8/ ODPOVĚDI NA DOTAZY
94/05 Firma chce zavést směnný provoz tak, že jedna směna začíná v 6,00 a končí ve 14,30 hod. Další směna by začínala v 11,00 a končila by v 19,00 hod. V každé směně je jedna půlhodinová přestávka. Jedná se v tomto případě o dvousměnný provoz s týdenní pracovní dobou 38,75 hod.?
Podle § 83 odst. 4 ZP je dvousměnný pracovní režim takový, v němž se zaměstnanci vzájemně střídají ve dvou směnách v rámci 24 hodin po sobě jdoucích. Ve Vašem případě se nejedná o vzájemné střídání směn, ale pouze o posunutý nástup určité skupiny zaměstnanců, proto je třeba, aby tito zaměstnanci měli týdenní pracovní dobu 40 hodin, pokud ji sami zaměstnancům nezkrátíte.
9505 Pracuje u nás uchazeč o zaměstnání na dohodu o pracovní činnosti s příjmem do poloviny minimální mzdy. Může u nás podepsat prohlášení k dani, když jej nikde jinde podepsané nemá?
Zákon o daních z příjmů umožňuje podepsat prohlášení pouze u jednoho plátce daně, což Vám zaměstnanec na prohlášení k dani čestně prohlašuje. To, že se jedná o příjmy pobírané současně s podporou v nezaměstnanosti na tom nic nemění.
96/05 Zaměstnanec nedodal v září potvrzení o studiu dcery na vysoké škole. Po mém upozornění mi sdělil, že ukončila studium a dodal potvrzení o studiu na školní rok 05/06, na kterém je zároveň uvedeno, že ukončila studium k 10. 10. 2005. Za měsíc září jsme mu neuplatnili daňové zvýhodnění, můžeme mu jej ještě dodatečně uplatnit?
Vašemu zaměstnanci bude náležet daňové zvýhodnění nejen za měsíc září, ale i za měsíc říjen. Pro uplatnění daňového zvýhodnění je rozhodující stav na začátku měsíce a zde se jednalo o vyživované dítě ještě v měsíci říjnu.
97/05 Jak je to s nárokem na daňové zvýhodnění v případě, že dítě ve věku do 26 let studuje vysokou školu formou kombinovaného studia? Jak by se postupovalo s uplatněním daňového zvýhodnění v případě kombinovaného studia na vyšší odborné škole?
Podle § 12 odst. 1 písm. a) bod 2 zákona 117/95 Sb. o státní sociální podpoře se za soustavnou přípravu na budoucí povolání považuje studium na středních a vysokých školách s výjimkou dálkového, distančního, večerního nebo kombinovaného studia na středních školách, je-li dítě v době takového studia výdělečně činno. Z toho vyplývá, že nárok na daňové zvýhodnění by byl v případě kombinovaného studia na vysoké škole. Vyšší odborná škola je zákonem 117/95 Sb. o státní sociální podpoře postavena na roveň studia na SŠ, takže nárok na daňové zvýhodnění při kombinovaném studiu již není.
98/05 Zaměstnanec nastoupil do naší společnosti na vedlejší pracovní poměr. Pracuje každý den 2 hodiny. Jaký bude mít tento zaměstnanec nárok na dovolenou, když jsou u nás zaměstnancům poskytovány 4 týdny?
Pokud tento zaměstnanec odpracoval celý rok vznikne mu nárok na dovolenou za kalendářní rok, tj. na 4 týdny. Pokud bude čerpat dovolenou, bude mu za každý den poskytnuta náhrada mzdy, ale pouze za 2 hodiny.
99/05 Je někde uvedeno, jaká jsou práva odborů na materiální zabezpečení? Jedná se nám o poskytnutí místností pro provozování jejich činnosti, dále o případné platby za topení či energii.
Podle § 25c odst. 4 ZP je zaměstnavatel povinen vytvořit zástupcům zaměstnanců (což jsou i odbory) na svůj náklad podmínky pro řádný výkon jejich činnosti, zejména jim poskytovat podle svých provozních možností v přiměřeném rozsahu místnosti s nezbytným vybavením, hradit nezbytné náklady na údržbu a technický provoz a náklady na potřebné podklady.
100/05 K 31. 10. jsme dali zaměstnancům výpovědi pro nadbytečnost. Jak to bude s výplatou odstupného, když se dohodneme se zaměstnancem, že skončí pracovní poměr ke konci letošního roku? Máme mu vyplatit dva nebo tři platy?
Podle § 60a odst. 1 ZP náleží zaměstnanci, u něhož končí pracovní poměr výpovědí podle § 46 odst. 1 písm. a) až c) nebo dohodou z týchž důvodů, odstupné ve výši dvojnásobku průměrného výdělku. V kolektivní smlouvě, popřípadě ve vnitřním předpisu, lze odstupné zvýšit o další násobky průměrného výdělku. Jestliže nemáte tuto možnost stanovenu, náleží odstupné ve výši dvojnásobku průměrného výdělku.
101/05 Zaměstnankyně nastoupila na MD s druhým dítětem dne 14. 9. 2005. S prvním dítětem nastoupila na MD v listopadu 2002. Jak správně vypočítat peněžitou pomoc v mateřství, když v roce 2002 pracovala do dubna, pak byla nemocná a v měsíci září a říjnu si nechala proplatit dovolenou, ale neodpracovala žádný den?
Rozhodným obdobím pro výpočet peněžité pomoci v mateřství je září 2004 až srpen 2005. Jelikož v tomto období neměla zaměstnankyně započitatelný příjem prodlužuje se toto období po třech měsících tak, až se dostaneme do období, kdy měla započitatelný příjem a alespoň jeden kalendářní den, jímž se dělí vyměřovací základ. Ve Vašem případě je třeba jít až do období září a říjen 2002, kdy měla započitatelný příjem a správně měla mít vykázané i odpracované dny (tj. dny, ve kterých čerpala dovolenou)! V tomto období totiž nemohla mít proplacenou dovolenou, ale mohla si ji čerpat!
102/05 Od našeho dodavatele jídelních kupónů (firma Cheque déjeuner) jsme obdrželi nabídku na dárkové kupóny v určité finanční hodnotě (např. 200 Kč), za které je možné zakoupit zboží v síti vybraných prodejen. Podle vyjádření zástupce této firmy se v případě, že se jedná o nepeněžní plnění hrazené ze sociálního fondu nebo ze zisku, tak je do 2000 Kč od daně osvobozeno (§ 6 odst. 9 písm. ch). Je možno těchto poukázek využít?
Tvrzení této firmy je pravdivé jen zčásti, protože se musí jednat o „nepeněžní dary poskytované z FKSP a u zaměstnavatelů, na které se tato vyhláška nevztahuje, hodnota nepeněžních darů poskytovaných za obdobných podmínek ze sociálního fondu nebo ze zisku“. Podle vyhl. 114/2002 Sb. lze poskytovat tyto věcné nebo peněžní dary při životních výročích 50 let a každých dalších 5 let věku a při pracovních výročích 20 a každých dalších 5 let trvání pracovního poměru u zaměstnavatele. Vámi uváděné poukázky by bylo možno poskytnout pouze při těchto příležitostech, aby se z nich neodvádělo ani jedno pojistné a ani daň (platí do 2000 Kč). Pokud budete tyto poukázky poskytovat všem zaměstnancům bez ohledu, zda mají životní nebo pracovní jubileum, bude třeba z takto poskytnutých částek odvést obojí pojistné i daň.
103/05 Máme několik zaměstnanců, kterým jsme dosud nemohli z vážných provozních důvodů určit ani jeden den dovolené z roku 2005. Je povinností organizace uplatnit § 109 odst. 2 a poslat tyto zaměstnance na její čerpání první listopadový pracovní den? Upozorňujeme, že dovolenou z roku 2004 mají vyčerpanou celou.
Podle § 109 odst. 2 ZP je zaměstnavatel povinen určit zaměstnanci, jehož pracovní poměr trval po celý kalendářní rok, čerpání alespoň 4 týdnů dovolené v kalendářním roce, pokud na ně má nárok. Neurčí-li zaměstnavatel dovolenou ani do 31. října příštího kalendářního roku, je dnem nástupu zaměstnance na tuto nevyčerpanou dovolenou první následující pracovní den, pokud zaměstnanci nebrání v nástupu nemoc, mateřská nebo rodičovská dovolená. Ve Vašem případě by zaměstnanec ze zákona musel nastoupit na dovolenou, pokud by alespoň 4 týdny dovolené z roku 2005 nevyčerpal do 31. 10. 2006. Poznámka: pro případnou kontrolu orgánu inspekce práce doporučujeme, mít řádně podložené „vážné provozní důvody“, na základě kterých jste dovolenou neposkytli v příslušném roce.
104/05 Vrací se nám žena po rodičovské dovolené do 3 let věku dítěte. Nastupuje dne 1. 7. 2005 a nevíme na kolik dnů dovolené bude mít nárok. Je správné ji poskytnout dovolenou v délce 6 dvanáctin z celkového nároku?
Podle § 101 odst. 1 ZP má na dovolenou za kalendářní rok nárok zaměstnanec, který za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal u něho práci alespoň 60 dnů v kalendářním roce. Podle § 11 NV 108/94 Sb. se dovolená zaměstnance, který splnil podmínku uvedenou v § 101, krátí pro překážky v práci za prvních 100 zameškaných pracovních dnů o jednu dvanáctinu a za každých dalších 22 zameškaných pracovních dnů rovněž o jednu dvanáctinu. Z toho vyplývá, že pokud Vaše zaměstnankyně odpracuje do konce letošního roku 60 dnů, přichází u ní v úvahu pouze krácení dovolené podle zameškaných pracovních dnů.