3/ VÝKLAD K PŘÍLEŽITOSNÉMU ZAMĚSTNÁNÍ

   V současné době se objevil článek k příležitostnému zaměstnání a zdravotnímu pojištění od ing. Antonína Daňka a Mgr. Jiřího Gleta, podle kterého je třeba nově posuzovat příležitostné zaměstnání (§ 6 zákona 54/56 Sb.). Článek vychází z výkladu MPSV, který bohužel zatím není nikde k dispozici, ale jeho obsahem je nová definice nahodilého jednorázového zaměstnání. Nová definice zní takto: „nahodilým jednorázovým zaměstnáním je takové zaměstnání, které nemá trvat a ani netrvalo déle než sedm kalendářních dnů po sobě jdoucích, jestliže doba od skončení předchozího zaměstnání do nástupu do nového zaměstnání u téhož zaměstnavatele činila alespoň šest měsíců“.
   Na základě této definice by se nejednalo o nahodilé jednorázové zaměstnání v případě, že zaměstnanec ukončil pracovní poměr 31. srpna 2005 a se stejným zaměstnavatelem uzavřel dohodu o pracovní činnosti od 1. 11. do 3. 11. 2005 s odměnou 2500 Kč, protože neuplynula doba 6 měsíců od skončení jednoho zaměstnání do vzniku nového. Z celé vyplacené částky 2500 Kč by se odvedlo jak pojistné na zdravotní pojištění, tak pojistné na sociální zabezpečení.
   Podle našeho názoru je tento výklad vydán na základě Rozhodnutí č. 443 Nejvyššího správního soudu, který byl publikován ve Sbírce rozhodnutí č. 1/2005 a zní takto:
  Nejde o „nahodilé jednorázové zaměstnání“ pro účely vynětí z pojištění podle § 5 písm. d) a § 6 odst. 1 zákona 54/56 Sb. o nemocenském pojištění zaměstnanců, jestliže jsou dohody o pracovní činnosti uzavírány prakticky každý měsíc, a zaměstnávání se tak periodicky opakuje (zde pořadatelská služba na výstavách).
    Tímto rozhodnutím by se mělo zamezit opakovanému uzavírání dohod o pracovní činnosti na dobu kratší než 7 kalendářních dní po sobě jdoucích a neodvádění obojího pojistného z těchto dohod, což je podle našeho názoru správný krok. Pokud někdo opakovaně uzavírá dohody o pracovní činnosti na dobu kratší než 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích, vystavuje se postihu ze strany kontrolních orgánů. Zde by měla být dodržena alespoň 6 měsíční přestávka mezi jednotlivými dohodami…
   Bohužel autoři článku a výkladu vztahují dobu 6 měsíců na všechna zaměstnání, tzn. i na případ skončení klasického pracovního poměru (ten není v žádném případě nahodilým jednorázovým zaměstnáním) a uzavření dohody o pracovní činnosti na 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích do 6 měsíců od skončení pracovního poměru. Toto nebylo ani smyslem rozhodnutí Nejvyššího správního soudu.
   ZÁVĚR: v případě, že by Vám OSSZ nebo zdravotní pojišťovna chtěly doměřit pojistné i v těchto případech, je třeba argumentovat tím, že nahodilé jednorázové zaměstnání nebylo uzavřeno opakovaně a § 6 odst. 1 zákona 54/56 Sb. nebyl žádným zákonem změněn a tudíž nemohl být ani porušen. Při případných problémech Vám rádi pomůžeme a zašleme Judikát Nejvyššího správního soudu.

   POZNÁMKA: v novém zákonu o nemocenském pojištění je podmínka 6 měsíců mezi jednotlivými zaměstnáními uvedena, ale tento zákon má platit až od 1. 7. 2006.