VÝPOČET PLNĚNÍ POVINNÉHO PODÍLU OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM V ROCE 2005

2/ VÝPOČET PLNĚNÍ POVINNÉHO PODÍLU OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM V ROCE 2005

   Nový zákon 435/2004 Sb. o zaměstnanosti dost zásadně změnil od roku 2005 výpočet plnění povinného podílu osob se zdravotním postižením. Za rok 2004 se tento povinný podíl zjišťoval dle § 24 zákona o 1/91 Sb. o zaměstnanosti (viz odst. 9 § 148 zákona 435/2004 Sb.). Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru jsou povinni zaměstnávat osoby se ZP ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců. Povinný podíl činí i nadále 4%. Způsoby plnění povinného podílu se rovněž výrazně nezměnily a jsou tyto:
   a) zaměstnávání v pracovním poměru,
   b) odebírání výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům nebo odebíráním výrobků chráněných dílen provozovaných občanským sdružením, státem registrovanou církví nebo náboženskou společností nebo církevní právnickou osobou nebo obecně prospěšnou společností, nebo zadáváním zakázek těmto subjektům nebo odebíráním výrobků nebo služeb od osob se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance, nebo zadáváním zakázek těmto osobám, nebo
   c) odvod do státního rozpočtu,
nebo vzájemnou kombinací způsobů uvedených v písmenech a) až c).
   Jediné, co se výrazně změnilo oproti zákonu 1/91 Sb. o zaměstnanosti je výše odvodu do státního rozpočtu, který bude činit 2,5 násobek průměrné měsíční mzdy za I. až III. čtvrtletí kalendářního roku, v němž povinnost plnit povinný podíl vznikla. Vlastní výpočet jednotlivých údajů, který je uveden ve vyhl. MPSV 518/2004 Sb., však doznal řadu změn oproti roku 2004.
     V § 15 se říká toto:
(1) Do průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců se započítávají pouze zaměstnanci v pracovním poměru.
   (2) Průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zjišťuje jako podíl celkového počtu skutečně odpracovaných hodin těmito zaměstnanci v daném kalendářním roce, zvýšeného o neodpracované hodiny
   a) v důsledku dočasné pracovní neschopnosti, za kterou je poskytováno nemocenské,
   b) v důsledku čerpání dovolené na zotavenou,
   c) z důvodu překážek v práci na straně zaměstnavatele,
   d) z důvodu překážek v práci na straně zaměstnance, pokud se jedná o překážky, při kterých má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy,
   e) v důsledku ošetřování nemocného člena rodiny, za které náleží podpora při ošetřování člena rodiny,
   a celkové stanovené týdenní pracovní doby bez svátků připadající v daném kalendářním roce na jednoho zaměstnance pracujícího po stanovenou týdenní pracovní dobu.
   (3) Provozuje-li zaměstnavatel svou činnost pouze po část kalendářního roku, použije se při zjišťování průměrného přepočteného počtu zaměstnanců celková stanovená pracovní doba bez svátků připadající na jednoho zaměstnance pracujícího po stanovenou týdenní pracovní dobu v těch měsících, ve kterých zaměstnavatel činnost vykonával.
   (4) Průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zjišťuje jako součet průměrných přepočtených počtů zaměstnanců pracujících v jednotlivých pracovních režimech.

Z této formulace vyplývá, že se do průměrného přepočteného stavu i nadále nezapočítávají zaměstnanci pracující na základě dohod mimo pracovní poměr.

   První důležitou změnou ve výpočtu je, že se průměrný přepočtený stav zjistí z celkového počtu skutečně odpracovaných hodin, tzn. včetně hodin práce přesčas zvýšeného o neodpracované hodiny v důsledku pracovní neschopnosti, dovolené na zotavenou, překážek v práci na straně zaměstnavatele, překážek v práci na straně zaměstnance, při kterých má nárok na náhradu mzdy a hodin v důsledku OČR, za které náleží podpora při ošetřování. Tzn., že se nebude započítávat doba neplaceného volna a neomluvené absence, doba pobírání peněžité pomoci v mateřství ani doba OČR, za kterou nenáleží podpora při ošetřování člena rodiny.
   Takto zjištěný počet hodin se vydělí celkovou stanovenou týdenní pracovní dobou bez svátků připadající na jednoho zaměstnance pracujícího po stanovenou týdenní pracovní dobu, tzn. v roce 2005 to bude při 40 hodinové týdenní pracovní době 2024 hodin (253x8). Při 38,75 hodinové týdenní pracovní době je to 1960,75 hodiny (253x7,75)a při 37,5 hodinové týdenní pracovní době to bude 1897,5 hodiny (253x7,5).
   Pokud má zaměstnavatel více pracovních režimů (jednosměnný, dvousměnný, třísměnný nebo nepřetržitý), je třeba provést výpočet průměrného přepočteného počtu zaměstnanců za každý pracovní režim samostatně a nezaokrouhlené výsledky z jednotlivých režimů sečíst.

Díky nové úpravě, která při výpočtu průměrného přepočteného stavu zaměstnanců započítává i odpracované přesčasové hodiny, může nastat situace, že jeden zaměstnanec nám naplní více než 1 průměrného přepočteného zaměstnance. Např. u zaměstnavatele se 40 hodinovou týdenní pracovní dobou zaměstnanec odpracoval v roce 2005 celkem 2200 hodin a z titulu čerpání dovolené se mu započte dalších 160 hodin. Tzn., že pro výpočet průměrného přepočteného stavu se započte 2360 hodin, které se vydělí 2024 hodinami a výsledek je 1,16 zaměstnance. Maximálně nám může zaměstnanec naplnit 1,20 zaměstnance (2440:2024). Tento případ by nastal při odpracování 416 hodin práce přesčas.
Z tohoto vyplývá, že si plnění povinného podílu budou muset hlídat i zaměstnavatelé s méně než 25 fyzickými zaměstnanci, pokud tito zaměstnanci odpracují hodně přesčasových hodin!

Další rozdíl oproti úpravě platné pro rok 2004 je v tom, že se výsledné částky již nezaokrouhlují a vypočítávají se na dvě platná desetinná místa a u peněžních plnění se zaokrouhluje na celé Kč směrem nahoru.

Další změna ve výpočtu vyplývá z odst. 3, který se bude vztahovat na zaměstnavatele, kteří zahájí nebo ukončí svoji činnost v roce 2005. Zde se při výpočtu průměrného přepočteného stavu zaměstnanců bude celkový počet odpracovaných hodin za dobu výkonu činnosti dělit pouze fondem pracovní doby za dobu, kdy byla činnost vykonávána. Např. zaměstnavatel zahájil svoji činnost od 1. 7. 2005 a zaměstnával 30 zaměstnanců, kteří odpracovali celkem 28900 hodin. Průměrný přepočtený stav zaměstnanců tohoto zaměstnavatele činí 28,90 zaměstnance (28900:(125x8). Tomuto zaměstnavateli vzniká povinnost naplnit 1,15 osob se zdravotním postižením (28,9x0,04=1,156). Podle podmínek platných v roce 2004 by u něho vyšel průměrný přepočtený počet zaměstnanců 14,27 zaměstnance a nemusel by povinný podíl vůbec plnit.
Z tohoto vyplývá, že si plnění povinného podílu budou muset hlídat i zaměstnavatelé, kteří zahájí nebo ukončí podnikatelskou činnost v roce 2005!

Stejný postup výpočtu průměrného přepočteného počtu zaměstnanců se použije i při výpočtu naplnění osob se zdravotním postižením jejich fyzickým zaměstnáváním. Zde se výpočet provede samostatně za osoby se zdravotním postižením a samostatně za osoby s těžším zdravotním postižením. I nadále platí, že osoby s těžším zdravotním postižením se na plnění povinného podílu započtou třikrát.

Další změny ve výpočtu plnění povinného podílu se týkají odebírání výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50% zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením (tzv. náhradní plnění):

celkový objem plateb uskutečněných za výrobky, služby nebo zakázky snížený o daň z přidané hodnoty se vydělí 7 násobkem průměrné měsíční mzdy za první až třetí čtvrtletí roku 2005. V roce 2004 se dělilo jen 3 násobkem průměrné mzdy.

Např. pokud bude průměrná mzda za I. až III. čtvrtletí cca 18500 Kč, bude se celkový objem plateb dělit částkou 129500 Kč.

v případě, že počet osob se ZP vypočtený přes celkový objem plateb a 7 násobek průměrné měsíční mzdy je větší než průměrný přepočtený počet zaměstnanců dodavatele, kteří jsou osobami se ZP, potvrzený za kalendářní čtvrtletí, které předchází zdanitelnému plnění za dodání výrobků nebo služeb, může si zaměstnavatel do plnění povinného podílu započítat osoby se ZP maximálně v počtu odpovídajícím průměrnému přepočtenému počtu zaměstnanců dodavatele, kteří jsou osobami se ZP, a to za kalendářní čtvrtletí, ve kterém byl potvrzen jako nejvyšší.

Např. zaměstnavatel odebral výrobky od zaměstnavatele s více než 50% ZP v částce 400 tis. Kč, na které by si mohl při průměrné mzdě 18500 Kč započíst 3,08 zaměstnance. Tento zaměstnavatel ale ve sledovaném roce zaměstnával v I. a II/IV pouze 1 zaměstnance se ZP a ve III. a IV. čtvrtletí 2 zaměstnance se ZP. V tomto případě by si mohl na plnění povinného podílu započíst maximálně 2 osoby se ZP.

v případě odběru výrobků nebo služeb od osoby samostatně výdělečné činné (OSVČ), která je osobou se ZP a nezaměstnává žádné zaměstnance nebo při zadávání zakázek této osobě je možno započítat na plnění povinného podílu maximálně jednu osobu se ZP, i když podle výše odběru by bylo možno i více osob.

Např. zaměstnavatel odebral od OSVČ, která fakturovala za služby jako správce sítě, částku 280 tis. Kč. Pokud by průměrná mzda byla 18500 Kč, mohl by si započíst 2,16 osob se ZP. Jelikož se však jedná o OSVČ, započte si pouze jednu osobu.
Z tohoto vyplývá, že bude třeba si při odběru výrobků nebo služeb vyžádat od těchto dodavatelů potvrzení o průměrném přepočteném počtu zaměstnanců se ZP za předchozí čtvrtletí. Dá se ale očekávat, že tyto firmy budou údaj o průměrném počtu zaměstnanců se ZP uvádět na fakturách z vlastní iniciativy.

Poslední změna je provedena ve výši odvodu do státního rozpočtu, kde se zvýšila výše odvodu na 2,5 násobek průměrné mzdy za I. až III. čtvrtletí roku 2005, což by při průměrném výdělku 18500 Kč představovalo částku 46250 Kč. Novinkou je však výpočet na dvě platná desetinná místa, z čehož by vyplývalo, že pokud zaměstnavatel měl naplnit povinný podíl ve výši 2,16 zaměstnance a fyzickým zaměstnáním naplnil 1,86 zaměstnance, odvod do státního rozpočtu by byl za 0,30 zaměstnance.