5/ ODMĚŇOVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ PŘI ZMĚNĚ LETNÍHO ČASU


   V posledních dnech se opět rozčeřila hladina s problémy, jak správně odměňovat zaměstnance, kteří v důsledku změny letního času odpracují jednu hodinu navíc.
Jediné, co je k problematice zavedení letního času k dispozici, je NV 293/2001 Sb. o zavedení letního času v letech 2002 až 2006. V § 2 tohoto NV se řeší „vliv zavedení letního času na stanovenou týdenní pracovní dobu“.
   V odst. 1 se uvádí, že „stanovená týdenní pracovní doba u zaměstnanců, jimž počátek letního času připadne do jejich pracovní směny, pokud se tato pracovní směna v důsledku zavedení letního času zkrátí, bude v příslušném týdnu o jednu hodinu kratší“.
   V odst. 2 se říká, že „stanovená týdenní pracovní doba u zaměstnanců, jimž konec letního času připadne do jejich pracovní směny, pokud se tato pracovní směna v důsledku ukončení letního času prodlouží, bude v příslušném týdnu o jednu hodinu delší“.
   Toto je vše, co máme k „odměňování navíc odpracovaných hodin“ k dispozici… Kdo tvrdí, že je toho víc, tak nemá pravdu.
   Podle našeho názoru se dá z odst. 1 a 2 vyčíst jedině to, že zaměstnanec, který odpracuje při přechodu na letní čas místo 40 hodin pouze 39 hodin, splnil stanovenou týdenní pracovní dobu. Naopak u zaměstnance, který při ukončení letního času odpracoval místo 40 hodin 41 hodin, je týdenní pracovní doba splněna odpracováním těchto 41 hodin a tato hodina navíc není přesčasovou prací.
   Co se týče odměňování, tak by měl být postup zaměstnavatele následující:

   Tzn., že zaměstnanec, odměňovaný hodinovou mzdou, který při přechodu z letního času na čas středoevropský odpracoval místo plánovaných 12 hodin 13 hodin, obdrží mzdu za 13 hodin. Vzhledem k tomu, že v noční době (22,00 až 6,00) odpracoval díky posunu času 9 hodin, obdržel by příplatek za práci v noci za 9 hodin. Stejný postup by se u něho uplatnil v případě přechodu na letní čas, kdy by obdržel mzdu pouze za 11 odpracovaných hodin…