5/
ZJIŠŤOVÁNÍ PRŮMĚRNÉHO VÝDĚLKU U PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKŮ
(týká se pouze škol a zařízení sociální péče, která mají pedagogické
pracovníky)
V souvislosti s přijetím nového
školského zákona a zákona o pedagogických pracovnících se změnil i zákon 143/92
Sb. o platu. Do zákona se doplnil § 8a, který řeší „příplatek za přímou
pedagogickou činnost nad stanovený rozsah“. Tento příplatek náleží
pedagogickému pracovníku za hodinu přímé vyučovací činnosti vykonávané nad
rozsah hodin přímé pedagogické činnosti stanovený ředitelem školy. Jeho výše je
dvojnásobek průměrného hodinového výdělku. V poslední době se objevily dotazy,
jak se tento příplatek promítne do průměrného výdělku těchto zaměstnanců
a zda se celkem odpracované hodiny navýší i o tyto „nadúvazkové hodiny“ tzn.,
zda budou považovány za přesčasové hodiny a rozmělní průměrný výdělek?
Podle zákona 563/2004 Sb. o pedagogických pracovnících je týdenní
pracovní doba pedagogických pracovníků rozdělena vždy na dvě části, a to na
výkon přímé pedagogické činnosti a na výkon prací souvisejících s touto přímou
pedagogickou činností. Týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti je stanoven v
příloze k NV 75/2005 Sb., např. u učitele základní školy je to 22 hodin, u učitele
všeobecně vzdělávacích a odborných předmětů na střední škole nebo vyšší
odborné škole je to 21 hodin. Podle § 23 zákona 563/2004 Sb. je možné nařídit
pedagogickému pracovníkovi konání přímé pedagogické činnosti nad jemu stanovený
rozsah nejvýše v rozsahu 4 hodin týdně a další 2 hodiny s ním lze dohodnout.
Přímou pedagogickou činností nad stanovený rozsah je i přímá pedagogická činnost
při zastupování nepřítomného pedagogického pracovníka (tzv. „suplování“). Tzn.,
že např. učiteli na střední škole, který má přímou pedagogickou činnost dle NV
21 hodin, je možno ji prodloužit až na 25 hodin a pokud by souhlasil až na 27 hodin.
Tento výkon přímé pedagogické činnosti není posuzován jako
práce přesčas, ale jde o výkon práce v rámci stanovené týdenní pracovní doby.
Vykonáním přímé pedagogické činnosti nad stanovený rozsah pouze dochází ke
změně vzájemného podílu jednotlivých částí pracovní doby, tj. k zvýšení
rozsah přímé pedagogické činnosti a k snížení rozsahu prací souvisejících s
touto přímou pedagogickou činností.
JAKÝ BUDE DOPAD DO ZJIŠŤOVÁNÍ
PRŮMĚRNÉHO VÝDĚLKU?
Z výše uvedeného vyplývá, že pokud zaměstnancem odučené
hodiny v týdnu nepřekročí 40 hodin, nejedná se o práci přesčas a pro
zjišťování průměrného výdělku tyto „nadúvazkové hodiny“ nebudeme brát v
úvahu. Tímto dojde k zvýšení průměrného výdělku těchto zaměstnanců.
Např. učiteli bylo nařízeno konání přímé pedagogické činnosti
nad jemu stanovený rámec ve výši 2 hodin týdně. Za tyto hodiny obdrží příplatek
za přímou pedagogickou činnost nad stanovený rozsah ve výši dvojnásobku
průměrného výdělku. Při zjišťování průměrného výdělku se bude jeho
dosažený příjem za předchozí čtvrtletí dělit počtem hodin bez navýšení o
hodiny odpracované za přímou pedagogickou činnost nad stanovený rozsah, protože o
tyto hodiny se učiteli snižuje rozsah prací souvisejících s touto přímou
pedagogickou činností.
V případě, že by přímá pedagogická činnost nad stanovený rozsah
spolu se „suplováním“ překročila týdenní pracovní dobu, jednalo by se již o
práci přesčas!