JAKÉ JSOU PODMÍNKY PRO UPLATNĚNÍ SPOLEČNÉHO ZDANĚNÍ?

• musí se jednat o manžele, tzn., že nelze společné zdanění uplatnit u druha a družky. K splnění podmínky manželství stačí, když sňatek uzavřou 31. 12. 2005
• musí vyživovat alespoň jedno dítě žijící s nimi v domácnosti. Rovněž zde je třeba, aby se rodičům dítě narodilo alespoň do konce roku. Pokud by se narodilo až 2. 1. 2006, nelze za rok 2005 společné zdanění uplatnit

   Poznámka: zákon jednoznačně neřeší případ, kdy dítě přestane být nezaopatřeným dítětem v průběhu roku, za který by se společné zdanění mělo uplatnit. Podle našeho názoru by se uplatnit nemělo, protože podmínka existence vyživovaného dítěte není k 31. 12. kalendářního roku splněna. Na tuto skutečnost jsme upozorňovali pracovníky MF a čekáme, že se k této problematice do konce letošního roku vyjádří…

• každý z manželů si bude muset podat daňové přiznání

   Bohužel v současné době ještě není k dispozici VZOR daňového přiznání pro společné zdanění manželů… Tiskopis daňového přiznání bude muset obsahovat přílohu pro výpočet společného základu daně. Z § 13a odst. 6 totiž vyplývá, že manželé v příloze k daňovému přiznání spočítají společný základ daně za všechny příjmy podle §§ 6 až 10 a do daňového přiznání potom uvedou každý přesnou polovinu společného základu daně. V daňovém přiznání si potom odečtou všechny prokázané nezdaněné částky podle § 15.
   POZOR: v případě, že jeden z manželů má příjmy nižší než 38040 Kč (např. je na MD nebo RD), může si druhý z manželů uplatnit odpočet částky 21720 Kč na manželku (manžela).
   Podle § 35c odst. 9 nemůže při společném zdanění uplatnit daňové zvýhodnění jeden z manželů, pokud jej uplatňoval v průběhu kalendářního roku u svého plátce druhý z manželů. Toto by nemělo výhodnost společného zdanění ovlivnit, pouze při více dětech a vyšších příjmech by bylo vhodné si děti pro účely uplatnění daňového zvýhodnění rozdělit.

   KDY NEJDE SPOLEČNÉ ZDANĚNÍ UPLATNIT?
Podle odst. 4 § 13a nelze společné zdanění manželů uplatnit v těchto případech

• alespoň jeden z manželů má stanovenou daň paušální částkou
• alespoň jeden z manželů má povinnost stanovit si minimální základ daně

   V souvislosti s povinností stanovit si minimální základ daně se objevily některé pochybnosti, zda se uvedené vztahuje na všechny poplatníky s příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a, b) a c), i když podle § 7c odst. 3 a 4 se na některé skupiny poplatníků minimální základ daně nevztahuje (např. při zahájení nebo ukončení podnikání, poživatelům důchodů, rodičovského příspěvku, studentům apod.). Podle našeho názoru by např. u poživatele rodičovského příspěvku, který podniká, bylo možno společné zdanění uplatnit, protože se na něho minimální základ daně nevztahuje.

• alespoň jeden z manželů si uplatňuje druhého z manželů jako spolupracující osobu nebo uplatňuje výpočet daně z příjmů dosažených za více zdaňovacích období (§ 14)
• alespoň jeden z manželů uplatňuje slevu na dani podle § 35a nebo 35b - to jsou ti jimž byl poskytnut příslib investiční pobídky…
• alespoň na jednoho z manželů byl prohlášen konkurz.

   Zjednodušeně řečeno, společné zdanění nebudou moci uplatnit manželé, z nichž jeden podniká a má některou z uvedených situací (paušální daň, minimální základ daně nebo je spolupracující osobou).
  POZOR: u zaměstnanců, kteří podnikají a jejichž příjmy z podnikání a ze zaměstnání v součtu přesáhnou minimální základ daně, se může společné zdanění uplatnit. Ten, kdo má pouze příjmy ze zaměstnání, může společné zdanění uplatnit vždy.

   SPOLEČNÉ ZDANĚNÍ U DAŇOVÝCH NEREZIDENTŮ
V případě, že jeden z manželů je daňovým nerezidentem ČR, mohou manželé uplatnit společné zdanění tehdy, jestliže úhrn všech příjmů obou z manželů ze zdrojů na území ČR činí nejméně 90% všech jejich příjmů. Je to obdoba toho, co platí pro daňového nerezidenta, který chce uplatnit nezdaněné částky na druhého z manželů a invalidity a daňové zvýhodnění na vyživované dítě.

   SPOLEČNÉ ZDANĚNÍ NEBO SPOLUPRÁCE OSOB?
Pro manžele, z nichž alespoň jeden podniká, bude aktuální vybrat si buď společné zdanění (§ 13a) nebo spolupráci osob (§ 13).
   Jaké aspekty je třeba brát v úvahu při rozhodování, který způsob uplatnit?

• pro uplatnění společného zdanění manželů není třeba, aby druhý z manželů fakticky spolupracoval s podnikatelem. Pokud je vykazován jako spolupracující osoba, mělo by toto být nahlášeno na příslušném FÚ
• při společném zdanění lze uplatnit odpočet částky 21720 Kč na druhého z manželů, jestliže jeho příjmy nepřekročí 38040 Kč, což při spolupráci nejde
• pro uplatnění spolupracující osoby však není třeba vyživovat žádné dítě.

   Jaký způsob zdanění je výhodnější?
Zásadně platí, že výhodnějším způsobem je uplatnění společného zdanění. Pouze v případě ztráty z podnikání je v některých případech výhodnější spolupráce osob. V případě, že jeden z manželů dosáhl ve zdaňovacím období, kdy uplatnili společné zdanění ztrátu, může ji odečíst ten z manželů, který ji vykázal, a to v následujících zdaňovacích obdobích. V těchto obdobích ovšem nesmí uplatnit společné zdanění.

   VÝHODNOST SPOLEČNÉHO ZDANĚNÍ

   Kdy není třeba se o společné zdanění zajímat?
Pokud mají oba z manželů příjmy ve stejném daňovém pásmu a stejné nezdaněné částky, není třeba společné zdanění uplatňovat, protože by pouze museli podat daňové přiznání, ale efekt by to manželům nepřineslo.
   Např. manželka má roční základ daně 150 tis. Kč a manžel rovněž. Mají jedno dítě, na které uplatňuje daňové zvýhodnění manželka. Každý si uplatňuje pouze základní nezdanitelnou částku. V tomto případě by společné zdanění nepřineslo pro tuto rodinu nic, protože daň při individuálním zdanění by činila u manželky 10920 Kč (po uplatnění 6000 Kč daňového zvýhodnění na dítě) a u manžela 16920 Kč, tj. celkem 27840 Kč a při společném zdanění by zaplatili úplně stejnou částku.
   Jiná situace by v tomto případě byla, pokud při stejných příjmech by si manžel platil penzijní připojištění 18 tis. Kč a soukromé životní pojištění 12 tis. Kč. Při zdanění každý za sebe by manželka zaplatila daň ve stejné výši tj. 10920 Kč po uplatnění slevy a manžel by zaplatil 13185 Kč, tj. celkem 24105 Kč. Při společném zdanění by zaplatili 23850 Kč, což představuje úsporu 255 Kč.
   Rovněž v případě, že jsou oba manželé v nejnižším, tj. 15% pásmu daně, nepřinese společné zdanění pro tuto rodinu žádnou výhodu.

   Kdy je společné zdanění výhodné?
V ostatních případech, kdy se příjem manželů výrazně liší nebo jeden z nich nemá žádné příjmy, je vždy výhodnější společné zdanění uplatnit. Úplně nejvýhodnější je uplatnění společného zdanění u manželů, kde manžel (manželka) má příjmy 75 tis. Kč měsíčně a druhý je doma s dětmi. V tomto případě přinese společné zdanění navíc téměř 50 tis. Kč.

   Konkrétní příklad na rodinu, kde oba manželé pracují:
Manželé vyživují dvě děti, na které uplatňuje daňové zvýhodnění manžel. Oba jsou zaměstnáni a základ daně u manžela činí 210 tis. Kč (tj. měsíčně cca 20 tis. Kč hrubého) a u manželky 140 tis. Kč (tj. měsíčně cca 13 tis. Kč hrubého). Každý si platí 12 tis. Kč na soukromé životní pojištění.
   Pokud zdanění provede každý z manželů zaplatí na dani manželka 13485 Kč a manžel 14520 Kč (po slevě na dani za 2 děti), celkem 28005 Kč.
   Pokud by uplatnili společné zdanění činila by celková daň po slevě na děti 27040 Kč. Z tohoto příkladu je patrné, že výhodnost v případě, kdy oba manželé pracují a jejich výdělky se výrazně neliší není zas tak velká…

   Závěr:
Někteří zaměstnanci se na Vás budou obracet s dotazem, kolik by jim přineslo společné zdanění navíc do rodinné pokladny. Jednoznačně by měli společné zdanění uplatnit manželé, kde jeden z nich nemá žádné příjmy a dále manželé, kteří mají vysoké rozdíly v příjmech. U ostatních zaměstnanců, kde rozdíl v ročních příjmech je v řádu desítek tisíc je na zvážení zda jim stojí za to podávat daňové přiznání kvůli pětistovce…