Podle našeho názoru je rozhodující, jak máte odměňování upraveno v pracovní smlouvě popř. v kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpisu. V tomto případě by bylo možné svátek proplatit, protože zaměstnanec by jako obvyklý pracovní den měl dny svátků a mzda mu tudíž v důsledku svátku ušla.

   80/05    V současné době došlo k výraznému nárůstu cen pohonných hmot. V této souvislosti máme dva dotazy
       a)   od kdy bude provedena valorizace těchto cen?
       b)   můžeme používat jenom průměrné ceny PHM, i když jsou podstatně nižší než ceny u čerpacích stanic?

   Ad a) Podle § 8 odst. 1 zákona 119/92 Sb. o cestovních náhradách je MPSV povinno stanovit nové sazby průměrných cen PHM, pokud se jejich výše zvýší (sníží) alespoň o 20% oproti poslední úpravě. Podle našeho názoru už tato situace nastala u benzinu, takže by MPSV mělo vyhlásit novou výši průměrných cen PHM.
   Ad b) Váš postup v případě používání jen průměrných cen PHM je v rozporu s § 7 odst. 5 zákona 119/92 Sb., protože při výpočtu náhrady za spotřebované PHM se přednostně vychází z ceny prokázané zaměstnancem. Teprve v případě, že cenu neprokáže se použijí průměrné ceny stanovené MPSV.

   81/05    Zaměstnankyně u nás skončila pracovní poměr a v ochranné lhůtě onemocněla. V současné době ji vyplácíme nemocenské dávky a ona se na nás obrátila s tím, abychom ji sepsali žádost o důchod. Je naší povinností žádost o důchod vyplňovat v případě, že se již nejedná o naši zaměstnankyni?

   Podle § 82 odst. 3 zákona 582/91 Sb. o organizaci a provádění sociálního zabezpečení občané, kteří již v pracovním poměru k organizaci nejsou, avšak pobírají od ní dávky nemocenského pojištění, podávají žádost u organizace, která byla pro ně příslušná v době trvání jejich pracovního poměru. Tzn., že v tomto případě je Vaší povinností žádost o důchod sepsat.

   82/05    Od kterého data se má zvýšit zaměstnanci platový stupeň, když zvýšené doby započitatelné praxe dosáhne k 15. 9. 2005? Má to být již za měsíc září nebo až od měsíce října?

   Podle § 4 odst. 10 NV 330/2003 Sb. náleží platový tarif ve vyšším platovém stupni od prvého dne kalendářního měsíce, ve kterém dosáhl doby započitatelné praxe stanovené pro příslušný platový tarif. Ve Vašem případě bude zvýšený platový tarif náležet od měsíce září 2005.

   83/05    Zaměstnanci budou jezdit pravidelně každý den na pracovní cestu do vzdálenějšího místa a my jim budeme proplácet cestovní náhrady. Můžeme zaměstnancům uložit, aby si na tyto cesty zakoupili měsíční jízdenku Českých drah? Lze takový doklad proplatit prostřednictvím cestovního příkazu?

   V § 3 zákona o cestovních náhradách se říká, že zaměstnavatel vysílající zaměstnance na pracovní cestu určí mimo jiné i způsob dopravy. Podle § 4 téhož zákona náleží zaměstnanci náhrada prokázaných jízdních výdajů. V případě, že zaměstnancům určíte jako způsob dopravy vlak, bude určitě z ekonomického hlediska žádoucí, trvat na zakoupení měsíční jízdenky ČD. Úspora výdajů oproti obyčejnému jízdnému může činit dvě třetiny i více. Námitky, že zaměstnanec může tuto jízdenku používat i mimo pracovní dny je sice správná, ale už vidíme zaměstnance, který z důvodu bezplatné měsíční jízdenky jezdí na stavbu či jiné pracoviště i o víkendech…

   84/05    Zaměstnanec skončil pracovní poměr z důvodu nadbytečnosti a obdržel 5-ti násobek průměrného výdělku. Můžeme s ním po měsíci od ukončení pracovního poměru uzavřít dohodu o provedení práce, aniž by musel vracet odstupné? Ustanovení § 60b ZP nám není jasné.

   V odst. 1 § 60b se říká, pokud nastoupí zaměstnanec opět do zaměstnání u dosavadního zaměstnavatele, je povinen vrátit tomuto zaměstnavateli odstupné nebo jeho poměrnou část… Podle našeho názoru se za zaměstnání považuje jak pracovní poměr, tak i sjednané dohody mimo pracovní poměr. Z toho důvodu by měl zaměstnanec vrátit poměrnou část odstupného vypočtenou podle odst. 2 přes kalendářní dny.

   85/05    Naše firma odebírá výrobky od 3 firem zaměstnávajících více než 50% osob se zdravotním postižením. Je třeba provádět výpočet za každou firmu zvlášť nebo výsledný odběr sečteme a vydělíme sedminásobkem průměrné mzdy?

   Vyhláškou 518/2004 Sb. se od roku 2005 změnil výpočet plnění povinného podílu osob se ZP formou odběru výrobků nebo služeb. V § 18 odst. 2 se říká, že pokud je počet osob se ZP vypočtený přes odběr výrobků a sedminásobek průměrné mzdy vyšší než průměrný přepočtený počet osob dodavatele, může si zaměstnavatel započíst osoby se ZP jen v počtu, který byl dodavatelem potvrzen v jednotlivých čtvrtletích jako nejvyšší. Stejně tak při odběru od OSVČ, která je osobou se ZP, můžeme započíst maximálně jednu osobu se ZP, i když výše odběru mohla být i vyšší. Z toho vyplývá, že bude třeba provést výpočet za každého dodavatele zvlášť (vždy alespoň na dvě desetinná místa) a jednotlivé výsledky sečíst. V případě součtu všech odběrů od všech dodavatelů a vydělení sedminásobkem průměrné mzdy by mohlo dojít k zápočtu většího počtu osob se ZP!

   86/05    Nová zaměstnankyně k nám nastoupila 15. 8. 2005. V evidenci úřadu práce byla od ledna 2005 do 14. 8. 2005. Nárok na dovolenou našich pracovníků je pět týdnů. Jaký bude mít nárok na dovolenou tato zaměstnankyně do konce letošního roku, když předpokládáme, že nebude v pracovní neschopnosti? Program na zpracovaní mezd nám uvádí nárok 10,5 dne, je to správně?

   Aby bylo možné uplatnit § 10 odst. 1 NV 108/94 Sb., který umožňuje započíst poměrnou část dovolené i za měsíc, kdy dochází ke změně zaměstnání v průběhu měsíce, musela by tato zaměstnankyně nastoupit od jiného zaměstnavatele a nikoliv přijít z úřadu práce. V tomto případě budou zaměstnankyni náležet pouze 4 dvanáctiny z celkového nároku za měsíce září až prosinec. Váš mzdový program vypočetl 5 dvanáctin, což není v tomto případě možné a je třeba správce programu na tuto skutečnost upozornit.