6/ PRVNÍ VÝKLADY K VÝPOČTU ČISTÉ MZDY PO NOVELE ZÁKONA O DANÍCH Z PŘÍJMŮ

   První výklad k výpočtu čistého výdělku byl zveřejněn v knize ABECEDA MZDOVÉ ÚČETNÍ 2005, kterou vydalo nakladatelství ANAG. Autor zde uvádí, že „měsíční slevu na dani je napříště nutné brát v úvahu při výpočtu průměrného výdělku čistého, neboť jde o podmínky pro konečnou výši zálohy na daň z příjmu ze závislé činnosti. Tato záloha může být v důsledku slevy i nulová. Zaměstnanec může mít kromě toho přiznáno i snížení základu daně, avšak z jiných důvodů (např. pro invaliditu). Naopak daňový bonus není součástí daňové zálohy (je zvláštním plněním poskytovaným poplatníkovi státem) a výpočet čistého průměrného výdělku neovlivňuje“. Konec citace…

   Naše stanovisko k této problematice je známé (viz DIS 3/2005). K tomuto výkladu uvádíme pouze:
„právníci najdou jistě ještě spoustu dalších alternativ výkladů…, pokud ovšem budou trvat na tom, že daňový bonus poskytuje „STÁT“, tak se nikam nedostaneme (stát vždy pouze bere…). Daňový bonus je podle nás součástí daňového zvýhodnění, viz § 35c odst. 1, kde se říká, že poplatník má nárok na daňové zvýhodnění ve výši 6000 Kč ročně. Daňové zvýhodnění může poplatník uplatnit formou slevy na dani, daňového bonusu nebo kombinací slevy na dani a daňového bonusu. Z toho podle nás vyplývá, že záloha na daň může být i záporná! Důvodová zpráva k zákonu 669/2004 Sb. nám dává za pravdu.
  DOPORUČENÍ: vzhledem k tomu, že v této oblasti můžeme očekávat ještě spoustu nových výkladů, doporučujeme v potvrzení o zaměstnání uvádět čistý výdělek s upozorněním na to, že jeho součástí je i vyplacený daňový bonus ve výši……Kč. Ať úřad práce sám rozhodne, jak s tímto průměrným výdělkem naloží…
  POZNÁMKA: jediným řešením stávající situace je novela § 275 ZP, který řeší zjišťování čistého výdělku.
Obdobně by se mělo postupovat i při zjišťování čistého výdělku při výpočtu zákonných srážek ze mzdy, protože v § 277 odst. 1 občanského soudního řádu je stejný způsob zjišťování čistého výdělku jako v § 275 ZP.