POKYN MF D-285 K APLIKACI § 6 ODST. 1 a 2 ZÁKONA 586/92 Sb.

1/ POKYN MF D-285 K APLIKACI § 6 ODST. 1 a 2 ZÁKONA 586/92 Sb.

   V příloze tohoto čísla najdete Pokyn MF D-285. Účelem tohoto pokynu je „vymezit hranice pro správné stanovení způsobu zdanění příjmů fyzických osob ze závislé činnosti ve spojitosti s uzavřenými jinými než pracovněprávními vztahy; tj. určení správného způsobu zdanění v případech nesprávně uzavřených a formulovaných obchodněprávních a občanskoprávních vztahů z hlediska daňového“.
   V pokynu se dále uvádí a definuje, co je závislá činnost: „podstatným a základním rysem závislé činnosti je skutečnost, že není vykonávána zcela nezávisle, tzn. pod vlastním jménem, na vlastní účet a s vlastní odpovědností poplatníka“.
   V závěru pokynu jsou uvedeny nejčastější znaky pro posouzení, zda se jedná o závislou činnost či nikoliv a těmi jsou:

plátce příjmu přímo či nepřímo ukládá úkoly, řídí a kontroluje fyzickou osobu a nese odpovědnost související s její činností,

fyzická osoba má ve vztahu k plátci příjmu obdobné postavení jako zaměstnanec,

odměna za práci je vypočítána na základě délky pracovní doby nebo obdobným způsobem běžným při odměňování osoby v pracovněprávním vztahu,

materiál, pracovní pomůcky, stroje a zařízení potřebné pro výkon činnosti jsou fyzické osobě poskytovány plátcem příjmu,

vztah mezi plátcem příjmu a fyzickou osobou je dlouhodobý anebo soustavný, resp. fyzická osoba vykonává činnost dlouhodobě pouze pro jednoho plátce příjmu, a to osobně nebo prostřednictvím spolupracující osoby ve smyslu § 13 zákona o daních z příjmů.

CO PRO NÁS Z TOHOTO POKYNU VYPLÝVÁ?

Na základě něj budou finanční úřady posuzovat, zda se v případě sjednané smlouvy podle obchodního zákoníku jedná či nejedná o závislou činnost. Pokud takto sjednaný vztah posoudí jako „závislou činnost“, budou po zaměstnavateli požadovat zaplacení daně z příjmů ze závislé činnosti z vyplacené odměny.

KDY JE TŘEBA SE OBÁVAT TOHOTO POSTIHU?

   Tento postih může být uplatněn, pokud dochází k obcházení zákona o zaměstnanosti, tzn., že je aplikován „švarcsystém“ a se zaměstnancem je uzavřen vztah podle obchodního zákoníku a nikoliv podle zákoníku práce.
   Např. jestliže u stavební firmy pracují celoročně zedníci se živnostenským listem, kterým jsou ukládány úkoly jako zaměstnancům, pracujícím na základě pracovní smlouvy, odměna za práci je vypočtena na základě odpracovaných hodin a zedník používá materiál a jiné pracovní pomůcky, které mu poskytl plátce příjmů, jedná se o příjem ze závislé činnosti a tudíž měl zaměstnavatel srazit daň z příjmů ze závislé činnosti!
   Pokud si ale plátce příjmů jednorázově najme na provedení určitých prací zedníka se živnostenským listem, který si bude sám organizovat pracovní dobu (např. bude pracovat ve svátky, v sobotu či v neděli nebo 14 hodin denně apod.), bude mít své vlastní vybavení (např. kolečko, míchačku, vrátek apod.) případně i svůj materiál a odměnu si stanoví sám na základě odpracovaných hodin, spotřebovaného materiálu a opotřebení vlastního nářadí (popřípadě dle vlastních sazeb za sjednané dílo), nebude se jednat o příjem ze závislé činnosti a odměna takto vyplacená nebude podléhat dani z příjmů ze závislé činnosti.

ZÁVĚR

Pokud si některé firmy nevzaly ponaučení z výkladů k „švarcsystému“ a z novelizovaného § 13 zákona 435/2004 Sb. o zaměstnanosti (viz DIS č. 3 a 8) a i nadále jej aplikují, je třeba počítat s postihem jak ze strany úřadu práce, tak ze strany finančního úřadu.