyhl. ÚRO 165/79 Sb. podpora při ošetřování člena rodiny a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství u zaměstnanců na dohodu o pracovní činnosti nenáleží.

2/05    Žena byla na mateřské a poté na rodičovské dovolené od 4. 6. 2001 do 31. 7. 2004. Dne 2. 8. 2004 nastoupila do zaměstnání a od 3. 8. je práce neschopná. Rozhodným obdobím je srpen 2003 až červenec 2004. Jelikož zde neměla žádný příjem, prodlužuje se rozhodné období vždy o tři měsíce. Poslední příjem měla v lednu 2003, kdy jí byla proplacena náhrada za nevyčerpanou dovolenou ve výši 5808 Kč, ale nebyl zde žádný den, kterým se dělí vyměřovací základ. Další příjem měla v únoru 2001, kde dostala 4767 Kč za 18 kalendářních dnů. Z jakého vyměřovacího základu se vypočte nemocenská?

   Podle odst. 6 § 18 zákona 54/56 Sb. je rozhodným obdobím pro výpočet nemocenské období od února 2001 do července 2004. Tzn., že se v tomto období vezmou veškeré příjmy, které patří do vyměřovacího základu a vydělí se počtem kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ. V tomto případě bude denní vyměřovací základ vypočten takto: (5808+4767):18.

3/05    Jakým způsobem se vypočte peněžitá pomoc v mateřství u zaměstnankyně uvedené v dotazu č. 2, která na ni nastupuje dne 27. 11. 2004 a po celou dobu od 3. 8. byla na rizikovém těhotenství?

   Rozhodným obdobím je v tomto případě listopad 2003 až říjen 2004. Vzhledem k tomu, že v tomto období měla příjem pouze za den 2. 8., bude peněžitá pomoc v mateřství vypočtena z příjmu, kterého dosáhla za tento den.

4/05    Zaměstnanec ukončil pracovní poměr k 30. 9. 2004 z důvodu nadbytečnosti a obdržel odstupné. V době skončení pracovního poměru měl splněn důchodový věk a protože nesehnal jiné zaměstnání ani do konce listopadu, požádal zpětně od 1. 10. 2004 o přiznání starobního důchodu. Nyní se na nás obrátil, zda mu bude vyplacena odměna při odchodu do důchodu. Je možné mu ji v současné době vyplatit?

   Podle § 5 odst. 2 písm. d) zákona 589/92 Sb. o pojistném na SZ se do vyměřovacího základu nezahrnují plnění poskytnutá při prvním skončení zaměstnání po nabytí nároku na starobní důchod. Tzn., že pokud by byla odměna poskytnuta v současné době, nejednalo by se již o první skončení zaměstnání, které bylo v měsíci září. Pokud by byla nějaká odměna v současné době vyplacena, bude celá její výše podléhat odvodům obojího pojistného i daně!

5/05    Zaměstnanec má u nás sjednány dva souběžné pracovní poměry. Jeden je na 75% úvazku a druhý na 25% úvazku. Jaký bude v jednotlivých pracovních vztazích nárok na dovolenou?

   Vzhledem k tomu, že se každý pracovněprávní vztah posuzuje samostatně, bude rozhodující, zda v každém z nich odpracuje 60 dnů. Předpokládáme, že tato podmínka je splněna, takže mu vznikne nárok na dovolenou za kalendářní rok. Při čerpání dovolené mu bude náležet náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku, kterého dosáhl v jednotlivých pracovních poměrech.

6/05    Ve firmě máme 40 hodinovou týdenní pracovní dobu. Zaměstnanec odpracoval v měsíci listopadu všechny směny a kromě toho pracoval 8 hodin ve svátek dne 17. 11. Jeho měsíční mzda činí 30000 Kč a průměrný výdělek 220,85 Kč za hodinu. Chtěli bychom vědět kolik obdrží zaměstnanec v případě, že se dohodne se zaměstnavatelem na poskytnutí příplatku ve výši průměrného výdělku? Jaká by byla jeho mzda v měsících listopadu a prosinci v případě, že by si čerpal v měsíci prosinci náhradní volno za práci ve svátek?

   Předpokládáme, že je u Vás pracovní doba rozvržena rovnoměrně, tj. pondělí až pátek a zaměstnanec by pracoval v případě, že by nebyl dne 17. 11. svátek.
   Jestliže jste se zaměstnancem dohodli na poskytnutí příplatku ve výši průměrného výdělku, obdrží tento zaměstnanec mzdu 30000 Kč a příplatek ve výši 1767 Kč (220,85x8), tj celkem 31767 Kč.
   Pokud by si čerpal v měsíci prosinci náhradní volno za listopadovou práci ve svátek, obdržel by za měsíc listopad dosaženou mzdu, tj. 30000 Kč. V měsíci prosinci, který má 23 pracovních dnů vč. svátků, by obdržel mzdu ve výši 28696 Kč (30000:23x22) a za den, kdy čerpal náhradní volno by obdržel náhradu mzdy ve výši 1767 Kč (220,85x8). Celkem by dostal za měsíc prosinec 30463 Kč.

7/05    Jako zaměstnavatel přispíváme zaměstnancům na penzijní připojištění jednotně částkou 150 Kč. Jedinou podmínkou je, že příspěvek obdrží zaměstnanci, kteří jsou alespoň jeden rok u nás v pracovním poměru. Od roku 2005 chceme zvýšit příspěvek zaměstnancům, kteří u nás odpracovali více než 10 let. Nebude mít tato podmínka (vazba na délku zaměstnání) vliv na odvod obojího pojistného resp. na jeho zdanění?

   V tomto případě se nemusíte obávat odvodů pojistného, protože v obou zákonech o pojistném je uvedeno, že do vyměřovacího základu se zahrnují „plnění věrnostní nebo stabilizační povahy; za taková plnění se vždy považují plnění poskytnutá z důvodu trvání zaměstnání po určitou dobu nebo k určitému dni, s výjimkou…… pojistného zaplaceného zaměstnavatelem za zaměstnance na jeho úrazové pojištění, zdravotní pojištění, penzijní připojištění se státním příspěvkem……“. Co se týká daně z příjmů, zde je třeba pro osvobození od daně dodržet pouze podmínku, aby výše příspěvku byla do 5% vyměřovacího základu zaměstnance na pojistné na SZ.

8/05    Žádáme Vás o sdělení, zda naše zaměstnankyně, která je slovenské národnosti a má trvalý pobyt na Slovensku, může uplatňovat daňový odpočet na sebe a na své dvě vyživované děti? Její manžel žije a pracuje na Slovensku.

   V tomto případě je třeba zjistit, zda je Vaše zaměstnankyně rezidentem v ČR nebo není. Jestliže ano, náleží jí odpočet základní nezdanitelné částky i částek na vyživované děti. Pochopitelně, že musí mít podepsané prohlášení k dani a potvrzení zaměstnavatele manžela, že odpočty na děti neuplatňuje.
   Pokud není rezidentem v ČR, náleží jí při podepsaném prohlášení k dani pouze odpočet základní nezdanitelné částky. Pokud by měla ze zdrojů na území ČR více než 90% veškerých svých příjmů, mohla by si po skončení roku podat daňové přiznání a v něm uplatnit i odpočty na děti. Zjišťování daňové rezidence jsme se podrobně věnovali v DIS 10/2004.

9/05    Máme zaměstnance, kterému již od roku 2001 prodlužujeme dobu určitou vždy na kalendářní rok, tzn., že naposledy byla prodloužena na období od 1. 1. 2004 do 31. 12. 2004. Dočetli jsme se, že musíme s tímto zaměstnancem od 1. 1. 2005 buď sjednat pracovní poměr na dobu neurčitou, nebo s ním uzavřít pracovní poměr na dobu určitou až po 1. 7. 2005. Jaký je správný postup? Se zaměstnancem jsme spokojeni, ale nemáme jistotu, že odbyt našich výrobků není pouze přechodného rázu…

   S obdobným výkladem novelizovaného § 30 ZP jsme se bohužel setkali i my. Tyto výklady ovšem neberou v úvahu přechodné ustanovení k zákonu 46/2004 Sb., podle kterého se „pracovní poměry na dobu určitou, které vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. před 1. 3. 2004 – pozn. redakce), řídí dosavadními předpisy“. Tzn., jestliže byl pracovní poměr na dobu určitou sjednán před 1. 3. 2004, je možné jej podle tohoto přechodného ustanovení prodlužovat i v případě, že už doba prodlužování přesáhla dobu 2 let. Argumentace vykladačů, že prodlužování by odporovalo dobrým mravům by ve Vašem případě mohla vést dokonce k takové „nemravnosti“, že byste zaměstnance propustili…

10/05    Od 1. 1. 2005 chceme některým vedoucím zaměstnancům poskytovat tzv. „ošatné“. Poskytovalo by se pouze těm, kteří nemají nárok na ochranné pracovní prostředky a okruh zaměstnanců stanoví ředitel organizace. Je třeba z tohoto ošatného odvádět pojistné a daň z příjmů?

    Vzhledem k tomu, že ošatné není uvedeno v § 6 odst. 7 mezi příjmy, které nejsou předmětem daně, je třeba z tohoto příspěvku odvést jak obojí pojistné, tak daň z příjmů. Bohužel toto ošatné nesplní ani podmínku tzv. „jednotného pracovního oblečení (stejnokroje)“, které nesmí být zaměnitelné s běžným občanským nebo společenským oděvem (pokyn MF D-190).

11/05    Rozvedený muž bez vyživovací povinnosti má čistou mzdu 10152 Kč. Zaměstnanec má několik přednostních pohledávek (cca 150 tis. Kč), poslední v pořadí byla doručena pohledávka na běžné výživné 500 Kč a dluh na výživném 16500 Kč. V jaké výši budou uspokojeny jednotlivé pohledávky a kolik zůstane zaměstnanci?

    Tomuto zaměstnanci se od čisté mzdy odečte pouze základní nezabavitelná částka 2542 Kč. Zbytek čisté mzdy 7610 Kč (10152-2542) se rozdělí takto: částka 1460 Kč (tj. částka, která přesahuje 150% částky ŽM, tj. 6150 Kč) se použije na úhradu pohledávek dle jejich pořadí. První třetina, tj. 2050 Kč se použije na úhradu pohledávek dle pořadí a druhá třetina, tj. druhých 2050 Kč se použije na úhradu běžného výživného a části dluhu na výživném (500+1550). Zbývají třetina zůstane zaměstnanci, který tak obdrží pouze 4592 Kč.

12/05    Zaměstnankyně nastoupila v září na peněžitou pomoc v mateřství. V listopadu vyplácíme celoroční odměny. Můžeme tuto odměnu vyplatit i této pracovnici, aniž by to ovlivnilo výplatu peněžité pomoci?

   Podle § 7 odst. 1 zákona 88/68 Sb. o prodloužení mateřské dovolené… „nenáleží peněžitá pomoc v mateřství za období, za které náleží zaměstnankyni započitatelný příjem z činnosti zakládající účast na nemocenském pojištění, ze které je peněžitá pomoc poskytována, nebo nemocenské, s výjimkou těch příjmů, které zaměstnankyni náleží i za dobu mateřské dovolené, aniž v této době vykonávala tuto činnost, za kterou jí náleží započitatelný příjem“. Z toho vyplývá, že vyplacená roční odměna neovlivní výplatu peněžité pomoci v mateřství. Stejně je možno při pobírání peněžité pomoci poskytnout např. další plat, mzdu před dovolenou, čtvrtletní prémii, odměnu k životnímu nebo pracovnímu jubileu apod.

13/05    Chceme přijmout uchazeče o zaměstnání, který by pracoval od 13. 12. 2004 do 31. 12. 2004 tak, že by jeho týdenní pracovní doba byla kratší než polovina naší stanovené pracovní doby a jeho odměna by byla 3349 Kč. Nepřijde tento uchazeč o podporu v nezaměstnanosti za měsíc prosinec z důvodu, že odměna není úměrná odpracované době?

    Zjednodušeně řečeno, u nás je možné všechno… Podle § 25 odst. 3 písm. a) zákona 435/2004 Sb. o zaměstnanosti a našeho názoru stačí, že měsíční výdělek je nižší než polovina minimální mzdy, což by u Vás bylo dodrženo. (Ále……, už vidíme skupiny právníků a vykladačů z ministerstva, jak se přehrabují v rozsahu kratším jak polovina stanovené týdenní pracovní doby a ještě tam mají odkaz na § 83a ZP – zatím si to neuvědomili, protože mají problematickou dovolenou, která vydá novými výklady za hodně peněz… – až dovolená pomine, a to bude po skončení letošního roku, uvědomí si, že máme také zákon o zaměstnanosti a budou se dělat školení, psát výklady apod…).