U KOHO JE MOŽNÉ PROVÉST ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ ZA ROK 2004

A)      u toho, kdo pobíral zdanitelnou mzdu pouze od jednoho plátce. Příjmy do 5000 Kč vyplacené dalším plátcem, které byly zdaněny 15% srážkovou daní do daňového základu nevstupují, protože toto je daň konečná a nikde se již neuvádí.

POZOR: toto je první změna, protože v roce 2003 platil režim do 3000 Kč.

Režim do 5000 Kč se nemohl v roce 2004 použít u společníků a jednatelů s.r.o., u členů družstev a u členů statutárních orgánů. Zde musela být vždy použita zálohová daň.

B)       u toho, kdo pobíral zdanitelnou mzdu od více plátců daně postupně. Mzda vyplacená poplatníkovi dodatečně po skončení pracovního poměru od předchozího plátce není na závadu

C)      u toho, kdo neuplatňoval odpočet úroků z hypotečního úvěru banky, popř. jiného úvěru poskytnutého bankou v souvislosti s hypotečním úvěrem. Pokud někdo uplatňoval odpočet úroků ze stavebního spoření lze roční zúčtování i nadále provést.

D)      u toho, kdo podepsal u všech plátců prohlášení k dani nejpozději do 15. února následujícího roku a požádal o provedení ročního zúčtování

E)       u toho, kdo neměl ostatní příjmy (podle §§ 7 až 10) vyšší než 6000 Kč.

Mezi ostatní příjmy můžou patřit i příjmy z pronájmu, z podnikání, ale i ostatní příjmy uvedené v § 10 – sem můžou patřit např. důchody vyšší než 144 tis. Kč nebo příjmy z podnikové spořitelny apod.

POZOR: hranice 6000 Kč platí až od ročního zúčtování za rok 2004, v roce 2003 byla tato hranice 4000 Kč.

F)       u poplatníka, který se sám nerozhodne podat daňové přiznání.

To bude přicházet v úvahu např. u poplatníka, který uplatňoval nevýhodně odpočet úroků ze stavebního spoření

G)      u toho, kdo předložil potvrzení o příjmu od předchozích plátců mzdy do 15. 2. následujícího roku

H)      u poplatníka, který neměl po část roku příjmy plynoucí ze zahraničí.

CO MUSÍ POPLATNÍK UDĚLAT, ABY SE U NĚHO MOHLO ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ PROVÉST?

• do 15. 2. požádat o provedení ročního zúčtování

   Žádat bude vždy svého posledního plátce ve zdaňovacím období, u kterého pobíral příjmy ze závislé činnosti a měl u něho podepsáno nebo dodatečně podepsal prohlášení k dani.
   Např. jestliže někdo skončil zaměstnání dne 30. 9. 2004 a od té doby byl pouze přihlášen jako uchazeč o zaměstnání, provede roční zúčtování tento poslední plátce. Stejný postup by se uplatnil i u studenta, který u plátce pracoval pouze v období školních prázdnin.
   Pokud zaměstnavatel zanikl bez právního nástupce - může poplatník požádat místně příslušný finanční úřad o provedení ročního zúčtování.
   Jestliže došlo pouze ke změně právní formy organizace (sloučení, rozdělení), provede roční zúčtování ta organizace, na kterou byla mzdová agenda převedena.

   Pokud poplatník nepožádá do 15. února o provedení ročního zúčtování, je u něho daňová povinnost splněna srážením záloh na daň, nic dalšího se neprovádí.
   POZOR: jedinou výjimkou je poplatník, který uplatňoval odpočet úroků z úvěru ze stavebního spoření a jedna dvanáctina předpokládané výše úroků byla vyšší než skutečná o více než 100 Kč. Zde je plátce povinen přepočítat výši sražených záloh podle odst. 9 § 38h), a to i v případě, že poplatník nepožádá o roční zúčtování. Toto je ochrana proti spekulantům, kteří by neplatili splátky úvěru a potom nepožádali o roční zúčtování…

• do 15. 2. může poplatník dodatečně prokázat nárok na nezdaněné částky ze základu daně, které v průběhu roku neuplatnil.

   Např. předloží doklad o studiu dítěte, nebo předloží potvrzení stavební spořitelny o skutečné výši zaplacených úroků, aniž by uplatňoval zálohový odpočet…
Zde jsme povinni k těmto částkám při ročním zúčtování přihlédnout.

• do 15. 2. musí předložit potvrzení o zdanitelných příjmech od předchozích plátců mzdy.

   Pokud potvrzení od těchto plátců nepředloží, nelze u něho roční zúčtování provést. Mohl by si ale podat do 31. 3. daňové přiznání.

• do 15. 2. může poplatník dodatečně podepsat prohlášení k dani

   Pokud nám prohlášení dodatečně podepíše a předloží všechny požadované náležitosti, můžeme u něho rovněž roční zúčtování provést. Jestliže by poplatník prohlášení zpětně podepsal i za měsíce, kdy měl příjem do 5000 Kč, zdaněný 15% srážkovou daní, bude třeba využít sloupce 7 tiskopisu „vyúčtování daně vybírané srážkou“, který by měl sloužit k uvedení částek, jež se díky dodatečnému podpisu mění ze srážkové daně na zálohovou.

   TERMÍN PRO PROVEDENÍ ROČNÍHO ZÚČTOVÁNÍ A VRÁCENÍ PŘEPLATKU NA DANI

   Roční zúčtování je třeba provést nejpozději do 31. března 2005.
Přeplatek na dani z ročního zúčtování vyšší než 50 Kč, který vznikne jako rozdíl vypočtené daně a daně sražené formou záloh, vrátí plátce daně poplatníkovi nejpozději při vyúčtování mzdy za březen.

   O vrácený přeplatek si plátce sníží nejbližší odvod zálohy finančnímu úřadu. Je-li celková částka přeplatků z ročního zúčtování daňových záloh vyšší než nejbližší odvod záloh sražených z běžných mezd, může si plátce snižovat odvody daňových záloh i v dalších měsících, ale nejdéle do konce roku 2005. Plátce by mohl využít i možnosti vrácení přeplatku na dani finančním úřadem podle § 64 zákona 337/92 Sb. o správě daní a poplatků.

   Případný NEDOPLATEK NA DANI, který vznikne z ročního zúčtování se nesráží. Vzhledem ke způsobu zaokrouhlování při výpočtu měsíčních záloh by ani vzniknout neměl. Doporučujeme při nedoplatku daně zkontrolovat správnost srážených záloh na daň.

   DO KDY LZE OPRAVIT NESPRÁVNĚ SRAŽENÉ ZÁLOHY NA DAŇ V ROCE 2004?

   Pokud plátce daně srazil poplatníkovi zálohy vyšší než měl, vrátí poplatníkovi přeplatek na zálohách nejpozději do 15. února 2005. - např. zaměstnavatel zapomněl odpočítávat na vyživované dítě, ačkoliv studium bylo řádně prokázáno.
   V případě, že nebyla v průběhu roku 2004 sražena záloha na daň ve stanovené výši, může ji plátce daně dodatečně srazit nejpozději do 31. března 2005 - např. zaměstnavatel uplatňoval odpočet na ČID a zaměstnanec nenahlásil, že mu byla výplata důchodu zastavena.
   O vrácený přeplatek se sníží nejbližší odvod daně FÚ a sražený nedoplatek na zálohách se odvede v nejbližším termínu pro odvod záloh.

   ODPOČET JEDNOTLIVÝCH NEZDANITELNÝCH ČÁSTEK ZE ZÁKLADU DANĚ

   KTERÉ PŘÍJMY NEPATŘÍ DO VLASTNÍCH PŘÍJMŮ MANŽELA/LKY

KTERÉ PŘÍJMY NAOPAK PATŘÍ DO VLASTNÍCH PŘÍJMŮ MANŽELA/LKY

• odpočet nezdanitelných částek u poživatele částečného invalidního důchodu (7140 Kč), plného invalidního důchodu (14280 Kč) a u držitele průkazu ZTP/P (50040 Kč) se při ročním zúčtování provede podle počtu měsíců, po které byly podmínky pro jejich odpočet splněny na začátku měsíce. V případě souběhu ČID nebo ID a průkazu ZTP/P, se obě částky sečtou.

   Např. pokud byl plný invalidní důchod přiznán od 7. 8., odečteme při ročním zúčtování 4/12 z částky 14280 Kč za měsíce září až prosinec.
   Podmínkou pro odpočet částky u poživatele ČID nebo ID je to, že je jim důchod skutečně vyplácen! V případě zastavení výplaty důchodu, končí nárok na odpočet, i když invalidita nebo částečná invalidita může trvat i nadále.

• odpočet nezdanitelné částky 11400 Kč u poplatníků, kteří se soustavně připravují na budoucí povolání studiem.

   Tento odpočet se uplatní podle počtu měsíců, po které soustavná příprava v roce 2004 skutečně trvala. Posuzování soustavné přípravy je stejné jako u odpočtu na vyživované dítě (tj. do 26 let) s tím rozdílem, že odpočet uplatníme jen za měsíce, ve kterých byla soustavná příprava splněna na počátku měsíce. Odpočet na studium bylo možno provést i u poplatníka po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním programu, který poskytuje VŠ vzdělání až do dovršení 28 let.

   ODPOČTY NA VYŽIVOVANÉ DÍTĚ, MANŽELA/LKU, INVALIDITY A U STUDENTŮ SE PROVEDOU BEZ OHLEDU NA TO, KOLIK MĚSÍCŮ V ROCE BYL POPLATNÍK ZAMĚSTNÁN NEBO MĚL ZDANITELNÉ PŘÍJMY, POKUD BYLY PODMÍNKY PRO JEJICH UPLATNĚNÍ SPLNĚNY.
   Např. poplatník byl studentem VŠ po celý rok 2004. V zaměstnání byl ale pouze od měsíce dubna do srpna. Potom již nikde nepracoval. Při ročním zúčtování se odečte celá částka na studium, protože podmínky splňoval po celé zdaňovací období (musí prokázat potvrzením o studiu).

• odpočet hodnoty darů, které byly poskytnuty

   A/ obcím nebo právnickým osobám se sídlem na území ČR, jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek na financování vědy a vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, kultury, školství, na policii, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat, na účely sociální, zdravotnické a ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní.
   B/ fyzickým osobám s bydlištěm na území ČR provozujícím školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat na financování těchto zařízení a nově od roku 2004 lze odečíst dar poživatelům ID nebo ČID na rehabilitační a protetické pomůcky nehrazené zdravotními pojišťovnami a na majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání. Prokazovat se toto bude potvrzením příjemce daru o výši (hodnotě v Kč) daru a účelu daru. Jako dar na zdravotnické účely se hodnota jednoho odběru krve bezpříspěvkového dárce oceňuje částkou 2000 Kč. Jedním odběrem krve se rozumí odběr krve a jejich složek (např. plasmy, krevních destiček, kostní dřeně a jiných složek) provedený v jednom dni, a to i v případě odběru více složek krve (pokyn D-190)

   PODMÍNKY PRO UZNÁNÍ DARU:

• odpočet částky, která se rovná úrokům zaplaceným ve zdaňovacím období z úvěru ze stavebního spoření, popř. jiného úvěru poskytnutého stavební spořitelnou v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření (např. překlenovací úvěr)

  Maximálně lze takto odečíst 300 tis. Kč ze všech úvěrů v rámci domácnosti.
Prokázat nám toto musí poplatník potvrzením stavební spořitelny o skutečné výši zaplacených úroků v roce 2004.

• odpočet částky, kterou zaplatil poplatník na penzijní připojištění se státním příspěvkem nad 6000 Kč, maximálně lze odečíst částku 12 tis. Kč.

• odpočet poplatníkem zaplaceného pojistného na zdaňovací období na „soukromé životní pojištění“. Maximální částka, kterou lze odečíst činí 12 tis. Kč, a to i v případě, že má poplatník uzavřeno více smluv s více pojišťovnami.

   NA CO JE TŘEBA SI DÁT POZOR PŘI UPLATŇOVÁNÍ ODPOČTU TÉTO ČÁSTKY:

   A/ jestli pojistná smlouva obsahuje všechny náležitosti, které musí splňovat podle § 6 odst. 9 písm. y), tj. individuální smlouva uzavřená zaměstnancem a pojišťovnou za předpokladu, že výplata pojistného plnění je sjednána až po 60 měsících od uzavření smlouvy a současně nejdříve, kdy dosáhne věku 60 let.
  B/ ve smlouvě by měl být poplatník jako pojistník a pojištěný v jedné osobě. Tzn., že od roku 2004 již nelze v žádném případě uznat smlouvy, kde poplatník je pouze pojistník a pojištěnou osobou bylo dítě nebo manželka nebo kombinace těchto osob…
   C/ jestli je smlouva uzavřena pro případ dožití, smrti nebo dožití nebo na důchodové pojištění. V žádném případě nelze uznat jakékoliv „rizikové pojištění“.
  D/ v případě kombinované pojistné smlouvy (životní a rizikové pojištění) musí být ze smlouvy patrné, jaká výše částky pojistného se platí na soukromé životní pojištění a jaká na rizikové pojištění.
   E/ aby smlouva s pevně sjednanou pojistnou částkou splňovala podmínku minimální pojistné částky 40 tis. Kč u pojistných smluv s pojistnou dobou od 5 do 15 let a minimální pojistné částky 70 tis. Kč u smluv s pojistnou dobou nad 15 let…
   E/ odečíst lze pouze platby zaplacené poplatníkem a nikoliv příspěvky zaměstnavatele.
   F/ aby potvrzení od pojišťovny bylo v intencích VZORU vydaného MF
   G/ v případě, že v potvrzení pojišťovny bude i částka na rizikové pojištění, poslat zaměstnance zpět do pojišťovny, aby potvrzení opravila.
  H/ upozornit zaměstnance na důsledky nedodržení podmínek - např. dřívější výplata pojistného - musí jako příjem podle § 10 uvést odečtené částky v předchozích zdaňovacích obdobích. Pokud by odpočty v minulých letech byly vyšší než 6000 Kč, musel by podat daňové přiznání.

   NOVINKY:

• poplatník jako pojistník a pojištěný v jedné osobě
• minimální pojistné částky

   částky 40000 a 70000 Kč byly do zákona vloženy od 1. 5. 2004 s tím, že se použijí již pro zdaňovací období tohoto roku a vztahují se pouze na pojistné smlouvy s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití. Pojišťovny ale mají i jiné produkty, které neobsahují pevně stanovenou pojistnou částku pro případ dožití a na ně se podmínka „minimální pojistné částky“ nevztahuje…
   Pro tyto smlouvy bych odcitoval Mgr. PELECHA z MF „pro praktické uplatnění je proto důležitý nový odst. 15 § 15 zákona, podle kterého by pojišťovny na pojistné smlouvy nesplňující podmínky pro odpočet, neměly poplatníkům zasílat potvrzení o výši pojistného zaplaceného v roce 2004. Je to určitá pomoc praxi, aby při aplikaci tohoto ustanovení zákona srozumitelného jen odborníkům v pojišťovnictví, nedocházelo k pochybením na straně mzdových účetních“. Z tohoto by vyplývalo, že odpovědnost by přešla na pojišťovny a zaměstnavatel by měl odečíst to, co pojišťovna potvrdí.
  POZOR: nic ovšem tyto změny nemění na situaci, že dříve uplatněné odpočty v letech 2001 až 2003 byly v souladu s platným zněním zákona. Tzn., že nebudou muset dříve uplatněné odpočty přiznat do daňového přiznání

• stačí pojistka místo pojistné smlouvy

   od letošního roku stačí předložení pojistky místo pojistné smlouvy

• nemusí se již podávat daňové přiznání pokud výše odpočtů nepřesáhne 6000 Kč

   To je další změna v zákonu platná od roku 2004. Dříve bylo v zákonu uvedeno, že je povinen podat daňové přiznání… a nyní je tam, že za příjem podle § 10 se považují částky v předchozích letech uplatněné…… Rozdíl je v tom, že už nebude pochyb o tom, že pokud odpočty budou nižší než 6000 Kč, nemusí se podávat daňové přiznání…

• odpočet částky zaplacených členských příspěvků

   Od 1. ledna 2004 vstoupila v platnost novela zákona o daních z příjmů, která umožňuje členům odborové organizace uplatnit odpočet částky zaplacených členských příspěvků do výše 1,5% zdanitelných příjmů, maximálně však do výše 3000 Kč.
   Podle § 38l odst. 1 písm. j) se výše zaplacených příspěvků prokáže potvrzením odborové organizace o výši zaplaceného členského příspěvku. V praxi se většinou výběr příspěvků provádí tak, že

   Toto jsou všechny možné odpočitatelné položky za rok 2004.

   VLASTNÍ VÝPOČET ROČNÍ DANĚ SE PROVEDE TAKTO:

• od ZÁKLADU DANĚ (veškeré dani podléhající příjmy ze závislé činnosti snížené o sražené pojistné. Pokud je více postupných plátců, základy daně se sečtou) odečteme
• jednotlivé NEZDANITELNÉ ČÁSTKY prokázané poplatníkem a získáme tzv.
• ZÁKLAD DANĚ SNÍŽENÝ O NEZDANITELNÉ ČÁSTKY, který zaokrouhlíme na celé stovky směrem dolů
• ze ZÁKLADU DANĚ ZAOKROUHLENÉHO na celé stovky Kč směrem dolů vypočteme daň dle roční tabulky
• VYPOČTENOU DAŇ porovnáme s
• ÚHRNEM SRAŽENÝCH ZÁLOH NA DAŇ a výsledkem bude buď
• PŘEPLATEK NA DANI (vypočtená daň je nižší než sražené zálohy) nebo
• NEDOPLATEK NA DANI (vypočtená daň je vyšší než sražené zálohy)

   V případě přeplatku na dani, jej vrátíme zaměstnanci nejpozději v zúčtování za měsíc březen, pokud je výsledná částka vyšší než 50 Kč. Případný nedoplatek zaměstnanci nesrážíme.

   ROČNÍ DAŇ se vypočte podle § 16 takto:

   JAK BUDE VYPADAT ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ U NĚKTERÝCH SPECIFICKÝCH PŘÍJMŮ NEBO SKUPIN ZAMĚSTNANCŮ:

• CIZINCI

   Zde je třeba rozlišit, zda se jedná o daňového rezidenta (tj. ten, kdo má daňovou povinnost z celosvětových příjmů v ČR) nebo o daňového nerezidenta, který má daňovou povinnost pouze z příjmů ze zdrojů v ČR. Mzda za práci vykonávaná na našem území má vždy zdroj na území ČR.
   Cizinec, daňový rezident by u nás měl mít bydliště nebo se zde obvykle zdržovat a měl by mít pouze příjmy ze závislé činnosti u nás - může v případě, že měl podepsané prohlášení k dani, požádat o roční zúčtování a uplatnit všechny nezdanitelné částky, které řádně prokáže. Pokud má i jiné příjmy (§§ 7 - 10) vyšší než 6000 Kč, musí si podat daňové přiznání.
   Cizinec, daňový nerezident pokud by u nás měl pouze příjmy ze závislé činnosti, mohl by si požádat o provedení ročního zúčtování (předpokladem je podpis prohlášení k dani). U něho by se mohla odečíst pouze základní nezdanitelná částka 38040 Kč, částka 11400 Kč u studenta a dále např. poskytnutý dar podle § 15 odst. 8. K příjmům dosaženým v zahraničí se u něho nepřihlíží. Od roku 2004 si v případě, že má 90% příjmů ze zdrojů v ČR, může podat daňové přiznání a uplatnit si odpočty na děti, manželku nebo invalidity.
POZOR - při posuzování, zda se jedná o rezidenta v ČR nebo ve státě, odkud tento cizinec pochází, je vhodné se podívat do DIS 9/04. PŘEHLED platných smluv o zamezení dvojího zdanění najdete v DIS 4/04. V případě, že máte jakoukoliv pochybnost o rezidenci či nerezidenci, považujte cizince za nerezidenta a uplatněte u něho pouze odpočet základní nezdanitelné částky, případně částky na studium.

• ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ U ČLENŮ STATUTÁRNÍCH ORGÁNŮ

   Rozhodující je, zda má tento poplatník podepsané prohlášení k dani u nás, či nikoliv. Při podpisu prohlášení a splnění ostatních podmínek pro provedení ročního zúčtování jej provedeme, protože vyplácené odměny byly přičítány k ostatním příjmům. Členovi statutárního orgánu, který prohlášení k dani podepsané nemá, vystavíme potvrzení o příjmech a on bude muset vždy podat daňové přiznání, protože i při příjmu do 5000 Kč mu musela být sražena zálohová daň. V případě cizince-daňového nerezidenta, použijeme srážkovou daň 25%, která nevstupuje do daňového základu.

• ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ U POPLATNÍKŮ, KTEŘÍ POBÍRAJÍ NÁHRADU ZA ZTRÁTU NA VÝDĚLKU

   Rozhodující je, kde má tento poplatník podepsané prohlášení k dani (u nás nebo u pojišťovny) a zda příjmy od případného dalšího plátce jsou do 5000 Kč nebo vyšší.
   Např. u nás podepsal prohlášení a náhradu vyplácí pojišťovna. Náhrada v měsíci červnu činila 6150 Kč. Zde musí podat daňové přiznání.

• VZORY DAŇOVÝCH PŘIZNÁNÍ

   Daňové přiznání bude opět typ „A“ a „B“. Typ A použijí ti poplatníci, kteří budou mít více plátců příjmů podle § 6. Typ B použijí všichni poplatníci, kteří mají alespoň jeden z příjmů podle paragrafů 7 až 10 zákona o daních z příjmů.

   V příštím čísle informačního servisu se k ročnímu zúčtování vrátíme tím, že budeme reagovat na Vaše konkrétní dotazy.