8/ ODPOVĚDI NA DOTAZY
35/05 Zaměstnankyně dostala výpověď pro nadbytečnost. Výpovědní doba běží od 1. 1. 2005 do 31. 3. 2005. V průběhu výpovědní doby byla v pracovní neschopnosti od 24. 2. do 10. 3. a od 14. 3. dosud. Je nám jasné, že se pracovní poměr skončí teprve uplynutím zbývající části výpovědní doby, ale započtou se obě pracovní neschopnosti nebo až ta poslední?
Podle § 48 odst. 2 ZP, kde se říká: „byla-li dána zaměstnanci výpověď před počátkem ochranné doby tak, že by výpovědní doba měla uplynout v této době, ochranná doba se do výpovědní doby nezapočítává; pracovní poměr skončí teprve uplynutím zbývající části výpovědní doby po skončení ochranné doby, ledaže zaměstnanec prohlásí, že na prodloužení netrvá“. Z toho vyplývá, že se přihlédne pouze k pracovní neschopnosti, která přesahuje skončení pracovního poměru. Tzn., že pracovní poměr skončí až po uplynutí 18 kalendářních dnů po skončení poslední pracovní neschopnosti.
36/05 Je možné dát výpověď podle § 46 odst. 1 písm. c) zaměstnanci, jehož manželka je na rodičovské dovolené a trvale pečuje o dítě do 3 let věku?
Novelou ZP, která vstoupila v platnost dnem 1. 10. 2004, se změnil text § 48 odst. 1 písm. d) ZP tak, že zaměstnavatel nesmí dát výpověď v době, kdy zaměstnankyně nebo zaměstnanec čerpají rodičovskou dovolenou. Tato změna upřesnila text písmena d), takže je již jednoznačné, že Vašemu zaměstnanci je možné výpověď dát.
37/05 Od 1. 9. 2004 u nás nastoupil do pracovního poměru absolvent učebního oboru a podepsal prohlášení k dani. Jeho zdanitelný příjem do konce roku 2004 činil 52700 Kč. Můžeme u něho uplatnit odpočet na studenta za měsíce leden až srpen pouze na základě předloženého výučního listu?
Podle § 38l odst. 1 písm. b) bodu 2 se studium prokazuje potvrzením učiliště, že se poplatník soustavně připravuje na budoucí povolání…Z toho vyplývá, že toto potvrzení nelze nahradit výučním listem, ale je třeba, aby si zašel do učiliště pro řádné potvrzení o studiu.
38/05 Bude mít nárok na vdovský důchod žena ve věku 52 let, která pracuje, nepobírá žádný důchod a nemá žádné vyživované děti? Její zemřelý manžel pracoval a rovněž nepobíral žádný důchod.
Jestliže její manžel splnil ke dni smrti podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na plný invalidní důchod nebo podmínky nároku na starobní důchod anebo zemřel následkem pracovního úrazu, bude jí podle § 50 odst. 1 náležet vdovský důchod po dobu jednoho roku od smrti manžela. Po uplynutí této doby má vdova nárok na vdovský důchod, jestliže do 5 let po zániku dřívějšího nároku na vdovský důchod, dosáhne věku 55 let nebo důchodového věku, je-li důchodový věk nižší (odst. 2 písm. e) § 50). Tzn., že by tato žena pobírala vdovský důchod jeden rok a potom by se jí výplata obnovila při dosažení 55 let, pokud neuzavře manželství nebo nesplní některou jinou podmínku uvedenou v odst. 2 § 50 (např. se stane plně invalidní apod.) před dosažením 55 let.
39/05 Zaměstnankyně dosud neuplatňovala odpočty na děti, takže na počátku roku 2005 podepsala prohlášení k dani vzor č. 14, který poprvé podepsala pro rok 2004. Nyní předložila doklady potřebné k uplatnění daňového zvýhodnění na vyživované dítě, které chce uplatnit od 1. 4. 2005. Je nutné, aby podepsala nový vzor prohlášení č. 15 nebo stačí do starého vzoru v kolonce „změny“ uvést, že žádá o daňové zvýhodnění?
Podle výkladů pracovníků MF je třeba daňové zvýhodnění uplatnit již na novém tiskopisu prohlášení k dani vzor č. 15. Z tohoto důvodu doporučujeme, dát zaměstnankyni podepsat od 1. 4. 2005 nový vzor prohlášení k dani. Zároveň by měla předložit potvrzení zaměstnavatele manžela, že neuplatňuje daňové zvýhodnění na stejné dítě. V případě, že je bez zaměstnání nebo podniká, je možno doložit jeho čestné prohlášení.
40/05 Osamělá, částečně invalidní zaměstnankyně se dvěma dětmi, která pracuje na zkrácený úvazek 5,5 hodiny z důvodu částečné invalidity, by chtěla uplatnit daňový bonus na své dvě děti. Její mzda ale nedosahuje v žádném měsíci výše minimální mzdy. Můžeme jí daňový bonus přiznat, když její měsíční příjem činí např. 5300 Kč?
Podle Pokynu MF D-274 se zaměstnancům odměňovaným měsíční mzdou přizná měsíční daňové zvýhodnění v případě, že je dodržena výše minimální mzdy, která vyplývá z NV 303/95 Sb. o minimální mzdě. Podle § 2 odst. 3 tohoto NV je minimální mzda měsíční u zaměstnance, který má sjednanou kratší pracovní dobu, dodržena pokud mzda dosáhne poměrné části minimální mzdy. Podle odst. 1 téhož NV je u poživatele ČID stanovena minimální mzda dokonce na 75% minimální mzdy měsíční. Tzn., že Vaší zaměstnankyni bude daňový bonus náležet, pokud její příjem dosáhne v měsíci alespoň částky 3705 Kč. Tato částka by se ještě úměrně krátila v případě, že by tato zaměstnankyně byla po část měsíce v pracovní neschopnosti apod.
41/05 Naše organizace uskutečňuje velké množství obchodů se zahraničím. Je možné zainteresovat zaměstnance na výši obchodů tak, že se jim vypočte např. prémie v eurech a vyplatí v korunách?
V případě, že jste podnikatelská organizace, která bude mít v prémiovém řádu uvedeno, že zaměstnanci se vyplatí prémie ve výši 3% z realizovaných obchodů se zahraničím a tyto obchody jsou uskutečňovány v eurech, je tento postup možný. Pro právní jistotu zaměstnance by bylo vhodné si stanovit, jak se prémie přepočte na koruny, tj. zejména, který kurs a k jakému datu se použije.
42/05 Zaměstnankyně ukončila pracovní poměr dne 31. 12. 2004. Dne 7. 2. 2005 předložila neschopenku z důvodu rizikového těhotenství. Tato neschopnost bude trvat do 6. týdne před očekávaným porodem. Budeme této zaměstnankyni platit mateřskou dovolenou? V případě že ano, z jakého průměru?
Tato zaměstnankyně onemocněla v ochranné době a jestliže peněžitá pomoc v mateřství bude bezprostředně navazovat na nemocenskou, výplatu budete provádět Vy. Vzhledem k tomu, že se jedná o jinou dávku nemocenského pojištění, je třeba použít nové rozhodné období, tj. dvanáct měsíců před 6 týdnem před očekávaným porodem.
43/05 Jednatel naší s. r. o. má zároveň sjednán pracovní právní vztah na funkci ředitele. Z funkce ředitele odvádíme sociální pojištění, zdravotní pojištění a daň. Z funkce jednatele rovněž. Na školení jsem se nyní dozvěděla, že z odměny jednatele se pojistné nemusí odvádět, pokud není ve společenské smlouvě stanoveno, že jednatel musí být zároveň ředitelem společnosti. Který postup je správný?
Podle § 28 až 33 vyhl. 165/79 Sb. je jednatel, který není v pracovněprávním vztahu k této společnosti, ale vykonává pro ni práce, za které je touto společností odměňován, pojištěn v těch měsících, v nich dosáhl započitatelného příjmu alespoň 400 Kč. Tzn., že se pojistné z odměn jednatele odvádí. Výklad, který Vám byl podán na školení, se týká akciové společnosti a jejího ředitele, který je ze stanov povinně členem představenstva a. s.
44/05 Zaměstnankyně dostala výpověď podle § 46 odst. 1 písm. c) ZP. Výpovědní doba by měla uplynout k 31. 5. 2005. Zaměstnankyně nás požádala o ukončení pracovního poměru dohodou již k 30. 4. 2005. Budeme moci této zaměstnankyni vyplatit odstupné, pokud skončí pracovní poměr dohodou?
Podle § 60a odst. 1 ZP náleží odstupné v případě skončení pracovního poměru z důvodů uvedených v § 46 odst. 1 písm. a) až c) nebo dohodou z týchž důvodů. Z toho vyplývá, že Vaší zaměstnankyni můžete odstupné vyplatit, protože dohoda o skončení je sjednána z týchž důvodů, tj. z nadbytečnosti.