8/ ODPOVĚDI NA DOTAZY
24/05
Zaměstnancům pracujícím ve dvousměnném, třísměnném a nepřetržitém provozu
poskytujeme tyto příplatky:
- za práci v odpolední směně
- za práci v noční směně
- za práci ve svátek
- za práci v sobotu a neděli.
Náš dotaz zní, zdali se všechny tyto příplatky zahrnují do mzdy, pro posouzení
dodržení minimální mzdy?
Podle odst. 3 § 111 ZP se do mzdy, pro posouzení dodržení minimální mzdy, nezahrnuje mzda za práci přesčas, příplatek za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém prostředí, za práci v noci a za práci ve svátek. Z toho vyplývá, že z Vámi užívaných příplatků se do mzdy zahrne pouze příplatek za práci v odpolední směně a za práci v sobotu a neděli. POZOR: pokud by se ale jednalo o dodržení minimální mzdy pro účely poskytnutí daňového bonusu, zahrnuly by se do mzdy všechny příplatky, protože v Pokynu D-274 se hovoří o zdanitelných příjmech!
25/05 Naše zaměstnankyně odpracovala v lednu 2004 22 dní, od února pobírala nemocenské dávky (130 dnů) a od srpna nastoupila na mateřskou dovolenou (110 dnů). Jaký má tato zaměstnankyně nárok na dovolenou, jestliže délka dovolené v naší organizaci činí čtyři týdny?
Vaše zaměstnankyně splnila podmínku pro vznik nároku na dovolenou za kalendářní rok. Vzhledem k tomu, že pracovní neschopnost trvala 130 dnů, je třeba tuto dovolenou zkrátit o 2/12 (za 100 dnů o 1/12 a za každých celých 22 dnů o další dvanáctinu), tj. o 3,5 dne. Zaměstnankyně bude mít za rok 2004 nárok na 16,5 dne.
26/05 Zaměstnáváme v současné době osoby se ZPS, kteří mají řádné potvrzení od OSSZ. Je třeba, aby tito zaměstnanci požádali o vystavení nového potvrzení, že jsou osobou zdravotně znevýhodněnou?
Podle § 148 odst. 7 zákona 435/2004 Sb. o zaměstnanosti jsou „fyzické osoby, které byly rozhodnutím OSSZ uznány za osoby se ZPS, se po dobu platnosti tohoto rozhodnutí, maximálně však po dobu 3 let ode dne nabytí účinnosti (tj. od 1. 10. 2004) tohoto zákona, považují za osoby zdravotně znevýhodněné“. Tzn., že pokud mají potvrzení časově neomezené, skončí jeho platnost až dne 30. 9. 2007. Teprve po tomto datu bude třeba požádat OSSZ a vystavení potvrzení o tom, že jsou osobou zdravotně znevýhodněnou.
27/05 Pracují u nás zaměstnanci ze Slovenska, jednomu z nich je poskytován částečně invalidní důchod ze SR a druhému starobní důchod rovněž ze SR, můžeme u nich uplatňovat nezdaněné částky?
Podle § 15 odst. 2 nelze uplatnit základní nezdanitelnou částku (38040 Kč) u poživatele starobního důchodu z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění nebo ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu. Z toho vyplývá, že poživatel starobního důchodu ze SR nemá nárok na odpočet základní nezdanitelné částky, poživatel ČID však ano. Odpočet částky na částečnou invaliditu možný není, protože zde se musí jednat o důchod podle našeho zákona o důchodovém pojištění (155/95 Sb.).
28/05 Pracuje u nás zaměstnanec ze Slovenska, který je daňovým nerezidentem v ČR. Uplatňovali jsme u něho pouze odpočet základní nezdanitelné částky. Nyní se na nás obrátil s dotazem, zda by bylo u něho možné odečíst i dvě jeho děti a manželku, která je na mateřské dovolené. Můžeme u něho tyto nezdaněné částky odečíst?
Podle § 38g odst. 2 zákona o daních z příjmů je povinen podat daňové přiznání daňový nerezident (§ 2 odst. 3), který uplatňuje nezdanitelné částky na děti, manželku nebo na invaliditu. Podmínkou pro jejich uplatnění je podle § 15 odst. 3 to, že úhrn jeho příjmů ze zdrojů na území ČR činí nejméně 90% všech jeho příjmů. V zákonu bohužel není stanoveno, jak se bude správci daně prokazovat, že 90% úhrnu jeho příjmů je ze zdrojů na území ČR. Zde doporučujeme, aby navštívil příslušného správce daně.