Ze schválené novely zákona 586/92 Sb. o daních z příjmů, která nabývá účinnosti dnem 1. 1. 2005, jsou pro naši práci nejdůležitější tyto změny:

• v § 4 odst. 1 písm. h) se zvyšuje výše důchodu od daně osvobozeného z částky 144 tis. Kč ročně na 162 tis. Kč ročně

   Toto se dotkne poživatelů důchodů, jejichž důchod je vyšší než 12 tis. Kč měsíčně. Dosud si museli podat daňové přiznání a jako příjem podle § 10 uvést částku, která překročila roční hranici 144 tis. Kč. Nově budou daňové přiznání podávat pouze Ti, jejichž měsíční důchod bude vyšší než 13500 Kč.

   POZNÁMKA: i pro poživatele starobního důchodu platí § 38g zákona 586/92 Sb. o daních z příjmů, podle kterého je povinen podat daňové přiznání poplatník, jehož příjmy podle § 7 až 10 překročily hranici 15 tis. Kč. Tzn., že daňové přiznání by nemusel podávat poživatel starobního důchodu, pokud by výše ročních důchodů v roce 2005 nepřekročila částku 177 tis. Kč (162+15). Výjimku tvoří poživatelé starobního důchodu, kteří pobírají kromě důchodu ještě příjmy podle § 6 (tj. ze zaměstnání), ti by nemuseli podávat daňové přiznání, pokud by ostatní příjmy (§§ 7 – 10) nepřesáhly 6000 Kč. V tomto případě by výše důchodů neměla přesáhnout v roce 2005 hranici 168 tis. Kč (162+6).

• dále se do § 4 mezi příjmy od daně osvobozené doplnil tzv. „daňový bonus“, který bude poskytován na vyživované dítě – tato změna navazuje na nové §§ 35c a 35d zákona o daních z příjmů.
• další změna je provedena v § 6 odst. 6, který řeší poskytování vozidla pro služební a soukromé účely. Tato změna by měla vrátit stav před 1. 1. 2004, tzn., že od od 1. 1. 2005 by se zaměstnanci opět zvyšoval základ daně o 1% ze vstupní ceny neomezené.

   Nově se bude vycházet ze vstupní ceny vozidla určené podle § 29 odst. 1 až 9. Limit 1500 tis. Kč je až v odst. 10. Tzn., že od zúčtování mzdy za měsíc leden 2005, bude třeba opět vycházet ze vstupní ceny plné.
   Např. zaměstnanec používá vozidlo jehož vstupní cena činí 1 900 tis. Kč. Do konce roku se mu zvyšoval základ daně pouze z 900 tis. Kč. Od zúčtování mzdy za měsíc leden 2005 se mu zvýší základ daně o 19000 Kč (tj. 1% z miliónu devítiset tisíc…)

POZOR: v § 29 odst. 10 se zvýšila maximální výše vstupní ceny osobního automobilu kategorie M1 z 900 tis. Kč na 1500 tis. Kč. Pro účely poskytování vozidla pro soukromé a služební účely však nemá toto zvýšení žádný dopad, protože se vychází ze vstupní ceny určené podle § 29 odst. 1 až 9, tzn. z neredukované!

• v § 7c, který řeší minimální daň se upřesňují některé formulace, (týká se OSVČ)

  Minimální daň se po novele nebude vztahovat na poživatele starobního, plného invalidního a částečně invalidního důchodu, i když jej pobírali jen po část roku. Dále se minimální daň nebude uplatňovat u toho, kdo podnikal, ale jeho příjmy z podnikání byly nižší než 15 tis. Kč.

• nový § 13a řeší společně zdanění manželů.

Společné zdanění se uplatní až při daňovém přiznání každého z manželů za těchto podmínek:

1)      budou jej moci uplatnit pouze manželé (tzn. nikoliv druh a družka)

3)      můžou jej uplatnit, i když jeden z nich neměl vůbec žádné příjmy v průběhu roku

4)      postup výpočtu bude takový, že se sečtou dílčí základy daně podle §§ 6 až 10 obou manželů, sníží se o nezdanitelné částky podle § 15 (tj. základní nezd. částka, invalidity, studium, dary, úroky z úvěru ze stavebního spoření nebo hypotečního úvěru, penzijní připojištění, životní pojištění) a jejich společný základ daně se rozdělí poměrnou částí na každého z nich.

5)      Daňový nerezident si bude moci uplatnit společné zdanění pokud 90% ze součtu příjmů obou manželů bude ze zdrojů v ČR.

6)      Každý z manželů si musí podat daňové přiznání.

POZOR: uplatní-li v průběhu zdaňovacího období jeden z manželů daňové zvýhodnění na dítě podle § 35c, nemůže toto zvýhodnění uplatnit v daňovém přiznání druhý z manželů.

7)      Tento způsob nebude možné uplatnit u toho, kdo má stanovenou daň paušální sazbou, u toho, kdo musí uplatnit minimální daň a u toho, kdo rozepisuje příjmy na spolupracující osoby

   Výhodou bude, že v případě, že jeden z manželů je doma s dítětem a nemůže využít nezdanitelné částky – tak nyní bude moci. Dále přinese společné zdanění výhodu rodinám, kde jeden z manželů byl dlouhodobě nemocen, nebo kdy jeden z manželů má výrazně nižší příjmy než druhý – např. jeden je v pásmu 15% a druhý v 25% resp. 32% pásmu. Když si tyto příjmy rozdělí, budou oba v 15% maximálně v 20% pásmu daně. Toto bude ale aktuální až po skončení roku 2005, kde by se zaměstnancům v rámci daňového přiznání daň vrátila. Zálohy se budou i nadále odvádět podle měsíčních tabulek.

• zásadní změna je provedena v § 15. Od 1. 1. 2005 se zrušila nezdaněná částka na vyživované dítě (tj. bylo vypuštěno písm. b) v odst. 1 § 15) a zároveň se zrušily odstavce 4 až 6, které řešily nezaopatřenost dítěte v tomto paragrafu.

   To pro nás znamená, že od zúčtování mzdy za měsíc leden nebudeme odečítat částku 2130 Kč na vyživované dítě. Tato nezdaněná částka je nahrazena daňovým zvýhodněním na vyživované dítě (viz komentář k § 35c).

• v § 15 odst. 1 písm. b) (dříve písm. c) – odpočet na manželku/la) se slovo „ZTP/P“ nahrazuje slovy „mimořádných výhod III. stupně (zvlášť těžké postižení s potřebou průvodce) - průkaz ZTP/P (dále jen „průkaz ZTP/P”).

Toto je pouze změna terminologická.

• v § 15 odstavci 3, který řeší daňové nerezidenty se změnil text takto:

   „(3) U poplatníka uvedeného v § 2 odst. 2, kterému plynou příjmy zahrnuté do samostatného základu daně (§ 8 odst. 4 a § 10 odst. 8), se tento základ daně nesnižuje o částky uvedené v § 15. U poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 se základ daně sníží za zdaňovací období o částky uvedené v odstavci 1 písm. b) až e), pokud úhrn jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky (§ 22) činí nejméně 90 % všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 nebo 6, nebo jsou od daně osvobozeny podle § 4, 6 nebo 10, nebo příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.“.
   Podle věty první nelze uplatnit odpočet nezdanitelných částek podle § 15 z příjmů podle § 8 (kapitálový majetek) a § 10 (ostatní příjmy) plynoucích ze zdrojů v zahraničí, které byly zahrnuty do samostatného základu daně. Toto platí pro daňové rezidenty v ČR.
   Podle věty druhé lze i nadále u daňových nerezidentů provádět zálohově pouze odpočet základní nezdanitelné částky a částky na studium. Odpočet ostatních prokázaných nezdanitelných částek (např. manželka a invalidity) je možný v rámci daňového přiznání, pokud úhrn příjmů ze zdrojů na území ČR činí nejméně 90% všech jeho příjmů.

• v § 15 odst. 5 (dříve 8), který řeší dary se doplnilo, že dary lze poskytovat také

   „fyzickým osobám s bydlištěm na území ČR, které jsou poživateli částečného nebo plného invalidního důchodu, na rehabilitační a protetické pomůcky, nehrazené zdravotními pojišťovnami, a na majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání“.
   Tento text byl do zákona zahrnut již na začátku letošního roku, bohužel do nesprávného odstavce. Tato změna dává text do správného odstavce a podle účinnosti zákona bude použita již pro zdaňovací období roku 2004!
   Tzn., že pokud někdo daroval poživateli ID nebo ČID dar na nějakou rehabilitační nebo protetickou pomůcku, může tento dar uplatnit již v ročním zúčtování za rok 2004.

• dále se v § 15 odst. 7 (dříve 10) doplňuje, že hypoteční úvěry bude moci poskytovat i zahraniční banka. Podle dosud platného znění zákona mohla hypoteční úvěry poskytovat pouze tuzemská banka nebo pobočka zahraniční banky.

   Tato změna reaguje na náš vstup do EU, protože občané těchto zemí by byli při práci v ČR diskriminováni. Pokud u Vás bude pracovat občan EU (může se ale jednat i o cizince z jiné země, který zde bude mít pracovní povolení) a bude chtít uplatnit odpočet úroků z úvěru poskytnutého zahraniční bankou, bude třeba, aby měl smlouvu přeloženu do češtiny, protože podle § 3 zákona 337/92 Sb. o správě daní a poplatků, je v ČR úředním jazykem čeština.

• v § 15 je změněn odstavec 10 (dříve odst. 13), který řeší odpočty na soukromé životní pojištění:

            „(10) Od základu daně za zdaňovací období lze odečíst poplatníkem zaplacené pojistné ve zdaňovacím období na jeho soukromé životní pojištění podle pojistné smlouvy uzavřené mezi poplatníkem jako pojistníkem a pojištěným v jedné osobě a pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky podle zvláštního právního předpisu za předpokladu, že výplata pojistného plnění (důchodu nebo jednorázového plnění) je ve smlouvě sjednána až po 60 měsících od uzavření smlouvy a současně nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne poplatník věku 60 let, a u pojistné smlouvy s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití navíc za předpokladu, že pojistná smlouva s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití s pojistnou dobou od 5 do 15 let včetně má sjednanou pojistnou částku alespoň na 40 000 Kč a pojistná smlouva s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití s pojistnou dobou nad 15 let má sjednanou pojistnou částku alespoň na 70 000 Kč. U důchodového pojištění se za sjednanou pojistnou částku považuje odpovídající jednorázové plnění při dožití. V případě jednorázového pojistného se zaplacené pojistné poměrně rozpočítá na zdaňovací období podle délky trvání pojištění s přesností na dny. Maximální částka, kterou lze odečíst za zdaňovací období, činí v úhrnu 12 000 Kč, a to i v případě, že poplatník má uzavřeno více smluv s více pojišťovnami. Při nedodržení těchto podmínek z důvodu zániku pojištění nebo dodatečné změny doby trvání pojištění nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu daně zaniká a příjmem podle § 10 ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, jsou částky, o které byl poplatníkovi v příslušných letech z důvodu zaplaceného pojistného základ daně snížen, s výjimkou pojistných smluv, u nichž nebude vyplaceno pojistné plnění nebo odbytné a zároveň rezerva nebo kapitálová hodnota pojištění bude převedena na novou smlouvu soukromého životního pojištění splňující podmínky pro uplatnění nezdanitelné části základu daně.“.
   Tento změněný text přináší některé úpravy proti stávajícímu stavu.
   Jednak se již nepoužívá termín „minimální pojistná částka“, který je nahrazen termínem „pojistné smlouvy s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití“. Tato změna je spíše terminologická a nic nemění na tom, že pojistné smlouvy musí splňovat hranici 40 tis. Kč resp. 70 tis. Kč.
   Dále došlo v tomto odstavci k přeformulování textu pro podání či nepodání daňového přiznání v případě převodu pojistného na novou smlouvu soukromého životního pojištění. Tento text byl zjednodušen, ale podmínky pro podání daňového přiznání jsou stejné jako před novelou.

• Poslední změnou v § 15 je vypuštění odstavce 12 (dříve 15), který řešil situaci, kdy pojistné smlouvy nesplňovaly minimální pojistnou částku.

   Podle našeho názoru byl tento odstavec nadbytečný, protože to, že na smlouvy, které nesplňují minimální pojistnou částku nelze uplatnit odpočet vyplývalo již z odstavce 13. Stejně tak z něj vyplývá, že pojišťovny by neměly vystavovat potvrzení, pokud smlouva nesplňuje minimální pojistnou částku.

• v § 24 odst. 2 písm. j) bodu 4, který řeší stravování se doplňuje, že příspěvek nelze uplatnit na zaměstnance, kterému vznikl nárok na stravné podle § 5 odst. 1 zákona o cestovních náhradách – toto bylo dosud jen v pokynu MF.

   POZOR: nárok na stravné ale nevznikne při pracovní cestě kratší než 5 hodin, neboť se jedná o nárok podle odst. 3 v § 5 – zde by bylo možné příspěvek poskytnout.

§§ 35c a 35d – řeší DAŇOVÉ ZVÝHODNĚNÍ, SLEVU NA DANI A DAŇOVÝ BONUS

• v § 35c odst. 1 se říká, že poplatník má nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním v domácnosti ve výši 6000 Kč ročně, pokud neuplatňuje slevu na dani podle §§ 35a a 35b (tyto §§ řeší investiční pobídky, zaměstnanců se toto netýká, takže se touto výjimkou nebudeme zabývat).

   Daňové zvýhodnění může poplatník podle tohoto odstavce uplatnit formou slevy na dani, nebo daňového bonusu nebo kombinací slevy a bonusu.

• podle odst. 2 § 35c se sleva na dani může uplatnit až do výše daňové povinnosti za příslušné zdaňovací období.

Tzn., že pokud bude mít poplatník daňovou povinnost za kalendářní rok ve výši 19000 Kč a bude mít dvě děti, uplatní se u něho sleva na dani ve výši 12 tis. Kč a zaplatí daň pouze 7000 Kč. Zjednodušeně řečeno, kdo má vysokou daňovou povinnost u toho problémy nevzniknou, protože problémy vznikají až s uplatněním bonusu…

• v odst. 3 § 35c se říká, je-li nárok poplatníka na daňové zvýhodnění vyšší než daňová povinnost, je vzniklý rozdíl daňovým bonusem. Poplatník může daňový bonus uplatnit, pokud je jeho výše alespoň 100 Kč, maximálně do výše 30000 Kč ročně.

Oproti slevě na dani platí pro uplatnění daňového bonusu určitá pravidla:

-         přichází v úvahu teprve, pokud je daňová povinnost nízká a není možné uplatnit slevu na dani

-         daňový bonus musí být alespoň 100 Kč za rok

-         maximálně může být roční daňový bonus 30000 Kč, tzn., že by jej bylo možno  uplatnit maximálně na 5 dětí. Ono jich asi bude muset být víc, protože toto by bylo u poplatníka, který dosahuje pouze šestinásobku minimální mzdy…

   Např. poplatník má daňovou povinnost 7000 Kč a čtyři děti. V tomto případě se uplatní sleva na dani ve výši 7000 Kč a 17000 Kč by obdržel formou daňového bonusu.

JAK BUDE SLEVA A BONUS FUNGOVAT?

   Zaměstnanci se vypočte daňová povinnost (uplatní se jen odpočty – základní, na invalidity, na studium, úroky, dary, penzijní, životní – tj. bez dětí) a vypočtená daň se sníží o 6000 Kč na jedno dítě. Pokud by byla daň tak nízká, že by nečinila ani 6000 Kč, uplatnil by se tzv. daňový bonus a daň až do 6000 Kč by se vrátila poplatníkovi. Pokud by měl více dětí je možno poskytnout daňový bonus až do výše 30 tis. Kč.

• podle odst. 4 § 35c může daňový bonus uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období měl příjem podle § 6, 7, 8 nebo 9 alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy. Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou ze mzdy.

   Problémy zde vznikají u minimální mzdy, protože v novele zákona je odkaz na § 111 ZP. V tomto paragrafu se říká, že mzda nesmí být nižší než minimální mzda a vláda stanoví nařízením její výši. V NV o minimální mzdě je ale stanovena minimální mzda jak měsíční, tak i hodinová. Pokud se budeme důsledně řídit tímto paragrafem a NV, bylo by třeba porovnávat dosaženou minimální mzdu ve vazbě k odpracované době. Tzn., že pokud by zaměstnanec s měsíční mzdou byl v pracovní neschopnosti po dobu poloviny měsíce, mělo by se porovnávat dodržení minimální mzdy s polovinou stanovené měsíční minimální mzdy. Stejně by se postupovalo u hodinové minimální mzdy při nemoci.
   POZOR: původní výklad pracovníků MF, kde porovnávali dosaženou mzdu s minimální mzdou měsíční je již překonán a u zaměstnanců, na které se vztahuje NV o minimální mzdě se použije minimální mzda měsíční (7185 Kč) resp. minimální mzda hodinová (42,50 Kč) ve vazbě na odpracovanou dobu.
   Minimální mzda měsíční bude platit pouze pro zaměstnance pracující na základě dohod mimo pracovní poměr, dále pro společníky a jednatele, pokud nepracují v pracovněprávním vztahu (tzn. na osoby, na které se nevztahuje NV o minimální mzdě. V současné době připravuje MF Pokyn řady „D“ k této problematice. S tímto pokynem Vás seznámíme ihned po jeho zveřejnění a na lednových seminářích.

• podle odst. 5 § 35c si daňový nerezident bude moci uplatnit daňové zvýhodnění, jestliže úhrn všech jeho příjmů ze zdrojů na území ČR činí nejméně 90% všech jeho příjmů.

   Daňové zvýhodnění by si daňový nerezident vždy uplatnil prostřednictvím daňového přiznání, protože podle novelizovaného § 38h odst. 14 plátce daně nepřihlédne při stanovení záloh a při ročním zúčtování záloh k daňovému zvýhodnění podle § 35d.

• v odstavcích 6 až 10 § 35c se převzala definice vyživovaného dítěte a možnost uplatnění daňového zvýhodnění z původních odst. 4 až 6 § 15.

   Sleva na dani nebo daňový bonus se poskytnou ve výši 1/12 za každý měsíc, po který byly splněny podmínky a ty jsou stejné jako byly v § 15 – tzn., že se musí jednat o nezaopatřené dítě atd. - nově se tam doplnilo, že daňové zvýhodnění lze uplatnit již v měsíci, ve kterém bylo dítě osvojeno nebo převzato do péče nahrazující péči rodičů – dosud tam bylo, že je možno uplatnit v měsíci narození dítěte, nebo v měsíci, kdy začíná soustavná příprava na budoucí povolání.
   Tzn., že pokud se dítě narodilo v měsíci květnu, bude sleva na dani činit 8/12 z částky 6 tis. Kč, tj. 4000 Kč.
   V případě, že se jedná o dítě, které je držitelem průkazu ZTP/P, zvyšuje se na ně částka daňového zvýhodnění na dvojnásobek; maximální výše daňového bonusu zůstává zachována. Tzn., že pokud má zaměstnanec dítě s průkazem ZTP/P uplatnilo by se na něj daňové zvýhodnění 12 tis. Kč. Maximální výše daňového bonusu ale zůstává 30 tis. Kč.

• podle odst. 11 § 35c si poplatník, který je povinen podat daňové přiznání nebo se tak sám rozhodl, uplatní daňový bonus v daňovém přiznání a požádá správce daně o jeho vyplacení.

   Toto se bude týkat především podnikatelů s příjmy podle §§ 7 až 10 a dále zaměstnanců, kteří si uplatňují odpočet úroků z hypotečního úvěru nebo zaměstnanců, kteří se sami rozhodli si podat daňové přiznání.
   Pro zaměstnavatele je důležitější § 35d, který řeší uplatňování slevy na dani a daňového bonusu u zaměstnanců:

• podle odst. 1 a 2 § 35d se poplatníkovi, který podepsal prohlášení k dani poskytne daňové zvýhodnění odpovídající 1/12 roční částky, tj. 500 Kč. Poskytnout se může toto zvýhodnění formou slevy na daňové záloze nebo měsíčního daňového bonusu nebo kombinací slevy a bonusu

   Tzn., že pokud někomu, kdo vyživuje jedno dítě, vznikla daňová povinnost 850 Kč, bude u něho uplatněna sleva na dani ve výši 500 Kč a žádný bonus mu nenáleží. Pokud by měl ale stejnou daňovou povinnost 850 Kč a vyživoval dvě děti, uplatnila by se u něho sleva 850 Kč a 150 Kč by obdržel formou bonusu.

• podle odst. 3 § 35d se měsíční sleva na dani poskytne maximálně do výše sražené zálohy na daň. O poskytnutou slevu si plátce daně sníží odvod záloh na daň za příslušný měsíc.
• odst. 4 § 35d řeší poskytování daňového bonusu

   Je-li výše sražené zálohy na daň nižší než výše měsíčního daňového zvýhodnění (tj. 500 Kč na jedno dítě), je plátce daně povinen vyplatit poplatníkovi měsíční daňový bonus, pokud úhrn příjmů za kalendářní měsíc dosahuje alespoň výše minimální mzdy. Měsíční daňový bonus lze vyplatit jen v případě, že jeho výše činí alespoň 50 Kč, maximálně do výše 2500 Kč (tj. 1/12 z 30 tis. Kč)

   Výpočet dodržení výše minimální mzdy bude následující:

   Měsíční mzda zaměstnance činí 14 tis. Kč. V měsíci lednu 2005 odpracoval 10 dnů a zbývající část měsíce byl v pracovní neschopnosti. Jeho příjem za tento měsíc je 6667 Kč, což je méně než měsíční minimální mzda 7185 Kč. Podle odst. 3 NV 303/95 Sb. o minimální mzdě náleží zaměstnanci, který neodpracoval v měsíci všechny směny, minimální mzda ve výši odpovídající odpracované době. Tzn., že v tomto případě je minimální mzda tohoto zaměstnance 3422 Kč (7185:21x10), a ta byla jeho výdělkem 6667 Kč překročena, takže mu daňový bonus náleží.
   U zaměstnanců s hodinovou mzdou bude minimální mzda dodržena, pokud zaměstnanec obdrží za každou odpracovanou hodinu alespoň 42,50 Kč při 40-ti hodinové pracovní době. Např. zaměstnanec odpracoval v měsíci lednu 2005 pouze jeden den, za který obdržel částku 364 Kč. Zbývající část měsíce byl v pracovní neschopnosti. U tohoto zaměstnance je rovněž dodržena minimální mzda, protože jeho příjem na odpracovanou hodinu činí 45,50 Kč což je více než minimální mzda hodinová. I tomuto zaměstnanci daňový bonus náleží.

• podle odst. 5 § 35d si o vyplacený daňový bonus snížíme odvod záloh na daň za příslušný kalendářní měsíc.

   Pokud by výše bonusů přesáhla odvod záloh, vyplatí plátce bonus poplatníkovi (poplatníkům) z vlastních prostředků a požádá FÚ o jeho poukázání na tiskopise vydaném MF. Částka by měla být FÚ vrácena nejpozději do 15 dnů od jejího doručení.

   Toto by měl být případ výjimečný a přicházel by v úvahu u zaměstnavatelů, kde se zaměstnancům poskytuje minimální mzda a tito zaměstnanci mají každý více dětí nebo mají ještě další nezdanitelné částky (částečná invalidita, úroky z úvěru, studium).

   Např. u zaměstnance, který vyživuje jedno dítě a má minimální mzdu 7185 Kč, nám vychází daňová povinnost 480 Kč (7185 (hrubá mzda) – 575 (sociální) – 324 (zdravotní) – 3170 (nezd.částka) = 3116, zaokrouhleno na základ daně 3200 Kč a z toho 15%). Tomuto zaměstnanci by se poskytla sleva na dani 480 Kč, nárok na bonus nemá, protože je nižší než 50 Kč. Zde je zřejmé, že nárok na bonus budou mít jen zaměstnanci s více dětmi, nebo pokud budou mít ještě další nezdanitelné částky (invalidita nebo úroky). Problém s vracením bonusu od FÚ tak bude zcela výjimečný!

• odst. 6 až 9 § 35d řeší roční zúčtování a uplatnění slevy na dani a daňového bonusu

   Při ročním zúčtování záloh se poskytne sleva na dani maximálně do výše daňové povinnosti. Je-li daň nižší než celková částka daňového zvýhodnění, má poplatník nárok na vyplacení daňového bonusu, maximálně do výše 30 tis. Kč, pokud úhrn jeho příjmů od všech postupných plátců daně přesáhl šestinásobek minimální mzdy.
   Jestliže úhrn příjmů nedosáhl šestinásobku minimální mzdy, poplatník neztrácí nárok na vyplacený měsíční daňový bonus, protože ten mohl být vyplacen jen v měsících, kdy byla minimální mzda dodržena!
   Dále se při ročním zúčtování bude porovnávat vypočtená daň snížená o slevu na dani s úhrnem měsíčních záloh po slevě. Dále se porovná daňový bonus s úhrnem již vyplacených měsíčních daňových bonusů. Bude se kompenzovat případný přeplatek na bonusu s vypočtenou částkou přeplatku na dani po slevě Teprve potom, pokud by vyšel přeplatek vyšší než 50 Kč by se vrátil poplatníkovi. Případný nedoplatek z ročního zúčtování se opět poplatníkovi nesráží.

• podle odst. 10 § 35d odpovídá za poskytnutí daňového zvýhodnění plátce daně obdobně jako za vrácení přeplatku na dani nebo záloze.

   Tzn., že pokud poskytne plátce daně na daňovém zvýhodnění vyšší částku než je stanoveno, budou tyto částky na plátci daně vymáhány obdobně, jako nezaplacená daň. Plátce daně bude rovněž povinen zaplatit  penále z dlužné částky. Tzn., že platí stejná pravidla jako při neoprávněném uplatnění nezdanitelné částky na vyživované dítě.

PRO KOHO BUDE DAŇOVÉ ZVÝHODNĚNÍ PŘÍNOSEM?

1)      pro ty, kteří mají v současné době příjmy do cca 26 tis. Kč měsíčně. Při rovných 26 tisících po odpočtu ostatních nezdanitelných částek vychází čistý příjem po staru 19705 Kč a po novu 19715 Kč.

Při vyšších příjmech nad 26 tis. byl výhodnější způsob uplatnění nezdanitelné částky na vyživované dítě ve výši 2130 Kč.   

    Příklad 1.: zaměstnanec s příjmem na úrovni minimální mzdy (7185 Kč) s jedním dítětem by měl podle znění zákona platného do 31. 12. 2004 čistý příjem 6136 Kč (7185-899-150) a po novele by jeho čistý měsíční příjem činil 6286 Kč (7185-899). Jeho čistý příjem by se zvýšil v měsíci o 150 Kč. V tomto případě by se mu ještě vracela v ročním zúčtování vyšší částka z důvodu nevyplácení bonusu (v měsíci činí pouze 20 Kč, což je méně než minimální výše bonusu, která je 50 Kč).

   Příklad 2.: zaměstnanec s příjmem 15 tis. Kč a s jedním dítětem by měl postaru čistý příjem 11940 Kč a po novu 12080 Kč. Zde je nárůst o 140 Kč měsíčně.

   Příklad 3.: Zaměstnanec s příjmem 35 tis. Kč a s jedním dítětem by měl postaru čistý příjem 25640 Kč a po novu 25615 Kč. Zde již dochází k poklesu o 25 Kč měsíčně (u vyšších příjmů je pokles maximálně o 182 Kč měsíčně).

2)      pro ty, kteří mají více dětí a odpočty nevyužily. Např. někdo má 4 děti a základ daně jen 10000 Kč. V tomto případě byla dosud jeho daňová povinnost nulová, po novu by měl zaplatit daň ve výši 840 Kč. Vzhledem k tomu, že má 4 děti uplatnila by se u něho sleva na dani ve výši 840 Kč a obdržel by daňový bonus 1160 Kč.

Podrobný výklad k této problematice včetně další příkladů bude proveden na lednových seminářích.

• v §§ 38g až 38l, které řeší způsob srážení záloh na daň, ročního zúčtování, prokazování atd. je provedena spousta změn, které vyplývají především ze zrušení nezdaněné částky na dítě, ze společného zdanění manželů a ze zavedení daňového zvýhodnění a dále z přečíslování odstavců v § 15.

   Zde bude důležité zejména to, že se musí na mzdovém listu uvádět „výše měsíčního daňového zvýhodnění, měsíční slevy na dani, měsíčního daňového bonusu a zálohy po slevě“ (§ 38j odst. 2).
   Dále bude třeba na potvrzení o příjmech (§ 38j odst. 3) uvádět údaje rozhodné pro poskytnutí daňového zvýhodnění. Zde bude pravděpodobně vydán nový vzor tiskopisu.
   Důležitá změna je i v § 38j odst. 4, kde se vkládá nový tiskopis, který bude přílohou „vyúčtování daně z příjmů…“. Nově se bude kromě přehledu „počet zaměstnanců k 1. prosinci podle místa výkonu práce“ přikládat ještě tzv. „přehled obsahující souhrnné údaje zaznamenané na mzdových listech, které jsou rozhodující pro výpočet zdanitelné mzdy, daně a záloh za daňové nerezidenty“. Domníváme se, že toto bude sloužit FÚ k posouzení, zda tento nerezident splnil podmínku 90% příjmů ze zdrojů na území ČR a jestli neuvádí nepravdivé údaje v daňovém přiznání, které musí podávat.

   Účinnost zákona je stanovena na 1. leden 2005. Z přechodných ustanovení je důležité, že pro daňové povinnosti roku 2004 platí dosavadní právní předpisy. Jedinou výjimkou pro naši práci je přechodné ustanovení pod bodem 18., podle kterého se při uznávání darů za rok 2004 bude postupovat podle novelizovaného zákona, tzn., že bude možné odečíst dary invalidním a částečně invalidním důchodcům.